Vidlácké postřehy k osvobození

V roce 2040 vstoupí i druhá světová válka navždy do historie. Příčinou ale nebude vymření všech, kdo by ji mohli pamatovat jako mimina, ale protože zmizí Němci. Budou přečísleni muslimy a brzy uvidí, co to znamená být untermensch a káfirem ve vlastní zemi.
Po druhé světové válce byli Němci odsunuti zpět do Říše. Rozhodnutí padlo už na konferenci v Teheránu. Zajímavé je, že jako první přišel s myšlenkou odsunu Němců po válce Neville Chamberlein. Ano, ten britský politik, který domlouval s Hitlerem v Mnichově odstoupení čs. pohraničí Německu. Málo se ví, že britská vláda zásadní rozhodnutí o provedení transferu Němců z Polska a Československa učinila už v létě 1942. Konečné rozhodnutí o samotném principu v zásadě padlo na konferenci v Teheránu koncem roku 1943, kdy se také rozhodlo o změně polských hranic a posunu Polska více na západ, to znamená o polském získání z části německých území v Pomořansku, ve Slezsku a ve Východním Prusku. Pozornost se soustředila na území dnešního západního Polska a odsun kolem 8 milionu lidí s tím, že nějakých tehdejších 2,5 milionu Němců z čs. pohraničí už byla banalita, když předtím budoucí vítězové rozhodovali o podstatně větších počtech a územích. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/odsun-nemcu-angela-me…

Země (celkem 11), odkud byli Němci odsunuti, jsou Polsko, Československo, Maďarsko, Rumunsko, Jugoslávie, Francie, Belgie, Holandsko, Dánsko (Šlesvicko), Itálie (Jižní Tyroly) a jako pikantnost na závěr, Němci byli odsunuti i z Rakouska do Německa (říšští Němci).

Šlo o přibližně 3 miliony Němců z Československa https://www.valka.cz/14778-Odsun-sudetskych-Nemcu-po-druhe-svetove-valc…, předtím ovšem Němci vyhnali po Mnichovu v 1938 asi 250 až 300 tisíc lidí do vnitrozemí, tedy zbytku ČSR.
Ale Němci byli odsouváni i z jiných zemí. Z Polska to bylo asi 6-7 milionů lidí, z Maďarska údajně 500 000 Němců. Údaj o Maďarsku je buď silně nadsazený, protože v Maďarsku žilo před válkou jen asi 300 tisíc Němců, nebo počet zahrnuje i Maďary, kteří přijali německé občanství v průběhu 2. sv. války a nějaké válečné zajatce. Protože se ale mnozí odsunutí vrátili zpět a bylo jim dovoleno potichu zůstat, ve skutečnosti bylo z Maďarska odsunuto jen 200 tisíc Němců.
Němci museli utéci i z Rumunska (Sedmihradsko, 300 tisíc) a Jugoslávie (500 tisíc). Především z Jugoslávie utíkali rádi dobrovolně, a moc dobře věděli proč.
V západní Evropě žilo německy hovořící obyvatelstvo v pěti „problémových“ oblastech (http://www.bohumildolezal.cz/texty/rs2011.html)
1. Alsasko a (severní) Lotrinsko. Alsasko a Lotrinsko bylo připojeno k Francii v druhé polovině 17., resp. 18. století. Většina obyvatelstva tehdy hovořila německými dialekty. Po porážce Francie v roce 1871 připadla „německá“ část obou zemí Německé říši (hranice byly ovšem stanoveny podle středoevropských zvyklostí i podle „strategických“ ohledů). Na území, které připadlo Německu, zůstalo asi 10% Francouzů. Po roce 1918 Francouzi dostali zpátky to, oč v roce 1871 přišli, a tato hranice byla obnovena i po 2. světové válce. V Alsasku mluví dnes německými dialekty asi 600 tisíc z celkem 1.8 milionu obyvatel, hlavně na venkově, v Lotrinsku jen malá část z 2,3 milionů obyvatel na severovýchodě území.
2. Oblast Eupen – Malmedy ve východní Belgii („východní kantony“), obývaná zčásti německým obyvatelstvem. Dnes tam žije 73 tisíc lidí. Belgii připadla na základě Versailleských smluv, v roce 1925 bylo přičlenění potvrzeno problematickým referendem. V 2. světové válce Němci území obsadili, po válce bylo vráceno Belgii.
3. Severní Šlesvik. Šlesvik byl původně součást Dánského království, v roce 1864 byl anektován Pruskem. Po 1. světové válce bylo území plebiscitem rozděleno mezi Dánsko a Německo. Severní část připadla Dánsku, z 250 000 dnešních obyvatel je asi 8 – 10% Němců (hranici nezpochybnil ani Hitler, když Dánsko okupoval).
4. Německé menšiny v holandských městech Amsterdam, Rotterdam a Utrecht (několik desítek tisíc lidí).
5. Jižní Tyrolsko. Z asi 700 tisíc obyvatel mluví dnes cca 64% německy. Po první světové válce území připadlo Itálii, před druhou světovou válkou a během ní organizoval Hitler dobrovolné „přesidlování“ německého obyvatelstva do Říše (tzv. opce). Po válce se část přesídlenců vrátila. Oblast byla ještě v padesátých letech minulého století velmi neklidná, pak došlo k národnostnímu vyrovnání.

