Tak to máme potvrzené. Loni se opět narodilo o deset procent dětí méně než v roce 2022. A v roce 2022 se narodilo o deset procent dětí méně než v roce 2021. Před dvěma roky ještě přišlo na svět zhruba sto deset tisíc dětí, loni už to bylo jen devadesát tisíc. Šílený sešup. Žádný demograf to nečekal, nikdo to nepředvídal.. tedy kromě těch, kteří varovalil před očkováním proti covidu, že by to mohlo mít vliv na plodnost. Ale my samozřejmě dobře víme, že to s ničím NESOUVISÍ.
Stejně tak s ničím nesouvisí nárůst kriminality v Německu i tady u nás, s ničím nesouvisí masivní exodus lidí z Kalifornie, radikální islamismus také s ničím nesouvisí a samozřejmě s Putinem se nedá jednat, protože každý Rus může za to, že je Rus.
Do toho nám děti stále masivněji mění pohlaví, identifikují se jako zvířata, nejsou schopny založit rodinu, neuvažují vůbec o tom, že by přivedli na svět další generaci… a nikoho to vlastně nezajímá.
Za poslední dva roky se nenarodilo třicet tisíc dětí a raději nechci vědět, kolik dalších dětí neví, jestli je chlapeček nebo holčička, jsou fyzicky mrzačeny na klinikách a psychicky týrány doublethingem, že existuje sto pohlaví, nejlepší bude, když nezaloží rodinu a nebudou nic vlastnit a i když jsou totálně v řiti, tak budou předstírat, jak je jim sluníčkově krásně.
Kolik náctiletých se opíjí a bere drogy?
Jestli něco ukazuje, že jsme jako civilizace na svém konci, tak je to tohle. Nemáme děti. A pokud už nějaké máme, obětujeme je modernímu Baalovi. Jaký je rozdíl mezi rozpáleným býkem, kam vhazovali novorozence a klinikami, kde z nich dělají eunuchy? Děti je třeba obětovat ve jménu uhlíkové stopy. Má to asi tak stejný smysl, jako když Aztékové roztínali hrudi zajatců obsidiánovým nožem a vytrhávali ještě bušící srdce.
Když si na Velikonočním ostrově domorodci uvědomili, že už vykáceli skoro všechny stromy, aby mohli stavět sochy Moai, myslíte, že s tím přestali? Ne, začali tesat ještě větší sochy. Sochy nefungují, chce to víc soch. Evropská integrace nefunguje, chce to víc Evropy. Sankce nefungují, chce to víc sankcí. Klimatické cíle neplníme, chce to ještě ambicióznější klimatické cíle.
Naše dějiny se chýlí ke konci. Před pětatřiceti roky jsme ještě věděli, jak dál. Měli jsme dětí dost a dost. Měli jsme mladé, dravé a vzdělané obyvatelstvo. Měli jsme ambice a ještě jsme chtěli měnit svět. Teď už vlastně jen s chmurným uspokojením chceme koukat na konec světa. Před pětatřiceti roky jsme se báli jaderné války, nechtěli jsme být vyhlazeni. Chtěli jsme ke hvězdám a chtěli jsme odhodit svazující krunýř režimu. Teď už v mnoha případech výbuch atomovky není katastrofa, ale vlastně řešení. Odvrácení tohoto nebezpečí už není důvod ke zvednutí se z gauče.
Nenarodilo se třicet tisíc dětí… v pohodě. Není to téma číslo jedna. Není to téma číslo dvě, ani téma číslo patnáct… Zkuste si představit, kdyby třicet tisíc lidí padlo ve válce nebo zahynulo při pražských zemědělských nepokojích… Třicet tisíc budoucích inženýrů, techniků, novinářů, umělců i popelářů či tramvajáků se nenarodilo.
