Vkaždém pojednání o geopolitice se dočtete, že na větě jsou čtyři ohniska napětí. Jedním hranice mezi Ruskem a Evropou, druhým je Izrael a jeho bližší i vzdálenější muslimští sousedé, třetím ohniskem je korejský poloostrov a hranice mezi Korejemi a čtvrtým je ostrov Tchaj-wan. Všechny krize se odehrávají v tomto prostoru. Zde nejsou dávné spory uzavřené, zde se sní o změnách statusu quo.
Pamatujete ty první roky po skončení Studené války? Je to pětatřicet let, ale opravdu už je to jiné století. Svět byl unipolární. Amerika neměla alternativu. Všichni chtěli být američtí kamarádi a bili se za to, aby na ně americký prezident milostivě pohlédl. Čína tehdy ještě ani nebyla členem Světové obchodní organizace, její ekonomika se sice už rozebíhala, ale tehdy to byl stát laciných šuntů, čtrnáctihodinové pracovní doby a sociálního inženýrství. Pokud někdo mluvil o čínských perspektivách, tak jako o montovně světa…
Včera jsem jen zlehýnka nakousl Zemanovy narozeniny a zmínil se, kdo všechno tam byl (Uďo). Byl tam Babiš, Klaus, Orbán, Fico, Pellegrini, Duda, Vučič, Kateřina Konečná, byli tam lidé z byznysu a další a další. Navenek to nejde úplně dohromady. Klaus a Zeman byli političtí soupeři, Orbán není totéž co Fico, Duda se určitě neshodne s Kateřinou Konečnou na postoji k Rusku a Vučič vůbec není v Evropské unii. Přesto se všichni sešli, oficiálně oslavili Zemanovo jubileum. Politiku… tu samozřejmě vůbec nedělali…
Viděli jste, jak v Číně přivítali US ministra zahraničí, Blinkena? Takřka nijak. Žádný červený koberec, ruku podává bezejmenný úředník… Tohle Číňané umějí. Aniž by řekli jediné křivé slovo, předvedou vám, co si o vás myslí. Následovalo setkání se Sitting Pingem (podle vzoru Sitting Bull) a rozloučení bylo ještě ledovější, než přijetí. Na letiště už Blinkena doprovodil jen americký velvyslanec.
V záplavě komentářů na třídenní návštěvu čínského prezidenta v Rusku jsem zaznamenal maličkou zmínku o tom, že plnění obchodních dohod mezi Ruskem a dalšími státy se může napříště odehrávat v juanech. Zachytil jsem to jen jednou, byl jsem v časovém presu, ale dovolím si zaspekulovat, že právě tato věc signalizuje to hlavní na čem se medvěd s drakem domluvili.
Takhle říkal covidu Donald Trump, ne? Čínský virus…. z Wuhanu. A byl to právě americký prezident a rozdělená americká společnost, kdo vlastně způsobili to, že jsme se na covidu všichni tak rozhádali. Trump byl ten, kdo řekl, že se mu nechce všechno zavírat, že ekonomika je důležitá, že přece nemůžeme omezovat osobní svobodu a individuální práva kvůli něčemu, jako je pandemie…
https://www.litterate.cz/jmenovany-se-branil-tak-vehementne/
Kolik základen mají USA po světě? Osm set? Víc, nebo míň? Každopádně je to velké číslo. Víc základen než ostatní země dohromady. Připočítejte k tomu ještě celé NATO a máme dnešní Západ v podobě teoreticky nejvyspělejších, ale rozhodně také nejzadluženějších zemí. Kolikrát jsme viděli různé mapky, jak USA obkličují svými základnami Rusko? Kolik jsme už viděli videí, jak se NATO přibližuje k hranicím Ruska. Kolik jsme viděli animací amerických základen v Tichomoří…
Není to nějak obráceně? – litterate.cz
Od chvíle, kdy Pelosiová dosedla v Tchajwanu na letiště, tak se naše pravdomluvná média tetelí blahem, jak to Amerika těm žluťákům nandala. Asi nejhezčí komentář na toto téma jsem našel kdesi v hlubinách fejsbůku – Před časem jsme s napětím sledovali, jak Američané přistávají na Měsíci. Teď s napětím sledujeme, jak přistávají na Tchajwanu.
