Brzy tam budeme všichni

Vždycky když čtu nějaký ten článek o brexitu, docela se usmívám pod vousy. Šermuje se s různými čísly, varuje se před strašlivými nebezpečími, jako že u nás nebudou léky a tam na Ostrovech nebude zelenina. Mluví se o strašlivých hypotetických ztrátách pro ekonomiku na jedné nebo druhé straně, dozvídáme se o tom, jak se Británie chce mstít kontinentální EU nebo jak se EU chce za brexit mstít Británii. Za Brexit mohou Poláci, protože se po Londýně moc roztahují, Britové nevěděli pro co hlasují a tak by se mělo hlasovat znovu nebo prostě si říct, že balíci z venkova nemají právo na názor a nějak to anulovat. Nepřipadá vám ten brexit něco jako globální oteplování? 

Svým způsobem je to úplně stejné. Něco se naměřilo, lidi jsou blbější než dřív a tak se jim dá lecos nabulíkovat, dají se na tom vydělat velké peníze a nikomu nevadí, že pouštíte do světa poplašné zvěsti  a vyvoláváte strach. Ale zkuste totéž udělat ohledně přijímání milionů lidí z Afriky. Tam je to nepřípustné vyvolávání strachu, ale když vyvoláváte strach z počasí a nebo z brexitu, tak je to v pořádku. 

Přitom skutečnost je nejspíš úplně někde jinde. Všichni se předhánějí v číslech a grafech, které někdo vycucal z prstu a jsou použitelné dneska odpoledne, protože zítra už příslušná agentura nachystá jiné grafy vypovídající úplně o něčem jiném, ale to nevadí, protože nikdo nebude mít čas jakýkoliv průzkum ověřovat. 

Jo, nemáme počasí jako před lety. Stejně tak i ten brexit cosi bude obnášet. Ale dokud se kolem budou rojit dnešní dobrodějové a mistři manipulace, tak se těžko dobereme něčeho, co by se podobalo skutečnosti. Dovolte mi proto můj malý Vidlácký pohled, který si nedělá žádný nárok na univerzální pravdu. 

Podle Vidlákova osobního názoru je Británie jako padesátiletá filmová hvězda. Má velkolepou minulost, ale žádnou budoucnost. Je prostě za zenitem. Byla předstižena Německem, Francií, Spojenými státy, Čínou, Indií... Země, která před dvěma třemi generacemi zasahovala do celého světa a podle svých představ rýsovala v mapě hranice a jiné zase vymazávala se najednou musí vyrovnávat s tím, že jiní kecají do jejího domácího hájemství a krok za krokem jsou to jiní, kteří Britům berou to, co bylo ještě nedávno samozřejmostí.

Před sto lety byla Británie průmyslovou velmocí prvního řádu. Oblékala svět, vyzbrojovala svět, byla výrobcem, obchodníkem i věřitelem. Nad říší slunce nezapadalo. Byla schopná vést několik (malých) válek naráz, kontrolovat a usměrňovat politický vývoj v Evropě, všude měla své zájmy a všude měla své peníze.

Teď mají Číňané i Němci v rukou takřka všechny významné podniky v Británii. Nebo řekněme to ještě lépe, Británie ze značné části patří novým globálním elitám. Ti rozhodují o tom, co se bude vyrábět, zda se to vůbec bude vyrábět a kolik dostane běžný Brit na mzdě. V konečném důsledku už Britům zůstaly jen přebujelé banky a oproti Německu nebo i Francii se v Británii skoro nic nevyrábí. Jen se tu přeprodává a tempo spotřeby určují úředníci, kteří v Londýně sedí v bankovních kancelářích a asi tam počítají dluhopisy, nebo něco takového.

Ostatně celé britské školství jede systémem, že oni nic dělat nebudou. Budou si kreativně navzájem prodávat půjčky, čili se budou podobně jako beduíni v poušti živit tím, že se navzájem okrádají. Budou sedět v klimatizovaných kancelářích, nebo tam venku na Street vymýšlet fun zábavu. Budou dělat úředníky, hrabat se v předpisech, umísťovat imigranty, ale především za nic na světě nevezmou lopatu do ruky. Když nic nového nevzniká, tak se žije z toho, co nahromadily ty předchozí pracovitější a bojovnější generace...  

