Navzdory všemu

Původně jsem myslel, že téma sta let výročí republiky se mi vejde do jednoho článku. Ale mám toho na srdci víc a tak začneme už den před oslavami. 

Můžeme se na oněch sto let republiky dívat různě. Bude se mluvit o svobodě, demokracii, totalitě, sudetských němcích, bude se mluvit o propadu HDP a ústupu z výsluní vyspělého světa. Bude se mluvit o tom, jak jsme byli francouzský protektorát, pak německý, pak sovětský a teď jsme kolonií EU a lepší to nebude. Mladá nána z pražské neziskovky bude především nadávat na Zemana a Babiše, ale zřejmě by nedokázala ani vyjmenovat všechny prezidenty, jak jdou za sebou. Sedřený horník před důchodem pamatující zašlou slávu svého stavu, ten bude mluvit zase jinak. Nebo možná nebude vůbec mluvit a jen se ožene hajcmanem. 

Já bych chtel být optimistický a mám k tomu dva důvody. Jeden chci nastínit dnes a druhý zítra. Takže: 

Navzdory všem klikatým cestám dvacátého století jsme tady pořád. Palacký měl pravdu - byli jsme před Rakouskem a jsme tady i po něm. Přes všechny choutky všech mocností kolem, to hlavní se jim nepovedlo. Neudělali si z nás ani poslušné pejsky, ani nás neasimilovali a ani nás nevyhladili. Pořád jsme tu. 

Možná jsme kolonie ve které nám nic nepatří, ale na druhou stranu, kdy jsme měli elity, které ten svůj kapitál používaly pro svůj národ? Čest výjimkám. Možná za totáče zůstávaly peníze doma, ale že bychom díky tomu měli tak suprovou zemi, která hravě předběhla Německo, to tedy zrovna ne. Kdo mi vyjmenuje deset českých velkokapitalistů jakékoliv doby a jejich akciovky či rodinné podniky, kteří by měli v srdci náš národ a tuto českou kotlinu? Většinou, jakmile u nás někdo zbohatl, tak najednou z něj byl euroobčan, evropan a styděl se za to, že vyrostl mezi těmi zaprděnými čecháčky.  Takž národ by na tombyl stejně, jen by si na nás otevírali hubu česky a ne německy. Ostatně naši buržousci se vždycky jako první přidali k jakékoliv okupační moci. 

Díky elitám tady opravdu nejsme. Nemáme žádné elity na kterých by náš národ stál a víte co? Mně nechybí. Jsme tady navzdory tomuto faktu, jsme tady i když nemáváme českými vlajkami na každém rohu a i když si nepřikládáme ruku k srdci při hymně a naši žáčci nepřísahjí vlajce každé ráno, stejně jsme tady i když na nás má chuť osmdesát milionů Němců. 

V historii nám naše pány popravili, zabavili jim majetek nebo je poněmčili. Stejně jim to nepomohlo. Dělali to ekonomicky i vojensky, zkoušeli to demokraticky i diktaturou. Vnucovali nám Quislingy, přijeli na nás s tanky, zavřeli nám vysoké školy, měli tady třímilionovou pátou kolonu, ale nakonec Němci táhli heim ins Reich a my tu jsme pořád. 

Jsme na tom nejblbějším možném místě v Evropě.  Každý blbec, který se dostane k moci, tak táhne přes nás. Každý si sem přijde naloupit, odvážejí nám naše poklady už od třicetileté války. A víte co? Pořád je co krást. Komunisti to tady prý zhuntovali (slova mojí učitelky), ale dvacet let bylo co privatizovat a rozebírat.  A teď? Máme třetinové platy oproti Německu, jsme jen ta montovna, ale pořád se tu montuje a většina keců o přesunu výroby jinam, jsou jen plané výhružky. 

Jsme možná jen kolonie, ale máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Máme mizerné politiky, naše elity se po povýšení okamžigtě odrodí, vysávají nám kapitál, chčijou nám na hlavy, ale pořád jsme tady. Mohou se tam v Berlíně vzteknout, mohou si v Paříži nadskakovat, dokonce mohou ve Washigtonu rozkazovat, ale jsme tu furt. 

A navíc, naše země je docela pěkná. Nemáme ji rozstřílenou jako Jugoslávie. Nemáme ji ekonomicky zlikvidovanou jako Venezuela, nemáme dluhy jako USA, nemáme mafii jako Itálie a nemáme chalífát jako Francie, Belgie a Holandsko. Nemáme ochlasty jako Rusko, nemáme feiministky jako Švédsko. Nemáme bigotní katolíky jako Polsko. Tedy máme, ale orpoti zmíněným zemím máme různých kreténů jen pár. 

 A pořád máme naší řeč, kterou se málokdo dokáže naučit tak, aby to nebylo poznat po první větě. 

Víte, já vlastně ani nevím, jak je to možné, že navzdory všem těm klikatým dějinám jsme neskončili jako Lužičtí Srbové nebo jako Bosna. Ale vím, že to nezajistil ani kapitál, ani elity a ani politici. A tak si nedělám hlavu z toho, že nic podobného nemáme. Nepotřebujeme to. Naše státnost, náš národ a naše češství roste z jiných zdrojů.