.. jak je naším zvykem..

Veřejný odpor je tu! Profesoři, novináři, umělci, ekonomové… Podpisy proti Rakušanovi

10. prosince 2023v 👉 @cz24news

ČESKO: Desítky osobností včetně matematika Mariana Kechlibara, spisovatele Benjamina Kurase, senátorek Jitky Chalánkové a Daniely Kovářové, politologa Alexandra Tomského, herce Marka Vašuta, zakladatelů Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) Vlastimila Veselého a Daniela Vávry či několika signatářů Charty 77 se v otevřeném dopise obrací na premiéra Petra Fialu (ODS) a píší mu, že je zneklidňuje „dlouhodobá politizace“ Ministerstva vnitra pod Vítem Rakušanem (STAN). Jmenují, že se Rakušan snaží o omezování svobody slova, přičemž „kroky ministerstva dlouhodobě polarizují společnost a vytváří v ní atmosféru strachu“ a vláda „sklouzává“ k cenzurním praktikám, které tu byly za normalizace…..atd.

Celý text otevřeného dopisu SOSP si můžete přečíst zde:

„Vážený pane premiére,

obracíme se na Vás ke Dni lidských práv tímto otevřeným dopisem, jelikož nás zneklidňuje dlouhodobá politizace Ministerstva vnitra. Kroky ministerstva dlouhodobě polarizují společnost a vytváří v ní atmosféru strachu. Přibývá indicií, že si vláda, jež se původně přihlásila k odkazu Charty 77, vynucuje jeden politický názor a sklouzává k cenzurním praktikám, které mnozí pamatují z doby normalizace.

Níže uvádíme jen několik příkladů snahy ministra Víta Rakušana o omezování svobody slova:

– zveřejněná metodika krizového informačního týmu (KRIT) zmiňující „anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě“, „včasnou identifikaci osob“ s cílem „pojmenovat a zostudit“

– vyšetřování desítek občanů za pouhé názory na zahraniční politiku, které se neshodují s těmi vládními (např. případ kriminalizace učitelky za její výklad),

– označování pouhých předpovědí, odlišných výkladů a jiných názorů za dezinformace (což potvrzuje i výroční zpráva Vojenského zpravodajství; zpráva MVČR o extremismu však označuje skupiny „nespokojených občanů“ za „antisystémové hnutí“)

– podpora nechvalně známých osob a organizací, které rozdělují společnost falešným obviňováním oponentů (viz např. vládní web BranmeCesko.cz)

– návrh „Zákona o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnosti online“, v němž jsou velmi vágně definovány podmínky, za nichž by vláda mohla blokovat nepohodlné weby,

– snaha ovládnout mediální rady a úkolovat veřejnoprávní média „bojem s dezinformacemi“, který je tak často zneužíván k omezování svobody slova

– nedávno zahájená kampaň vybízející občany k udávání za „nebezpečné“ chování na sítích a spuštění vládního webu NENALETET.cz připomínajícího propagandu 80. let a obsahujícího zjevné nepravdy.

Společenské soudržnosti nepomáhají ani Vaše výroky na adresu demonstrujících občanů, zmínky o právu na „korigované“ informace a hledání vnitřních nepřátel v duchu mccarthismu 50. let.

V pluralitní demokracii nemá nikdo monopol na pravdu. Přesto se dnes pravda nehledá pomocí dialogu a diskuse, nýbrž je nám vnucována „arbitry pravdy“, a to dokonce jako jediný možný politický názor. Když je tato „pravda“ podrobena prověrce času, mnohdy se ukáže, že odporuje realitě. Příkladem za všechny jsou Manipulátoři, web Jana Cempera, o který se ve svých výstupech Ministerstvo vnitra opírá a který se opakovaně dopouští doložených nepravd vůči celé řadě veřejně známých osobností. Navzdory své nevalné pověsti jsou Manipulátoři stále doporučováni na vládním webu BranmeCesko.cz jako důvěryhodný zdroj.

Centrum proti hybridním hrozbám při Ministerstvu vnitra publikuje na svém webu politické texty, jako např. „Středoevropská identita jako součást protizápadního narativu na kvazi-mediální scéně“ nebo „Mír jako kremelský propagandistický narativ“, a zužuje tím koridor povolených názorů. Odmítáme věřit, že by tato vláda považovala občany, kteří se hlásí ke středoevropské identitě a nemají 100% názorový průnik s politikou Evropské komise, za hybridní hrozbu, proti které musí Ministerstvo vnitra vyvíjet mediální, politický a dokonce i právní nátlak.

