Dvakrát o komunistech a jednou o Monsportovi

ubrekávajících ublíženečcích, mám velice silný pocit, že nejméně polovina z nich jsou smetáci, kteří si hojí a léčí své komplexy na jakýchsi domnělých křivdách, které se jim údajně staly jen a pouze kvůlivá komunistům, a nic na světě jimi nepohne, aby se podívali pravdě do očí, že byli tenkrát lumpové, netáhla, problémoví zmetci.
Dovolím si drze tvrdit, že v podstatě neznám skoro nikoho, komu komunisti OPRAVDU BEZDŮVODNĚ nějak ublížili, tím méně s fatálními následky pro něj a jeho rodinu.
Zato znám spoustu vykuků, kteří se prostě s tehdejším "novým" režimem nějak ne a ne vejít do futer. Tu chodili vykrádat chaty a baráky na samotách, tu se jim nechtělo vstávat na šichtu, onde se ožrali, vybílili hospu a cajty hodili i s autem do potoka, a tak dále,a tak podobně.
A velmi zvláštní je, že jaksi v průmyslových aglomeracích bylo takových životem zhrzených jedinců daleko méně, než na dědině.
A ještě více zvláštní je, že ti, co jim komunisti OPRAVDU ublížili, drželi a drží hubu, krok a řadu, a nic o své křivdě do éteru nevypouštějí.
Kecálistů, kteří řvou, že nebýt komančů, mohli být nejmíň profesoři na lékařských fakultách, v horším případě ředitelé jaderných elektráren, znám asi tak deset.
Když jsem se jich zeptal, proč si po převratu IHNED nedodělali školu - tenkrát to ještě bylo zdarma, odměnou mi byla sprška nevybíravých označení mužského rozmnožovacího ústrojí z různého materiálu a různých vlastností i stupně opotřebení, kastrovaných sudokopytníků, jakož i doporučení, abych se ihned odebral do dámského přirození, anebo mezi svěrače o kousek dozadu, a tak dále.
Čímž nechci vůbec tvrdit, že nějaké excesy s údernou dělnickou pěstí nebyly, to jistě ne. Jen mám pořád takový dojem, že se ozývají ti, kteří propásli velmi vhodnou příležitost mlčet.

Vidláku, tohle je zajímavé téma obecně, ale když to zjednoduším na dřeň, tak na to sokolovsko po válce přišli především dosídlenci (někteří na umístěnku), kteří se vyznačovali nízkým průměrným věkem, nízkou mírou náboženského přesvědčení a vysokou mírou víry v Marxe, Lenina aa soudruha Gottwalda. Ano, bylo třeba makat, ale kdo přišel, ten většinou něco získal. Ta jižní Morava byl vlastně pravý opak - katolická církev, rodáctví, majetky... To se pro změnu navzájem posilovalo a tak to bylo nutné rozbít. Jednotlivé výjimky potvrzují obecné trendy. A dodnes má tahle situace dopad na téměř všechny myslitelné demografické ukazatele, kdy republika mění barvu ve směru severozápad-jihovýchod.

Vidláku,
když už jsme nakousli vztahy na moravských dědinách - jistě nikoli nepodobné vztahům kdekoli jinde na světě, jak u vás s kmotry a kmotrami?
Tedy se vztahy novorozeněte s potenciálními rodiči?
Co zbylo z někdejší takřka nezbytnosti pro přežití lidského rodu?
Přiznám se, že dnes ráno, když jsem zjistil, že jsem opět neumřel, páč mne vzbudily namísto budíku bolesti, jsem se nezávisle na tomto blogu zamyslel, jak by asi dopadl můj život, kdybych takového funkčního kmotra měl.

Ona ani na Vysočině nebyla ta kolektivizace idylická. Třeba v takovém okrese Žďár nad Sázavou probíhala dost brutálně a v rámci Akce K (Kulak) tam spousta sedláků byla vyvlastněna a odeslána i s rodinami do jiných okresů, často na státní statky na druhém konci trepubliky. Někdy záleželo na lidech. Ve vísce Kramolím (cca 140 obyvatel, okr. Třebíč) dlouho místní MNV nenašlo žádného kulaka až jim ho určili soudruzi z ONV. Nato se ve si udála společná schůze MNV, KSČ, Jednotného svazu čs. zemědělců, Svazu žen, ČSM, SČSP a odeslali na ONV vyjádření, že dotyčný občan není kulakem. A kupodivu to prošlo, dotyčný sedlák rozkulačen nebyl. Ale samozřejmě členem JZD se nakonec stal.

