Nekompetence...

Nerudová a Paříž aneb jak tato "sečtělá" ženština je jistá že pózuje před Eiffelovou věží.

na CNN: Křeček, Šichtařová a Kovanda. Celkem rozumné názory (některé), zvlášť Šichtařová (Křeček otočil, že...). Nejhůř mě překvapil Kovanda: když řeknem, že Rusko je hrozba, tak se vraťme ke gryndýlu, když Rusko není hrozba, tak zrušme gryndýl, logika jako prase. A podle něj je Rusko hrozba, proto zbrojme, ale opusťme gryndýl. Je to blázen, ale nebýval...

Jediný ekonom, který se dá poslouchat a který hovoří realisticky, je v současné době paní Švihlíková.

Mě přijde, jako by jediná hrozba na světě bylo Rusko. Přitom Rusko bojuje jen na Ukrajině (nikde jinde a s nikým jiným a rozhodně ne se státy evropské Unie, pokud tam tedy nejsou nasazeni, což je jejich problém) a to ještě na její malé východní části, všichni víme proč.

Pro mě jsou jediné hrozby dvě:

1. evropští politici (čest výjimkám)

2. muslimové, kterých už je tady opravdu hodně (nemyslím u nás, ale blízko nás, dokonce blíž než je válka na Ukrajině)

Já bych doporučil všem ekonomům a politikům toto:

vraťte se k politice míru a hlavně vyjednávání. Obnovte diplomatické vztahy s Ruskem, sepište třeba dvoustranné smlouvy (o neútočení, vzájemné hospodářské, vojenské a další pomoci atd) !!

Protože kdo zbrojí ? Ten kdo chce bojovat, protože zbraně se vyplatí jen tehdy, až jsou použity (kýmkoliv kdekoliv na světě), v boji. Zbraň se neptá jestli útočí na útočníka nebo obránce, zbraň, pokud je použita, zabíjí, vždy zabíjí. To je její účel. Zabíjet ! Ale vzhledem k tomu, že většinou se lidé nezabíjí všude a každý den, tak jsou zbraně velmi neefektivní, protože někde leží !! Narozdíl od výrobků, které vyrobíme, prodáme a používají se v každodenním životě pro dobro lidí.

Proč chceme odstrašovat ?? (kór když jsme tak malí, koho chceme odstrašit? Estonsko? Litvu? A proč ?) Není lepší spolupracovat ?? Nebo chceme odstrašit jadernou velmoc ? Jako fakt ? I jako vtip je to blbé...

Nemáme dostatek obranných zbraní, nemáme zázemí (kasárna, výcvikové prostory, výstroj, polní kuchyně, funkční kryty, sklady atd. atd.), nemáme záložáky. Vše ten úžasný a všemi obdivovaný kapitalismus zrušil...ode zdi ke zdi. V 84 a 85 jsem byl jako záložák na cvičení a vše tam fungovalo.  

Zajimavy historicky clanek. Presne pred 80 lety navstivil president Ceskoslovenska Eduard Benes Moskvu    https://iz.ru/1848743/2025-03-18/prezident-cehoslovakii-eduard-benes-pribyl-v-moskvu-s-oficialnym-vizitom  pozn. casem prihodim nejaky vynatek, nebot stranku Izvestii cesky internet leckde stale jeste blokuje 

Drsne cteni   https://strana.today/news/482008-reportazh-meduzy-o-tsarjashchem-sredi-vsu-pessimizme.html   Známý ruský novinář Šura Burtin strávil na Ukrajině  dva měsíce a hovořil s mnoha vojáky i civilisty. Na základě těchto rozhovorů napsal článek o atmosféře strachu, která na Ukrajině panuje. Článek vyvolal velký ohlas na Ukrajině i v ruském opozičním prostředí. Burtin byl obviněn z manipulace a podkopávání morálky Ukrajinců.  Zprávu zveřejnila ruská opoziční publikace Meduza.  Zde jsou výňatky z Burtinovy zprávy. 

