15.3.1939 napochodovaly německé jednotky do okleštěného Československa. Navečer přijel Hitler na Pražský hrad a vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. Tím skončily i ty poslední iluze o samostatném československu a všem občanům naplno došlo, co se vlastně stalo. Armáda byla rozpuštěna a české zlato bylo ukradeno. Dokonce i to zlato, které v tu dobu leželo v trezorech Bank of England, protože ani okupace, ani záruky vyplývající z Mnichovské dohody nebyly hrdému Albionu nic v nutnosti zachovat mír. Spojenci definitivně přišli o českých čtyřicet divizí (to je síla co? dneskamáme tak jednu... možná) a Němci naopak mohli čtyřicet divizí vyzbrojit. Československé tanky pak šturmovaly na Polsko, Francii, ba dokonce i útoku na Sovětský svaz se jich pár dočkalo.
Ukázalo se, že pravdu měli ti, kdo ve spojenectví se Západem nevěřili. Stejně tak se ukázalo, že pravdu měli ti, kdo nevěřili aji ve spojenectví s Německem. (Když nemůžeme zpívat s anděly, musíme výt s Vlky - to napsal Peroutka po Mnichově). Nastal exodus Židů - to byli ti poslední, kdo unikli. Už bez majetku, ale živí. Dále pak nastal úprk vojáků, kteří ve Francii vstupovali do Cizinecké legie a v Sovětském svazu do Rudé armády (a hlavně do gulagu).
O půl roku později pak skončily i iluze o míru v Evropě.
Dovolte mi pár Vidláckých postřehů:
1. Všímáte si, že ty nejhorší chvíle našich dějin začnou vždcky tím, že naše státníky někam zavolají, tam jim naši spojenci dají kouř a nařídí jim, co mají dělat? Je úplně jedno, odkud vítr fouká. Mnichov začal oznámení naší delegaci, že nemají na výběr a musejí přijmout. Udělali ti naši slavní spojenci. Protektorát začal ve chvíli, kdy Hitler v Berlíně oznámil Háchovi protektorát. To byli Němci vlastně také naši spojenci a garanti té okleštěné republiky. Stejně to dopadlo v roce 68, kdy naši další věrní spojenci už nikoho ani nezvali, ale rovnou je zatkli, odvezli do Moskvy, dali jim čočku a nařídili přijmout. Posledních sto let dějin není o ničem jiném. I ten Kohn Bendit, který Klausovi nařídil podepsat Lisabonskou smlouvu postupoval dost podobně. Nebyl to náhodou také angličan?
2. Všímáte si také, že náš národ má opravdu holubičí povahu a je ochoten v sobě dlouho živit iluze a mít pochopení? Za Rakouska jsme dlouho vyznávali ideu austroslavismu. Kdyby Franta Pepa Jednička uznal náš národ za součást říše a přejmenoval to na Rakousko - Uhersko - Česko, na žádné odtržení nemuselo dojít. Kdyby čeští Němci padesát let nemachrovali, že jim to tady patří, První republika by byla úplně zbytečná. Francouzi nás pak za První republiky šikanovali od samého počátku. Měli pod palcem naši armádu, první ministr obrany byl francouzský maršál. Hitler přišel k moci a oni místo aby podpopřili spojence, začali mu podkuřovat. A my pořád nic. Pak došlo na Mnichov a my pořád nic. Až ten protektorát přetrhl stále napínanou strunu.
3. Všímáte si, jak den po protektorátu utichly všechny ty kecy germanofilů? Najednou byl spor o Ćapka zbytečný. Protože to bylo jasné. Jen z kanálů vylezly krysy a kolaboranti, kteří měli žaludek ne ohlodávání mrtvol. Podobné to bylo v 68. Přijely tanky a ze dne na den utichly kecy všech, kdo viděli komunismus jako budoucnost lidstva. Ti zbylí, to byli už jen nefalšovaní kolaboranti, kterým nešlo o socialismus, ale o prachy a měli povahu mrchožroutů.
4. Všímáte si, jak moc je to dneska stejné? Jak ti naši představitelé jezdí do ciziny a tam jim vysvětlí tu poznanou nutnost a oni se pak vracejí jak vygumovaní, případně s hodně protaženým ksichtem? A nedělá jim to zloduch Putin, ale naši vážení a milí spojenci pro které děláme první poslední. Naši tam někde čekají v předpokoji a pak jim Němci, Francouzi a Angličané oznámí, co je pro ně dobré.
Ne dneska to není analýza naší povahy a našich státníků. Dneska je to analýza všech těch, ke kterým se náš národ přimyká. Vidlácky řečeno, my nepotřebujeme spojence, protože ti se vždycky postaví proti nám. Vždycky a za všech okolností. My s tím sice umíme žít, ale dokud se nenaučíme žít bez spojenců, tak se to bude pořád dokolečka dokola opakovat. Pořád tu budeme mít hujerské kliky, pořád tu budeme mít mrchožrouty, kteří si na spáleništi budou ještě přihřívat polívčičku. Pořád tu budeme mít porušené smlouvy a nové Mnichovy a Protektoráty. Je jedno, jestli půjdeme na Východ nebo na Západ. Žádné velmocenské spojenectví nám není k užitku.
Snad kdybychom se spojili znovu s Rakušany, Slovinci a Slováky. To by možná fungovat mohlo.
- Log in to post comments
Komentáře
Ad zrada
Z pohledu SSSR to zadna zrada nebyla,maximalne tak to,ze je zrazujeme my.Byli jsme ve VS a ta nas ..ochranila.. a ..ubranila.. si nas.Kdezto s predvalecnou Francii a Anglii jsme meli ..smlouvy.. a ty byly poruseny...
Smlouva
S Anglií jsme spojeneckou smlouvu neměli (ne že by to i tak nebyla v Mnichově zrada). Poláci ano a proto jim Britové při německém (a později sovětském vpádu do historických polských území Běloruska a Ukrajiny) výrazně pomohli :D