Po třech dnech mediálního kvílení nad tím, že Dufek pustil na pódium proruského dezinformátora (což mi udělalo největší reklamu v dějinách a neudělalo prakticky žádný shittstorm), se snad dneska konečně dostaneme k jádru věci, totiž k tomu, co jsem říkal. Ale než se tak stane, dovolte mi, abych se naposledy vysmál všem režimním intervjukům, protože naše naděje, v ně vkládané, nezklamali.

Myslím, že každý, kdo si zachoval alespoň trochu zdravého rozumu, ten v pondělí musel vidět, jak se věci mají. Ne, nijak jsem to neplánoval, ale vůbec se nezlobím, že události šly právě tímto směrem. Původně jsem myslel, že budu rád, když některá z televizí odvysílá přenos z demonstrace a nevystřihnou můj projev. Nejlepší taktika vždycky byla, mě vymlčet.

Odborářská demonstrace na Malostranském náměstí… První a zároveň určitě poslední, na které jsem se objevil. Ještě jsem ani nedomluvil a twitter byl plný příspěvků, jak se jakási školská platforma od demonstrace distancuje, protože jsou ehm ehm demokrati a s nějakým antisystémovým proruským kolaborantem nemají nic společného. Aneb, když vás sice vláda bere na hůl, ale necháte Českou televizi určovat, kdo je hodný a kdo není. Že, Petro Mazancová?

Nic tak dokonale neilustruje stav naší vlády, jako blembák na hlavě Markéty Pekarové Adamové v Kyjevě. Přilbu má jen ona. Dokonce i ten Zastrčil je prostovlasý. V moři normálně oblečených lidí vypadá předsedkyně sněmovny s helmou na hlavě jako lejno na oltáři. Není v tom sama. Podobně se povedla fotka s Lipánkem i Fialou… Jako by ta přilba byla odpustek…

Mimochodem… jezdí do toho Kyjeva ještě někdo? Nebo je to stejné, jako když se Fojtík 17. listopadu 1989 vracel z Moskvy?

Přátelé, ode dneška mám v nabídce třetí a na delší dobu poslední knihu, která se tak či onak dotýká zemědělství. Tentokrát jejím autorem nejsem já, ale moje schovanka Tonička. Když jsem před rokem začal pracovat na vydání knihy, přinesla mi několik zemědělských malůvek. Prý, aby v knize nebyl prázdný prostor mezi kapitolami. Malůvky se mi zalíbily a tak jsem ji povzbuzoval, aby v tom pokračovala. Věděl jsem, že bude ještě druhá kniha, kde bude také zapotřebí oddělit kapitoly.

Všichni chtějí přidat a to je nezodpovědné! Takhle nám vláda reaguje na blížící se stávku a demonstraci. Považte, učitelé, kteří pobírají 130% průměrné mzdy, chtějí ještě víc. A když jim to vláda dá, tak budou chtít peníze i státní zaměstnanci, hlavně ti z Vnitra, protože pracovat pod Rakušanem, to je jak otroctví v solných dolech. Když vláda povolí, každý přileze a bude chtít přidat. I doktoři budou chtít přidat a ti berou ještě víc než učitelé. A když někomu přidáte, tak to musíte někomu jinému vzít, protože vláda žádné vlastní peníze nemá…

Tak se nám odborářská stávka rozrostla na takřka milion lidí. Bohumír Dufek a Roman Ďurčo dokázali zkoordinovat skutečně velkou akci, ke které se denně přidávají další a další odborové svazy. Akci už podpořili i první starostové obcí a do pondělka jich ještě hodně přibude. Zaznamenávám první zpětnou vazbu od lidí, že se do Prahy také chystají, i když je to na poslední chvíli a ve všední den. 

Tak nám začíná nabobtnávat stávka odborů. K protestu učitelů a pracovníků ve Škodovce se přidávají další a další odborové svazy v zemi. Je to tak trochu na poslední chvíli, ale velká jednání mezi množstvím organizací taková prostě jsou. Původně měly protestovat školské odbory a KOVO, ale v posledních dnech se přidali dopravci, zdravotníci, knihovny, civilní zaměstnanci u policie… i ČMKOS. Podporu vyjádřila rada seniorů i rada postižených. Největší odborové centrály se dohodly, že budou postupovat společně.

Včera jsme probrali válečné ohnisko na Ukrajině, dnes si probereme to druhé na Blízkém východě. I tam se situace dynamicky vyvíjí a konflikt jde poněkud jiným směrem, než to na začátku vypadalo. Než se nám rozhoří třetí ohnisko na Taiwanu (USA se s Čínou v San Francisku dohodli, že se nedohodnou), pojďme si trochu prokydat situaci v Izraeli a Gaze.