"Nálada na Ukrajině se za poslední rok a půl výrazně změnila. Ukrajinci masově nechtějí jít do války. Mnozí se děsí možné mobilizace a snaží se před vojenskými hlídkami ukrýt. Na frontě není dostatek vojáků a armáda už měsíce nemůže opustit frontovou linii. Dezerce se stala běžnou záležitostí. Zraněné je obtížné odsunout - šance na přežití jsou nízké: to je z velké části způsobeno bezpilotními letouny, které zabíjejí pěšáky mnohem účinněji než staré zbraně," uvádí se v článku. Novinář poznamenává, že za poslední rok se nedostatek vojáků stal tak zoufalým, že v Kyjevě začaly TCC, které dříve žily „pohodovým“ životem, „bussifikovat“. "Muž běží po ulici jako zajíc a je pronásledován armádou, znetvořené obličeje, lidé vyskakující z okénka křovinatého auta - to je dnešní streamovaný obsah sociálních sítí. Stát slíbil, že to vyřeší, ale neudělal nic a vojenské komise začaly zabíjet lidi. Několik lidí bylo zabito v TCC. Ve srovnání s počtem lidí zabitých na frontě nebo při ruských bombardováních se to může zdát zanedbatelné. Obyvatelstvo je však těmito případy velmi demotivováno," uvádí se ve zprávě. "Není možné odmítnout mobilizaci. Podle zákona má člověk právo se vyhnout a místo mobilizace zvolit vězení - a mnozí by to udělali. Ve skutečnosti však taková možnost neexistuje: stejně vás odvezou do výcvikového střediska a pak na frontu..... Mnoho lidí vnímá příslušníky TCC jako nepřátele," zdůrazňuje Burtin. "Když jsem letos přijel do Kyjeva, zjistil jsem, že moji známí už nejezdí metrem, protože tam jsou hlídky, nikdy nejezdí do jiných měst a snaží se zbytečně nevycházet z domu. Navzdory těmto opatřením během několika týdnů TTC dva z mých známých autobusem odvezla. Oba byli chyceni na ulici, strávili noc ve vojenském odvodním středisku a druhý den už byli ve výcvikovém středisku," uvedl novinář.  

Jeho zdroje označují výcvikové školy za „trh s otroky“, kam přicházejí zástupci brigád a vybírají si vojenský personál. Na tomto pozadí roste útěk ze země - „masový jev a největší kriminální byznys“. Burtin popisuje, jak se skupina chlapů v popelářském autě nechala oklikou převézt přes moldavské hranice.  Novinářovi ukrajinští respondenti, kteří se skrývají před mobilizací, se domnívají, že „všichni budou zabiti na frontě“, a obviňují úřady, že jim slibovaly rychlé vítězství a nyní je vedou k věčné válce a hromadné smrti. Vysoké ztráty na životech potvrzuje i ukrajinská armáda. Bojový zdravotník Taras uvedl, že během protiofenzívy AFU na jihu v létě 2023 „nebylo místa, kde by nebylo něčí tělo“: „Tam jsme museli doslova chodit přes mrtvoly... Zákopy byly plné těl našich chlapů“.  Bojovníci u Pokrovska  tvrdí, že „většina velitelů jen vydělává peníze, životy bojovníků je vůbec nezajímají“. Také mnozí velitelé jsou nezkušení, dávají neadekvátní rozkazy a vyhrožují, že je „střelí do nohou“, pokud je neuposlechnou. Vojáci také vyprávějí o rozbujelé korupci, od dumpingových cen pohonných hmot až po výpalné, které vojenští nákupčí vymáhají od výrobců dronů. Zároveň je výkonnost dronů špatná, tvrdí vojenští představitelé. "Polovina letadel prostě spadne někam do polí a druhá polovina létá za frontovou linii. Za tři měsíce jsme myslím dvakrát někoho zasáhli. A to jsme byli venku každý den. Co na to říkáte - testatistice? Mají tak špatné řízení, že je zázrak se do nějakého trefit.  Slíbili nám lepší letadla, ale tohle je armáda: co bylo slíbeno, bylo porušeno. Chlubit se tím, kolik máme bojových vzletů, je jako chlubit se tím, kolikrát jste si ho vyhonili," řekl pilot dronu Konstantin.  Autor píše, že Kosťa se v síti chová vlastenecky a zve ke službě v AFU. Ale v osobním rozhovoru říká, že „se cítí jako ve vězení, všechny ambice skončily“ a že armáda se spíše „rozpadne“, než aby se změnila k lepšímu. „Mnoho lidí na Ukrajině se nyní chová jako Kosťa: už nevěří, ale stále agitují,“ shrnuje Burtin. 

Ukrajinská armáda vysvětluje masovou dezerci tím, že "před rokem a půl úřady slíbily, že určí podmínky demobilizace, ale byly oklamány. Člověk si uvědomil, že ho armáda bude využívat, dokud ho nezabije - a hotovo". Jako příklad je uváděn Danila, dobrovolný šturmovik, který dezertoval po velitelově, podle jeho názoru sebevražedném, rozkazu, aby se ujal obrany ve vesnici držené Ruskou federací. Danila tam odmítl jít a ti, kteří tam šli, všichni zahynuli. "Za dva roky jsem si zvykl na to, že jsem jednotka na jedno použití. Je těžké pozorovat, že na vás kašlou, a přesto jednat ve svůj neprospěch. Všichni jsou těžce v prdeli, kluci jsou morálně za vodou," řekl Danila.   Podstatnou část zprávy zabírá popis toho, jak masové používání bezpilotních letounů na frontové linii změnilo samotnou podstatu války.

