Karel Čapek napsal bezprostředně po mnichovské zradě jednu ze svých podpovídek, kde v jedné větě vyjádřil asi všechno, co se dalo o jednání našich spojenců říci...
Pro věc míru není žádná cizí oběť dost velká.
Tuto větu bychom měli mít na školách zlatě zarámovanou na tom nejčelnějším místě. Jestli ve třídě visí nebo nevisí prezident, to je celkem jedno, koneckonců každý je tu maximálně na deset let, pak přijde jiný. Ale tato Čapkova věta podle mě platí zcela univerzálně. Platila už dávno před Čapkem, platí dodnes a bude platit ještě hodně dlouho.
I zde na Kydech se každoroční články o Mnichovu v diskusi zpravidla zredukují na otázku, zda jsme se měli nebo neměli bránit. Argumentů na oběs trany už zaznělo neurekom, proto bych prosil, abychom se k této otázce už nevraceli. Zkrátka a dobře, měli jsme prezidenta, ten měl pravomoc to rozhodnout, rozhodl se... a poslechl ho národ i vojáci. Tečka. Tomuto jeho rozhodnutí předcházelo několik let ve kterých se pomalu hromadily diplomatické, politické i vojenské chyby. Předcházely tomu chybná hodnocení na mnoha úrovních a nakonec byl Beneš v situaci, kdy měl na výběr pouze ze špatných možností. A jak mě vždycky nabádal můj tatínek... pokud se dopracuješ do situace, kdy budeš mít na výběr jen špatné možnosti, tak si zákonitě vybereš špatně...
Určující by pro nás nemělo být, zda se Beneš rozhodl nebo nerozhodl dobře, ale měli bychom mnohem více rozebírat, čím jsme v očích našich oblíbených západních (nebo východních) spojenců a zda opět neposloužíme jako oběť která pro ně nebude dost velká. Jestli je něco chyba našich moderních dějin, tak je to příklon a hledání nějakých spojenců. Kteří nám třeba jednou možná pomůžou a nepomohli nám vlastně nikdy.
Zdá se, že jeden Mnichov nestačil, nestačil ani rok 68 a nestačil ani rok 89. Pořád je u nás velké procento lidí, kteří věří v NATO, Rusko, Čínu, EU... A naše elity dělají totéž co vždycky... spoléhají se cáry papíru a přísliby zemí, pro které jsme jak nicka. Daleko pod jejich rozlišovací schopností. Platí to pro Západ, Rusko, Čínu.... a vlastně i nám poměrně blízké Polsko.
Měli bychom se ptát, čím to je...
Jsme tak specifičtí, že se s námi nedá dlouhodobě vyjít? Nebo prostě působíme, že se na nás dá dříví štípat? Je náš národní projev prostě takový, že nebudíme u nikoho lítost? Nebo prostě naši prezidenti a diplomati mají dlouhodobě a trvale špatnou ruku? Nebo je to zákonitost? Vyplývá to z geografické polohy? Uprostřed Evropy, ale obklopeni horami? Řeč tak komplikovaná, že cizince poznáte po třetí větě i kdyby měl doktorát z bohemistiky?
Nebo jsme takový cikánov, že kdokoliv, kdo se u nás vyšvihne nad obecné poměry, tak se s chutí odrodí a začne si hrát na světoobčana, euroobčana a k rodné hroudě se nezná? Nakonec to platí i pro Zemana, alespoň já jsem nezaznamenal žádný jeho plamenný projev na téma, jak celému světu ukážeme, co jsou ti češi zač... Za celý svůj život jsem nikdy neslyšel ani Okamuru, ani jiného našeho státníka s výzvou, jak my češi budeme v něčem světoví lídři... Tedy kromě produkce porna.
Vlastně nakonec nejvíc vlasteneckých projevů kompiluje Babišovi jeho guru Mára. Ale ani Babiš není zrovna prototyp národního hrdiny.
Měli bychom možná najít především odpověď na to, proč nejsme jako Izrael, který svět dělí na nepřátele a potenciální nepřátele. Nebo naše rozdělení na přátelé a nepřátelé všech nám umožňuje být vždycky na vítezné straně, ať je to kdokoliv? Nebyl Emanuel Moravec po Benešových mnichovských chybách nakonec to nejmenší možné zlo?
Uvítal bych hledání odpovědi na tuto otázku.... Odpověď, zda jsme se měli nebo neměli bránit zůstane pouze teoretická. Pro budoucnost potřebujeme mnohem spíše vědět, jak se nějakému budoucímu mnichovu vyhnout... a především potřebujeme vědět, zda se něčemu takovému v našich podmínkách vůbec vyhnout dá...
- Log in to post comments
Komentáře
Něčemu takovému se vyhnout…
Něčemu takovému se vyhnout ani v budoucnu nedá.
Stát, ani sousedy si člověk až tak svobodně nevybírá.
Souhlas
Problém je v tom že mi nemáme spojence, mi jen patříme pokaždé do jiné sféry vlivu a pak po nás velmoci požadují abychom se mi jako spojenec chovali.
Napsal uživatel Banny (neověřeno) dne Po, 30. 09. 2019, 12:33
S tím mi jste mi dal ale zabrat. Patří tam my. Když jsem to přečetl, tak jsem tomu ze začátku nerozuměl. Polpšete se.