Všechno v pohodě? Vezmeme si popcorn a colu a budeme se dívat, jak se náš Titanic potápí? Co také jiného, když vláda pro jistotu spálila všechny čluny a zakázala všechny cesty, které třeba ještě někam vedou?
Tucker Carlson se vysmál Němcům, že si nechali zničit Nordstrým, dobře vědí, kdo to udělal, ale ani nepípli. Tleskali jsme tomu. Ale nám se nenarodilo třicet tisíc dětí a stovky dalších byly zmrzačeny a obětovány a my jsme také ani nepípli. Peníze se ještě tisknou, obchody jsou ještě pořád plné (čím dál většího sajrajtu), televize funguje.
Umíráme zaživa. Kapačky nás ještě zásobují výživou, ale tělo už je vlastně mrtvé. Už nic nechceme. Vlastně se na tu atomovku těšíme. A když ne atomovku, tak příští rok se zase narodí o deset procent méně dětí. O důchodech se nemá smysl bavit, protože kde nic není, ani čert nebere.
Všechna lidská rozhodnutí se dají jinými rozhodnutími změnit. Je možné vyměnit vládu, přestat válčit, uzavřít mír, zrušit grýndýl, změnit zákony… ale nelze změnit demografii. Třicet tisíc dětí se už prostě nenarodí. Jsou pryč a nedá se to napravit.
Máme tu ještě nějaký spodní proud? Tryská tu ještě někde kousek naděje? Je tu něco vitálního a mladého, co chce zvítězit a dobýt svět? Nebo se dál bude mluvit o evropských hodnotách, euroatlantické vazbě a všechno se dál bude rozpadat a rozpadat?
V poslední době mi připadá, že jsme jako ta gazela, která se už levhartovi přestala bránit. Ještě úpí, ale už se nepokouší vysmeknout. Už jen čeká na ránu z milosti.
Třicet tisíc nenarozených dětí… Nezájem.
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky.
- Log in to post comments
Komentáře
O dvou obrázcích a sociálním cítění
Vážený pane Berrnarde,
napadla mne odpověď na vaše dva příspěvky.
Možná znáte takový obrázek - oni jsou to vlastně dva obrázky - a já se je teď pokusím popsat.
Na prvním obrázku je obrovský hrnec plný jídla - asi nějakého chutného guláše - a kolem něj se motají hladové lidičky. Každý z nich je na kost vyhublý se smrtelným výrazem ve tváři a v rukou drží dvoumetrovou lžíci. Na konci té lžíce má porci onoho výborného guláše a snaží se tou dvoumetrovou lžící trefit do vlastní pusy. Nejde to, na zemi se válejí kusy jídla a všichni jsou k smrti hladoví.
Tento první obrázek bychom mohli nazvat třeba peklo, nebo sobectví anebo třeba společnost bez sociálního cítění.
A pak je tu ten druhý obrázek. Scéna na něm je úplně stejná. Až na jednu maličkost. Ti lidé kolem hrnce s gulášem jsou dobře živení, usmívají se a tou dvoumetrovou lžíci plnou guláše krmí navzájem jeden druhého.
Tento druhý obrázek bychom mohli nazvat třeba ráj, nebo láska k bližnímu či člověk člověku bratrem anebo třeba společnost plná sociálního cítění.
Tak se mějte, pane Berrnarde, moc hezky a přeji vám krásný zbytek nedělního odpoledne a vůbec vše dobré.
S pozdravem, Jiří
PS: Víte, já si při všech těch polemikách o naší budoucnosti myslím, že dobře se budeme mít až tehdy, až ten druhý se bude mít dobře.
Pane Jiří
Vemte tu dvoumetrovou lžíci, opřete jí o kámen a pak na ní kousek nad tím vyhloubeným šlápnětě. Budete mít krátkou lžíci, se kterou se sám pohodlně najíte a pokud by vám vaše jídlo chtěl někdo sežrat, ten druhý konec můžete použít k jeho odehnání.