V říjnu byla zveřejněna Westminsterská deklarace, výzva vládám, mezinárodním organizacím a provozovatelům digitálních platforem k zastavení cenzurních snah, kterou podepsalo 138 světově uznávaných osobností z řad akademiků, veřejných intelektuálů a umělců. Její překlad přikládáme v příloze a současně Vás žádáme, aby i česká vláda přestala zneužívat nejasně definovaných pojmů jako „dezinformace“ či „dezinformační scéna“ k omezování svobody slova. Braňme svobodu projevu a to i pro názory, se kterými nesouhlasíme. Pouze ve veřejném prostoru můžeme tyto názory vyslechnout a případně zpochybnit. Svoboda slova je nejlepší obranou proti omylům, lžím a polopravdám.

Vyzýváme Vás jako předsedu vlády a předsedu nejsilnější koaliční strany, abyste se jasně postavil za svobodu projevu a odmítl jakékoli cenzurní snahy schované za boj proti údajným dezinformacím. Abyste nedopustil vznik legislativy, která by dávala této a příštím vládám bianco šek na filtrování nepohodlných informací nebo umožňovala Evropské komisi zasahovat do ústavně chráněné svobody projevu českých občanů na digitálních platformách. Abyste se rázně postavil proti šíření atmosféry netolerance, autocenzury a cancel culture.

Tento dopis posíláme v kopii poslancům Marku Bendovi, Janu Skopečkovi a europoslanci Alexandru Vondrovi, jejichž odpovědi za ODS v předvolební anketě ujišťovaly voliče o tom, že svoboda projevu je pro Vaši stranu prioritou (citáty z odpovědí v příloze), a Pavlu Blažkovi, ministru spravedlnosti. Z dosavadního konání současné vlády je zřejmé, že tyto sliby jsou opakovaně porušovány.

Žádáme Vás, pane premiére, abyste v duchu hodnotové politiky důrazně bránil občanské svobody a ujistil tak občany, že nemusejí říkat něco jiného doma a něco jiného na veřejnosti. Že se nemusejí bát vyjadřovat své názory, ať už se týkají migrace, klimatických opatření, regulací EU, očkování proti covidu, situace na Ukrajině, genderové ideologie, korespondenčních voleb, energetické politiky a dalších témat.

Angelika Bazalová, členka Rady ČTK

Ludva Bednář, publicista

Jiří Beran, profesor epidemiologie

Martin Brabec, politický filosof

Tomáš Břicháček, právník

Ivo Budil, profesor antropologie

Rudolf Červenka, ředitel nakladatelství

Robin Čumpelík, Inovace republiky

Markéta Dobiášová, InFakta

Petr Drulák, profesor, bývalý velvyslanec

Pavel Fajt, hudebník, skladatel

Ladislav Henek, Rádio Universum

Mikoláš Chadima, hudebník, signatář Charty 77

Jitka Chalánková, nezávislá senátorka

Igor Chaun, režisér

Ladislav Jakl, člen správní rady IVK

Marek Janča, Konzervativní institut

Cecílie Jílková, publicistka, Reportéři on-line

Marian Kechlibar, nezávislý publicista

Martina Kociánová, Rádio Universum

Zdeněk Koudelka, právník a VŠ učitel

Daniela Kovářová, nezávislá senátorka

Benjamin Kuras, spisovatel a dramatik

Tomáš Lištiak, Prager Group

David Martinek, autor a režisér

Mojmír Mikuláš, předseda spolku Jedeme autem

Tomáš Nielsen, předseda Pro Libertate

Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií

Zbyněk Passer, předseda České společnosti přátel Izraele

Zbyněk Petráček, komentátor LN, signatář Charty 77

Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Vladimír Pikora, ekonom

Lukáš Pollert, lékař

Lenka Procházková, PRAK, signatářka Charty 77

Gabriela Sedláčková, Společnost pro obranu svobody projevu

Michal Semín, spolek Svatopluk

Jan Schneider, PRAK, signatář Charty 77

Radek Suchý, advokát

Markéta Šichtařová, ekonomka

Ilona Švihlíková, ekonomka

Jan Tománek, spisovatel a režisér

Alexander Tomský, politolog, publicista, překladatel

Jaroslav Turánek, profesor imunologie

Viktor Ujčík, bývalý hokejový reprezentant

Natálie Vachatová, Společnost pro obranu svobody projevu

Marek Vašut, herec

Daniel Vávra, Společnost pro obranu svobody projevu

Vlastimil Veselý, Společnost pro obranu svobody projevu

Alena Vitásková, Institut AV, bývalá předsedkyně ERÚ

Marek Zeman, zakladatel Blue Academy

Jiří Žáček, spisovatel a básník

Seznam příloh:

