V posledním roce mi dramaticky přibylo "řetězových mailů". Přece jenom jsou Kydy pevnou součástí blogerského prostoru a tak přibývá lidí, od kterých pravidelně dostávám nejrůznější maily. Dokonce mi občas přijdou moje vlastní články napsané třeba před rokem. 

aké máte neodbytný pocit, že nám další neměnná pravda začíná mizet na smětišti dějin? Navíc se to stalo úplně přirozeně, nemělo to sice stejné příčiny, ale podobné průběhy. Zkrátka a dobře, nějak se nám prohodily národní entity a stačily na to necelé čtyři generace. 

Němci už nemají skoro žádnou armádu. Ale v principu jim to vlastně moc nevadí. Jsou přece viníky těch nejhorších zvěrstev včetně mučení, vraždění, zabíjení, leckdo si to o nich myslí a oni sami se tomu přizpůsobují. A tak už nemají ten wéhrmacht, ale jen uniformy pro těhotné vojačky.

Bombou dne bude zcela jistě článek Seznamu, kterak Janek Kroupa hovořil s  ruským ricinovým agentem. My se tomu budeme věnovat zítra. To už problesknou nějaké další informace mimo samotný článek a bude prča... Dnes zdrbneme EU: 

Zajisté jste všichni obeznámeni minimálně z blogu Mariana Kechlibara o nejnověším rozsudku německého ústavního soudu ohledně nákupu cenných papírů evropskou centrální bankou. Pro přesnější a podrobnější informace jděte přímo ke Kechlibarovi, já já ho teď budu pro shrnutí parafrázovat. A opět podotýkám - nevěřte mně, ověřte si to sami. 

Dnes se přeneseme do Německa, které s krátkou čtyřicetiletou výjimkou značně spoluurčuje a zasahuje do našich osudů už tisíc let. Běžně se říká, že jsme sedmnáctá spolková země, naše ekonomika je na té německé ultrabrutálně závislá, naše politika je do značné míry určována německými nápady a i když dojčlandům značně sekundují amíci, pořád bych si myslel, že naše politické neziskovky jsou víc placené z Berlína než z Washingtonu. Stejně tak si myslím, že v první řadě nás ovlivňují německé volby a pak teprve ty naše. 

Dnes zkusíme ještě rozvinout včerejší téma. Tvrdil jsem, že většina tohoto národa se nepřidává k vládnoucí či umělecké elitě v jejím svatém boji za euroatlantické zájmy a záchranu demokracie i kdyby se kvůli tomu mělo omezit volební právo. Většina národa si o směřování naší země už dávno nedělá iluze a lišíme se od sebe jen chvílí, kdy nám to došlo. 

Přemíláme to twdy na Kydech už dlouho. V posledních letech v nás tak nějak všeobecně a kolektivně stále sílí pocit, že jednou budeme využiti v nějaké mocenské hře mezi USA a Ruskem.  Že se staneme jakýmsi předsunutým beranidlem, kdy životy našimi i životy všech migračních vln z Afriky jednoho dne budeme šturmovat na Moskvu. 

Britové měli kdysi svou doktrínu zahraniční politiky, která říkala, že na kontinentě nesmí vzniknout hegemon, který by je mohl ohrozit. Proto po celé své dějiny intrikovali proti silnějšímu, spojovali se se slabším a pokud ten slabší zesílil, klidně se spojili se starými nepřáteli proti starým přátelům a pak zase naopak. V průběhu dějin podporovali nejčastěji Francii proti Habsburkům, Habsburky proti Rusku, Německo proti Francii, Prusko proti Rusku, Rusko proti Francii, diktatury proti demokratům, demokraty proti diktaturám, nacisty proti bolševikům...

Naše senátní volby ještě uložíme na jeden den k ledu a budeme pokračovat ve včerejší krasojízdě na německé téma. Dneska pár slov k bavorským zemským volbám. 

Můj bratr Master v uplynulém týdnu objížděl naše příbuzenstvo v Německu a přivezl mi domů velmi zajímavý materiál, kterému dám přednost před senátními volbami. Dokonce je to tak zajímavý materiál, že jsem použil na nadpis německou klávesnici. A tak se dnes budeme chvíli zabývat současným Německem z autentických příbuzenských zdrojů. 

Angela Merkelová se v minulých dnech postarala o slušný rozruch, když se ve svém projevu otřela o odsun sudetských Němců. Řekla, že pro takový odsun nebylo žádné morální ospravedlnění. Připustila, že se odsun odehrál jako důsledek předchozích válečných let a vyjádřila se v tom smyslu (ne poprvé), že evropská integrace je zárukou, že se podobné vysídlení milionů lidí už nikdy nebude opakovat.