Moudrost obrázků
Milý pane Berrnarde,
jenže moudrost těch obrázků není v tom co udělat abych se najedl, ale v tom ukázat nám samotným jak my žijeme a k čemu to vede. A pak především v tom, jak se chovat k druhým lidem, aby oni byli šťastní a my tím pádem také.
S přáním všeho dobrého, Jiří
Jiří, vás mám rád
A děsně bych chtěl žít ve vašem světě, kde by se všichni obětovali pro druhé a furt by svítilo slunce a motýle by mávali svými křidélky a všichni bychom se k sobě chovali slušně. Jó, to by byla paráda.
Bohužel, žiji v reálném světě, ve kterém musím občas nekomu dát po držce, abych se svým blízkým a mladým pokusil ukázat, že svět je krásný a spravedlivý. A když jim je 10 a víc, začnu je nenápadně připravovat na to, že na louce nelétají pouze motýle, ale že tam číhají i klíšťata.
Ale já vás také, pane Berrnarde
Ale já vás také mám rád, pane Berrnarde. Ostatně, co by bylo na tom tak velkého mít rád jenom ty své, že?
A potom, proč bych vás neměl mít rád? Snad proto, že si každý myslíme něco jiného? Vždyť pro co jsme byli všichni zrozeni? Přece ne proto, abychom si navzájem škodili a žili život ve věčném strachu, ale proto, abychom se měli rádi a tím utvářeli svět, v němž se všem žije dobře. Svět, v němž na panuje láska.
Víte, pane Berrnarde, já jsem člověk věřící křesťanské zvěsti. Vždycky jsem takový nebyl, křesťanství mne chytlo až před čtyřicítkou (dnes je mi sedmdesát). Předtím, ale i dlouho potom, jsem měl spoustu názorů, které byly falešné. Křesťanství mne naučilo dívat se na svět Božíma očima. A to hned člověk vidí co je dobré a co dobré není, co k dobru vede a co člověka od dobra odvádí.
Zkrátka dokráčel jsem k tomu, že jedině láska nás spasí. Nic jiného. Proto je třeba mít rád. (Určitě znáte ta Ježíšova slova: "milujte své nepřátele".) Samozřejmě srdcem, ne pusou a písmenky na papíře.
Dobrou noc, Jiří
chjó
z Vidlákových článků na mne čím dál více padá hrůza. Jako by je psal 3x opíchaný, na dálku řízený kyborg, který nás má všechny uvrhnout do deprese. To, jaké naše děti jsou, to je především naše práce. Zda jsme se jim věnovali, nebo jim strčili do rukou mobily, abychom od nich měli klid. Je povinností rodičů předávat svým dětem své dovednosti, pohled na svět a lásku, aby tu cestu k dospělosti trávili s námi a ne před obrazovkou televizoru. Je naší povinností dohlížet na to, co do nich cpe škola a včas a vhodně to usměrnit a potom se nemusíme bát, že budou oslavovat 100 pohlaví a nebudou se chtít starat o své potomky. Co jsme si vychovali, to máme. Destrukce, která se krčí za každým Vidlákovým slovem a je jí čím dál více, ta nám opravdu nepomůže. Celý koment je následně zanesený stejným duchem, ale naděje umírá poslední, no ne? Dokud dýchám, doufám. Život není jen o zmaru a je na každém z nás, zda si v něm dokážeme najít i to hezké, jen je třeba se dívat. Konstruktivně naladění lidé se jen tak lehce nedají manipulovat.
Všichni si stavíme vzdušné zámky.
Všichni si stavíme vzdušné zámky. Problém nastává ve chvíli, kdy se v nich snažíme žít.
Neil Postman v knize ubavit se k smrti.
Pokud se Vám nelíbí že Vidlákovo hodnocení současné situace je příliš depresivní, tak napište že současná situace je výborná, výhled do budoucna optimistický, a pokud to doložíte i fakty, tak jsem Váš člověk.