Příloha 1: Český překlad Westminsterské deklarace

Příloha 2: Výběr z odpovědí ODS na předvolební anketu SOSP ze srpna 2021

https://www.sosp.cz/odpovedi-politickych-stran-5/“

 

Změna začne, až zmizí z veřejných budov žlutomodrý hadry, vyjadřující českou servilitu a lokajství. Tímto morem je však prolezlá velká část entity, kterou už ani nenazývám českým národem; našince prohandlují za ukra či lež. Ty jizvy se nehojí, ba právě naopak. Podpisy? Ach, jo...

"Den se vyznačuje politickými konferencemi a setkáními, ale i kulturními akcemi a výstavami zabývajícími se problematikou a otázkami lidských práv."

Vzpomínáte, jak se 10. prosince u Zdi Johna Lennona v Praze zapalovaly svíčky a shromažďovaly se ty protistátní živly? Vzpomínáte, jak se po Překabátěné předháněli a předváděli politici, kdo tam zapálí svíčku a vzpomene na své zásluhy o mír a porážku totality? Marně jsem hledal na netu fotky z Husákovo i Havlovo doby.

Kdopak z politiků a z médií si letos na tu Zeď boje za mír a demokracii letos vzpomněl? Nikdo si nevzpomněl! Možná tam mohl nějaký papaláš přečíst prohlášení vlády o zrušení idejí Charty 77.

Ještě se zeptám jako vizionář: Kde se dá podepsat ta anticharta? To bude asi snadnější najít.

Jména, která jsou pod textem jsou úctyhodná, ať už jejich názory přijímám, nebo přebírám s výhradami. 

Zajímavé je to, že se jedná o společné prohlášení lidí, kteří na nemalou část společenského vývoje a řešení problémů mají diametrálně rozdílné názory. 

Já dnes nekomentuji ani úvodní článek, ani text samotný, předkládám něco, co se na alternativní scéně alternativních médií běžně neobjevuje. 

Petr Bureš měl odvahu a já jsem vydržel. 

U Vidláka se scházíme lidé různých názorů, kteří se snažíme najít společnou řeč, nicméně někteří reagujeme sice opatrně, ale "opatrně agresivně" k různým názorům, mnohdy jen vysloveným nejasně.

Na TV Petr Bureš produkci napadlo oslovit chlapce ve věku mého vnuka, vysokoškoláka, který chce být představitelem své generace a proto buduje "Hnutí Generace.

Chlapec připustil, že netuší kam se dostal, kde bude vysvětlovat své názory, vysvětlil odkud čerpá zdroje svých informací a připustil, že neví a nezná alternativní média ani jejich představitele, protože jej v podstatě nezajímají. Nebudu předbíhat, pokud vydržíte, poslechněte si ho. Zejména v počátku to chce určitou míru trpělivosti, pokud jí nebudete mít, posuňte si kurzor přehrávání na jeho odpovědi divákům v přímém přenosu.

(1520) Daniel Krutý zakladatel nového HNUTÍ GENERACE okomentuje vážná témata dnešní doby. - YouTube

Přeji hezký den, 

Jak to bude vypadat po vítězství pětikolky po zmanipulovaných korespondenčních volbách, až upevní moc za pomoci těch, kteří si zdejšího života neužívají, nežijí zde, neplatí zde daně, ale nám ho dopřejí. Nechť vlí zde a prokáží vlastenecky nárok na volbu.

ale názory pana Krutého mi zoufale připomínají názory mladých komunistů. Nebo mladých Němců v době nástupu Hitlera. Ráznost, jednoznačnost, neomylnost je výsada neotlučených mladých lidí. Bude třeba, aby se trochu "namočil do života". To přejde. Pokud ne - netuším, jak to se zdejší společností dopadne. 

Mimo jiné - v Rusku jsou názory mnohých mladých lidí podobné, s tím, že se odvolávají na hrdinství svých otců nebo spíše dědů. Tenhle rozpor mezi mladým nadšencem a starým, obvykle často životem otlučeným je tady asi pořád. Nakonec - my staří už tu nebudeme, ať si ten svět zařídí sami. Oni v něm budu muset žít. V "obrácení" pana Krutého bez krutých životních zkušeností nedoufám. 