Byli Němci vinni? Ano v ČSR, jejich Freikorpsy bojovaly s Finanční stráží už v 1938 na příkaz nacistů a v obecních volbách v ČSR v květnu 1938 v průměru 88 až 92 procent Němců v jednotlivých obcích volilo stranu Konráda Henleina, která se tehdy už otevřeně hlásila k nacismu. Dnes bychom bojůvky sudetských Němců řadili do stejné kategorie jako teroristy z Islámského státu. Konečně slovanskému obyvatelstvu, Čech, Moravy a Slezska jen chystali poněmčení nebo odsun na Sibiř. Jednu dobu je chtěli odsunout do Patagonie a celá akce selhala jen na nedostatku deviz Říšské banky na koupi území. I tak ale docházelo k postupné likvidaci vesnic, vždy ale po malých obcích. Příklady můžeme vidět v okolí Neveklova a Štěchovic, který se měl stát vojenským prostorem a později osídlen Němci.

Právo na vlast požadované sudetskými Němci by po takové době jen založilo další bezpráví na obyvatelích v českém pohraničí. Navíc většina dnešních sudetských Němců má za vlast Německo. Kdo se chtěl vrátit, už tak mohl udělat individuálně.
Jiná věc je ohledně majetkových nároků sudetských Němců. Pokud by je měla ČR finančně uspokojit, pak jedině z válečných náhrad, které Německo dosud stále dluží za okupaci zemí ČR. Reálně ty náhrady z Německa nedostaneme. Pak ale není důvod platit sudetským Němcům.
Vyčkejme do roku 2040 a celý spor o sudetské Němce zmizí i s účastníky.

V dnešním rozdmýchávání sporu mezi sudetskými Němci a ČR můžeme vidět první krok Němců k nároku na území, která Německo ztratilo ve 2. světové válce. Německá vláda například dosud uznává platnost Mnichovské dohody z 29.9.1938. Sudetští Němci jen slouží ke snaze Německa opět obsadit území západního Polska a k SRN připojit Böhmen und Mähren. Pro Němce, kteří takovou akci spustili, a nejspíše jde o lidi z BND, mám špatnou zprávu. Díky otevřenému pozvání Syřanů od Angely Merkelové je s Němci veta a po vzniku nového muslimského národa na území SRN bude už houby záležet na osudu nějakých Sudetských Němců. Němci ve druhé světové válce chtěli odsunout Slovany z území ČR. Dopadlo to tak, že osud, který chystali jiným, dostihl je samé.
Vae victis!

