Hospodské řeči

Tak jsem našel vysvětlení úspěchu:

www.forbes.cz/z-blogerky-byznysmenkou-tereza-salte-chce-cesko-naucit-bl…

Ale co, žije si svůj sen, který z mého pohledu je spíše že čumím za co jí Norové platí, ale asi to nese nějaký úspěch a není to o "skrytých dotacích těch správných názorů".

Kolegové čtenáři, nemohli bychom to s tou cenzurou mailů ověřit nějak hromadněji? To je na samostatný článek o cenzuře a Bakalovi všeobecně.

Ještě se musí Vidlák trochu snažit, aby pronikl na seznam proruských webů, aby ho začali cenzurovat :-)

Myslel jsem si, že neznalé řetězových mailů mohu obohatit příkladem. Ale našel jsem jen dva z období mezi 1. a 2. kolem. Jeden vybízel na přiloženém obrázku neházet nepoužité lístky s Drahošem do koše ve volební místnosti, ale zničit až doma. Nesmysl. Kdo byl ve volební komisi, ví že na vhození obálek s Drahošem bylo zpravidla k dispozici lístků nadbytek. A prohlížení koše ve volební místnosti pro odhad výsledku voleb v jednom okrsku nemá žádný význam. Druhý odkazoval na článek na Aeronetu: https://aeronet.cz/news/odhaleni-natvrdo-kdo-voli-jiriho-drahose-voli-v….

Toť vše. Mohlo to celkové výsledky ovlivnit?

Při čtení Vaší odpovědi, jsem si vzpomněl na příspěvek Patricka Zandla na Facebooku ve kterém popisuje jakým způsobem se snažil ovlivnit voliče protistrany a jakým způsobem byla kampaň protistrany organizována. Příspěvek je veřejný, měl by být přístupný na adrese https://www.facebook.com/patrick.zandl/posts/10159745766000018
Pro Facebookové nečleny přidávám kopii textu:

