To už nesmíme být ani dezinfo?

JakuP skutečně seděl u mě doma, skutečně jsem mu naléval, když psal svůj článek, skutečně jsem ho pak překopíroval na Kydy a k půlnoci pustil. Předtím i potom jsme si dlouze povídali a pokračovali v tom i po celou sobotou, kdy jsme pálili letošní várku meruňek, aby bylo co pít na zabijačkách. Povídali bychom si i v neděli, ale nedostatek spánku a přemíra alkoholu... zkrátka už jsme skoro čtyřicátníci a tělo už prostě nevydrží. 

Vždycky jsem si říkal, že přesně takové chci mít Kydy. My dva totiž spolu v politice prakticky nikdy nesouzníme, stejně tak se diamerálně odlišujeme v přístupu ke svým životům, dokonce si tu a tam i něco vyčítáme (což jste mohli v JakuPově sobotním článku vyčíst), ale v přátelství nám to nijak nebrání. Nebrání nám to ve společné práci, nebrání nám to v definici společných cílů, nebrání nám to v pohostinnosti. 

Přál bych si přesně to samé pro celé Kydy. A hodlám postupovat přesně tak, jak jsem to dělal s JakuPem. Budu vás všechny hostit na svém virtuálním dvorku, nebudu vám předepisovat, co si máte myslet, budu vám ochoten naslouchat, navrhovat řešení a nebudu se zlobit, když ho nepřijmete. Budu vás zvát na zabijačky nejen virtuálně a budu doufat, že si nakonec navzájem budeme schopni i "umýt hlavu" aniž by to mělo vliv na naše přátelství. 

Ale teď už k mé odpovědi JakuPovi: 

Víš JakuPe, nevěděl jsem, že pokud píšu na web, tak už se nesmím ani mýlit.  Že musím nejprve zvážit všechny možnosti, důkladně si pročíst své zdroje a pokud do někoho tepu, musím si být sakra jistý, aby mi to nikdo nemohl rozbourat. Vlastně ano, přesně toto by měli dělat profesionální novináři, co za to berou plat a mají na to čas. Od těch by se skutečně asi dalo očekávat, že si vše ověří, řádně přečtou, dobře zhodnotí a pak napíší svůj komentář. 

Ale sakra, kdyby to takhle dělali, tak bych si nemusel plácat hubu s blogem a mohl si v klidu sledovat ČT1 s jejím objektivním, vyváženým zpravodajstvím prostým jakékoliv dezinformace. Místo toho se člověk musí plížit křivolakými cestičkami dnešních mocenských propletenců, nakukovat do temných koutů a snažit se v přemíře bahna najít tu a tam záblesk zlata. Tak malý, že člověka ani neuživí, ani si tím nepřivydělá. Zbývá mu jen ta občasná radost, když se zadaří. A vědomí, že to není moc často. Že málo času, málo vybavení a málo peněz sice znamená nepatrné náklady, ale také nepatrné výnosy. 

A ano, někdy se zaleskne, ale pak se ukáže, že to žádné zlato nebylo. 

Nikdy jsem se netajil, že žádné objetivní informace neposkytuji a pokud je u mě na Kydech někdo hledá, tak mu přeji hodně štěstí. Na Kydech se každý den (pokud to jde) nahodí téma a pak nad ním plyne hovor. Nic víc. Někdo přidá informace, někdo přidá odkazy, někdo upozorní na chyby nebo mýlky.  A každý má právo se vyjádřit v komentářích, nebo může napsat článek. 

Ale jestli je i toto dezinformační, tak je dezinformační úplně všechno. Nikdo nedohlédne do všech konců, nikdo už dneska nemá šanci zahrnout do svých úvah všechny infromace  a skoro všude už platí staré biblické heslo, že nevědomost hříchu nečiní. Prostě toho hodně nevíme, hodně toho nebereme v potaz a ještě k tomu býváme i normálně naštvaní, frustrovaní, blbě naladění, to všechno má vliv na výsledek. 

Já mohu udělat jediné (a také to dělám) - Netajím se tím. Netajím se tím odkud jsem, za jakých podmínek píšu a proč vlastně. Nikoho nenutím, aby mi věřil, nikomu nepředepisuju co si má myslet.  Každý mi může článkem vyvrátit jakékoliv moje tvrzení. 

Pokud tohle znamená být dezinformační web, tak se k tomu hrdě hlásím. 

PS. A samozřejmě máš možnost tohle všechno libovolně zkritizovat, protože tvoje články mají úvod stať i závěr.