Dnes zkusíme ještě rozvinout včerejší téma. Tvrdil jsem, že většina tohoto národa se nepřidává k vládnoucí či umělecké elitě v jejím svatém boji za euroatlantické zájmy a záchranu demokracie i kdyby se kvůli tomu mělo omezit volební právo. Většina národa si o směřování naší země už dávno nedělá iluze a lišíme se od sebe jen chvílí, kdy nám to došlo. 

Byli jste někdy v Escorialu? Je to kousek od Madridu a španělský král Filip II. (Habsburský) si tam postavil neuvěřitelné sídlo. Je to obrovské, kolosální, ne to je špatné slovo, je to olbřímí stavba, má tisíce místností, ohromující výzdobu, všude samé zlato, prostě když tam přijedete a podíváte se na to, tak pochopíte, co to znamenalo mít aztécké a incké zlato. 

Všímáte si, že si pomalu všichni volení vrcholní představitelé státu mohou dát do životopisu nějaké to trestní oznámení, obvinění, žalobu  a soud? Leckdo je pak osvobozen, ale leckdo pokračuje rovnou do tepláků. Je dost těch, kteří seděli ve vyšetřovací vazbě.... například naše ojrokomisařka Jourová, Jana Nagyová Nečasová, Drábkův náměstek Šiška, Marek Dalík... a další a další. 

Když si pořídíte nemovitost třeba do firmy, objeví se vám v účetnictví tzv. odpisy. Jednoduše řečeno nemůžete si dát do nákladů celou cenu nemovitosti, ale jen její poměrnou část, zpravidla v případě haly nebo domu se jedná o jednu padesátinu. Účetně vzato má tato nemovitost padesátiletou životnost a každý rok si dáte do nákladů jednu padesátinu.  Jinak řečeno, koupili jste si dům a on každý rok ztratí jednu padesátinu na hodnotě a pokud ho nebudete udržovat, za padesát let z něj bude zřícenina a nebude mít žádnou hodnotu.

.... protože je to oligarcha, bývalý estébák, má pokažený charakter, je usvědčený lhář a zloděj, stačí si vzpomenout na Čapí hnízdo. Navíc osel celou republiku řepkou, zařídil, aby se dál přimíchávala do biopaliv, patří mu všechny pole, všechno potravinářství, do všeho přidává éčka, podniky přebírá gangsterským způsobem. K tomu je v předklonu před Merkelovou (má vlastní slova), leze do řiti EU, ve skutečnosti nic nedělá s migrací, ani nemůže.

Jistě jste všichni zaregistrovali ponurý příběh amerického miliardáře Epštajna, který po svém pohádkovém zbohatnutí usoudil, že už patří mezi ty, co jsou si před zákonem rovnější a zařídil si ze svých domů i letadel luxusní bordel pro superprominenty a jejich politické kamarády. Tam pořádal orgie, provozoval kuplířství, držel si sexuální otrokyně a vůbec se ukáže, co ještě dělal. 

Před několika dny jsem si přečetl u Terezy Spencerové, že americké děti se nejvíc chtějí stát youtubery a čínské děti se nejvíc chtějí stát astronauty. Tedy tchaikonauty. Petr Kubáč uváděl v jednom ze svých článků krásný příklad proč dnes tolik lidí studuje sociologii, ale skoro nikdo se nechce stát instalatérem. Inu, pokud vám jako instalatérovi potečou trubky, tak všichni vědí, že jste blbec. Když jako sociolog budete celý život kecat kraviny, nikdo to nepozná... 

Pravidelní čtenáři vědí, že kromě jiných zálib jsem i sběratelem a stavitelem lega. Mám rád modelařinu, ale nejsem dostatečně zručný, abych si postavil skutečný pěkný model čehokoliv a tak to stavím z lega. Snažím se k tomu ale přistupovat stejně svědomitě jako kterýkoliv jiný modelář.

V současné době jsem propadl parním lokomotivám. Mám je rád. Parní lokomotiva je jeden z nejúžasnějších strojů. Všechny ty mechnické vychytávky jsou přímo vidět. Není to někde nějaká schovaná chytrá krabička, ale všechno jsou táhla, ojnice, kliky, čepy, písty a všechno vidíte na první pohled. 

Ekonom Pavel Kohout kdysi porovnával utopie orwellovskou, kafkovskou a huxleyovskou.

Orwell ji popisuje v románu 1984 , i když tím myslel stalinismus. Hlavní rysy jsou:

- máme neomylného vůdce

- máme jednu ideologii nekompromisně prosazovanou

- ideologie má výrazné symboly

- život většiny obyvatel je rovnostářský, prokolektivní a nucen vládou občanům

- stát vládne ekonomice

- nepohodlní občané jsou ostrakizováni, zavíráni nebo likvidováni - násilí státu vůči občanům je zřejmé

- stát udržuje obyvatelstvo ve strachu z násilí

Včera jsem byl na návštěvě u svého dobrého kamaráda Ekonomického migranta. Scházíme se pravidelně a často, provozujeme spolu výměnné orgie domácích produktů a vůbec máme spolu ty obchodní vztahy, které tak adoruji a o kterých si myslím, že jednou budou to jediné, co v této společnosti zbude. Naše obchody pečetíme postaru rukoudáním a zapitím.