Patrick Zandl
10 únor v 20:58 ·
Tohle je ten článek, co jsem těsně po volbách publikoval a zase sundal. Proč, se vysvětluje špatně. Tehdy jsem to bral jako prohru, navíc prohru na vlastním hřišti. A nevěděl jsem, co s tím. Článek mezi tím cirkuloval internetem, hlásili se k němu i k práci velká množství lidí. Nejsem sám, kdo si toho všiml. Nejsem sám, kdo s tím chce něco udělat. Stačilo zchladit hlavu, emoce a ego, oprostit se od toho a podívat se po řešeních, která jsou nasnadě. Až budeme zase o koukek dál, poprosím ochotné z vás o pomoc.
PS: Místo tohohle níže jsem prošvil oba termíny na knihu, kterou mám rozepsanou a slíbil jsem ji, abych byl konečně slavný a bohatý :)
---
Věnoval jsem poslední třičtvrti rok své soukromé válce proti Miloši Zemanovi, jehož považuju za pohromu naší společnosti. Tohle je interní zpráva o jejím průběhu, je jen pro přátele a není určena ke sdílení ani publikaci jinde (brzy ji smažu). Jsou to neutříděné postřehy, které si ještě musím promyslet, ale je to také nutný základ reflexe obdrželého výprasku.
V rámci této války jsem se pod nejrůznějšími identitami účastnil debat v nejrůznějších prozemanovských skupinách i webech. Snažil jsem se zmapovat prozemanovskou scénu, její dynamiku a najít klíčové hybatele i témata. Přijít na klíč, jak jejich smýšlení změnit a zkusit jej změnit. Bezpočty výměn názorů, osmdesát identit, osobní schůzka s dvacítkou lidí, velmi blízké kontakty s další stovkou z této scény, nepočítaně drobnějších interview, více jak stopadesát skupin a stránek. Na jednoho člověka slušný náklad.
Panuje předpoklad, že za to můžou Rusové a činnost jejich tajných služeb. S výše uvedenou kvalifikací mohu říct, že ti pouze umetají cestičky. Dohazují vzájemné kontakty, když je potřeba, tak přisypou malé peníze formou legálních kšeftíků a vytvářejí nejvyšší koordinaci. Neni to nutně proruské. V řadě případů jsou naopak prozemanovské a proruské skupiny oddělené. Není tu žádná striktní organizace a hierarchie, panuje tu takový slovanský čurbes, ve kterém se někdo lépe, někdo hůře pohybuje. Řada prozemanovských skupin vznikla spontánně (rozhodně většina těch nejúspěšnějších, kam jsem byl schopen to zkontrolovat) a stojí za nimi někdo, kdo je tahoun ve své bublině. Přitáhl veřejnost, ostré a zajímavé přispěvovatele a tím na sebe přitáhl i pozornost úzké skupiny lidí, která se takovým věcem snaží dávat podporu.
Úzké jádro tvoří řádově padesátka lidí, to jsou ti, kdo mohou propojovat lidi mezi různými skupinami a přisypat drobnější peníze v řádu desítek a malých stovek tisíc. Je snadné se na ně obrátit, dohodí ostrahu objektu, vartování na diskošce, řízení náklaďáku těm potřebným. Umí domluvit exekutorovi, aby netrval na všem, umí pořešit drobnější problémy právně-finančního typu. Umí dohodit někoho, kdo potřebuje to, co umí dotyčný či opačně. Budují mafiánskou loayalitu toho zrna, jak ji znáte z Kmotra.
Širší jádro tvoří admini největších skupin, stránek či mailing listů. Přes dvě stovky lidí, kteří mají kolem sebe malé tisíce až malé desetitisíce sympatizantů. Často to bývají lidé nad padesát, ale také nijak výjimečně přes třicet. Zjednodušeně: starší lidé více Zemanovi věří, mladší ne tolik, ale zjistili, že "vlastnictví" takové skupiny je pro ně rozumná cesta ke společenskému uznání. Má to zajímavé aspekty. Tak například konkurenční boj mezi skupinami: abyste měli dobře aktivní a respektovanou skupinu, potřebujete pravidelný přísun novinek, motivačních materiálů a dostatek přiměřeně ostrých diskutujících. Administrátor skupiny to musí umět citlivě namíchat a zajistit. To je důvod, proč se objevují nejrůznější motivační obrázky pochybné kvality, adminové nečekají, co se kde najde, ale invenčně připravují vlastní nebo povzbuzují členky k vlastní aktivitě, což naráží na malou informačni i jinou gramotnost. Někdy jsou ale chyby ponechávány záměrně, členové se přesvědčují, že o chybu nejde, jde o obsah a společně se hecují.