Já to vidím tak, že když je kraj chudý, tak mají lidi k sobě blíž. Nezávidí si, protože nemají co. Museli dřít, aby měli co do huby a neměli čas na blbosti. V bohatém kraji jim všechno rostlo jaksi samo, bohatců byo víc, těm chudí záviděli a už vznikaly rozdíly a třenice.
POdívejte na ostravsko - obdoba sokolovska. Tam taková kavárna nemá šanci, "bo tu se nejedřív robi a potym keca". Naopak v Praze je tomu přesně naopak - tam se nejdřív keca a potom někdy robi. Ostravsko je v zásadě chudý kraj, Praha bohatý. Ostravsku se vymyká "prajzka", což je opavsko/hlučínsko, taková jižní morava na severu. Prajzáky poznáte okamžitě, jako hlavní téma a zálibu mají majetky movité i nemovité. Hlavně aby jich bylo hodně. Ale protože jsou obklopeni těmi doly a fabrikami a udřenými lidmi, takmoc neškodí a žijou si v tom svém skanzenu.
Tím ovšem neříkám, že nějaký zmetek nemůže v chudém kraji vyrůst - může, ale moc životního prostoru kolem sebe mít nebude. Tož poputuje jinam. Moje maminka říkávala, že na ty zmetky platí malý dvůr a velký bič. Chybí nám to jak praseti drbání. Vystavěli jsme velký dvůr a ten bič je pořád menší a menší a tak ty zmetky honíme po tom velkém dvoře a bič je nám na prd.

František Dvořák, umění hořák, popisuje ve své knize Cestami umění, jak se za I. republiky žilo na hanácké vesnici, kde vyrůstal. A to je Haná úrodný kraj. Všichni byli udření. Postavení pacholků a děveček se moc od doby nevolnictví nezměnilo. Žili na statku a pracovali za byt a stravu vystaveni vůli a nevůli hospodáře. Ten měl vůči nim jen málo povinností. Jednou za rok jim koupil cajkové oblečení, aby mu v kostele nedělali ostudu. O vánocích ten hodnější dal každému desetikorunu. Plat pošťáka byl tehdy 800 Kčs měsíčně. Samozřejmě žádný důchod. Tak drželi hubu a krok, čekalo je stáří na statku.
Není divu, že když přišla na vesnici nová doba po válce a pacholci s děvečkami mohli vyrazit do továren, nebo pohraničí, nastala pro kulaky těžká doba a to ještě před rokem 1948. A co potom, když na začátku padesátých let měl nárok každý na důchod. Není divu, že sedláci nové poměry nenáviděli. Ale svým konzervatismem a sobectvím si za to spolu s uhlobarony a továrníky mohli sami. Tož tak, žádný zázrak, jen normální sociologický vývoj.

Já bych se jenom zeptal,kolik těch řvounů hospodaří na své, majetku.
Co vím,většina to rozprodala a teď nadávají.Jenže,nebylo to lidumilné zakládání JZD,ale majetek se nerozprodal a docela se vracel,aspoň polnosti v dobrém stavu.V současnosti,je všechno fuč.I když uznávám lpění na své půd,na dobytku,proto ito furianství k tomu patří.
Ještě by chtělo k tomu doplnit,Masarykovu pozemkovů reformu,ti rvou více.

Jistě svině byly, jsou a budou za jakéhokoli režimu.

Ale ta část věnovaná H-systému, to je tedy silná káva.

Píšete - „Ovšem nejlevnější řešení je Monsport. Ten je dostatečný kádr na to, aby tu špinavou práci udělal. Uměl to už před revolucí, umí to i dnes. Jestlipak si někdy večer řekne alespoň pro sebe, že je vlastně ve stejné skupině s Gottwaldem, Stalinem nebo Polednovou? Že patří mezi stejné šmejdy, kteří prodávají předražené hrnce a pak rajtují na podpisu provedeném v tísni za nerovných podmínek? Jeho náhled na spravedlnost je zvrácený i kdyby to bylo desetkrát podle zákona.“

Nezlobte se, napíšete-li stran H-systému:
„Já dneska nechci pitvat, jak to přesně bylo.“,
je jistě k takové frustraci blíž. Neví-li člověk jak věci skutečně stojí, nepochybně má sklon se vyjadřovat řekněme poněkud unáhleně.

Jako výroky z totální frustrace je lze pochopit. Ale myslím si, že takové důvody k ní nejsou.

