Mám splín

je Vidlák, tak si říkám, jak je vlastně ten život príma a bez jediné chybičky.
Už jsem to tu psal, ale zopakuju to pro obveselení Vidláka:
Jsem rozený pesimista a melancholik s cholerickými prvky. Naprosto příšerný živočich.
Takže když mne někdo nějak dostrká k vynášení soudů, ihned mi mé okolí vynadá, že vidím všecko černě.
Když pak predikovaný děj proběhne, následuje od okolí věta:
"Ty kurvo hnusná, vždyť to dopadlo ještě hůř, než jsi říkal!!!"
Ergo kladívko, já jsem vlastně taková Kassandra v trenclích. Jsem chytrý, mladý a krásný, a nikdo mi to nevěří.
Strašný život.
Co bych dal za Vidlákův splín...

Abych nějak nakopl Vidláka, pokud možno nikoli do koulí, alebrž duševně.
Vůbec si nemyslím, že to dělá blbě. Teď myslím tyto stránky, nikoli děti. :-) Mimochodem ta nejmenší - "po našem" Ždžiška - je k sežrání. Okamžitě bych ji adoptoval, dokonce bych k ní nechtěl ani to vykrmené prase, co je na řadě.
Vůbec si nemyslím, že by se tu scházela blbá parta. Až na Žán Póla Trpajzlíka. Ale on tu páchá takové príma obveselení a zpestření našich tradičních okopávek kotníků a holení. Holení nikoli břitvou, nýbrž holení jako částí nohou pod koleny.
Není-li možno jinak, navrhuji stanovit umísťování článků třeba třikrát týdně, nejlépe by bylo pravidelně. To aby nám Vidlák nekolaboval.

Tak - a kdo se při četbě mého příspěvku ani jednou nepousmál, ten je s Rusama. Já vám ještě ukážu!!!

Dnes je moderní chodit se šmrdlacím tydlifónem, takže být na Vidlákově místě, hezky bych si ty stavební práce fotil. A ukládal někam na flešku, do kompu, nebo bych si to tisknul, prostě bych to nějak archívoval. A v případě podobného splínu bych si vytáhl flašku toho dobrého vína bez viněty (zatím) a prohlídl bych si, co jsem na té chalupě dokázal předělat, vylepšit. A pak bych povolal tu svou sebranku, nebo jak se u nás taky postaru říká - svůj mančaft. A třeba bych si s nimi zazpíval nějakou písničku. Jedno jakou. Něco z kostela, něco z rádia, anebo lidovou, to je šumák.

bych chtěl mít. Abych při něm mohl něco slušně napsat. Když na mě někdy něco takového dolehne, zaženu ho delším souvislým během po kopcích, alespoň 2 hodiny. Po sprše vybílím ledničku s splín je pryč.
Pomůže i kelíšek domácí slivky a nejlepší regenerací je spánek. Pověsit sem blog v 00:00 je pozdě... kdo má pořád čekat, když mě únava sklátí ve 23:00?

když je žlutý klín.
Říká se tomu slunečnice
Někomu přitom zrudnou líce
když se to stane ve společnosti
je to k smíchu nebo k zlosti.
Před teskem je to běžný květ
k tomuhle dospěl ten náš svět
a před kaufem je normální
zezadu mít květ fekální.

Když blíží se jaro a s ním únava,
vše z ruky padá mi, mám splín.
Když není se mnou žádná zábava,
Tak sednu (lehnu) si a sním.

Pak ohlížím se zpátky, co jsem už vykonal
a plánuji, co budu dělat dále,
kde dnes stojím a kde jsem včera stál
dumám, co může přijít nenadále.

Dnes mraky, zítra slunce bude jasné,
dnes deště, bude dobrá úroda.
Pohlédnu vpřed, tam všechno bude krásné,
nemusím čekat, zda mi kdo něco dá.

Tak včera, dnes, jak sám píše, Vidlák má pěkný splín,
ať se vše daří, zvedejme číše a bude líp, já vím.

Příroda se nedá ošidit.
I člověk potřebuje odpočinek,sice podle bible je to neděle.
Když už tady jedeme podle slepic,tak i ta slepice devět dní snáší,desátý den odpočívá.

Jak už jsem panu Vidlákovi psala, Kydy jsou pro mne ráno "bonbonek" nakonec ranního čtení všech možných stránek - a také se vždycky těším na diskusi. Vím, že nás je určitě hodně, co rádi čteme Kydy, ale kdyby nikomu jinému, tak staré babce dělá Vidlák každý den radost a to není málo, to je dobrý skutek.

Na co člověk šáhne, to se posere !
Ale to zase přejde.