Společné hecování mezi adminy skupin mě děsí nejvíce. Existují koordinační skupiny, kde si informace mezi sebou vyměňují admini skupin. Zde úzké jádro (většinou přes prostředníky) nabízí materiály (častěji je ale nabízí přímo, jako formu odměny či služby) a probíhá zde něco jako metakoordinace, při níž dochází k hecování. Administrátoři se předhánějí v tom, kdo musel strpět jaké příkoří, přičemž značně v kurzu začínají být slovní, ale už i fyzické napadání protizemanovců. Bývají to z mého pohledu nechutné scénky, ale jsou zdrojem uznání ve skupině. Pro mne top humus bylo vyprávění jednoho admina o akci někoho z jeho skupiny, kdo na menším městě utrhl mamince vezoucí kočárek protizemanovský odznak a hrubě ji seřval, že ji mají odebrat dítě, co z něj asi tak může taková kráva vychovat. Obecně kvitováno jako pozitivní zásah a když jsem do potlesku vstoupil s tím, že pan prezident by takové násilí proti maminkám neschvaloval, byl jsem ujištěn, že on jako vysoce mravní člověk možná ne, ale je to potřeba udělat. Toto hecování považuju za důvod, proč se ve společnosti zvyšuje agresivita, na druhou stranu musím říct, že v mnoha případech jsem měl dojem, že šlo o smyšlené či přifouknuté příběhy, kdy se takto "prodávaly" i normální hospodské rvačky.
V týdnu před druhým kolem voleb probíhal nejdříve v administrátorských a později i v "běžně přístupných" (v uvozovkách proto, že skupiny bývají uzavřené a vyhazuje se z nich) skupinách mobilizace za Zemanovu volbu. V obecně známých intencích: nezvolit Drahoše, protože loutka Západu, PPF, uprchlíků, Německa. Není to osobnost. Nezajistí dětem vzdělání (fakt!), StB a další info-fámy. Mobilizace dosáhla vrcholu ve středu a přes den ve čtvrtek, v pátek jsem bohužel ztratil přístup do administrátorských skupin, kde se probíraly počty přesvědčených nerozhodnutých. Probíhal organizovaný sběr dat, kdy administrátoři se dotazovali vlivnějších členů ve skupině na jejich zvýšenou aktivitu, chválili a zviditelňovali aktivní a aktivity. Jakkoliv jsou tahle data statisticky pro mě obtížně kvalifikovatelná, muselo to zasáhnout významné množství lidí, už ve středu byly aktivně zapojováni členové skupin čítající přes třista tisíc lidí (jakkoliv neumím říct, nakolik se členové skupin nutně překrývají), přičemž zapojování počítalo s mobilizací rodinných příslušníků i přátel. Byly dodávány velmi pečlivě připravené sady argumentů do hospodských debat, které zvyšovaly prestiž dotyčného jako člověka, co se orientuje a také zvyšovaly pravděpodobnost, že uspěje. Mimochodem, jeden takový metodický postup jsem použil pro přípravu produktové argumentace ve firmě, rozhodně ho nepřipravoval nikdo hloupý.
Zdá se, že mnoho munice dodala debata na Primě (neviděl jsem, usuzuju z odezvy ze skupin) - Drahoš v ní vypadal jako někdo, kdo nehájí zájmy Česka a kdo je slabší, než Zeman. Naopak debata na ČT neměla žádný podstatný ohlas v rámci prozemanovských sympatizantů. Oceňovalo se slušné vyznění od moderátorky, ale to bylo také bráno jako další argument o zkorumpovanosti ČT, protože jindy to tak není a přitom to tak umí. Témata byla brána jako nepodstatná, koho by zajímalo financování kampaně nebo prověrka Mynáře, když jsou důležitější témata, jako kouření v hospodě nebo uprchlíci. Touto optikou volby rozhodly populistická témata, bylo důležité je obhájit a to se Drahošovi v očích Zemanových příznivců a velké skupiny nerozhodnutých nepovedlo. Proti tomu občasné Zemanovo lhaní je brané jako přehánění, trolling kavárny či jako nevýznamné v porovnání se Zemanovými postoji.