To trpaslíci v počítači…
To trpaslíci v počítači. Fakt. Mrkněte na svůj komentík :-)))))))
Tohle ze svýho slovníku vyškrtněte
Místo toho, že se to nedá říkejte: "Já nevím jak to udělat, zatím."
Pusťte si Přelet přes kukaččí hnízdo a dávejte pozor na to, co řekne Randall Patrick McMurphy po tom, co se mu nepovedlo zvednout v koupelně to těžké těleso.
Na to, abych shlédla ten…
Na to, abych shlédla ten film, nemám trpělivost a manžel by mi stejně TV přepnul.
Lze to ale napsat i takto: …
Lze to ale napsat i takto:
"Nevím, že to udělat nelze, tak jdu a udělám to.".
Velmoci oceňují naši holubičí povahu,
že si necháme kálet na hlavu. To se jim vyplatí. Vedení státu je vždy jimi dosazeno.
jediné mě známé řešení představuje
Švýcarsko. Je skoro tak velké jako my, taky v srdci Evropy. Za první republiky Československé nebyl mezi námi velký rozdíl.
A historie (positivní) Švýcarské konfederace začala více než před 700 lety, kdy se 3 kantony spojily a vyhnaly Habsburky, kteří je chtěli ovládnout.
Negativní část České historie začala, když naše šlechta povolala Habsburky na český trůn.
Masaryk viděl Švýcarsko jako náš vzor. Chtěl kantonizaci, referendum, ale neuspěl proti partajním zájmům. A tak jsme dopadli jak jsme dopadli.
Jezdil jsem do Švýcarska 20 let přednášet na lokální universitu. Každému bych doporučil pracovní pobyt tam, jako školu skutečné demokracie.
Místo toho však (skoro) všichni křičí: to néééjde, nemůžeme být jako Švýcarsko.
Tak nebudeme.
Re: Milan V Samozřejmě se
mýlíte. Švýcarskem jsme býti nemohli, jelikož Švajc sice je podle vás středoevropská země, avšak pro zájmy cizích zemí po sedm set let zcela k hovnu. Na rozdíl od zemí Koruny české.
Všude samé kopce a skály, občas nějaké jezero či řeka, sedm až osm měsíců v roce neschůdný terén kvůli průsmykům zavaleným sněhem.
O ničem.
Takže na ona údolí, neboli kantony hodil každý salám.
Co s územím, kde je furt kosa a sníh a v létě chčije?
Co s územím, kde nenaroste réva na víno,
chmel a ječmen na pívo,
kde není železná ruda,
kde není uhlí,
kde není dostatek venkovského lidu, aby se daly plundrovat vesnice při vojenských taženích,
kde se horalé schovají před výběrčími daní kamsi do nějaké skalnaté prdele světa?
Správně, vůbec nic, protože náklady výrazně převyšují případné tržby, neboli kořist.
Je v Česku pohoří dosahující výšky 4 000 metrů?
Je v Česku problém přejít po horských silnicích z jednoho kraje do druhého?
Bylo a je v Česku nula nic nerostného bohatství?
je vidět že Švýcarsko
vůbec neznáte. S tou vinou révou jste mě rozesmál. A pivo z minipivovarů mají též výborné. A v Juře se pálí možná víc slivovice než na Valašsku. Zkrátka kecáte.
Targus ma pravdu
Nedelejte, ze nerozumite. Minipivovary maji dneska a pivo se tehdy varilo doma vsude. Nebylo to bohatsvi, co by stalo za placeni zoldneru. Stribrnej dul je bohatstvi, zlatonosna reka je bohatsvi, urodne lany jsou bohatstvi.
Navic Svycari delali prece sami loupezne vypravy do okoli. To musite vedet.
Re: Milan V Vy si ze mě děláte kozy, nebo
jste upadl na hlavu?
Kde máte ve Švajcu něco, co by stálo za to vlastnit již ve středověku, v horším případě za průmyslové revoluce? Uhlí, železo, stříbro, zlato, barevné kovy? Nebo si myslíte, že by Napoleon táhl na Švajc, aby se mohl napít slivovice?
Jinak minipivovary vaří jeden vedle druhého ochucené sračky
z granulí, o tom se snad přít nebudem. Ještě jsem neslyšel, že by měl někdo za garáží chmelnici a v obýváku sladovnu.
Nekecáte
Nekecáte, minipivovary atraktivitu moc nezvýší.
Víno
S vínem máte pravdu, to tam umějí.
Ale jinak udělat z Česka Švýcarsko je bláhové přání.
Proč?
To by bylo na dlouhé psaní, jehož nejsem mocen. Nicméně je to dáno dlouhodobým odlišným vývojem. Dlouhodobým v řádu staletí. Mnoha.
A nemáme tu banky
A nemáme tu banky
Ve Švajcu jsem byl ve 2015
na dovči a mentalita lidí je od Slovanů hodně odlišná. Dána prostředím a vlivem okolních historických zemí. U nás je průchozák a ppb. Pojízdný polní bordel.
.
Takže bude třeba změnit mentalitu, je to logický závěr?
