Proti všem

Donald Trump uvalil další cla na čínské zboží  a Čína na oplátku nechala zdevalvovat juan. Zdá se, že se už s žádnou obchodní dohodou nepočítá a začíná obchodní a měnová válka jakou jsme tu ještě neměli. Nikde jsem nezaznamenal žádné světélko v tunelu, jako že se někde bude dál jednat a současný stav je jen vykolíkování pozic. 

Komentátoři se už předhánějí v černých vizích propadávající se ekonomiky všude na světě, věští krizi, statistická čísla jim začínají dávat za pravdu, zdá se, že dobré časy skončily. Když jsem si dneska ráno přečetl noviny, měl jsem chuť jít okamžitě vybrat z bank všechny své úspory a raději se strčit do štrozoku nebo za ně koupit další uhlí na zimu. Pak jsem si ale uvědomil i další souvislosti a řekl jsem si, že ještě počkám.

Jak jistě všichni víte, Trump to rozjel po celém světě. Uvalil cla na čínské zboží, vyhrožuje cly i na zboží evropské, uvaluje sankce na Nord stream 2, vyhrožuje Jižní Koreji, že bude muset platit víc za americkou vojenskou ochranu, tlačí na Mexiko ohledně hraniční zdi a nelegální migrace, hraje si s ohněm v případě Íránu, chce měnit režim ve Venezuele, rozhádal se s Filipínami, podporuje Brexit, tlačí jak jen to jde na Rusko, hádá se s Tureckem, jedná s Tálibánem i přes krev spojenců za sedmnáctiletý boj s terorismem.

Vynechal jsem něco? Ano, vynechal jsem spoustu věcí. Neřekl jsem nic o Saúdech, kteří si musí americkou přízeň draze kupovat, Egyptě, který už opradu není americkým přítelem, emirátech, Austrálii, Turecku  a dalších... Hodně toho pak vůbec nevíme, bo to zaznělo za zavřenými dveřmi. Nicméně i to vyjmenované by mělo dostatečně ilustrovat, že Trump je ve sporu vlastně se všemi. Možná Británie je na jeho straně, pak Polsko či Maďarsko. Ale jinak už americe skoro nikdo nezbyl. Marně přemýšlím o zemi, kde by na straně USA byla nejenom vláda (která dnes je a zítra se může houpat na kandelábrech), ale i nálada obyvatelstva.

USA jsou pořád obrovskou ekonomickou i vojenskou mocností, ale jejich poslední války už ukázaly na hliněné nohy a povážlivé kymácení v kolenou. Jednomu Vidlákovi se nechce věřit, že by USA mohly uspět proti všem těm, které naštvali a nadále štvou. Mohou uspět systémem rozděl a panuj, ale v poslední době přímo ženou své bývalé sluhy, kteří se navzájem nesnášeli, do jedné koalice.

Dovedete si představit, kolik čínským emisarů právě teď sedí někde v Bruselu a dokolečka dokola nabízejí lepší vzájemné dohody než může EU mít s Trumpem? Navíc bez sankcí a keců o lidských právech. Čínský prezident se nedočkal jízdy ve zlatém kočáře i jiných bombastických přijetí jen tak. Hevábná stezka je na čínské straně uskutečňovanou realitou. Hedvábná stezka vede sem k nám. 

Evropa, Rusko i Čína už nějakou formou provozují vlastní mezinárodní platební systém (každý svůj), od dolaru se velmi pozvolna ustupuje (nejdřív se ty bezcenné americké papírky musejí v Africe s místními diktátory vyměnit za suroviny).

V praxi mám proto pocit, že budeme mít především krizi starých vztahů. Nejhorší následky to bude mít na amerikohujery, eurohujery a všechny, kteří chtěli s USA stát na věčné časy a nikdy jinak. Kteří teď koukají jak péro z gauče, jaký ten jejich transatlantický spojenec vlastně je. 

Ta zeď na hranicích s Mexikem je dokonalým příkladem toho, co teď sledujeme v přímém přenosu. USA se tak razantně pustily do stavby zdí různého typu ať už ekonomických, vojenských nebo sankčních, že ve vlastně samy zavřely do klece. Zřejmě tam ještě věří, že jejich technologický náskok znovu nastartují a když nebudou muset platit různé příživníky, tak jim bude líp a znovu se dostanou na vrchol. Tohle si před třiceti lety myslelo i sovětské politbyro. Že se zbaví příživníků a samotným jim bude líp. Možná to tak i je, ale cesta k tomu bývá dost trnitá. 

Trump nebo jeho nástupce jednoho dne podobně jako Gorbačov zjistí, že ropu si už z břidlice nadělají sami, plyn také, prolomí svoje těžební limity a k čemu jim je celý blízký a střední východ? Proč si dělat hlavu v Hormuzu?  americké kontitenty jsou obrovské, jako sféra vlivu by to mohlo stačit. Izolacionalismus je v USA pořád populární. 

Mezitím se k moci v Německu derou Zelení, což jsou v podstatě bratři čínských komunistů, jen to ještě nevědí. Ale jen co se rozhlédnou ve funkcích, ty čínské výdobytky v nařizování a cenzurování rádi využijí. A když už jednou začnou, zcela jistě se dohodnou i na jiných věcech. Například nebudou mít žádné skrupule zdanit ty velké americké firmy jako Google či Facebook. 

Evropa není žádným vzorem promyšlené politiky či vize. Ale Trumpův přístup i příklad ji přímo žene do čínské náruče. A prostředníkem a mostem bude Rusko. Krize možná bude, ale cesta ven vede jedině přes východ...