Administrátoři skupin se rekrutují z přesvědčených a trochu IT vzdělaných uživatelů (narazil jsem na bývalého šéfa programátorů na sálových počítačích, který z Cobolu přesedlal v důchodu rovnou na Facebook). Těm účast v těchto skupinách (soudím já) pomáhá se vyrovnat s traumatem životního zklamání, kdy celý jejich aktivní život byl označen za přisluhování zlému režimu a označen jako nehodnotný. Skupiny jim vynahrazují společenské uznání, které ztratili či neměli.
Podobně uvažují mladší uživatelé, kteří socialismus aktivně nezažili. U nich je zřetelná frustrace z toho, že kapitalismus pro ně neznamená rovné šance. Velmi často akcentují zkorumpovanost současného režimu, příkoří, která se jim v něm stala a systém jim nijak nepomohl. Často nemají špatné vzdělání (odborné s maturitou, průmyslovky atd) a skupiny jim rovněž umožňují seberealizaci, uznání a často slušný přivýdělek.
Není pravda, že by spojnicí byla naprostá relativizace historie. I proto existuje celá řada skupin, některé nostalgicky vzpomínají na socialismus ("Poldovka, ta táhla celé Kladno, ale nechali ji padnout, svině - a teď na Kladně o práci nezavadíš" - co na tom, že poldovka byla prodělečná už v osmdesátých letech) a jiné naopak nadávají na to, že zkorumpovanost totáče se plynule přesunula do současnosti. Spojnicí je, že situaci vyřeší Miloš Zeman a pokud se snad dopouští omylů, tak to kvůli špatným informacím od svého okolí. Klasická mantra všech obhájců samoděržaviků, od Putina přes Erdogana po Kima. Dlužno říct, že smiřování se těchto skupin výrazně pomáhá právě ta úzká koordinační skupina, kde už silný dojem z napojení na Rusko z mnoha důvodů mám. Pomáhá mediovat spory a jestli jsem porozuměl správně, je to poučení z minulé volby, kdy se tehdy ne tak elektronizované skupiny mezi sebou rozhádaly a šly si po krku.
V souhrnu ale u většiny příznivců Zemana převažuje zklamání s polistopadovým vývojem, ačkoliv z různých důvodů. Klasičtí politici jsou nemakačenka, jen slibují a nic nedělají. Průmysl se rozpadl, silnice taky, Evropská unie nás jen buzeruje a ujařmuje. Tohle je rozčarování, kterému se nelze divit. Posledních mnoho let čeští politici trávili ve vzájemných půtkách, nikoliv v klopotné práci a jejím obhajování. Rozpadlé silnice jsou objektivní fakt, jenže kdo z politiků se také kdy zastal počinů Evropské unie a snažil se je vysvětlovat, kolik politiků na "eurobuzeraci" upozornilo, že takové zákony tady už dávno máme a jen je sjednotíme se sousedy, aby byly všude stejné? Bělobrádek a ... a tím to tak hasne?
Poslední bod, který mi utkvěl v paměti jako výrazný: trojí zákony. Už ani ne dvojí. Za prvé panuje obecné přesvědčení, že ti nahoře žádným zákonům nepodléhají a ani to nikoho moc netrápí. Za druhé existují zákony, ale ty nám zřejmě vnutila Evropská unie nebo je to pozůstatek totáče. A teprve za třetí je tu přirozené zvykové právo, to jediné, na čem záleží. Ano, v obci se nesmí parkovat na zeleni, ale vy před svým barákem na obecním můžete, protože to tak děláte léta. Ano, je vyhláška o nočním klidu, ale cestou z hospody se vždycky dělal čurbes a kdo je proti, je svině. Nově příchozí se rychle musí se zvykovým právem seznámit, akceptovat ho, teprve pak je náš a teprve pak jsme k němu tolerantní. Tohle rozlišuje naše a imigranty a svoloč. Asi takovýhle je pohled. .
Nesmírný konzervatismus. Jako v tom vtipu. Pán je hlava domu, ale žena krkem. Pán rozhoduje, je autorita - a je na ženě, aby se s tím uměla vypořádat. Pokud je slabá, potřebuje přeci ochranu. Pokud je silná, tak to umí zaonačit. Na schůzkách s páry i s ženami to bylo akcentováno jako obecné porozumění a to, jak se to "u nás dělá". Feminismus je úchylka, silná ženská ho nepotřebuje a pro slabou je to škodlivé, tak nějak bych ten názor shrnul.