Ládík viděl Švýcarsko tak z rychlíku
já jezdil do francouzsky mluvící části Švýcarska, Neuchatel, kanton Neuchatel a výše pak Jura, Jura je úplně stejné jako naše Krkonoše, perfektní na běžky v zimě, lidi jsou tam stejní jako v podkrkonoší nebo na valašsku. Vinice všude, příroda okolo jezera všem přístupná (Neuchatel není Montreaux) a krásně upravená.
Ale asi německá část je trochu jiná.
Nicméně, když mluvíme o té obraně: jeden z doktorandů lítal v rámci pravidelné celoživotní vojny ve stíhačce, všichni chodili na cvičení hlídat ten svůj průsmyk každý rok, když se podíváte na internet tak vidíte spoustu dokumentárních filmů jak mají svoji obranu perfektně zorganizovanou.
A tak se nedivíte, že každý sem rád uloží své peníze, když ví, že je nikomu cizímu nevydají.
Masaryk věděl, komu bychom se měli přiblížit, ale to hloupé partajničení v Československu tomu zabránilo.
Jericho také padlo a stačilo…
Jericho také padlo a stačilo tak málo. Nebo Sodoma, Gomora, nebo - co to padalo na balkáně? Kde je vůle, padá vše. Jak hloupé, ale reálné. Kde jsou uskladněny cizí prachy, vypalovat si je nikdo z majitelů nebude.
Já bych ten tankodrom i…
Já bych ten tankodrom i mentalitu nechala tak, jak je. Nač se opičit po zdánlivě dokonalejším.
Ještě si dovolím poznamenat,…
Ještě si dovolím poznamenat, že v posledních konfliktech se Švýcarsko ukázalo jako fajn stát, skrze který se dá přecházet na druhou stranu či zajišťovat úschovu peněz na lepší časy. Zničit ho či draze obsazovat, by bylo jako vyříznout si před seskokem z padáku nové trenýrky. Takoví Nizozemci, ti se také vzepřeli Habsburkům, za prvé jim byla neutralita dovolena, za druhé se jich už nikdo na nic neptal...
Pracovni pobyt ve Svycarsku?…
Pracovni pobyt ve Svycarsku? - Jako, ze si uzijeme, jak se na nas ti dodavatele zbrani do Kosova a vrazi Ransdorf budou koukat svrchu a pak diky tomu nam naroste sebevedomi?
Nas problem neni, ze nevime jak na to. Nas problem je, ze nasi politici tomu ze vsech sil branej. Vite kolik by jich zmizelo ve vezeni, kdyby tu zacala prima demokracie? Vymyslete jak je odstranit a zbytek pujde sam.
Mnichov
V první řadě si musíme uvědomit, že každá mezinárodní smlouva platí přesně tak dlouho, dokud je výhodná pro OBĚ strany. A potom, že jediným opravdovým přítelem České republiky jsou její obyvatelé a ještě ne všichni :)
To máte jako s tím tvrzením,…
To máte jako s tím tvrzením, že "každé zapírání ztěžuje přiznání a navopak".
Opravdovým přítelem České republiky jsou její obyvatelé a ještě ne všichni, a opravdovým nepřítelem České republiky jsou její obyvatelé, ale naštěstí ne všichni.
Smlouvy
Jak je to s platností mezinárodních smluv ukazuje Donald Trump. Hodí se, platí, nehodí se neplatí. Důvod se vždy najde.
Znáte to, přijde Pepíček za sousedem a říká. Tatínek se nechá poroučet a prosí jestli mu můžete půjčit sekeru. A soused odpovídá. Rád bych, ale nemohu, dnes se budu holit.
Je to z doby monarchie a od té doby se nic nezměnilo.
Island
Island
To se mi libi.
Potopime Nemecko, Polsko, Rakousko, Madarsko a Ukrajinu. - Se slovakama na jednom ostrove bychom se uz domluvili.
Otázka: Jak se nějakému budoucímu mnichovu vyhnout
Propána jána jak se chceš Vidláku vyhnout dalůšímu budoucímu Mnichovu, když po celou dobu k němu směřujeme?
Píšu schválně po celou dobu a mám na mysli celou dobu samostatnosti, ať knížecí, královské nebo demokratické.
Jsme na tom stejně jako poláci, reprezentace radši na pomyslný trůn posadí cizího, o kterém si myslí, že ho bude ovládat, než aby ze svého středu na trůn posadila Osobnost. Jen vzpomínejte, jak jsme v dějinách suverenitu vyměnili za úřad číšníka a jak jsme na to pinglování hrdí!.
Teda v tomhle kontextu správná otázka zní: jak vyměnit naši reprezentaci? Za jakou jinou? Máme ji, nebo lépe vyjádřeno, hledáme ji?
Re: mirek58 A vy jste právě
obdržel pět virtuálních slepic.
mirek
Kurfiřtů bylo pouze SEDM. A MĚLI určitá PRÁVA. Takže bych z toho neprudil.
V rámci vyššího celku jsme měli nejvyšší možnou samostatnost. A mohli se jako stát a národ rozvíjet.
Protože - vojensky jsme se proti "Římanům" jako samostatný stát nemohli udržet. Výprava by stíhala výpravu, měli jsme daleko menší zdroje, méně lidí, menší území, stačilo trochu poplenit a vojsko nemělo obživu, stát se nemohl efektivně bránit.
