Včera jsem napsal, že sedmnáctý listopad je svátek, který není pro všechny. Jsou tací, kterým Pravda a láska zakazuje se oslav účastnit, které lustruje a jejichž kytičky vyhazuje do koše. Ale to bylo včera. Dneska mi dovolte konstatovat, že sedmnáctý listopad už není svátek pro nikoho. Včera tam na Národní třídě vypískali úplně všechny. Premiéra, prezidenta, předsedu senátu, ministra vnitra, Babiše, Schillerovou i Havlíčka… Až tam jsme to po pětatřiceti letech od Plyšáku dopracovali. Tak dlouho jedni organizovali pískání a lustrování na druhé, až se jim dostalo stejné medicíny.

Dnes slavíme svátek, který má symbolizovat revoluci. Revoluci, při které netekla krev a kromě neexistujícího studenta Šmída při něm nikdo neumřel. Revoluci, která nezvítězila díky barikádám ani díky tisícům obětí, ale také nebyla potlačena nasazením armády či policejních složek. Slavíme svátek revoluce, kterou nerozjezdily tanky, nebyla postavena jediná šibenice a ani jeden zajatý revolucionář neskončil na popravčím dvorku.

Jsou věci, které prostě neovlivníte. Nemůžete nic udělat s tím, že už tisíc let je vedle velký německý národ, který dostal větší dědictví antiky než Slované. Neměli jsme žádný vliv na Jaltskou konferneci a naprosti minimální vliv na konferenci Postupimskou. Nemůžete nic udělat s Churchillovými politickými rozhodnutími za války, které Beneše donutily k návštěvě Sovětského svazu a dohodám se Stalinem. Nemůžete udělat nic s tím, jestli se v Sovětském svazu dostane k moci Gorbačov a nebo někdo jiný.

Krátký gastronomický úvodník: 

Mám prosbu. Před dávnými časy se v diskusi řešilo, jak připravit hovězí bujón jako pokrm. Možná si to pamatuju blbě, ale řešilo se tam přidání vajíčka do čistého vývaru a to stěžejní byla teplota vývaru, aby vajíčko zůstalo tekuté či tak něco. Tenkrát jsem to chtěl zkusit s vepřovým vývarem, ale pak to zapadlo, já to teď nedokážu najít a  nepamatuju si, jak to bylo s tím vajíčkem. Můžete mně to prosím připomenout? 

A teď k tématu: 

V komentářích k jednomu z minulých článků přibyl jeden, zmiňující několik otázek prof. Budila. Názory pana profesora jsou bezpochyby fundované, přečetl jsem několik rozhovorů s ním, s něčím lze souhlasit, s něčím bych polemizoval, nicméně jde bezpochyby o člověka, který má co říct. Zkusil bych tedy rozebrat svůj pohled na jeho pár otázek a zamyslet se nad jeho zásadní úvahou, zda jsme lepší nebo horší než před rokem 1989.

Jaké tedy byly tyto otázky? Majka je hezky sesumírovala:

"Jsme opravdu lepší společností, než jsme byli před rokem 1989?

Dnešním textem chci dát odpověď pavtovi na jeho otázku, zda jsme po plyšáku vůbec měli šanci na jiný vývoj. Zda bylo vůbec možné se vyhnout divoké privatizaci, rozkradení majetku, vytunelování firem, podřízení se USA a Německu?

Dnes navážu na své texty z předchozích dvou dní, protože právě tyto články jsou jakýmsi otvírákem pro mé dnešní přemýšlení o budoucnosti. Zároveň je na čase také napsat pár slov o sedmnáctém listopadu před třiceti roky a ono se to tak nějak protne dohromady. Základem dnešního textu budiž včerejší provolání Povidláka v diskusi, že nám vymírají voliči Miloše Zemana a těžko říci co bude dál. Targus mu velmi trefně odpověděl a já to jen maličko rozšířím. 

Kdysi dávno jsem poslouchal jakýsi rozhovor se socioložkou Jiřinou Šiklovou. To je ta, co se raději bude mýlit s Buschem než mít pravdu s Putinem. Nicméně řekla jednu moc pěknou myšlenku.... demokracie znamená, že můžeme změnit vládu aniž by bylo nutné tu předchozí zastřelit... 

Dovolte mi, abych Vidlácky nadále tvrdil, že demokracii máme přes všechny handicapy, přes všechny oligarchy, hlupáky, chytráky, tuneláře, magory, servily i socioložky přesně do té chvíle, dokud po prohraných volbách vláda pěkně složí funkce a ta vítězná strana si tam začne dělat svoje pořádky.  

Chci svým dnešním příspěvkem zareagovat na včerejší Čmoudův článek o špinavé revoluci a nastínit Vidlákův pohled na tuto  problematiku. Koneckonců máme třicetileté výročí od sametovky, což je po třicte let pro leckterého politika, aktivistu či pražáka stále zdrojem obživy i myšlenkové legitimity. 

Tohle bylo nedávno od Kotrby na PL

Letošní program Poslanecké sněmovny zahrnul i komunistický požadavek na „vyšetření zločinů privatizace“. Co podle vás naši společnost tíží více: zločiny komunismu, nebo zločiny privatizace?