Budou USA jednat o skončení války na Ukrajině nebo rozšíří válku do Evropy?

11. prosince 2023👉 @cz24news

USA/EU/UKRAJINA: Myslet si, že USA mohou ukončit válku na Ukrajině z lásky vůči Ukrajincům je omyl. Američany vyprovokovaná válka na Ukrajině se nevyvíjí podle předpokládaného amerického scénáře. Pentagon se postupně dostává do slepé uličky. Plány USA využít Ukrajinu k rozložení a zničení Ruska nevyšly. Nevyšly ani plány ekonomické likvidace Ruska a ani plány zmocnění se obrovského nerostného bohatství Ruska.

Na níže zveřejněných amerických stránkách Ministerstva obrany USA Pentagon konečně přiznal význam zbrojařské výroby pro ekonomiku USA. Američany vyprovokovaná válka mezi slovanskými národy má za následek statisíce obětí, zraněných, rozvrácenou infrastrukturu v místě konfliktu a sekundárně iv jiných částech Evropy a světa, které se budou po válce velmi obtížně obnovovat. Rány na duši účastníků konfliktu se budou zacelovat desetiletí.

USA ekonomicky těžily z vojenských konfliktů po celém světě od konce druhé světové války. Většina z nich byla jimi vyprovokována. Následky – cca 37 vojenských konfliktů a 20 milionů obětí. Obrovská mašinérie amerického vojenského průmyslu se nemůže zastavit, neboť by se americká ekonomika rozpadla a nebyla by konkurence schopna v rámci světa. Od začátku Američany vyprovokované války na Ukrajině se dodávají na Ukrajinu zbraně za miliardy. Za další miliardy Pentagon uzavíral obchodní smlouvy se státy. kolektivního Západu a jejich satelitů včetně Slovenska. Celý západní, údajně vyspělý svět se tak skládá Američanům na jejich krvavou životní úroveň, vyplývající z příjmů krvavých peněz pocházejících z válek.

Pokud by Američané nepoužili svůj skladový zbrojařský šrot ve válkách nebo by jej neprodali, museli by jej zničit jako nemoderní, včetně výbušnin po době své životnosti. Výbušniny se likvidují na vlastní náklady státu, což se nazývá delaborace. Vznikly by obrovské náklady na takové řešení a obrovské finanční ztráty. Proto je pro USA výhodnější vyvolat konflikty ve světě a nechat lidi ať se navzájem ve válkách pozabíjejí. Na životech jim nezáleží, jen na penězích. Co na tom, že jsou krvavé? Co na tom, že kvůli USA trpí na světě miliony lidí? Lidské ztráty nazývají Collateral Damage – vedlejší škody. Jak se správně nazývá takové chování, které ohrožuje existenci světa? Fašismus, neonacismus? Nebo něco mezi tím? Jak je možné, že jsou občané USA tak lhostejní vůči zvěrstvem páchaným jejich vládou po celém světě? Jak je možné, že Američané páchání svých zločinů prohlašují za obranu proti jejich demokracii? A hlavně, jak je možné, že jim to vůbec ještě někdo věří?

Odpověď na tyto otázky není složitá. Jsou to především obrovské finanční a materiální rozdíly, které mnoho lidí drží na hraně jejich finanční existence a hranici politické poslušnosti. Dále tzv. vlády kolektivního Západu učinily z vlastních občanů rukojmí své vlastní politiky. Neřídí se programem na jehož základě dostali důvěru voličů, ale svým vlastním v rozporu s přáními voličů….atd.        celé zde:  https://cz24.news/…py/  

Politolog Roček: Komoušský pohřeb Schwarzenberga byl krutě rozkošný

11. prosince 2023👉 @cz24news

Aniž jsem chtěl, občas jsem se juknul na mediální funus Karlíka Schwarzenbergů. Byl jsem fascinován návratem komunistických ceremonií v ultrapravicovém převleku. Podtrhuje to primitivitu současné vládní (politické) scény.

Polistopadová realita postupně začala v některých aspektech připomínat praktiky z doby tzv. reálného socialismu, uvádí publicista František Ročekv komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Funus Schwarzenberga mě nezajímal, protože Karlík Schwarzenbergů mě vůbec nezajímal, podobně jako třeba Havel. Patřili prostě k partě žvanilů, kteří po komunistech převzali židle. Vnímal jsem je technicky neutrálně: Jejich kecy byly více méně nudné, mnohdy i směšné.