Freud
podle vás je jen černá nebo bílá, nic mezi tím. Musíte mít hodně smutný život, pokud si v něm nedokážete najít nic pozitivního. Já trvám na tom, že lidé, kteří se zmítají jenv depresivních vodách, ti se dají lehce ovlivnit.
Velmi se mýlíte, já jsem…
Velmi se mýlíte, já jsem rozený optimista. Například nynější situaci vidím ve svých 75 letech velmi optimisticky. Myslím si, že do té doby, než se to tady všechno podělá, tak já umřu. Takže si s tím nemusím lámat hlavu a mohu situaci hodnotit jako nezaujatý pozorovatel.
Pesimisticky vidím situaci pro další generace. Tady mne zase uklidňuje známé přísloví:
Mládeži patří budoucnost, konec konců, nic jiného si ti mizerové nezaslouží ........ 😊
No a k tomu ovlivňování. Upřímně řečeno, sám nevím, proč jsou někteří lidé tak snadno ovlivnitelní, a tak vehementně na svých omylech trvají. Jistě že malé sebevědomí je jednou z příčin ale řekl bych že to není příčina rozhodující.
Už mám jasno.
No vidíte
já mám jasno, že komunisty nikdy. Kromě jiných sleduju dlouho Svobodné, a proto budu volit je, podle mě je to jediná rozumná možnost.
Svobodní - propadlý hlas.
Už jsem vám to napsal asi před měsícem, naapíšu vám to klidně znovu.
A skutečně pokládáte Dostála, Turoňovou a Rédovou za komunisty? Mé doporučení vám - dovzdělejte se. Je to ve vašem zájmu.
Díky za jistě
dobře myšlené rady. Konečná komunista je, tak nedělejte blbého (to je zase moje dobře myšlená rada). Považuji Svobodné za jedinou naději, proto to propadlý hlas nebude, i kdyby je měl jen udržet při životě. Ale to už jsem taky psal. Takových Stačilo už bylo... Třeba ODA, kde je jí konec...
Komunisty nevolím
volím Zdeňka Jandejska a Ondřeje Dostála (pozor v evropských volbách se můžou zakroužkovat jen dva kandidáti) na kandidátce komunistů. To jsou paradoxy si říkám, ale když ono to jsou fakt machři... :-) Volte osobnosti.
tak to
budeme volit úplně stejně. Káča a kroužek pro Petru Rédovou.
ad CHANDRA....
Zdravím vás. Na tomto se shodujeme úplně přesně. Již jsem to tu před několika dny psal podobně. STAČILO!, Rédová a Konečná mají můj hlas. Rédovou je třeba kroužkovat aby z pátého místa poskočila nahoru.
Bude následovat další kolo?
Írán v noci ze soboty vypustil desítky bezpilotních letounů a raket směrem k Izraeli poté, co pohrozil odvetou za smrtící letecký útok na íránský konzulát v Sýrii, při kterém minulý týden zahynulo sedm příslušníků elitních Revolučních gard.
"Současná íránská odveta by měla znamenat tečku za izraelskou akcí," řekl Sputniku bývalý íránský velvyslanec v Německu Seyed Hossein Mousavian. "Pokud Izrael odpoví dalším útokem na Írán nebo se USA připojí k Izraeli; regionální válka by byla nevyhnutelná."
Izrael uvedl, že sobotní odvetné útoky Íránu nezůstanou bez odezvy.
Spojené státy a Írán se podle médií angažují nepřímo prostřednictvím vzájemných arabských zemí, aby zabránily regionální válce.
Spojené státy údajně požadují, aby Izrael před přijetím rozhodnutí o případné odpovědi na íránské odvetné údery konzultoval s americkými představiteli.
