Rozbor díla L.N.Tolstého v kontextu dnešní doby

páč bych se dočet sám o sobě, co jsem to za svini, a měl bych z toho ohromně špatný pocit, a to by ohrozilo můj křehký zdravotní stav a mně by se rozjela zase nějaká lepra, či o čem jsme se to včera bavili. Takový syndrom plácnutí na beton před prací, to taky není žádná výhra a zdejší osazenstvo by to ještě mohlo ode mne virtuálně dostat, a kdo ví , kdo ještě a kdo by pak na mě dělal, že ano.

Všichni jsme „produktem“ své doby, i horliví čtenáři mezi námi. Pro svaté boje se vždy a v každé době nějaký blbec najde. Rezoluce, revoluce, memoranda, deklarace, pakty, a pak přijde vždy nějaký ten barbar v obleku či v hadrech, co prostě na tohle všechno kašle …a už to fičí.
A ty elity, co si vždy myslely a myslí, že to mají „na jeden furt“ , se stanou minulostí - jak píše i Vidlák, a jak nás učí minulost. Nepoučitelně zdá se mi, možná právě proto, že jsem vždy produktem své doby....
K těm elitám:
Prezident tajuplně na konci pořadu Týden s prezidentem 20.9. se Soukupem zmínil cosi o Becketově syndromu a lišácky se usmíval. Řeč se vedla okolo ministerstva zahraničí, co ČSSD nakonec možná zničí…(přeberte si kdo co, či co kdo).
Já to vidím osudem Becketa na „popravu“ této strany, protože se postavila nejen nominací proti voličům. Pak za krále v jinotajích prezidenta si dosazuji voliče. Jen aby to nebylo nakažlivé ten Becketův syndrom, měl by si dát pozor i šéf ANO,, čert (asi ani lidovec a kde kdo další) nikdy nespí! A já spát už konečně jdu, aby někdo neřekl, že kam čert nemůže......
Vidlákovi zvolení přeju, ale je možná i fíkovým listem na straně "Becketa", i když hodně čte. Prostě všichni děláme v dobré víře chyby, protože jsme lidé. Ale třeba je všechno jinak.

Četl. Četl. Četl. Ve svém "ruském období". Vzkříšení je geniální. Jenom myslím, že k tomu Kellerovi má přeci jenom trochu blíže Feďka Dostojevský.

Excelentní hodnocení - Vidlák je dialektik, vidí do příčin - proste se nám vrací to co jsme slyšeli od předchozích pánů - ti to ale pak totálně zvorali - to co po té revoluci následovalo.

Přišel jsem do školy totálně stržen jak péro v budíku, totálně nepřipraven a totálně nevyspalý po víkendovém "rekordu" čtyř odbouchaných směn v dole s "kytárou" v ruce, takže jsem v ruštině lehce rušil svým chrápáním. Když jsem byl v nejlepším, nějaké hovado (nejpěknější spolužačka) do mě začalo drcat, páč mě souška profesorka - pravá Ruska - vyvolala a chtěla po mně cosi jako stručnou, jasnou a výstižnou odpověd.
Když jsem si všiml, že nespím za porubem u pásu, alebrž v lavici, a místo vrčení elektromotorů pohonu pásu a ventilace poslouchám celkem hlasitou nápovědu místní Bardotky - žvanila mi furt dokola: "L. N. Tolstoj, L. N. Tolstoj", namísto prostého zopakování a opětného ulehnutí na knihu Posobije po stranovjeďéniju za účelem snížení spánkového deficitu, jsem zcela nahlas odpálil: "Jak může být Elen chlap, vole? Už jsi někdy potkala nějakého Eleníka?"
Tím jsem si vysloužil dost dlouho trvající nepřízeň u Soušky, páč ta, na rozdíl ode mne "Eleníka" docela žrala. Vyžehlil jsem si to u ní až při jakési besídce, zvané "Posezení u samovaru" (kdo chtěl zmaturovat aspoň na dvojku, musel se dostavit), když jsem našel v místním kovošrotu starý vyhozený maxisamovar, těžký jako kráva, rezavý jak prase. Lehce jsem ho oškrábl a za účelem torpédování tohoto sejšnu, jsem ho dopravil dvoukolákem na místo činu. Souška namísto aby mne vyrazila z besídky, ze školy a z dalšího produktivního života vůbec, se dojetím rozplakala a prohlásila ruskočesky cosi ve smyslu - "Eljénik je odpuštěn".

Pane Vidláku, píšete dobře. K tomu aby se někdo stal skutečným vůdcem musí vždy nazrát doba. A zdá se mi, že to nebude moc dlouho trvat.

Vidláku, fuj!
Fuj je všechno ruské, tak nejspíš Tolstoj taky. V módě je spiderman, nikoliv ta ruská varianta paní Bovaryové (snad to z hlavy píšu správně).
Fuj jsou ruské jaderné reaktory, fuj jsou ruská letadla, fuj je ruská ropa i plyn a nejvíc fuj jsou samotní Rusové, ve svých rubáškách převázaných konopným provazem a roztrhaných láptích, píšících (pokud to vůbec umějí) podivným obrázkovým písmem.
Nejdete s dobou a to se vám vymstí, neb budete stát opodál, jak praví známé heslo.
P.S.: Ale pravda je, že třeba krachující české energeticko-strojírenské firmy u nich hledají záchranu jako subdodavatelé, protože Rosatom má po světě v různém stádiu rozpracovanosti padesát jaderných bloků.

Jen se potvrzuje,dějiny se opakují a nikdo se nepoučí,takže si to musíme prožít znovu.

Čím jsem starší, tím víc si Tolstého vážím a považuji ho mezi mnoha autory, jejichž díla si hodně cením asi za to nej.

Přikládám Jakla - http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/proc-se-europoslance-pospisil…

Není tam nejdůležitější to o těch homosexuálech ale závěrečné sdělení a skutečnost, že se na demonstraci před Maďarským velvyslanectvím sešli ve shodě představitele dost odlišně směrovaných formací.

Jak humanitární bombarďák přál Američanům navždy nemocné Rusko:
***********
Erich Best:
Přesně před 20 lety mluvil Václav Havel na tiskové konferenci ve Washingtonu s Billem Clintonem o současném Rusku. Stojí to za připomenutí.
Larry McQuillan, Reuters: A pane prezidente, kdybych mohl mít otázku i na prezidenta Havla. Vzhledem k současnému vývoji v Rusku, neobáváte se, že se k řízení země do jisté míry dostávají bývalí sovětští funkcionáři? A nemáte strach, že by se stará hrozba mohla vrátit?

Prezident Havel: Nemyslím si, že současný vývoj v Rusku představuje stejné nebezpečí jako dříve Sovětský svaz. Rusko je země ve velmi složité situaci, a myslím, že za 50 nebo 100 let stále bude zemí ve složité situaci. My těm problémům rozumíme, protože jim čelíme taky. U nás je ale jejich řešení otázkou let, u nich otázkou desetiletí. Nic opravdu nebezpečného v tom nevidím. Je to přirozený proces a myslím si, že je mnohem lepší mít nemocné Rusko než zdravý Sovětský svaz. [smích]

Aby Tolstoj predvidal VRSR, tak to by musel do New Yorku na Wall Street na caj za bankerema, kde ten komunismus pro Rusko ukuchtili.

Revoluce je jako valka nebo masova migrace. Jsou na ni treba penize, penize, penize - a ty chudaci nemaj.