Kde je Srb, tam je Srbsko

Už několik dní Admirál svými odkazy upozorňuje na novinky v oblasti Bakánu - konkrétně v tom skvělém novém státě vzniklém z vůle velmocí a bombardováním Bělehradu. Ano uhodli jste, jedná se o drogovou republiku Kosovo. Toto Kosovo je maličké, svým způsobem nevýznamné a samo o sobě nepředstavuje žádnou vojenskou ani politickou sílu. Ale právě ono bylo tím prvním kamínkem, který spustil celosvětovou lavinu. Před Kosovem byla Amerika ten nejlepší nejdokonalejší stát plný osvíceného plně demokratického vedení, který co řekl, jako kdyby Bůh řekl. Na konci je z USA jen další standartní velmoc plná mocichtivých hajzlíků a dolarových šmelinářů. 

Nechci se vytahovat, ale já jsem na USA změnil názor právě tenkrát, když padaly bomby na Bělehrad. Vy všichni, kdo jste to měli podobně, odměňte se kouskem čokolády nebo rumu. 

Asi rok po bombardování jsme jeli s tátou do Prahy navštívit technické muzeum. Šli jsme kolem srbské ambasády a táta se dal do řeči s jakýmsi uředníkem velvyslanectví a on mám po chvíli přinesl knihu dokumentující to bombardování. Máme ji dodnes a stojí za to. 

Před dnesším vidláckým pohledem si uděláme malý historický exkurz. 

Všechny problémy Balkánu se projevily ve chvíli, kdy Habsburkové začali postupně dobývat zpátky území po Osmanské říši. Došlo na bitvu, pak příměří, tu a tam i mírovou smlouvu a vznikly nové hranice. Na hranice Habsburkové rádi povolávai Srby. Ti měli s pětisetletým protitureckým odbojem skvělé zkušenosti, uměli v tom chodit, byli dostatečně bojovní a zarputilí a tak se stali takovými místními Chody na hranicích. Pak, za pár let, nebo také za sto let byla další bitva, další posun hranic a další pruh srbského osídlení. A tak dále a tak dále. Když se podíváte na etnickou mapu Balkánu z roku 1990, je to tam ještě zřetelně vidět. Od severu k jihu vedou pruhy srbských komunit, které přetínají historická území Chorvatska, Slovinska, Bosny, ale i Maďarska, Makedonie, Albánie, Rumunska a Bulharska. 

Navíc mají Srbové heslo, že kde je Srb, tam je Srbsko. Má to svojí logiku, když jste pět století v podstatě ilegál, jsou vaše nároky na přátelství i vaše vděčnost za něj na úplně jiné úrovni a ani sto let vývoje to hned tak neumaže. Proto docházelo právě tam na Balkáně vždycky k nejhorším zvěrstvům, že proti nim protestovali i otrlí SSmani. Proto se tam drží krevní msta, proto jsou tam na místě všichni tak zaťatí a věrní i pomstychtiví až za hrob. 

Srbové mají tu "smůlu", že jsou ještě nepoddajnější a bojovnější než Rusové. Němci jim nemohou zapomenout, že si Bělehrad dobyli zpátky sami. Stalina naštvali tím, že si svojí Jugošku udělali po svém a obešli se bez přiblblých sovětských poradců. Američany naštvali, že se nesklonili, když jim vyhrožovali bombama, bránili se a dodnes američtí scénáristé čerpají z toho, jak tvrdé a nebezpečné bylo létat nad Srbskem. A všehchny dohormady naštvali tím, že nechtěli nechat svoje soukmenovce po celém Balkáně na holičkách a bojovali a bojovali. Místo aby se klaněli před tehdy vítěznými zápaďáky, tak chtěli vystupovat jako rovný s rovným a to se prostě nezapomíná. 

K naší zemi měli vždycky vřelé vztahy. V roce 1938 měli pro naši zemi nachystaných padesát tisíc dobrovolníků. V roce 1968 přijel Tito a ptal se, kdy budou naši soudruzi mobilizovat, vždyť na hranicích jsou Rusáci. My jsme se jim odměnili povolením přeletů amerických bombardérů a uznáním Kosova. Tahle karma se nám jednou ještě vrátí.  

Dneska jsme dvacet let dál. Už víme, že pravdu měli ti, co byli proti vzniku Kosova. Že šlo jen o Camp Bondsteel - tedy americkou základnu, že jsou tam v Kosovu u moci úplně normální mafiáni balkánského střihu, že Kosovská mafie pronikla do všech zemí v Evropě. Víme, že vůdci Kosovců si přivydělávali rozprodáváním zajatců na orgány a že celou svojí zemi očistili od židů a jak vidno, nikomu to příliš nevadilo.  Dnes už víme, že hraní si na demokracii byla od začátku jen šaráda. Stejně tak víme, že Miloševič a další Srbové museli umřít na zástavy srdce ve vězeňské nemocnici v Haagu, protože se soudy vůbec nevyvíjely žádoucím směrem. 

A dnes? Američanům se situace vymyká z ruky. Mafiáni už nechtějí být potichu a cítí se silní v kramflecích a odmítají poslouchat své loutkovodiče. A tak proti americké vůli vznikla nanicovatá kosovská armáda, ale symbol je to jako hrom. Američtí protektoři najednou mají problémy. Zřejmě vědí víc, než se dostane ven a celá situace zavání pořádným průšvihem. 

Vidlácky bych řekl, že když někdo takovým chlapům podá ruku, nesmí se divit. Česká televize nám to samozřejmě neřekne, ale někde v  podhoubí se podle mě perou o moc místní mafiánské skupiny a zřejmě je to ostřejší než by si člověk myslel. Tak ostré, že to brzy vyplave na povrch a mohlo by se ukázat, kdo z Washingtonských se objímal s masovými vrahy s diplomatickou imunitou. 

Ostatně netlačí Trump právě na toto? Když na něj demokrati s ruskou stopou, nesnaží se naopak on najít na demokraty nějakou tu kosovskou? Mělo by to logiku. Kosovo je Clintonovic průser a zcela určitě by se na Hillary v tomto ohledu něco našlo... Do toho ti místní zvedají hlavu a začínají poslouchat rozkazy odjinud...