Včera jsem celý den sledoval cvrkot na německém fejsbůku. Stálo to za to. Dozvěděl jsem se o jejich protestech docela zajímavé věci, které bychom měli vědět. Ale než se dostanu k tomu, co jsem viděl, začnu s tím, co jsem neviděl. Neviděl jsem totiž žádné pořádné zpravodajství v českém majnstrýmu. To ticho bylo tak ohlušující, že jsem měl pocity jako při první demonstraci v záři 2022.

Wo steckt die verdammte Turbine? – litterate.cz

Tak se to doopravdy stalo. Němci vypnuli avizované jaderné reaktory a příští rok hodlají vypnout další. Do toho stále certifikují Nordstrým a avizují, že letošní zimu jím opravdu žádný plyn do Dojčlandu nepřijde. Vypnutí německých jaderných elektráren zařídila ještě Merkelová... ono je to s ní vůbec zajímavé, protože byla (tuším) čtyři volební období kancléřkou, takže vlastně může za všechno co se v Německu v příštích několika letech stane. 

Jak jsem slíbil, dneska si prokydáme německé volby do Bundestágu. Nebudu se pokoušet o žádnou fundovanou analýzu, doporučuju si skočit k Vlkovi na Kosu, ten se těmtotématům věnuje s láskou a péčí, takže se tam dozvíte všechno podstatné i nepodstatné ba dokonce i droboučké maličkosti, které by člověka ani nenapadly. Takže pokud chcete znát přesná číslíčka, volební grafy a podobné věci, pospěšte k Vlkovi. 

Před tornádem se člověk schová - postačí sklep, most, propustek, někdy třeba stačí silná stěna nebo svah. Ale před vodou se neschováte. 

Dnešní článek bude o záplavách v Německu a Belgii. V té nejvyspělejší a nejbohatší části EU. V té nejpedantštější části EU. V zemi, kde se byrokratické procedury dodržují dobrovolně a radostně. V zemi, kde alespoň na úřadech panuje pořádek, kde jsou fakt všechny domy postavené podle projektu a mají kolaudační souhlas se všemi náležitostmi. 

V posledním roce mi dramaticky přibylo "řetězových mailů". Přece jenom jsou Kydy pevnou součástí blogerského prostoru a tak přibývá lidí, od kterých pravidelně dostávám nejrůznější maily. Dokonce mi občas přijdou moje vlastní články napsané třeba před rokem. 

aké máte neodbytný pocit, že nám další neměnná pravda začíná mizet na smětišti dějin? Navíc se to stalo úplně přirozeně, nemělo to sice stejné příčiny, ale podobné průběhy. Zkrátka a dobře, nějak se nám prohodily národní entity a stačily na to necelé čtyři generace. 

Němci už nemají skoro žádnou armádu. Ale v principu jim to vlastně moc nevadí. Jsou přece viníky těch nejhorších zvěrstev včetně mučení, vraždění, zabíjení, leckdo si to o nich myslí a oni sami se tomu přizpůsobují. A tak už nemají ten wéhrmacht, ale jen uniformy pro těhotné vojačky.

Bombou dne bude zcela jistě článek Seznamu, kterak Janek Kroupa hovořil s  ruským ricinovým agentem. My se tomu budeme věnovat zítra. To už problesknou nějaké další informace mimo samotný článek a bude prča... Dnes zdrbneme EU: 

Zajisté jste všichni obeznámeni minimálně z blogu Mariana Kechlibara o nejnověším rozsudku německého ústavního soudu ohledně nákupu cenných papírů evropskou centrální bankou. Pro přesnější a podrobnější informace jděte přímo ke Kechlibarovi, já já ho teď budu pro shrnutí parafrázovat. A opět podotýkám - nevěřte mně, ověřte si to sami. 

Dnes se přeneseme do Německa, které s krátkou čtyřicetiletou výjimkou značně spoluurčuje a zasahuje do našich osudů už tisíc let. Běžně se říká, že jsme sedmnáctá spolková země, naše ekonomika je na té německé ultrabrutálně závislá, naše politika je do značné míry určována německými nápady a i když dojčlandům značně sekundují amíci, pořád bych si myslel, že naše politické neziskovky jsou víc placené z Berlína než z Washingtonu. Stejně tak si myslím, že v první řadě nás ovlivňují německé volby a pak teprve ty naše. 

Dnes zkusíme ještě rozvinout včerejší téma. Tvrdil jsem, že většina tohoto národa se nepřidává k vládnoucí či umělecké elitě v jejím svatém boji za euroatlantické zájmy a záchranu demokracie i kdyby se kvůli tomu mělo omezit volební právo. Většina národa si o směřování naší země už dávno nedělá iluze a lišíme se od sebe jen chvílí, kdy nám to došlo.