Déjá vu - íránský útok na americkou základnu Ain Asad
Nejvýznamnější konfrontací mezi Íránem a USA byl dosud raketový útok íránských raket na americkou leteckou základnu Ain Asad v Iráku z 8. ledna 2020. Jednalo se o pomstu za americký atentát na generála Kásema Solejmáního. Antentát na velitele íránských elitních jednotek spáchali Američané 3. ledna 2020 při jeho návštěvě v sousedním Iráku.
Analýza satelitních snímků útoku na leteckou základnu Ain Asad ukazuje, že íránské rakety měly průměrný poloměr výbuchu 21 metrů a střední chybu 7 metrů. Pokud budou odpáleny tři střely na jeden cíl, pravděpodobnost zásahu alespoň jedné střely bude 99,9 %.Jejich přesnost lze zaznamenat na fotografii před a po úderu na střed prostředního hangáru.
Satelitní snímky oblasti před a po zásahu na americké letecké základně Ain al-Assad, leden 2020.
Raketový útok na Ain al-Assad měl významné taktické a strategické důsledky. Taktický aspekt se odráží v tom, že Spojené státy na tento konkrétní raketový útok nereagovaly.
Americké letadlové lodě jednoduše nemají odpovídající protiraketovou obranu:
Kromě toho, že útok na Ain al-Assad ukázal přesnost íránských raket, demonstroval také schopnost Íránu používat zbraně v režimu standoff. Dosah íránských střel je 2 000 km, zatímco operační dosah amerických stíhaček na letadlových lodích je podstatně nižší: F-18 má 800 km a F-35 1 100 km.
Jak již bylo uvedeno dříve, americké letadlové lodě nemají dostatečnou protilodní protiraketovou obranu: "nejnovější a nejdražší válečná loď námořnictva, Gerald R. Ford za 13 miliard dolarů, "podle nového hodnocení zkušebního úřadu Pentagonu dosud neprokázala, že dokáže účinně* bránit letadlovou loď před protilodními střelami a dalšími hrozbami".
Írán by na letadlovou loď zaútočil pouze ve válečném stavu, v takovém případě by USA předem nevaroval, jako tomu bylo v případě útoku na leteckou základnu Ajn al-Assad. Šance, že USA zachytí íránské rakety bez jakéhokoli varování, by tedy byla ještě nižší než v případě raketového útoku na základnu Ain al-Assad.
Írán by navíc vypálil salvu raket, nikoliv pouze jednu nebo dvě, takže pravděpodobnost, že potopí letadlovou loď, je 99,9 %. A zejména ji Írán může potopit dříve, než se íránské břehy dostanou do dosahu jeho letadlových lodí.
Americké vojenské základny jsou ještě zranitelnější než jejich letadlové lodě, protože jsou stacionární a souřadnice všech klíčových míst na základně jsou v raketách předem naprogramovány.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že Írán dne 8. ledna 2020 prokázal, že disponuje zbraněmi, které jsou schopny potopit letadlové lodě a zničit všechny základny v okruhu 2000 km od íránských hranic.
Základny USA v okolí Íránu, 2012
Íránský raketový útok účinně zarazil impérium. Pokud impérium nemůže předvést svou sílu, není již impériem. Základny obklopující zemi se mění z aktiv, která představují hrozbu, na zranitelná pasiva. Letadlové lodě, "dlouhá ruka Ameriky", se z plovoucích ostrovů pro zahájení ofenzivy mění v obézní kachny. Není proto divu, že po raketovém útoku na Ajn al-Asada přemístil CentCom (U.S. Central Command )své velitelství z katarského Dauhá, vzdáleného 200 kilometrů od íránských břehů, do bezpečí v Tampě na Floridě, vzdálené od Íránu přes 12 000 kilometrů.
