Krátký Vidlákův náhled na předchozí články o armádě USA

Jak jsem již psal, na mém blogu smí zaznít každý názor, nehodlám tu nikdy provozovat slonovinovou věž, kde budeme odděleni od světa a ve vyšších sférách bytí se navzájem ujišťovat o naší pravdě, která nikdy nebude s ničím konfrontována a úplně nejmíň s realitou. A proto chci přidat pár obvyklých vidláckých poznámek: 

1. Bez ohledu na to, zda je v článcích 100% pravda, myslíte, že nějaká jiná velmoc má čistší štít? Britové s jejich masakry v Indii, povýšeném kreslení hranic podle rozmaru lorda místodržitele bez ohledu na místní kmenové či jiné sociální struktury?  Rakousko a Císařpán s masakry Srbů a vůbec balkánců před a za první světové války? Rusko, které si za druhé světové války popravilo přes 300 tisíc vlastních vojáků za zbabělost či dezerci? Německo, které si na zabíjení nastavilo výkoný průmysl? 

2. USA nejsou jen armáda, prezident, deep state a politické neziskovky. Ale také hromada obyčejných lidí a altruistů, kteří se snaží po svém způsobu zlepšovat svět. Akorát v tom zlepšování nikdy nezažili okupaci, nezažili ztrátu všeho, co považovali za normální a nikdy se také nepodívali do žádného Iráku nebo Afghanistánu. Akorát USA mají tolik peněz, že na svoje války s několika výjimkami nepotřebovali brance a odvody. Všechno to světové bum a bác zvládají lidi, kteří to mají jako řemeslo. Se vším, co k tomu patří.  Ale podívejte se na Vietnam - poslali tam obyčejné kluky, brance a ti pak doma vyprávěli a tlak na stažení neustál ani prezidetn ani deep state, ani CNN. 

3. Svým způsobem se USA nijak neliší od Říma či Athén, jen kulisy se mění. Velmoc koná, protože může. Pokud císař zajistí chléb a hry, nikoho z voličů nezajímá, co se děje někde na hranicích se Sarmatií. Nepochybuji o tom, že Rus Číňan ale i Němec se budou chovat stejně, pokud budou moci.  

4. Važme si svým způsobem našich vlastních okupací, demontáží státu a dalších dějinných průserů. Díky tomu víme, jak vypadá v praxi, když se někam nese pokrok na bodácích. Možná i díky tomu nemáme s nikým zamrzlý konflikt, nepošilháváme po okolních územích a  nemáme vlhké sny o tom, jak vítězně vstupujeme do Berlína.  Možná i díky tomu víc švejkujeme a míň saháme po zbraních, prostě už jsme byli převálcováni tolikrát, že z toho neděláme žádné drámo. 

5. Ve stejné době, kdy jsme se  podvolili mnichovskému diktátu se Finové diktátu Stalina nepodvolili. A dali se do boje. Statečně. Ale na konci toho všeho stejně přišli o území, které Stalin požadoval. Ne, dokonce přišli o víc. A jejich prezident i maršál Mannerheim stejně museli do exilu. A ještě museli platit. My jsme naopak o nic nepřišli. Celá okleštěná republika se nám vrátila v původních hranicích a třímilionová pátá kolona byla odejíta do Německa. Také nás to stálo hodně krve.  Finové si to dneska  zdůvodňují tím, že statečný odpor jim udržel demokracii, ale měli jsme šanci si v případě odporu udržet něco podobného i my? Když se podívám, co se nám stalo za třicet let svobody a demokracie, neznamela by příslušnost k Západu jen to, že bychom v postavení kolonie byli už v roce 1975? A kdo ví jak by vypadal tvar našich hranic... 

Zkrátka a dobře, svět je plný imperiálních manýr od velkých zvířat a je také plný strategie malých, jak se tomu bránit. Od Kimovy atomovky, sebevražedné útočníky Hizbaláhu, finský statečný boj proti silnému nepříteli a český švejkovský pragmatismus. Řešení této rovnice (nebo spíše nerovnice) nás bude čekat i nadále. Stejně jako v době Rakouské, Německé, Sovětské i Americké.  Až jednou US army zaleze do svých kasáren, promtně bude nahrazena jinými borci. A abychom ještě nevzpomínali na staré dobré časy.