Je to skoro přesně rok, co se začaly navazovat kontakty mezi zemědělci a začalo se mezi nimi mluvit o nějaké důrazné akci. Jako obvykle jsme v tom nebyli první, Poláci už měli první akce za sebou, Němci byli ve fázi svého důkladného plánování a ještě důkladnějšího organizování, Francouzi už dělali první pokusy se zapálením ulic v Paříži a všichni dohromady už vymýšleli velký zemědělský protest před sídlem evropského parlamentu.

Nezdá se vám, že v posledních dnech nějak padá západní narativ? I náš TZLD Foltýn nějak zalezl a nesnaží se to zachraňovat. Zatím se v podstatě jen pakovali Piráti z vlády a Lipánek se pakoval od Pirátů, ale přibylo nějak moc zpráv „o té druhé půlce pravdy.“ Ano, o té půlce, o které se nesmí mluvit, aby ta první půlka byla sice pravda, ale jak víme, půlka pravdy umí i lhát.

Přátelé, dneska se mi chce věštit. A tak mi prosím dovolte první nástřel toho, co se stane za rok v parlamentních volbách. Ondra Dostál totiž v uplynulých dnech navázal celou řadu kontaktů a díky tomu bude moci splnit své předvolební sliby voličům. Trochu tomu napomohly moje řeznické speciality a já teď mám pocit dobře odvedené práce. Vždycky, když jsem v takovém rozmaru, tak se moje úvahy odtrhnou od přítomnosti a začnou propojovat jevy s trendy a nakonec se mi z toho udělá nějaký názor. Podotýkám, je to názor, nikoliv svatá pravda. O jeden takový se s vámi dneska podělím.

Včera jsem jen zlehýnka nakousl Zemanovy narozeniny a zmínil se, kdo všechno tam byl (Uďo). Byl tam Babiš, Klaus, Orbán, Fico, Pellegrini, Duda, Vučič, Kateřina Konečná, byli tam lidé z byznysu a další a další. Navenek to nejde úplně dohromady. Klaus a Zeman byli političtí soupeři, Orbán není totéž co Fico, Duda se určitě neshodne s Kateřinou Konečnou na postoji k Rusku a Vučič vůbec není v Evropské unii. Přesto se všichni sešli, oficiálně oslavili Zemanovo jubileum. Politiku… tu samozřejmě vůbec nedělali…

Tak nám volby v Rakousku vyhráli tamní Svobodní s Herbertem Kicklem. Ale asi jim to nebude nic platné, protože rakouští Lidovci a Sociální demokrati mají dohromady těsnou většinu, takže mohou sestavit dvoučlennou koalici a bez Svobodných se obejdou. A kdyby to po sečtení i korespondenčních hlasů náhodou nevyšlo, ještě další dvě strany se horečně hlásí, že zachrání svět před Mordorem Herberta Kickla.

Skončilo nám druhé kolo senátních voleb a tak bychom si měli říct, jak to vlastně dopadlo, co to bude znamenat do budoucnosti a hlavně, co to vypovídá o nás, voličích na alternativě. Omlouvám se dopředu za školometský článek plný čísel, ale jinak to prostě nejde.

Nejprve si probereme bizár:

Brno hladce poslalo do senátu Rychlíka. Po Topferovi to bude druhý neviditelný senátor. Jak vidno, největší brněnští idioti jsou i nadále odesíláni do Prahy. Odteď bude Rychlík bumbat za senátní náhrady… Nezbývá, než mu popřát šťastnou cirhózu.

Aby rychle mohly být předčasné volby, musela by se poslanecká sněmovna rozpustit třípětinovou většinou. Jinak by muselo dojít na tři pokusy o nové sestavení vlády, ani jeden by nebyl úspěšný a pak by byly předčasné volby ze zákona. Ale tyto tři pokusy by trvaly příliš dlouho. Volby by tak byly někdy v květnu, či červnu, což už oproti říjnu příštího roku není prakticky žádný rozdíl. Aby mohly být předčasné volby opravdu brzy, musela by na rozpuštění sněmovny spolupracovat i opozice.

Tak nám premiér prohlásil, že odvolá našeho oblíbeného ministra pro místní rozvoj, který si skvěle poradil s digitalizací, odvedl velmi dobrou práci, ale bohužel to neuměl voličům vysvětlit a ti mu v krajských volbách dali takřka absolutní výprask. Po volebním fiasku dal Bartoš k dispozici funkci předsedy strany a oznámil, že se o znovuzvolení už nebude ucházet.

Volby skončily a na vládní strany přišla kocovina. Ten, proti kterému nejvíc bojovali, ten všude zabodoval. Ten, který byl vždycky největším ohrožením demokracie, ten je skoro všude převálcoval a co je horší, jeho lidi uspěli i v prvním kole voleb do senátu. Jen v šesti obvodech nepostoupil do druhého kola kandidát za ANO. A to si ještě můžeme škrtnout Vícha a Čunka, kteří jsou spíše kritici vlády, než její příznivci.