Velká Morava měla šanci, ale úder přišel z jihovýchodu. Navazující český stát za Boleslava II. šanci měl, poté, co se odtrhl východ, pozdější Polsko, už ne. České soustátí pak bylo vždy z nejsilnějších nebo nejsilnějším státem vyššího celku, s výsadním postavením.
To, že jsme existovali jako suverénní stát, za posledních Přemyslovců už jen se symbolickým odvodem cisaři, který neměl právo mluvit do nástupnictví, např.
bylo vykoupeno v mnoha bitvách se západním sousedem. V bitvách vyhraných proti přesile i prohraných, zas a znovu. Slované na území NDR a dnešního severu a západu Polska to vybojovat nedokázali. A kdybychom nebyli, nápor Němců by vedl ze severu a západu na Polsko a to by se neudrželo. Proti němu by stál obrovský hospodářský a lidský potenciál. Možná ani Uhry.
Za Lucemburků už situace vypadala zase jinak, v podstatě jsme byli suverénní, po husitských válkách také a za Karla IV. a prvních Habsburků jsme byli první z prvních. Není náhodou, že právě u nás začala reformace církve a změna společenského myšlení ( i když se Uktrakvisté považovali za katolíky).
Dokázali jsme maximum možného. Takže máme být na co hrdí.
Pozn. Je taky fakt, že Němci dbali, abychom moc nevyrostli. Břetislava přinutil císař pustit dobyté Polsko, vyklidit hrady a vrátit kořist, kdežto dříve za polské expanze za Boleslava III. (našeho panovníka) jsme se museli osvobodit sami. Taky Přemyslu II. císař vzal rakouské země...
Protože - vojensky jsme se proti "Římanům" jako samostatný stát
Jen si rejpnu.
A jak se lišila situace v r. 1938?
(Jde mi o to, že "piglující" krále bereme a na Beneše pliváme)
tož
Jen si rejpněte, to patří k věci :) Mimochodem, o Benešovi jsem nemluvil... Ale k tomu dotazu.
Situace se lišila hodně.
Jak bylo řečeno výše, uhráli jsme ve středověku maximum možného. Bojovali jsme, vzali jsme remízu, země a národ naše zůstaly, postupně se naše pozice zlepšovala,až jsme dosáhli vrcholu. Praha byla hlavním městem Evropy, čeští králové jako římští císaři nejmocnější panovníci.
Druhé straně nešlo o naše vyhlazení nebo asimilaci, císaři jako feudálovi šlo o vliv a platby. Tehdy se nehrálo na národy.
V roce 38 okleštili naše území a pak zbytek rovnou zabrali. Na rozdíl od středověku jsme neměli doma voleného panovníka ani vlastní zákony. Takže zrušili náš stát a jako národ jsme v našem prostoru měli skončit.
O Benešovi jsem nemluvil, ale jak psal zde v článku Vidlák, v diskuzi k tomu a pod minulým Čmoudovým článkem v diskuzi Gerd, doba byla složitá a Beneš neměl dobrá řešení. Ať by udělal cokoliv, mohlo to být jen špatně.
PS:
Osobně si myslím, že čs diplomacie udělala chybu. Báli jsme se návratu Habsburků a nebrali v úvahu nová nebezpečí. A orientovali jsme se hlavně na Francii. Méně na Anglii a USA. Měli jsme mít vyrovnanější vztahy s více zeměmi.
Stejnou chybu děláme i dnes... Bojujeme s minulostí a nepřipravené nás dohání současnost...
/Jenže s Polskem, agresivním polofašistickým státem, které nás po vzniku napadlo, jsme vřelé vztahy mít nemohli. Ani s horthyovským Maďarskem. Vyrvali jsme jim Horní Uhry - Slovensko, Podkarpatskou Rus a Čechy tam strašili malé děti. Paradoxně jsme měli dobré vztahy s Rakouskem. Pomohli jsme jim potravinami a penězi po válce.
Takže, ono to mít lepší vztahy se sousedy moc nešlo. Beneš prezidentoval v hodně složité době...
O Benešovi jsem nemluvil,…
O Benešovi jsem nemluvil, ale jak psal zde v článku Vidlák, v diskuzi k tomu a pod minulým Čmoudovým článkem v diskuzi Gerd, doba byla složitá a Beneš neměl dobrá řešení. Ať by udělal cokoliv, mohlo to být jen špatně.
-
Benes nemel reseni, protoze nemyslel dopredu.
Beneš
Můžete mít pravdu. Proč ne.
Ale zkuste to rozvést. Ať to beru z jakékoliv strany, za dané mezinárodní konstelace, i kdyby to Beneš nebo někdo jiný předvídal třeba 10 let dopředu, pořád nevidím ta dobrá východiska, jen špatná
10 let? To si nevsiml uz za…
10 let? To si nevsiml uz za studii ze spojenci se zrazuji? Je toho plnej dejepis.
hm
Máte pravdu, že se "spojenci" zrazují. a třeba si toho všiml, třeba to věděl a třeba s tím nic nenadělal. To se tady a dnes už nedozvíme. Ale pořád se pohybujete v obecné rovině. Zkuste nastínit konkrétní postup, řešení, které by nebylo tak špatné.
Napoveda:
Epstein
V rámci historické přesnosti…
V rámci historické přesnosti, v rámci protektorátu jsme "své zákony" měli. Stejně jako vládu.
