Myrek to zachrání
Jen nevíme, jestli před eurovolbami a nebo až po nich.
- Read more about Myrek to zachrání
- 48 komentářů
- Log in to post comments
Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.
Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila.
Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.
Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.
Jen nevíme, jestli před eurovolbami a nebo až po nich.
Přátelé, v poslední době se hodně mluví o zavedení eura. Přišel s tím náš generálprezident ve svém novoročním projevu a vyznělo to jako nejdůležitější věc pro tento národ za posledních pět tisíc let. Okamžitě se toho chytla celá plejáda pisálků, novinářů, intervjuků i kecálků, kteří hned přispěchali agenta Pávka pochválit a dodat si zdání moudrosti tím, že jeho bláboly přijmou za své.
Inflace klesá, řekl nám Blyštivý Péťa ve svém projevu. Inflace klesá a už brzy si zase nakoupíme, co hrdlo ráčí. Majnstrým už přetéká grafy, které ukazují, že inflace už není ani dvacet ani patnáct procent, ale jen sedm. Radujte se občané, naše vláda to zase všechno skvěle zvládla. K tomu jsme vám přesunuli potraviny do jiné sazby DPH a Prouza slíbil, že hytlermarkety od nového roku zlevní. A kdyby zlý a nenasytný Andrej vydal rozkaz, mohl by Agrofert také zlevnit a všechno by bylo v pořádku.
Přátelé…, že se majnstrým pustil už i do Jakuba Vágnera, za to, že si dovolil pochybovat o užitečnosti migrace a posteskl si, že se tak nějak vytrácí naše vlastní kořeny i hodnoty, to už víte. Zřejmě také víte, že už o něm i napsali, že je horší než Okamura. Ale on není v poslední době jediný případ. Mediální hon na jakoukoliv odchylku od jediné schválené pravdy prostě nabývá na intenzitě. Svoboda si posypal hlavu popelem a stejně musel s Černochovou na Libavou… jsem dost zvědavý, jak to ustojí rybář Vágner… Nežádoucí začíná být Vojta Dyk i Jiří Strach.
Ano, já vím, že Ukrajina slavně vítězí na všech frontách a Rusko je na kolenou. Celý svět stojí za Ukrajinou, Rusko je izolované, za tři dny mu dojde munice, jídlo, nafta i vojáci a musí krást čipy z praček, aby mohlo sestavovat rakety… Ukrajinu podporujeme tak moc, že ji Petr Pavel ve svém projevu vůbec nezmínil. Ani slovo. A to mu projev psal protokolář Kolář, který je s Američany jedna ruka (obzvlášť s jejich zbrojním průmyslem), takže zřejmě už ví, odkud vítr fouká.
Krátký účetní úvodník:
Přátelé, pokud na Vidlákových kydech kliknete na rubriku „objednat knihu“ (zde), najdete tam možnost si vyžádat potvrzení o zaslaném daru. Stačí vyplnit několik políček. Pokud byste měli potíže a něco nefungovalo, ozvěte se mi na vidlácký mail. Ještě jednou děkuji všem, kdo mě v loňském roce podpořili.
A teď už dnešní text:
Můj tatínek se o mě bojí. Sice zpravidla souhlasí s mými názory a často jsou to jeho postoje, které pak promítám do svých článků, ale je to už starý pán, nepřišel o schopnost imaginace a tak si dovede až příliš barvitě představit, co všechno se mi může stát. A co, jen mně… co se může stát celé mé rodině. „Uvědom si, synu, že pánové nahoře mají celé týmy lidí, kteří nemají na práci nic jiného, než po tobě jít, čekat na jakékoliv tvoje klopýtnutí a pak tě zadupat do země. Kdyby šlo jen o tebe samotného, ale ty máš velkou rodinu a dopadne to i na tvoje děti.“
Člověku se až nechce věřit, že to bylo teprve před rokem, co mě poprvé propral Jeník Cemper a já si následný mediální hnojomet nevyložil jako signál k ústupu a místo zavření blogu a návratu k rádlu a hroudě jsem se dal na blogaření s plnou parádou. Je to teprve rok, kdy jsem poprvé došel k poznání, že nepotřebujeme jen volit lepší politiky, ale musíme za nimi stavět podpůrné struktury, protože je těžké se postavit tak velké síle, jakou představuje EU, bez toho, abyste se mohli opřít o ukázněné voliče, kteří chápou vaše záměry.
Krátký policejní úvodník:
Z mého včerejšího článku mohlo vyplynout, že se dožaduji informací z probíhajícího a otevřeného vyšetřování případu střelce z Filozofické fakulty. Tak jsem to rozhodně nemyslel. Volám jen, aby se na to pak z ministerské či tajnoslužebné vůle jaksi „nezapomnělo,“ tak jak se na to „zapomnělo“ po Vrběticích. Chápu, že vyšetřovatelé to teď mají hodně těžké a tiskoví mluvčí občas něco zkomolí, že je to pak k vzteku i pláči, ale předpokládám, že jsou na tlak zvyklí a dovedou s ním pracovat.
Pamatujete na výbuch ve Vrběticích? To je už hodně dávno… Dlouho to byl případ nešťastné události. Výbuch ve velkém skladu munice, ze kterého byla spousta dalších menších výbuchů… pravděpodobně nedbalost při manipulaci nebo nevhodné uskladnění. Policie vyšetřovala i verzi, že šlo o zametení stop po nějakých temných kšeftech, ale nic se neprokázalo a takto by to i zůstalo, kdyby vrchní čučkař Koudelka nepřišel se senzačním odhalením, že za výbuch mohou ruští agenti Čuk a Gek.