Není v tom nic osobního. V lidech bylo koncem roku 1989 ohromné očekávání: Zvedala se opona dosud nepoznaného. Vzpomínám na příchod nové doby rád, protože jsem začátkem roku 1990 začal psát do novin, zakrátko se z toho stala má nová profese, později jsem se dal i do psaní knih. Pro mne byl převrat v listopadu 1989 požehnáním. Nikdo nemůže říci, že můj kritický pohled na současnou česko – moravskou politiku, EU a NATO je pohledem staré zapšklé struktury…

Divadlo ve stínu katedrály

Dne 9. prosince 2023 se na Pražském hradě konalo poslední rozloučení se státními poctami. Přiharcoval se i zástupce sudetských Němců Bernd Posselt. Na pohřbu mě zarazila přepjatá pompéznost. Vždyť mrtvý Karlík byl jenom bývalým ministrem zahraničí, občas byl placen jako poslanec, senátor nebo hradní kancléř prezidiálního Havla. Nic více. Že to byl příslušník jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů je rodinná záležitost, která nemá s českou státností nic společného. Šlechtické tituly byly v Československu po 1.světové válce zrušeny.

Že se konalo poslední rozloučení v katedrále svatého Víta na Pražském hradě, na tom by nebylo nic zvláštního. Směšná ale byla s tím spojená nepřirozená (ne nadpřirozená!) pompéznost a žvanírna, ve které každý z pozvaných vychvaloval Karlíka a současnou pravicovou (až ultrapravicovou) politiku.

Vrcholem komedie je, že divadelní představení bylo dovedeno k dokonalosti tím, že místo urny, protože Karlík byl již předtím zpopelněn, byla přivezena rakev bez nebožtíka a v ní jenom odpočívala urna. Lze to pochopit: Rakev byla pro televizi více cool než malá urna.

Celkový umělecký dojem mi připomenul pompéznost servírovanou v dobách reálného socialismu – spoustu jalových vznosných řečí a nabubřelosti. Jenom kecy jsou dnes jiné. Nelze se divit, že v mnoha lidech funusové divadlo vzbudilo odpor.

Zajímavé je, že i na Britských listech (10. 12. 2023), které jsou v posledních letech sluníčkářsky orientované, poznamenali ke Karlíkově funusu: „Zuzana Čaputová zaútočila na Twitteru na to množství lidí, kteří podle ní reagují brutálně a vulgárně na sobotní oslavy Karla Schwarzenberga na Pražském hradě. … ale zeptala se paní Čaputová, proč se to asi děje?“

Následovala odpověď: „ …čeští politici a česká média udělala v sobotu všechno, co bylo v jejich silách, aby Schwarzenbergovu pověst zdiskreditovala. Proč? Protože saturační pozornost českých médií a politiků posmrtné ceremonii na Pražském hradě působila pokrytecky a falešně. Jako by se česká média snažila touto saturační pozorností překrýt nepříjemnou realitu… Celá ceremonie byla kýč, kýč, obrovský kýč… přesně tohle dělal v sedmdesátkách komunistický režim, aby zakryl společenská fakta… Není to zvláštní, že se po pětatřiceti a více letech vracejí česká média ke komunistické propagandistické praxi?“

Soudruzi demokraté mainstreamově pilní

Připomínka, že pompéznost mediálního humbuku má překrýt nepříjemnou (sociální) realitu, je správná. Současná česká vláda, ale i reprezentace EU, „jedou“ mimo realitu. Pokud zaznívá z Britských listů kritika občanů, že tyto mediální ptákoviny z médií dobrovolně konzumují, závěry jsou špatné. Tvrdí: „Lidem chybí schopnost kritického zhodnocení informací, izolovanost českého jazyka od světa také nepomáhá, Na vině budou zřejmě špatné školy.“

Je to blbost. Lidem nechybí schopnost kritického zhodnocení informací. To by nemohli mít řidičák a nenašli si správný vlakový spoj do Olomouce nebo Tramtárie. Lidé pouze nemají dostatek informací, protože dost času a síly si je na konci dne zdlouhavě vydolovat z vesmíru, když je nenajdou v českých médiích. Pokud jsou nejméně 8 hodin v práci, potom nákupy a rodinné povinnosti, kde na to brát čas?

Problém je v informačním embargu, v podobném embargu jako za červených mravenců v době reálného socialismu. Realita je filtrována. Vedení mainstreamových redakcí si hlídá, aby se informace nedostaly do rozporu s oficiálním vládním či euro přikázáním. Někdo tomu může říkat zodpovědnost vůči mediálním strávníkům. Konstruktivní (omezenou) kritiku jsme zažili již za socialismu.

