Nepřítel kam se podíváš

Takže se shodneme, že to co jste tvrdila Vy neřekl.

Jinak to, že jsem udělal chybu v jeho příjmení je očividné. Je na to potřeba ode mě nějaká odezva?

nebo lhář. Každopádně trapný s neustálym tapetováním jednoho nesmyslu. Zkuste si alespoň desetkrát ten článek přečíst a možná si i vy všimnete, že Vidlák si dává sakra pozor na formulace a NIKDE nepíše, že je to dokázané.
A napadat někoho, u koho jste hostem, to už chce opravdu odpudivý charakter. Pokud vám Vidlák vadí, tak tu neotravujte.
Samozřejmě toto je poslední co vám k tomu píši, nebudu krmit trolla.

To mluvíte za Vildu? On Vilda někdy něco vyžadoval po Vidlákovi?
Já jen že z těch jeho štěků nikdo nic nepoznal. :-)

Odklon od dolaru
Vladimir Danilov - Centrální banka RF, 19. ledna 2023, přeloženo z New Eastern Outlook

V posledních letech pozorovatelé v mnoha různých zemích stále naléhavěji varují před nevyhnutelným kolapsem dolaru - který Washington nafoukl daleko nad jeho skutečnou hodnotu. Od počátku 70. let 20. století zažily USA devět recesí a dolar dvakrát reálně klesl, a to v letech 1972-1974 a 1994-1995. Hlavní mezinárodní měna zůstává nadhodnocená a důvěra veřejnosti v dolar bude v blízké budoucnosti pravděpodobně zasažena dvojím úderem, protože USA čelí pravděpodobnosti vážné recese a vysoké míry inflace. V mnoha zemích roste nedůvěra v dolar v důsledku politiky USA, které používají svou měnu jako zbraň proti "neloajálním" vůdcům.

Mnozí ekonomové nyní předpovídají pokles hodnoty dolaru v roce 2023, což by způsobilo finanční rozruch po celém světě a podnítilo lidi k investicím do cizích měn, jejichž hodnota by následně v tomto roce vzrostla.

Ztrátu vlivu dolaru na světových trzích jasně dokládá nedávný vývoj v energetickém sektoru. V posledních několika letech Čína, která je nyní druhou největší ekonomikou světa, stále častěji nakupuje ropu a plyn z Ruska, Íránu, Venezuely a řady afrických zemí a platí v jüanech - tím se svět přibližuje k úplnému opuštění dolaru. Vzhledem k tomuto trendu vzbudilo přirozeně velký ohlas prosincové oznámení čínského vůdce Si Ťin-pchinga, že je připraven platit za ropu a plyn ze zemí Perského zálivu v čínských jüanech. Peking oznámil, že v příštích třech až pěti letech výrazně zvýší dovoz ropy ze zemí Rady pro spolupráci v Perském zálivu a také vypracuje komplexní energetické dohody se zeměmi v regionu, které mohou zahrnovat spolupráci při průzkumu a těžbě uhlovodíků a také investice do ropných rafinerií a petrochemických zařízení.

Čínská petrochemická politika vyvolává v USA zvláštní obavy, neboť Rusko, Írán a Venezuela tvoří přibližně 40 % ropných zásob OPEC a Čína již ropu od těchto zemí nakupuje. Dalších 40 % zásob OPEC tvoří země Rady pro spolupráci v Perském zálivu a zbývajících 20 % země v zóně vlivu Číny a Ruska. Plán Číny začít používat k platbám jüan proto vyvolal v USA značné znepokojení, neboť výrazně oslabí dominantní postavení dolaru a USA jako celku na globální úrovni a povede také k radikálním změnám na světovém trhu s energiemi, který se Washington snaží kontrolovat od druhé světové války.

S cílem posílit postavení jüanu vůči americkému dolaru Čína již zavedla směnitelnost čínské měny za zlato na čínských burzách zlata. Spolu s obchodováním s petrojüanem se tak jüan stane atraktivnější variantou rezervní měny než dolar a poskytne ekonomické a finanční výhody jak politikům, tak investorům. Za těchto podmínek ztrácejí zahraniční kupci zájem o americké státní dluhopisy, což urychluje proces "de-dolarizace" po celém světě. Již nyní existují jasné náznaky, že Japonsko a Čína, hlavní držitelé amerických státních dluhopisů ve Washingtonu, snižují svou závislost na dolaru.