A najednou, potichu, když se nevyrábí, protože všichni jsou líní a nikdo se nechce pro nic nasadit, najednou zjistili i obyčejní anglánští občánci, že ten Polák, i když ho odírají a vykořisťují, tak se tam uživí a ještě k tomu docela dobře. A navíc takovou hudlařinou, jako je oprava záchodů. A nedokážou se s tím srovnat. Každý den po milionech drobných kapek jim odtékají poslední zbytky bohatství do Polska, kde si za to instalatéři staví baráčky. Zatímco oni jsouo tak či onak stále více závislí na jakýchsi milodarech od vlády či EU. 

K tomu zjistili, že sice mohou demonstrovat, ale vláda jim žádné právo nevymůže, protože peníze jsou v rukou Číňana a dalších mezinárodních zlodějů a pokud příliš napnou strunu, podnik se přestěhuje někam jinam. Ani nemají čím vyhrožovat. Z jejich zbraní, peněz ani průmyslové síly už dávno nejde strach. 

Britové zkrátka jen prožívají další beznadějný pokus nějak zvrátit situaci, kdy by chtěli být pány, ale už jsou jen kmáni.

Samozřejmě nechci tím říci, že my tady u nás jsme na tom z hlediska průmyslu, výroby a samostatnosti o něco líp, ale my jsme nikdy jiným neurčovali hranice a nikdy jsme neseděli uprostřed stolu, když se rozděloval svět. My jsme byli vždycky kmáni, kteří se museli nějak uživit z drobků padajících z velmocenského stolu  a tak s tím umíme žít. 

Britové jsou v pozici dobře placeného úředníka, který přišel o práci a teď klesá společenským žebříčkem dolů mezi smradlavé proletáře. A ti navíc se ve svém prostředí už dávno naučili pohybovat, ale bývalé velké zvíře je v takovém prostředí ztracené a frustrované. Naštěstí jeho kreativní kamarádi, co ještě chvíli práci mít budou už vymysleli, kam tu jeho frustraci ventilovat... může za to hlučný Polák a zlá EU. 

Brexit v konečném důsledku jen zpomalí a nebo zrychlí britskou cestu ke dnu. Sám opravdu nevím, jestli jim rozvod s EU nakonec pomůže. Ale určitě jim nepomůže tolik, kolik si od toho slibovali a je dost možné, že jejich závod na dno blahobytu jen urychlí.

Brexit nebrexit, v Británii nejsou velké loděnice, ani velké zbrojovky, ani linky na výrobu milionů a milionů aut. Velké jeřáby, těžní stroje, rypadla, ale i soustruhy, laboratorní přístroje, mobily, vysílače, nanotechnologie a další, to všechno se vyrábí někde jinde. Úředníci v City nic nevybojují, ani neodstraší. Jediné, co mají, je bohatství které si tam navozili jejich předci za uplynulých 200 let z kolonií. A to pomaloučku polehoučku odtéká. 

Stejně tak nikdo v Británii nezruší ty miliony ISO norem a další úřednické buzerace, která sice vznikla v Bruseli, ale každý úředníček ji miluje a rád ji zavedl i ve svém rezortu. Obdobně neubudou kamery na každém nároží, nikam nezmizí ty neziskovky, které integrují Pákistánce a horují pro čistý vzduch bez průmyslu a exhalací a nikdo neznárodní nebo nějak neovládne ty poslední zbytky hospodářství. 

A záchody budou pořád montovat i čistit Poláci, protože správný rodilý Brit s tradicí impéria přece nikdy nic podobného dělat nebude. Ale dokud právě ten Brit nezačne opravdu něco vyrábět a tvořit, tak se, brexit - nebrexit, nic nezmění. 

Británie nám budiž příkladem, kde brzy budeme všichni. Zkrátka a dobře -  jiní mají v rukou naše podniky, půdu i peníze. A budou i u nás kreslit nové hranice a jiné bořit. My jsme na to ovšem zvyklí. Britové ne.