Směšné je i tvrzení, že za špatnou informovanost může také „izolovanost českého jazyka od světa“. Ve světě internetu lze s médii z druhého konce světa obcovat s pomocí jazykových překladačů. Jedná se jenom o to mít na to čas a sílu, a zájem o konkrétní témata. Ale i bez toho mají lidé dost svých starostí. A soudruzi demokraté mainstreamově pilní toho zneužívají k selektivnímu neinformování.

Také funus je hra

Pro mnohé bylo překvapením, že na zádušní mši v katedrále bylo duchovního personálu v hábitech jako zákazníků v supermarketu. Pokud je pravda, že celá ceremonie byla kýč, zádušní mše pojatá jako politický mejdan, byla samozřejmým aktem hry. Kýč je hra, která nemá parametry, které se nám líbí, snižuje hodnotu aktu/hry působením pomocí jednoduchých a přehnaných emocí.

Rojení katolických papalášů v lidičkami nacpané katedrále, v závoji politických smutečních keců přenášených do TV bedýnek, to je laciná, pokleslá hra. Je logické, že televizní přenos pseudofunusu byl z katedrály. Katolická církev je instituce zakládající si na důstojnosti, historicky má největší flotilu katedrál ctihodností srovnatelných s letadlovými loděmi. Proto obřad v katedrále byl nutností ve hře na velikost a tučnost okamžiku.

Nutností na zajištění úctyhodnosti bylo, aby se také objevil kazatelský chlápek s kytarou, jeden z protikatolicky protestujících církví / protestantů. Měl to být signál otevřenosti Karlíkovy náruče všem, nejen katolíkům.

Holandský vědec Johan Huizinga v knize o lidské kultuře hry (Johan Huizinga, Homo ludens, Mladá fronta, Praha 1971) ukázal fenomén hry v chování zvířat, tedy i lidí. Ukázal, že jednání všech, tedy i politiků, vojáků i soudců, má základ ve hře, kterou člověk může i nemusí přijmout.

Proto i přijetí přísahy, mezinárodních smluv a slibů, vše je porušitelné – není to nevyhnutelné. Je to hra podle určitých pravidel. Nic více. Nakonec záleží jenom na tom kolik máte prostředků a moci, abyste si vaše pojetí hry (či nehraní s jinými) prosadili. Proto i mediální funus Karlíka v katedrále byl jenom hrou, politickou hrou jenom s momentálním politickým významem. Větší význam nemá. Funus jako hra/kýč ukázal v přímém přenosu primitivitu současného politického dění.

Jediné normální na mediálním funusu bylo, že urna se Schwarzenbergovými ostatky dokodrcala na Orlík. Pohřební vůz urnu přivezl do zámeckého parku v sobotu odpoledne. Komedie skončila.

AUTOR: František Roček

Nejen pro nutnou obranu, ale i pro politické procesy současnosti platí slova OCS (v diskusi na zbrojnice.com): "Naše soudy se při rozhodování nenechají mýlit platnou právní úpravou!"

Nejen naše žurnalistika, ale i politika hledá své dno. Pánové si nevšimli, že ho prorazili a mají ho vysoko nad hlavou. A nejsou sami....

chybí věta : níže podepsaní dávají výpověď z pracovního poměru vládě ČR premiéra Fialy.

nadutosti. Tentokrát (bohužel) alternativy.

Když měla Anna Netrebko vystoupit v Obecním domě, tak se pětikoaliční svazáci mohli zjančit a Jiří Pospíšil se šel dokonce o tom, zda ji máme umožnit do naší země přijet, poradit na ukrajinskou ambasádu.

Nicméně když Anna Netrebko koncertovala v milánské La Scale, tak její recitál přenášela ČT Art.

Aneb jak říká tetička se psem Gregore filmu Jáchyme, hoď ho do stroje - "v Paříži první, v Holešovicích čtvrtej."

Tohle se vám opravdu povedlo, soudruzi.

(z FB J. Rajchla)

 

 

s praktickým uplatňováním dodatku č.I v USA? Opravdu si tam může občan říkat a psát co chce?

Ústava USA, dodatek I.: Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství nebo zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství; právě tak nesmí vydávat zákony omezující svobodu slova nebo tisku, právo lidu pokojně se shromažďovat a právo podávat státním orgánům žádosti o nápravu křivd.

Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, článek 17: 1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. 2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. 3) Cenzura je nepřípustná. 4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu zdraví a mravnosti.