 "Nad zákopy, kde se ukrývá pěchota, se neustále vznášejí průzkumné drony. Nad pozicemi je jich tolik, že vzduch zvoní jako roj včel. Drony fungují kolotočově: když se jednomu dronu vybije baterie, přiletí ho nahradit jiný. Čas od času se nad pozicemi prohánějí FPV drony kamikadze na jedno použití, aby zabily vojáka, který se podívá ven, nebo aby vletěly do zákopu a tam explodovaly. Pokud se mu to nepodaří, vybuchne v náhodné hromadě odpadků. Drony nepřetržitě hlídají, zda se ze zákopů nevytáhnou zranění vojáci, aby je dopravily na evakuační místo. Jakmile je spatří, přiletí FPV nebo granátometné drony. Drony vidí ve dne i v noci, ale nevidí dobře v šeru, tedy za soumraku. Je to malá mezera ráno a večer, asi 20 minut, a to je to, na co pěchota čeká, aby mohla udělat rotaci nebo se prostě dostat ven." Zákopy už je před drony nezachrání.  

"Zákop může zachránit, pokud ho nezačnou cíleně rozebírat. V zákopech se už nedá chodit, lidé prostě žijí pod zemí, přizpůsobují se, doslova se mění v myši. Myši vás koušou ze všech stran, jste jako myší král, žijete s nimi," říká zdravotník Taras.   FPV - bleskový robot, který se odnikud vynoří v divoké rychlosti a vrazí do vás. Drony změnily určitou podstatu válčení a téměř eliminovaly prvek vojákova štěstí. Dříve byla válka především o zabíjení, ale voják se mohl spolehnout na štěstí. Ale dron přiletí na jistotu, dostihne ho a zabije," řekl Taras.  Kromě toho jsou nyní drony vybaveny termovizními kamerami, takže v zákopech si nemůžete zatopit nebo dokonce uvařit čaj - hned se najdete. Na drony míří také různé zbraně - například granátomet s tříštivými granáty nebo termobarická vakuová munice, která zabíjí vše živé.  "Každý víkend máme nejméně čtyři nebo pět dvoustovek, většinou když se střídá směna. Katsap nás poslouchá, ví, kdy opustíme pozice, a drony začnou bombardovat přistání. Byli jsme s klukama venku - dron se vznášel, dopadly čtyři miny - čtyři mrtvoly, pátá třístovka - a on si našel starou zemljanku, vlezl dovnitř a dostal dvě setniny, zatímco ho hledali," vypráví bojovník. 

Dalším problémem dronů je nemožnost rychlého transportu raněných: "Drony jsou po každém medevaku, takže je můžete transportovat jen přes šeď nebo mlhu. Ranění leží na pozicích tři až pět dní, trápí se a umírají."  Novinář píše, že ukrajinské týmy s drony dělají totéž. Mnozí z nich to považují za „lov“ a jsou posedlí „touhou zabíjet“. Jiní říkají, že „na druhé straně jsou také lidé“ a někteří z nich poskytli pomoc zraněným nepřátelům.   Novináři také přiznávají, že piloti dronů neustále útočí na civilní auta, domy nebo lidi. „Děje se tak v posledních minutách letu, kdy je jim líto dron prostě ztratit.“ Během jediného letu dronu může být „zezadu“ sraženo až několik desítek lidí.

Jeden z ukrajinských vojenských důstojníků jménem Borja se domnívá, že drony se staly zbraní hromadného ničení a měly by být zakázány stejně jako chemické zbraně. Nicméně podle Tarase se Rusové „pohybují velmi rychle, kilometr nebo půl kilometru denně“. Aby udrželi frontovou linii, „vydávají se rozkazy, které riskují životy vojáků“. Například pro noční výjezdy, kdy jsou vojáci viditelní pomocí termovize. „Takhle nám házeli skupinu za skupinou - a naše rota byla odmotaná,“ hlásí Taras. „Prostě položí maso a buzeranti lezou, každý den je odvezeno pět osad,“ komentuje to voják sedící vedle něj.

"Z vojáků je cítit pesimismus. Dříve vyčerpaní vojáci horlivě nesnášeli ty, kteří je nechtějí nahradit. Nyní nenávist a pohrdání nahradilo odsouzeníhodné přijetí - kdo by sem dobrovolně přišel? Také k SOC se nyní přistupuje s pochopením," píše autor. Novinář také popisuje své dojmy z cest vlakem po Ukrajině. Podle něj „začali otevřeně mluvit lidé, kteří si myslí, že válka by měla být okamžitě ukončena“. Popisuje hádku mezi ženami a vojenskými důstojníky v parašutistickém vagonu. Žena z Chmelnické oblasti se domnívá, že "sousedé by měli žít v míru", přičemž má na mysli Rusy, a že "v životě neřešíme své vlastní problémy, ale cizí, které nám byly vnuceny". Vojáci s ní nesouhlasí, i když připouštějí, že dál už to bude horší. "Když procházím vagónem, slyším, že v jiném kupé také diskutují o blízkém míru," dodává novinářka.  Pozn. Viz tez  - jak došlo k radikálnímu zvratu v ukrajinském informačním prostoru