Ode dneška pro mě začíná sucho

Je sobota a já dneska sázím brambory, řepu a vlastně i všechno ostatní. Předpovědi slibují nějaký deštíček na neděli a pondělí a tak chci mít všechno v zemi. Včera a předevšírem jsem připravoval půdu a bylo to stejné jako loni. Sousedovi se za jeho frézou zvedalo mračno prachu, za mým rotavátorem vyskakovaly mokré hroudy a kousky hnoje, které by se ještě daly ždímat. Přitom na povrchu se už dělala tvrdá krusta a objevovaly se praklinky ze sucha. Pět centimetrů níže ale už bylo krásně vlhko. 

Inu, to je ta pravidelná a hluboká orba, pravidelné každoroční hnojení skutečným hnojem a na podzim pak důkladné zelené hnojení pomocí řepky. Celou zimu jsem na poli rozsypával popel z kotle (z černého uhlí) a tak tam nemám ani myši, ani krtky. Nemluvě o tom, že popel je v podstatě sopečná půda v prvním stádiu. 

Moje políčka jsou totálně bez hrud, krásně jemná prsť se rozprostírá od úvratě k úvrati. Soused musel po zkypření ještě vytáhnout brány, aby rozbil ty suchem spečené kusy jílu a písku. Stejné místo, stejné poměry, stejný svah, stejná půda, jiný přístup....

A ano, těsně před deštěm to celé proběhnu a všude rozmetám nějaké průmyslové hnojivo. Brambory potřebují síru, zelenina dusík, víno draslík a všechny rostliny dohromady fosfor. Letos šetřit nebudu. Kdo ví jaká situace bude napřesrok a tak nebude od věci mít v půdě nějakou zásobu vzácných prvků. 

Nicméně ode dneška pro mě začíná sucho. Vytáhl jsem z jímky u hnojiště poslední vodu a naposled hnůj polil. Odteď se čtrnáct dní ještě nic neděje, ale pokud do té doby nezaprší, na úrodě se to už projeví. Podobnou situaci jsem ale už několikrát zažil, tak mi to zatím nervy příliš nenapíná. 

Pro vás čtenáře, kteří jste se rozhodli mobilizovat síly a zajistit si na podzim vitamíny sami, protože v obchodech mohou jablka stát stovku za kilo, říkám, že máte nejvyšší čas všechno dostat do země.

Brambory - mně se osvědčila odrůda Impala - ta je velmi ranná a od začátku července už máme čerstvé brambory. Zároveň pak vydrží ve sklepě až do vánoc.  Na uložení pak dávám odrůdu Marabel. Ty vydrží až do dalšího léta a až do poslední chvíle z nich vyfiknete skvělý bramborový salát či kaši. 

Letos jsem hodně ubral krmnou řepu a místo ní jsem dal červenou. Práce stejná, jednocení stejné, možnosti krmení stejné, ale pro rodinu je to nejjednodušší zdroj všech vitamínů. Zavařování je snadné, povede se vždycky a i kdyby nebylo žádné ovoce, taková hlíza řepy povařená ve vodě, nakrájená na plátky, posolená s trochou sýra... v létě neexistuje lepší večeře. 

Pod stromy a na horší místa jsem vysel fazole. ne že bych z nich byl nějak odvázaný, ale jsou zdrojem rostlinných bílkovin a dají se v menším nožství přidat do každé polévky. Rostliny přežijí všechno, výnos z toho vždycky nějaký je a nepotřebuje to tom sluníčka ani vody. 

Hodně plochy padlo na špenát, hrášek a ředkvičky. Ty se budou sklízet brzy a po nich pak přijdou rajčata, cukety, dýně Hokaido, lilky, pórek a paprika. Tohle všechno zvládne i blbec, a nejhloupější sedlák má vždycky ty největší brambory. 

Nezbývá než vám popřát hodně štěstí a pamatujte si - vždycky když v Rusku začíná krize, pozná se to zvýšeným prodejem sadbových brambor. Oni tam na tom přežijí jakoukoliv katastrofu. Tak šupky dupky do otevřených hobbymarketů, kupte si pořádné nářadí a pusťte se do toho.