Tak nám Erdogan v Sýrii dostal co chtěl.  Kurdové se stáhli třicet kilometrů od hranic a ti, kteří tak ještě neučinili, ti budou promtně odejíti pomocí kulometů. Zdá se ovšem, že Kurdové to chápou a hodlají dnes bojovat tak, aby mohli bojovat i zítra. Což je chvályhodná taktika, kterou budeme nejspíše brzy muset zkusit také.  Většina kurdských sil tak odpochodovala z dosahu turecké armády. 

Situace v Sýrii se opravdu vyjasňuje. A je to takový veletoč, že se tomu až nechce věřit. Syrští aktéři nám předvedli v přímém přenosu dokonalou šachovou partii jejímž výsledkem je šach - mat pro USA. Včera jsem měl rozpracovaný článek na co bychom v syrském konfliktu neměli zapomenout, ale není nic staršího než včerejší zprávy. Tentokrát jsem to ani nestihl vydat... 

Na druhou stranu jsem si s tím dal práci a tak alespoň shrnu pár nejdůležitějších bodů: 

Turecký útok v Sýrii spustil i nevídanou kanonádu v médiích. Skutečně se už jen těžko dalo přehlížet, že američtí spojenci Kurdové byli americkým prezidentem bodnuti do zad a obětováni pro velmoc, která jak známo má jen zájmy, nikoliv přátele.

A tak jsme si v mainstreamu mohli přečíst titulky o mnohovrstevnatém konfliktu mezi Tureckem, Sýrií, Kurdy, Araby, Ruskem, Íránem, Irákem, náboženským fanatismem, minoritními skupinkami různých etnik i náboženství. Objevily se články, které otevřeně mluví o tom, že Kurdové po americké zradě nemají na výběr než se přiklonit k Rusku a Sýrii.

Spletl jsem se. Turci skutečně na severu Sýrie zaútočili. Teď schválně, jestli se spletu také v Kurdském houževnatém odporu. Například takový Hizbaláh si dokázal v Libanonu zbudovat takový systém polního opevnění, že se nejlepší armáda světa - ta Izraelská nedsotala dál než pár kilometrů za hranice.  Na co spoléhali Kurdové? Na Trumpa? Na americké vojáky? Nebo sami na sebe a svoje samopaly a lopaty? Osobně doufám, že Turci dostanou na frak... Poznáme to tak, že se jejich postup za pár dní zastaví, pak vyhlásí vítězství a stáhnou se zpátky. 

Když Turci sestřelili v roce 2015 Rusům jejich obstarožní Sučko, které se na pár vteřin ocitlo nad tureckým územím, psal jsem tehdy, že je to od Putina geniální šachová partie:

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/11/26/polemika-s-vlkem-obetovat-pesce/

Ještě se to nestalo? No nevadí, stane se to každým dnem. Chystá se poslední ofenzíva syrské armády proti Idlíbu. Všichni přece vědí, že Asad je gauner, který hází na civilisty chemické zbraně. V posledním roce si oblíbil především chlór. Všichni víme, že Asad používá bojové plyny především tehdy, když už má vítězství takřka na dosah ruky, kdy jsou nepřátelé na kolenou a vyjednávají si evakuaci nebo milost.  Správný arabský diktátor to tak dělá vždycky. Samozřejmě jen ten zlý šíítský. Ti sunitští diktátoři to tak nedělají, ti válčí humanitárně. 

V poslední době už to tak dělají všichni. Saúdi mají problémy s ropou, tož jedou do Moskvy jednat o těžebních kvótách. Asad má problémy na bojišti, tož to jde řešit s Putinem. Erdogan si jde budovat svoje impérium na úkor blízkého okolí, kam si jede pro požehnání? Jasně do Moskvy. Írán si upevňuje moc v regionu, s kým to konzultuje? S Putinem. Macron se chystá do Moskvy, Německo podepisuje Nordstream a nakonec i Netanjahu jede porozumět světu pomocí Rusa. 

Pro diváka/posluchače/konzumenta zpráv je dost těžké se vyznat v informačním šumu, ale chce se po nás, abychom uznali pravdivost zpráv a dali důvěru některé ze stran. Nuže, já zkusila dohledat a  sepsat pár myšlenek k údajnému „chemickému útoku“ v Dúmě  a ve výsledném „bádání“ trochu nad tím pouvažovat. Otázku „víry“ jsem ponechala stranou s tím, že nevěřím žádné straně. Podotýkám, že nemám čas ani vůli, a asi už ani chuť, pátrat opravdu do hloubky, takže se opírám jen o střípky, které jsem tu a tam sesbírala a ta mozaika má určitě hromadu mezer.

Třeba je mezi čtenářinějaký chemik, který by nám to osvětlil. Ptám se zcela polopatě... Terezka Májová přišla s tím, že chemický útok spáchal Asad, protože jeho vrtulníky shodily barelové bomby s chlórem. 

Tak se to konečně stalo. Včera v noci bombardovaly USA, Británie a Francie Sýrii. Nechci se vytahovat, ale celkem jsem se trefil. Rusko nezasáhlo, třetí světová nenastala a žádné potápění lodí vystřelujících rakety se nekonalo. Nenastala žádná červená linie pro Putina, kterou Amíci překročili a dál je nutná důrazná odpověď. Nedošlo k velkým ztrátám na životech, vlastně i přes halasná prohlášení vůbec nevíme, co bylo vlastně zničeno a jestli to mělo alespoň tak velkou cenu, jako ty rakety, které tam letěly. Ale zhodnoťme to více zeširoka...