Nejsou to však jen státy Perského zálivu, které podnikají kroky k opuštění dolaru. Jak 26. prosince informoval Al-Monitor, irácká centrální banka již vypracovala plán na snížení závislosti iráckého dináru na americkém dolaru a hodlá nakupovat čínské jüany, aby zvýšila hodnotu dináru. Zvýšený zájem o čínský jüan projevují i další centrální banky na Blízkém východě. V srpnu loňského roku se Egypt rozhodl vydat dluhopisy denominované v jüanech. V dubnu přidala Bank of Israel čínské jüany do svých rezerv.

Rusko a Indie se také v zásadě dohodly, že přestanou používat dolar pro vzájemné obchodní vypořádání a začnou platit ve svých národních měnách. Ruský prezident Vladimir Putin obvinil USA a Západ, že diskreditují dolar a další rezervní měny tím, že si "vypomáhají" národními rezervami Ruska, Iráku, Íránu, Venezuely, Afghánistánu a mnoha dalších zemí. USA a jejich spojenci na Západě využívají krize na Ukrajině, používají nezákonné sankce a zpřísňují politiku spojenou s dolarem, čímž ohrožují budoucnost světového finančního systému ve snaze nastolit nový ekonomický řád. Moskva reaguje opatřeními na ochranu rublu, kdy požaduje, aby odběratelé platili za ruskou ropu a plyn v rublech, hrozí, že v případě nutnosti sníží těžbu ropy, a odmítá akceptovat jakékoli omezení cen ropy.

Západ však svými kroky proti Rusku poškodil globální důvěru nejen v sebe, ale i v dolar. Není proto divu, že rubl spolu s dalšími měnami "spřátelených" států Ruska je stále častěji používán pro platby prováděné do Ruska a přijímané Ruskem, přičemž více než polovina těchto plateb je nyní prováděna v těchto měnách. Podle oficiálních statistik se navíc ceny v Rusku od května 2022 téměř nezměnily a od začátku roku 2022 je ruský rubl jednou z nejsilnějších měn na světě. Tento názor podpořil mimo jiné bulharský list Fakti, který poukázal na to, že na rozdíl od amerického dolaru je rubl krytý zlatem, ropou a plynem.

V posledních měsících dokonce americká média stále častěji obviňují svou vládu, že se uchyluje k agresivním a arogantním metodám, aby si americký dolar udržel své dominantní postavení. Přirozenou reakcí na agresivní taktiku Washingtonu je, že mnoho zemí, které ztratily důvěru v dolar, nyní spíše vytváří zlaté rezervy, než aby se spoléhaly na dolary. Podíl dolarů v rezervách centrálních bank klesl z 65 % na konci roku 2016 na 59 % v roce 2022.

Významné je, že Turecko a Egypt, oba klíčoví spojenci USA (ačkoli se jejich vztahy s nimi v posledním desetiletí výrazně zhoršily), se rozhodli nevázat rezervy svých centrálních bank na měnu žádné země. Podle Hassana Abdulláha, šéfa egyptské centrální banky, země nedávno začala pracovat na novém indexu na podporu egyptské libry, aby se vyhnula nutnosti vázat její hodnotu na americký dolar.

Od konce druhé světové války byla jediným konfliktem mezi hlavními světovými mocnostmi, který měl skutečný vliv na investory, studená válka, která skončila nastolením unipolárního světového řádu, jemuž dominují Spojené státy. Dominantní ekonomickou ideologií byl globalismus a hlavní měnou americký dolar. Nyní se však geopolitika opět projevila jako mocná síla a současný světový řád čelí vážnému ohrožení. Snad poprvé ve své historii čelí Spojené státy rovnocennému a v některých ohledech i nadřazenému soupeři v podobě Číny, která se s podporou Ruska snaží nastolit nový světový řád. Tyto dvě země uvádějí v život novou podobu globalismu s využitím nástrojů, jako jsou čínská iniciativa Pásmo a cesta, BRICS+ a Šanghajská organizace pro spolupráci, a v roce 2023 se tento multipolární pohled na svět stává stále dominantnějším.

Vzhledem k současným podmínkám představuje odmítnutí amerického dolaru největší ekonomickou hrozbu pro národní bezpečnost USA. Hrozí, že vyvolá obrovský propad americké ekonomiky, což způsobí dramatické snížení spotřebitelských výdajů a bohatství v celé zemi.

Pozorovatelům na celém světě je nyní jasné, že doba rozkvětu americké moci je u konce. Čím dříve to USA pochopí, tím snáze obnoví svou ekonomiku a obnoví svou politickou prestiž.