Docela by mě zajímalo, jak byste chtěl přijmout v době do 1938 politiku větší orientace na USA, když ty se o Evropu zajímat přestali a "nevzrušilo" je ani napadení západních demokracií. A Pokud jde o Británii, byla to právě ona, kdo prokázal jednoznačnou politiku dezinteresu na střední Evropě a Německo pro ně bylo stále relevantnější partner. Obecně samozřejmě souhlasím, že bychom neměli bojovat minulé pošetilé války a že upnutí se na "přítele" vede jen k šoku z jeho (realistou předpokládanému) selhání.
V rámci historické přesnosti…
Ta vláda byla loutková, nebyla suverénem a ty zákony podléhaly protektorovi. Nebo byly přímo na jeho zadání. Takže, jak to chápu já, jsme "své zákony" neměli.
citace z Wikipedie:
" Protektorát Čechy a Morava (německy Protektorat Böhmen und Mähren) byla část československého území, od 15., respektive 16. března 1939 do 8.–9. května 1945 okupovaná nacistickým Německem.[2][3] Okupované území Německo anektovalo a zřídilo autonomní Protektorát Čechy a Morava, vyhlášený 16. března 1939[4] výnosem o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Okupací a anexí okupovaného území Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo.[5]
Z pohledu mezinárodního a československého práva se jednalo o zamaskovanou formu nelegální anexe,[6] přičemž legální vláda byla (později vytvořená a Spojenci uznaná) exilová vláda v Londýně, vedená prezidentem Edvardem Benešem.[7]
Protektorát byl vytvořen výnosem Adolfa Hitlera ze dne 16. března 1939, a to na území českých zemí, zbylém po vynuceném odstoupení Sudet Německu 29. září 1938 a části Těšínska odstoupeného Polsku 30. září 1938 v důsledku Mnichovské dohody.
Zahraniční politiku zcela převzala Německá říše. Protektorát měl pouze zástupce u říšské vlády s úředním označením „vyslanec“, avšak s výslovným dovětkem, že vyslanec není členem diplomatického sboru.
Hlavou protektorátu byl tzv. státní prezident, který požíval čestných práv hlavy státu, pro výkon svého úřadu ale potřeboval důvěru Vůdce, tedy Adolfa Hitlera. Po celou dobu existence protektorátu byl státním prezidentem Emil Hácha. Skutečným držitelem moci pak byl Říšský protektor v Čechách a na Moravě, který jako zástupce Vůdce potvrzoval členy protektorátní vlády a který mohl jak vydávat vlastní nařízení, tak vetovat jakýkoli protektorátní zákon, nařízení, správní opatření nebo soudní rozsudek, pokud odporoval německým zájmům.[10] Závěrem protektorátu místo něj fakticky vládl tzv. německý státní ministr, jímž byl K. H. Frank.
Ačkoli dosavadní československá ústava nebyla formálně zrušena, parlament neexistoval a nové zákony nebyly schvalovány, místo nich vycházela vládní nařízení se silou zákona, která mohla dosud existující zákony i měnit. Zákonodárná činnost protektorátní vlády byla legalizována zmocňovacím zákonem č. 330/1938 Sb. z. a n., jehož platnost byla neomezeně prodloužena nařízením Říšského protektora z 12. prosince 1940. Za protektorátu byla povolena jediná česká politická strana, Národní souručenství.
Představitelé nacistického Německa po celé období trvání Protektorátu Čechy a Morava soustavně ignorovali a hrubě porušovali snad všechna ustanovení dosavadní československé ústavy, týkající se lidských práv. Vedoucí představitelé státu v čele se státním prezidentem se stali fakticky loutkami úřadujícího říšského protektora.
------------------------------
Tak. Na Wikipedii, ale i jinde, najdete o tomto období i další perly. Třeba o probíhajícím teroru. Jednotlivci se mohli snažit národu těžké podmínky zmírnit. Ale neměli téměř žádnou pravomoc. Podléhali přímo německé okupační správě, která tu vaši "vládu" také stvořila.
Opravdu si myslíte, že to byla NAŠE vláda a NAŠE zákony ??????????????
Rozlišujete skutečnost a fikci? Byla tady skutečně "naše vláda" a po osvobození začala dělat "naše zákony". Která byla pro Spojence a po válce pro celý svět subjektem mezinárodního práva. Ale ta během období protektorátu sídlila v Londýně...
Všiml jste si uvozovek?…
Všiml jste si uvozovek? Ušetřilo by nám to mnoho citací. (Teď už nebudu dohledávat, ale matně si vybavuji, že třeba otázka vyvlastňování majetku byla v mnohých případech řešena za protektorátu vtipně využitím původních vybraných a dosud nezrušených československých zákonů. Ale opakuji - bez záruky.)
Mimochodem, dalo docela práci přesvědčit naše soudruhy v Londýně, že protektorátní prezident skutečně NENÍ náš prezident. A stálo to i životy docela dost lidí...
:-)
Oba se shodneme, že protektorát a jeho prezident nebyl "náš" :-)))
V rámci historické přesnosti…
"Docela by mě zajímalo, jak byste chtěl přijmout v době do 1938 politiku větší orientace na USA"--
pokud si mnou napsané přečtete podrobně, zjistíte, že rok 38 tam u USA není uveden. Váš dotaz je tak irelevantní.