To všechno se promítá do výchovy a vzdělávání. I tady konzervatismus funguje: jak se to dělalo od císaře Josefa, dělejme to dál, bez ohledu na to, že jinde to dělají jinak. Jinde jsou změkčilí, naočkovali do nich feminismus, toleranci a jiná svinstva. Ztratili cestu našich předků a to u nás nedopustíme. I proto je lepší, když děti nejezdí za hranice, ještě by je zmátlo to, jak to tam vypadá. Pozlátko. Když za hranice, tak k moři, jako turista, kde na vás kmitají. Často jsem se setkal s lidmi, kteří odmítali pouštět své děti do Rakouska a Německa na výměnné pobyty, ze strachu, co se jim tam stane a čím vším je tam indoktrinují. Padaly i argumenty typu "v té škole bylo ke svačině jen smoothie".
Tohle všechno znamená, že zlomit to nebude jednoduché. Je tu značný odpor proti změnám, jejich výhodnost se dlouhodobě nepodařilo prodat mimo jiné proto, že se o to málokdo pokoušel. Revolucionáři a věrozvěstové hatefree, feminismu a dalších podobných záležitostí zvyšují povědomí mezi vzdělanější částí společnosti, ale u jiné části působí naopak naprosto kontraproduktivně.
Východisko do článku nemám, kdybych měl, tak bych si letos troufl chtít Nobelovku. Podle mě je to práce na další generaci. Rozhodně ji neusnadní fakt, že dalších několik měsíců ji bude komplikovat Miloš Zeman a jeho příznivci, jenže jeho nezvolením či smrtí by se mnoho nezměnilo. Podhoubí tu je, je tu jasný zájem ho využít a na tu vlnu by naskočil někdo jiný, možná ne tak efektivně, možná ne tak personifikovaně, ale vlna by jela dál.
Pro mne je několik smutných závěrů.
Za prvé, když jsem s tímhle obeslal vloni několik lidí a potřeboval jsem pomoc, ozvali se dva, oba již dost společensky vytížení. Ten "liberální blok" byl naprosto roztříštěný a neochotný spolupracovat.
Za druhé, vysloužil jsem si stigma toho, kdo byl ochoten sejít se s Babišem, což je zjevně nálepka zrádce. Možná proto nastal bod jedna, jenže moje přesvědčení je, že spíš než ostrakizace apriori, pomáhá jednání. Jen jsem tím ověřil, že fanatici jsou na obou stranách a tím se necítím doma ani v táboře "protizemanovců".
Za třetí, lze nepochybně najít funkční model "demokratické obrody" (snad chápete, co mám na mysli). Bohužel je to velmi drahá záležitost. Ještě před rokem jsem se domníval, že se statisícovým rozpočtem se dá udělat viditelný výsledek. Obětoval jsem práci za zhruba půl milionu (odhad běžné sazby a člověkohodin) a mám hrubou představu o problému, jen další analýza a návrh (když nemá být dojmologický, ale na faktech) je mnoho člověkoměsíců. Pokus to změnit obávám se, je v řádu stamilionů korun, tedy mimo možnosti jednotlivce.
Za čtvrté, roztříštěnost "liberální fronty" je brutální a znesnadňuje jakoukoliv činnost. Spolupráce funguje v rámci jednotlivých malých skupin, ale ty jsou neschopny samy o sobě něco změnit a spolu se efektivně nedomluví. Proto stávající systém funguje a sáhnul do něj za cenu značných nákladů Babiš a za cenu využití něčeho, co bych využívat nechtěl, Okamura. I oni ale profitovali z desetiletí své práce.
Když budeme teď pokračovat v práci, se kterou se začalo před těmito prezidentskými volbami, za dvacet let to bude vidět. Jestli myslíte, že to psychicky (a asi i fyzicky dáte), pojďme do toho. Jinak si jděte brečet do kapesníku nebo nečtěte média, ale takový je prostě náš svět.
Omlouvám se za překlepy a myšlenkové zkratky, jsem poněkud v časovém presu to napsat a pro můj archiv to stačí, pro info přemýšlivým také. Omlouvám s Ládímu za to, že kvůli mě dostal přes držku. Děkuju všem, co pomohli a ne/věděli o tom.

To měla být odpověď Dendymu, ale překlepl jsem se a poslal to do hlavního vlákna. Reagoval jsem na to, jak zařídit aby Zemanovým voličům nechodili řetězové maily, jak Dendy naznačuje.

Ukrytí a eliminace Kalouska z veřejného prostoru bylo to nejlepší, co s ním tábor Jiřího Drahoše mohl podniknout. Obdobně tomu bylo už při Schwarzenbergské kandidatuře. A kdyby Kalouska schovali navěky, tak bych možná ten hlas Jiřímu Drahošovi i dal. :-) Trvalá eliminace Kalouska z politiky je záslužný čin. Pokud jde ale o čin na pouhé dva týdny, nezaslouží si žádný nadšený aplaus.