Kupecké počty obětí II.sv. jsou například ZDE: https://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8Det_ob%C4%9Bt%C3%AD_druh%C3%A9_sv%… .
Ještě ne tak dávnou jsem nevěděl, že po národech SSSR (zdaleka ne všichni zde byli Slované, i když těch bylo nejvíc) měla nejvíc obětí ve II. sv. válce Čína.
Souhlasím s Vidlákem, že pokud jde o oběti a propagaci jejich aritmetiky, nejlépe si vedou v tomto marketingu Židé. Průměrný USák moc o počtech obětí podle států a národů neví, občan Malé Británie tuší, ale vědět nechce. Obyčejný německý návštěvník (asi 50), pravidelně navštěvující mého tátu (93) naposledy pravil,"My jsme vám tu dělali hrozné věci." Denacifikace v praxi.
Souhlasím také s Vidlákem, že vinen je ten, kdo si začal a tečka a žádná relativizace nedodáním ropy, uhlí, nadměrnými reparacemi atd. a tak podobně. Ono si totiž stačí přečíst Mein Kampf. Tam to všechno dopředu popsal Hitler už na začátku 20. let, když neměl v base co dělat. Je zajímavé, jak schopní lidé obvykle popíší, co hodlají v budoucnu udělat, ale nikdo jim to nevěří, resp. většina se jim posmívá (O čem sním, když náhodou spím). Ale oni to nakonec udělají. Hitler jenom nenapsal tomu všemu konec. A naštěstí se mu to celé nepodařilo uskutečnit.
Ale jenom o chlup a my všichni, co tady klepeme do klávesnice bychom nebyli.
Jsme tu, především díky Stalinovi. Hlupáci, kteří si myslí, že by to bývali nějak s Hitlerem uhráli, nebo, že i bez Stalina a SSSR by nás zachránili ti, co nás před tím zradili v Mnichově samozřejmě Stalina proklínají. A proklínají také komunisty. Dnes se nikdo nedozví, že nejvíce civilních obětí odboje ČSR přinesli komunisté. Všechno muselo být vyzmizíkováno. Nedávno jsem byl překvapen, že v bývalé stanici metra Fučíkova (ví ještě nějaký mlaďoch, která to byla?) trčí dosud ze žuly portrét J.F., asi neměli sílu vzít sbíječku a rozbít to dílko, ale možná hřib - satan to zařídí).

Lidské, biologicky stále ještě k pláči limitované, opičí mozky nejsou hardvérově schopné pojmout svět ani samy sebe v celé komplexnosti.

Pozice, na které jsme donedávna byli (tj. na vrcholu současného živočišstva)
i ta, kde v současnosti jsme (tj. v prdeli) má jednu a tutéž příčinu:

Náš druh vynalezl ABSTRAKTNÍ myšlení.
Jsme tudíž schopni abstrahovat, vyloučit z vnímání vše rušivé (tj. 999 promile reality), soustředit se pouze na onu jednopromilovou lineární linii příběhů a vytěsnit oněch 999 promile nepohodlných faktů.

Hledání jednoho JEDINÉHO historického PŮVODNÍHO viníka nás pak zavede buď k Jehovovi, kerej to myslel se stvořením světa dobře, ale nějak se mu to vymklo.

Nebo - pokud se někdo neodvažuje jít tolik moc miliard let nazpět - koupí ve frcu elektronový mikroskop, jukne dovnitř buněk a hledá v nich onen "sobecký gen", který pak buď adoruje nebo proklíná.

Neexistuje nic oficiálního stylu typu : Rusové nebyli osvoboditelé, Němci byli oběti a Hitler nám chtěl pomoci (k něčemu/někam ano). Sni že GB a F to s námi vždy mysleli dobře.
To nikdo netvrdí. Já schválně modifikoval to vyjádření k Rusům, protože bohužel platí, že okupanty pak byli. A víte jak to je - co vám vadí víc : to, že před 80 lety na někoho z vašich předků, které možná ani neznáte, zaútočil Němec, nebo to, že Vám Ivan ještě před 30 lety říkal, co smíte a co ne (samozřejmě pokud vám to vadí)?