" A Pokud jde o Británii, byla to právě ona, kdo prokázal jednoznačnou politiku dezinteresu na střední Evropě a Německo pro ně bylo stále relevantnější partner." ----
samozřejmě, v roce 38 bylo poněkud pozdě. I v roce 37 nebo 36. Takže po lopatě. Roky předtím jsme mohli usilovat o to, abychom z britského pohledu nebyli zemí "nepůjdeme do války kvůli zemi, o které málo víme".
Třeba by to nepomohlo, ale to bylo minimum, co jsme mohli a neudělali.
Děkuji za souhlas, že bojovat minulé války je pošetilé a upnutí se na jediného přítele (a jednoho nebo dva jeho vazaly) vede k (realistou předpokládanému) selhání.
Píšete, cituji: "A…
Píšete, cituji: "A orientovali jsme se hlavně na Francii. Méně na Anglii a USA. Měli jsme mít vyrovnanější vztahy s více zeměmi." Úplně tedy nerozumím, proč USA vůbec zmiňujete a naopak nezmiňujete ty zřejmě možnější alternativy. Vlastně nám tak zbývá z relevantních sil jenom ta Británie (viz dále). Ano, o roku 1938 explicitně nepíšete, ale jde o datum, k němuž vše směřovalo a kvůli němuž mělo větší cenu orientovat se na politiku "více azimutů". Bez důsledků daného roku nemá ona hypotetická diskuse prakticky žádný smysl a je jen fantazijním tlacháním.
Ad Británie: Toto postavení, o němž sníte, mělo v Británii jednoznačně Polsko. Ano, "do války" kvůli němu Británie "šla" (všímejte si uvozovek a uvozovek). Jak vypadala reálná pomoc Británie Polsku si snad vyprávět nebudeme.
V případě Československa je situace výrazně komplikovanější:
a) Už samotný vznik Československa byl Británií vnímán spíš jako ústupek USA a zájmům Francie. Tedy byl úzce spjat s vývojem vztahů k těmto zemím a s politikou uvnitř těchto zemí. Sama Británie se k němu dívala s despektem (roli sehrálo i nahrazení monarchie republikou a rozbití velké monarchie - jednoznačně "precedens", který se monarchii roztahující se po celém světě a ovládající nejeden jiný národ líbit moc nemohlo.)
b) Zájem Británie na dění ve středovýchodní Evropě byl fakticky nula. Jednoduše - naše oblast je nezajímala. Měli svých starostí dost všude jinde po světě. Už během dvacátých let se Británie naopak snažila skrze separátní jednání oslabovat postavení Francie na kontinentu skrze Německo.
c) Existence Československa jako takového mělo faktickou hodnotu pro jedinou z mocností - totiž pro Francii, a to výhradně jako brzda proti Německu.
Úplně si neumím představit, jak si představujete, že by ta naše politika měla vypadat jinak, aby nám zajistila větší naděje v roce 1938, až by tento moment přišel. Nebo jako že by "při větší snaze" nepřišel? (viz Polsko). Pošetilost onoho upnutí se na Francii shledávám veskrze v míře šoku, kterou národu rok 1938 přinesl - protože byl až do poslední chvíle provázen iluzorním sebeklamem. Reálně jsme ale v daném období udělali pro naději, že nebudeme hozeni přes palubu, všechno. Vážně netuším, jak byste chtěl dosáhnout toho, aby se Británie nejenom angažovala ve prospěch Československa (když ji tato oblast fakticky nezajímala po celé období 1. republiky). A už vůbec netuším, jak byste chtěl zajistit, aby byla v náš prospěch ochotná vystoupit vojensky (v době, kdy byla sama vojensky zoufale nepřipravená a jediné co ji samu zachránilo od osudu Francie, byl Kanál).
Jediné, co by snad Británii mohlo zaujmout, by byla nabídka připojení se k její monarchii, ale i tam se obávám, že bychom pro ni byli spíše jen směnkou ve vlastních hrách.
citujete, co píšu, já budu citovat, co píšete...
Milý Stando. Váš způsob komunikace a argumentace se mi jeví poněkud nešťastným. Vysvětlím Vám to:
1.--------------------
NA TOHLE
PS:
Osobně si myslím, že čs diplomacie udělala chybu. Báli jsme se návratu Habsburků a nebrali v úvahu nová nebezpečí. A orientovali jsme se hlavně na Francii. Méně na Anglii a USA. Měli jsme mít vyrovnanější vztahy s více zeměmi.
Stejnou chybu děláme i dnes... Bojujeme s minulostí a nepřipravené nás dohání současnost...
JSTE REAGOVAL TÍMHLE
Docela by mě zajímalo, jak byste chtěl přijmout v době do 1938 politiku větší orientace na USA, když ty se o Evropu zajímat přestali a "nevzrušilo" je ani napadení západních demokracií. A Pokud jde o Británii, byla to právě ona, kdo prokázal jednoznačnou politiku dezinteresu na střední Evropě a Německo pro ně bylo stále relevantnější partner.
A tímhle v další reakci : Úplně tedy nerozumím, proč USA vůbec zmiňujete a naopak nezmiňujete ty zřejmě možnější alternativy.