Minimálně proto, že sám píšete k této věci:
„Do případu se vložil Zeman i Babiš. Už to schytali, že jde o laciné politické body. Jo, kritici mají pravdu. Budou z toho laciné politické body. Velmi laciné. Obzvlášť pokud se Babišovi podaří zařídit, aby se ti lidi nemuseli vystěhovat. A pokud se mu podaří udělat nějakou všeobecnou kompromisní dohodu na kterou všichni přistoupí, to bude hlasů ve volbách. Vzhledem k tomu, jak to naše justice krásně vymyslela a kolik politiků se na tom ztrapnilo, tak to Babiš bude mít poměrně jednoduché. Stačí celý ten průser trochu zmírnit a u uren se po hnedka pozná.
A jak asi dopadnou ti, kteří teď v souladu s právním řádem říkají, že ti lidi se mají vystěhovat a zaplatit nájem? Kdo bude volit někoho takového?“

Vyslovujete naději, že to nějak zmírní. A tato naděje přece není nijak jalová. Píší o tom Křeček, Marvanová, Hamplová a tedy i vlk. Že by těch možností pro ty hlasy Babiš nevyužil? Když se do věci vložili prezident a premiér svorně s tím, že je to přespříliš, jakou větší sílu ještě chcete?

"Co vám na tom přijde tak zvláštního, v dnešní praxi zavrženihoného?"

Admirále, nic v tomto smyslu jsem přece nenapsal.

"tak si říkám, že ti lidští hajzlíci budou mít v každém režimu své místo" - napsal Vidlák.
K tomu můžeme připojit, že každá společnost, každý režim má nějaké své specifické patologické jevy, přičemž se mohou vést diskuse o jejich množství a míře. Nutno by bylo shodnout se na tom, co ještě není a co už je patologické, což by jistě bylo obtížné.
Nicméně jeden jev, nejspíš patologický, je přítomen ve všech společenských lidských formacích kam až paměť sahá - krade se.
Někdy rohlíky nebo náklaďák cihel, jindy fabriky a banky - a je jen věcí názoru co je horší, zda masové rozkrádání rohlíků, nebo ten druhý příklad.
Často jsou takové větší zlodějny činěny pod záštitou nejvyšší autority - někdy císaře, jako po Bílé Hoře, jindy pod vlajkou se srpem a kladivem, příště zase z povření pravdou a láskou.
Kradlo se a bude se krást dál (a nejen na nádražích, Herr Oberlajtnant, doplnil bych s odvoláním na klasika).
Kauza H Systému vyvrcholila konkurzem. Mám s tímto fenoménem (tedy konkurzem, nikoliv s H Systémem) jisté skutečnosti, neb osud mě přistrčil k dějům v konkurzu Chemapolu, Union Banky, N.P.I Invest Group a nějakým dalším menším. Tím se cítím povolán tvrdit, že o konkursech vím více, než většina populace. Točily se tam miliardy v množství větším než malém. Zjistil jsem, že konkurs je VŽDY neveselá záležitost, protože konkurzní správce se NIKDY nemůže zavděčit VŠEM. Nejlépe z té patálie zpravidla vyjdou banky, protože mívají své pohledávky nějak zajištěné, nejhůře pak věřitelé drobní až nejdrobnější.
Dále platí, že čím více věřitelů, tím pro ně bývá výsledek horší. Např. v N.P.I. Invest Group jich bylo 16 tisíc a nakonec tak dostali všichni celkem prd a nejlépe udělali ti, kdo se na to vykašlali a věnovali své úsilí něčemu efektivnějšímu. Tam šlo také přibližně o miliardu pohledávek. A vzpomeňte třeba na "litoměřické fondy", jako přes kopírák.
Necítím se povolán posuzovat kvalitu zákonných ustanovení o konkursech, nicméně nějaká jsou, platí a tudíž je záhodno je dodržovat. Zde třeba zdůraznit, že konkrétní správce konkursu (ať je to Monsport či kdokoliv jiný) tyto zákony nevytvářel a hlavně je neschvaloval. Jen se jimi musí řídit. Vnášet do konkursu nějaký nesystémový prvek "lidskosti" je cesta do pekel.
Takže nějaké resumé? Lidé v H Systému naletěli hned v počátcích gaunerům, které neuměli včas rozpoznat. Slavný nedávno zesnulý režisér Forman se kdysi vyjádřil v tom smyslu (parafrázuji), že socialismus je jako králíkárna, kde jste v bezpečí a každý den dostanete trávu a mrkev. Kapitalismus je opak džungle bez jistoty, ale můžete si tam ulovit i maso - a nebo také chcípnout hlady.
Zde se stalo, že králíci se ocitli v džungli. Spravedlivě budiž řečeno, že si ji na náměstích vycinkali sami.