I kdyby americké letadlové lodě preventivně zaútočily na Írán poté, co by připluly na jejich dostřel, jejich stíhačky by nebyly schopny vyřadit všechna íránská odpalovací zařízení (pokud by je již nesestřelily íránské obranné systémy). Do hodiny by pak byla letadlová loď potopena i se všemi 5 000 členy posádky a všechny americké vojenské základny v oblasti Perského zálivu by byly zničeny. Zničení by neunikl ani Izrael. Skutečnost, že k americkému útoku na Írán navzdory izraelskému popichování nedošlo, svědčí o tom, že imperiální váleční plánovači tuto situaci propočítali a nebyli schopni najít cestu k vítězství.
Také si myslím že letadlové…
Také si myslím že letadlové lodě budou mít v případné příští válce asi takový význam jako měla Maginotova linie v druhé světové válce.
5000 velmi draze vycvičených vojáků, velmi draze placených,
víc než 100 velmi drahých letadel, vybavení za miliardy dolarů a všechno v prdeli jedním, dvěma Kindžály.
Souhlas.
...
mládež místo chlastání a píchání
masturbuje u complu s energeťáky
berrnard a důchodci
Kolik je vám let? A co dětičky? Jsou, nebo budou či nebudou? Pokud vám ještě není 35 let, pomlouváte něco, co jste nezažil.
A pokud jste to na vlastní kůži zažil, tak vám do důchodového věku už moc nechybí. Tak hodně štěstí s žebráckou miskou, pokud
se tedy matinka s tatíčkem nepostarali. Ale ouha, jestli ten báječný Západ klekne, kde budou vaše prachy? Takové krachy bank
už tu byly a nepochybně i budou. Ještě že nemáte ty dětičky a nebudete jim tak viset na krku.
30 už mi není a v důchodu taky nejsem.
Ale jsem od roku 92 osvč a jelikož jsem vždy optimalizoval daně, je mi už dnes jasné, že můj důchod nebude zrovna hitparáda.
To ale vím už dnes, věděl jsem to i před deseti lety, takže se na tu dobu připravuji. Dle mých propočtů a po mém placení daní, pokud bych zítra odkráčel do důchodu, tak mi vyměřej cca 17 kolíků. Za to by se asi blbě žilo, ale díky tomu, že s tím dopředu počítám, tak důchod od státu budu používat na zakoupení zmrzliny a k podobným kratochvílím, ale to, jak potom budu finančně žít, to půjde z úplně jiných zdrojů.
Protože už dnes, když jsem ještě při síle, uvažuji o tom, co bude pak. Ale vy se zde furt oháníte nějakým důchodem. Kdy do něj půjdu a kolik mi daj. Uvažujete ale v relacích, že vás tam někdo někdy pustí a na něm jste závislí, kolik vám přijde na váš účet. Já se vám mohu pouze smát. Když mě vyměří důchod O, nebudu moc rád, ale příjmy budu mít furt nadstandartní. Ale proto, že na tom makám už dnes a hafo let dřív a nespoléhám se na to, že se stát postará.
Přesně
Říká mi kolega: už rok čekám na důchod a nic... Ještě jednou: nedostává NIC, žádné peníze a má nárok, pracoval celý život.. Jen udělal chybu, že pár let na Slovensku (za Československa) a nejen to: 3 měsíce s ničím v ČSSZ nepohli, prý dohledávají data. Pak zjistil, že jim chybí nemocenská, Jo za celý život jsem neměl jediný den a to se jim nezdálo, tak mu to pozastavili, ale jeho se nikdo nezeptal. Říká: kdybych se spoléhal na tu zlodějskou bandu a neoptimalizoval daně, neakumuloval, byl bych teď na půjčkách a jak je chcete splatit v mém věku?..(jeho dcera navíc studuje na univerzitě) takže exekuce...to mají vymyšleno parádně. Nespoléhejte se na "stát" alias zlodějské politiky, nebo zapláčete.
Zase tomu dobře rozumím
a snažím se podobně, i když asi ne tak dobře. Frojde, potřebujete to vysvětlit?
EDIT: ten nebo ta Moiran je pěkně prudérní :-) vůbec nic neví a dělá chytrýho, to musí být dáreček