MOJE REAKCE:
chápete, že tam není nic o tom, že bych "chtěl přijmout v době do 1938 politiku větší orientace na USA" ??????
Vyrovnanější vztahy s více zeměmi jsou prostě vyrovnanější vztahy s více zeměmi. Na USA jsme se orientovali méně než na Francii, proto to zmiňuji. Chápete, co je to informace, popisovaná skutečnost???
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2. NA TOHLE:
V roce 38 okleštili naše území a pak zbytek rovnou zabrali. Na rozdíl od středověku jsme neměli doma voleného panovníka ani vlastní zákony. Takže zrušili náš stát a jako národ jsme v našem prostoru měli skončit.
REAGUJETE TÍMHLE:
V rámci historické přesnosti, v rámci protektorátu jsme "své zákony" měli. Stejně jako vládu.
MOJE REAKCE:
Ta vláda byla loutková, nebyla suverénem a ty zákony podléhaly protektorovi. Nebo byly přímo na jeho zadání. nebyly svobodné volby. Nebyly to tedy "naše zákony a naše vláda". To, že Britové uznali skutečnou vládu v Londýně po nějakých peripetiích, na tom nic nemění. Snad jste to pochopil z vysvětlení výše. Že to nebyla "naše vláda" v rámci vaší "historické přesnosti", je snad jasné. Kdyby ano, platíme válečné reparace, např.
-------------------------------------------------------------------
DÁLE PÍŠETE:
Ad Británie: Toto postavení, o němž sníte, mělo v Británii jednoznačně Polsko. Ano, "do války" kvůli němu Británie "šla" (všímejte si uvozovek a uvozovek). Jak vypadala reálná pomoc Británie Polsku si snad vyprávět nebudeme.
MOJE REAKCE:
Jak víte, o čem sním????? Z čeho to vyvozujete???? Z tohoto?:
"Roky předtím jsme mohli usilovat o to, abychom z britského pohledu nebyli zemí "nepůjdeme do války kvůli zemi, o které málo víme".
Třeba by to nepomohlo, ale to bylo minimum, co jsme mohli a neudělali."
--- Aktivní diplomacie a prosazování ČSR v Británii i světě nemohla nic zkazit. " Třeba by to nepomohlo, ale to bylo minimum, co jsme mohli a neudělali." Chápete význam té věty???? Je o snění nebo o tom, že jsme měli zaujmout místo Polska???? :-)))))))
--------------------------------------------------------------------------------
3. píšete o zájmech Francie, Británie, vzhledem k ČSR, historických reáliích. Ale to každý ví, anebo, když chce vědět, si to načte.
---------------------------------------------------------------------------------
DÁLE PÍŠETE:
Úplně si neumím představit, jak si představujete, že by ta naše politika měla vypadat jinak, aby nám zajistila větší naděje v roce 1938, až by tento moment přišel. Nebo jako že by "při větší snaze" nepřišel? (viz Polsko). Pošetilost onoho upnutí se na Francii shledávám veskrze v míře šoku, kterou národu rok 1938 přinesl - protože byl až do poslední chvíle provázen iluzorním sebeklamem. Reálně jsme ale v daném období udělali pro naději, že nebudeme hozeni přes palubu, všechno. Vážně netuším, jak byste chtěl dosáhnout toho, aby se Británie nejenom angažovala ve prospěch Československa (když ji tato oblast fakticky nezajímala po celé období 1. republiky). A už vůbec netuším, jak byste chtěl zajistit, aby byla v náš prospěch ochotná vystoupit vojensky (v době, kdy byla sama vojensky zoufale nepřipravená a jediné co ji samu zachránilo od osudu Francie, byl Kanál).
Jediné, co by snad Británii mohlo zaujmout, by byla nabídka připojení se k její monarchii, ale i tam se obávám, že bychom pro ni byli spíše jen směnkou ve vlastních hrách.
MOJE REAKCE:
Původně jsem srovnával naše postavení za protektorátu x ve středověku v říši. Konstatoval jsem, že Beneš neměl dobré řešení, protože předřečník zmínil Beneše. K tomu jsem okrajově, na závěr, připojil pár vět se dvěma myšlenkami, konkrétně o čs tehdejší diplomacii a o boji s minulostí, tohoto znění ----
"Osobně si myslím, že čs diplomacie udělala chybu. Báli jsme se návratu Habsburků a nebrali v úvahu nová nebezpečí. A orientovali jsme se hlavně na Francii. Méně na Anglii a USA. Měli jsme mít vyrovnanější vztahy s více zeměmi.
Stejnou chybu děláme i dnes... Bojujeme s minulostí a nepřipravené nás dohání současnost...".
Opravdu jsem neřešil, jak měla naše politika vypadat jinak, až přišel rok 38. Vážně (Vašimi slovy) jsem neřešil, jak dosáhnout toho, aby se Británie v náš prospěch angažovala a vážně netuším, jak jste přišel z mých slov na to, že bych chtěl zajistit, aby byla v náš prospěch ochotná vystoupit vojensky, atd atd.....
