Produkční peklo

Dnes budu pokračovat ve včerejším tématu o práci, pracovitosti a robotické budoucnosti, kde už lidi nebudou mít co dělat, protože jejich práce převezmou roboti. V komentářích se na toto téma objevily velice zajímavé příspěvky a tak já se přidám také. Při čtení dnešního článku si prosím pořád opakujte, že jsem ze zaostalé vesnice a dávno mi ohledně moderních technologií ujel vlak. 

Takže tedy: 

Víte, známe spousty reportáží, kdy se nějaký investigativní novinář, či aktivista v přestrojení vloudil na jatka, do vepřína či drůbežárny a natočil tam, jak zvířata trpí. Ale myslím, že podobně zajímavé by bylo, kdyby se někdo vloudil do automobilky a natočil tam ta místa, která se v propagačních videích neobjeví. Ale takový materiál by byl zajímavý pouze pro odborníky a techniky a většina novinářů by stejně nevěděla, co mají točit. 

Já jsem totiž dost skeptický k dnešní masové produkci, obzvlášť když se firma chlubí, jak moc zapojila roboty. 

Jistě, známe ty obrázky ze svařovny a lisovny, kde pod velkými portály vzniká celá karoserie v podstatě sama bez jediného lidského zásahu. Kde roboti svařují, tmelí i lakují. Na montážních linkách pak jsou mezi lidskými pracovišti místa, kde roboti sami šroubují, usazují a zavěšují. 

Ale pak si přečtete, jak Ellon Musk má své produkční peklo na montážní lince vozů Tesla 3 a různí emeritní experti přes automotive vám pak na kameru ucedí mezi zuby, že to tam v Tesle prostě s tou robotizací přehnali. Že jsou místa, která se dají udělat robotem, ale nedělají se, protože to nedopadne dobře. Nikdy na žádném videu nevidíte ty konce linek, kde jsou stovky techniků, kteří opravují to, co robot nezvládl. 

Ve škodovce už sice nejsou lakýrníci a lisaři, ale zato je tam hodně lidí, kteří v různých fázích výroby jen tak chodí a pokládají ruce na určité části, aby zkontrolovali, jestli roboti svojí práci udělali dobře. A nakonec vůbec nikdy vám neukážou, jak velké týmy lidí jsou někde za těmi roboty, a dělají těm robotům údržbu.

Traktory také dneska jezdí na polích samy podle GPS. Akorát že tu a tam strhnou sloup vysokého napětí  a nepoznají, že se jim do žacího ústrojí namotala srna. Takový traktor udělá kupu práce, jede přesně, čistě, neplýtvá ani zrnem ani hnojivem, ale pak dojde na malou poruchu a týden kolem něj skáčou lidi, kteří jsou mnohonásobně dražší než jakýkoliv družstevní traktorista strojník. A tak není divu, že se vedle sebe uživí starý Zetor, který se opravuje palicí a svářečkou a je schopen konkurovat modernímu John Deeru, který sice jede jak fík, ale běda když se pokazí řídící jednotka a nebo se musí vyměnit převodovka.

Targus už tady psal o tom, že sice možná budou samořídící auta, ale žádný kompjůtr nedokáže poznat, jestli není na mostku náledí, jestli v zatáčce není navátý písek nebo jestli to neklouže kvůli mokrému listí. 

Jednou dali do moderního Boeingu 737 MAX umělou inteligenci, která se nedala vypnout a byla v provozu i proti vůli pilotů, dvě letadla spadla a Boeing se ze ziskové firmy proměnil ve ztrátovou. Naštěstí mají na své straně vládu USA a ta jim zas něco nalobuje. Tedy pokud jim i přes upgrade softwaru zase něco nespadne z oblohy. 

Vůbec by mě zajímalo, kdyby se to opravdu spočítalo se vším všudy, zdali by už dávno leckteré provozy nebyly úspornější s lidmi než s roboty. 

Téměř veškeré oblečení se už sto let dělá pořád stejně, jen šicí stroje mají dneska motor a nemusí se šlapat. Žádné hypermoderní provozy, ale bangladéžský dělník. Přitom by nebyl vůbec problém roboticky stříhat i sešívat. 

Dělám trochu do historického šermu a koupil jsem si loni vysoké kožené boty. Dal jsem za ně tři tisíce. Jsou skvělé, pevné, udělané v podstatě na míru, jen mají ty gotické špičky. Ušil mi je švec z Valašska, který takovými výrobky živí rodinu. Kdybych chtěl, udělal by mi i boty s normální podrážkou a tkaničkami. Za tři tisíce... Za to koupíte  značkové adidasky z Číny, které se rozpadnou ještě po cestě sem. Za peníze, ze kterých u nás švec uživí rodinu se jen tak tak uživí megakorporace se svými kreativci, marketingovými experty, megalinkami v megatovárnách a otroky, kterým se skoro nemusí platit.  

Tomáš Baťa by dneska možná řekl, že roboti jen umožnili blbou organizaci práce, stejně jako počítače umožnily neuvěřitelný nárůst byrokracie k ničemu. Robot možná dělá rychle, ale potřebuje velkou výstupní kontrolu a náročnou údržbu. Člověk dělá pomaleji, ale kontroluje se sám... Baťa to nastavit uměl. Výstupní kontrolu nepotřeboval, protože v každé fázi výroby si jeden dělník přebíral polotovar od druhého s plnou odpovědností za převzetí. 

Já chápu, že pro masovou výrobu, která rapidně zlevnila zboží je zapotřebí výrobu rozfázovat na jednotlivé operace, které se na montážní lince opakují do zblbnutí. Stejně tak pomohlo normování, používání zaměnitelných součástí a samozřejmě pomohlo zvětšení výroby na maximum. Obrovské ocelárny, obrovské automobilky, obrovské kravíny, obrovské všechno. Pak samozřejmě láci napomohla kontejnerová doprava, levná ropa a vůbec levná energie a využívání laciných pracovních sil po milionech. Ale roboti podle mě jen přesunuli lidi z jedněch profesí do jiných.  Místo svářeče je zapotřebí robotik programátor.  A kdybychom měli vychovanou zručnou a kvalifikovanou pracovní sílu, leckde by roboty nahradila. Dneska jsou roboti nutní spíš proto, že není člověk, který by tu jeho práci (klidně pomaleji) uměl. 

Když se podíváte do světa, tak největší nezaměstnanost je tam, kde na robota široko daleko nenarazíte... V Africe. Tam lidi nemají práci a nebyl k tomu zapotřebí ani jeden servopohon od Siemensu. Nebojím se robotů ve výrobě, ale bojím se, že brzy tu budeme žít jako v Africe, protože tu nikdo nebude nic umět. Ani rukama, ani hlavou. Komunisti posílali inteligenci do dolů a hutí.  My už tam můžeme poslat jedině blbce, protože nikoho jiného nemáme. Bojím se toho, že si lidi neumějí vyhrnout rukávy a pustit se do obyčejné dřiny. Děti se nechtějí učit, dospělí nechtějí makat. Jednoho dne tihle nemakačenkové zjistí, že jejich rozhodování, byrokracii a rozmary ohledně lidských práv nikdo nepotřebuje.