-------------------------------------------------------------------
A teď k Vašim reakcím:
Napsané jiným opravíte nebo zpřesníte. Pak přidáte pár obecně známých historických reálií. Pak podsunete otázkou svou myšlenku, o které nebylo v textu, na který reagujete, ani slovo (zkuste si znovu přečíst původní text, na který reagujete!:). Ty otázky začínají: "Docela by mě zajímalo, jak byste chtěl.... Úplně si neumím představit, jak si představujete.... Vážně netuším, jak byste chtěl dosáhnout toho.... A už vůbec netuším, jak byste chtěl zajistit..... TOMUHLE SE ŘÍKÁ ARGUMENTAČNÍ FAUL
Já jsem si nic nepředstavoval, ...nic jsem nechtěl,... nepředstavuji si, jak si představujete nebo naopak .-) .... nechci nic zajišťovat.... O ničem takovém jsem nepsal, nic takového jsem neřešil. Ani v posledních pár větách původního příspěvku. TO JSOU POUZE VAŠE MYŠLENKY A KONSTRUKTY. Zkuste se nad tím zamyslet a možná, že to pochopíte...
PS:
zkusil jsem Vám to napovědět už v první reakci na Vás, že Vaše reakce neodpovídají napsanému a jako takové nedávají smysl. Tak jsem Vám to teď napsal polopatě.
Mimochodem, zmínil jsem se, že Beneš měl k dispozici pouze špatná řešení... Zkuste se zamyslet, co vše se za tímto konstatováním skrývá --- ale ne, abyste se toho konstatování chytil a ptal se na nějaké své smyšlenky!! :-))))))
Závěrem :-))
Lister, Kocour, Rimmer a Kryton z Červeného trpaslíka projdou z vesmírné lodi koupelnou s časoprostorovou trhlinou do jiné dimenze. Lister tam potká dávnou lásku Kočanskou, do které je pořád zamilovaný a která se s ním rozešla a už ho nechce ani vidět. Dá se s ní do řeči a zjistí, že v této realitě se s Listerem znovu dali dohromady a klape jim to. Kočanská mu ukáže fotku, jak jsou spolu s Listerem štastní, objímají se tam a usmívají. Odejdou a Lister začne rozumovat: "Nojo, ten chlap je smysluplnej, cituplnej, ohleduplnej, duchaplnej a já nevím, čeho plnej. Čistí si pravidelně zuby, jí příborem, nehraje šipky, ale chodí na golf....... A nepije pivo, ale vííínečko !!!"
Kocour na něj udiveně mrkne: "Týjo a tohle všechno víš jenom z tý fotky??" :-)))
b) Zájem Británie na dění ve…
b) Zájem Británie na dění ve středovýchodní Evropě byl fakticky nula. Jednoduše - naše oblast je nezajímala. Měli svých starostí dost všude jinde po světě. Už během dvacátých let se Británie naopak snažila skrze separátní jednání oslabovat postavení Francie na kontinentu skrze Německo.
-----
To neni pravda. Kdyz v tricatych letech komplotovali proti nam a pro Nemecko, tak je to silne zajimalo. Nesmite verit vsemu, co rikaj anglicani.
Byli jsme spojenec Francie, tak oslabit/znicit nas znamenalo oslabit Francii.
...
Teda v tomhle kontextu správná otázka zní: jak vyměnit naši reprezentaci? Za jakou jinou? Máme ji, nebo lépe vyjádřeno, hledáme ji?
---------------
Já vás tady nechci zase půlku traumatizovat, ale kurnik, minulej tejden jsem tu byl za vraha, když jsem vám řekl o historii prověřeném řešení. Tehdy to byl moment, kdy by to prošlo. Co sakra čekáte od lidí uzavírajících "špinavé dohody"? - Uzavřou je zase!
Je tu nějaký ženská, co si ještě pamatuje svá předmanželská léta? - Jakýho chlapa si vyberete? Toho, na kterýho se houkne a přikrčí se a nechá vás ve štychu nebo na toho, co pro vás půjde do konfliktu s přesilou? - Vysvětlete to tady pánům a proč.
Žádnou lepší reprezentaci nikdy nedostanete, dokud reprezentace bude vědět, že ji sami s pištěním bodnete do zad. - Viděli jste film Hombre? Myslíte, že by se nechal podruhý ukecat, aby se slitoval a šel zachraňovat tu bezcennou pindu, která čím míň vydrží, tím je nadutější ?
V životě je něco za něco. Vždycky, takovej už je svět a nebude jinačí.
Jestli jste pyšní na to, jak jste kultivovaně nechali loutky východu vyměnit za loutky západu, tak co kurva čekáte od budoucnosti?
Jo Řepka je magor, ale zrovna do obrany se hodil. Nemusíte s ním chodit chlastat nebo za děvkama, ale nemusíte přikvákávat, když na něj gender pindy pořáda švanici, protože udělal prasárnu pindě vymatlaný stejně jako on, po který vám je striktně hovno.
Jaký si nastavíte kádrový pravidla, takový vyhrajete uchazeče.
Když chcete dvě věci, který se vylučují, dostanete tu horší, žádnou, žádnou a na držku k tomu.
Začíná Toseví
a tam to bude.
Videl jsem to poprve. Neni…
Videl jsem to poprve. Neni to tak blbe, jak jsem cekal, ale stejne je to dost hloupe, abych to vydrzel.
Kdyby mi cert dal vybrat jestli tohle nebo porno, tak bych dlouho vybiral.