1, Pak bych asi já za sebe konstatoval, že vinnen za 1. WW a po krátké pauze její pokračování ve druhém poločase WWII může Gavrillo Princip. Co se Bushe týče, tak senior dorazil jen na pomoc poté, co první vystřelil SH a junior poté, co sám jako střela fungoval mimo jiné Mohamed Atta.

2, Válka je pokračování politiky tam, kde selže diplomacie. Má regulující a samoočišťující účinek. Je hnusná asi aktuálně a vizuálně pro její účastníky, v hisotrii však vždy vytvořila prostor pro další rozvoj, nový směr. A nejen planetu, ale ani druh, to nijak fatálně nepoznamenalo. (V budoucnu by mohlo)

3, Tak ona ta východní část, po které Hitler šel, byla o dost větší a početnější než ta západní část. Ale 30 milionů pořád žádné kdo ví jaké číslo. Československo byla půlka.

4, Nechci být paranoidní. Dneska už je mnohem snazší tu zemi ovládnout ekonomicky, než rozkopávat dveře. Dneska to totiž ještě jde. Ale určitě může dojít i na dveře a na vaše slova může dojít a dojde. Ovšem to už bude oboustranný cíl. A my už asi nebudeme mít dnešní komparativní výhodu. Princip je totiž hrozně jednoduchý : na to, aby člověk přežil, musí vytvářet zisk (a upozorňuji zhrzené, že teď nepíši o žádném "nepřiměřeném" zisku podle jejich úhlů pohledu, ani o vykořisťování člověka člověkem v duchu marxistické ideologie. Co je ale neoddiskutovatelná a zatím nezměnitelná pravda, ten uvedený NUTNÝ zisk k přežití lze produkovat jen a pouze NA ÚKOR něčeho : buď planety, nebo lidí. A planetu jednou prostě vyžereme, pak už zbudou jen ti "spoluobčané". No, připravit se dnes o nějaké výhody proti nim je vlastně podpis větší pravděpodobnosti vlastního uhynutí.

5, Ono když vám jde o krk (a je vás dost), "unesete" a dokážete leccos. Tím nezpochybňuji schopnosti Slovanů, ale nebude to nic až tak vyjímečného.

6, Rozlišuje. Podle národnosti/státní příslušnosti. Ale z hlediska etymologického ani moc rozlišovat nemůže, stejně jako my nerozlišujeme Kelty ap. Ale rozlišujeme na Němce, Frantíky a to podle jejich konkrétního chování. To dělají i Němci a další. Každopádně věřte, že mezi Rusákem a Ukrajincem rozlišují právě dle uvedeného kriteria. Česko s Čečnou si NĚKDY, zřídkakdy (díky Jágrovy ap.) pletou Američané, ale to je asi pochopitelné. Rozhodně pro ně nejsme jedna divoká promíchaná masa, už jen záležitosti kolem EU to dokazují jednoznačně.

Svět se nechce zbavit Rusů, proboha. Pouze totalitářského, diktátorského, nebezpečného režimu (nebezpečí těchto režimů spočívá v jednoduchosti rozhodování, kdy o naprosto fatální záležitosti může rozhodnout z minuty na minutu jeden člověk. Což v našich zemích nejde a tím nás to staví do útrpné role, kdy můžeme jen čekat. Kdy naopak každý Rus nemá stejné možnosti a podmínky pro život a - a to hlavně - nemůže diktátorovi kecat do mnoha věcí, jako by mohl v jiném systému. Já vím že lze vždy předhodit výhradu, že "na ně (tyhlety, támhlety a onaké) je třeba tvrdá ruka, ale dokud to nevyzkouší, tak to prostě nelze tvrdit, a nic to nemění na tom nebezpečí autoritářského režimu pro celé demokratické okolí. A k tomu vyhlazení - on nás ale nechtěl vyhladit ani Hitler. Na druhou stranu k nějakému hlazení bude muset dojít tak jako tak už brzo. A i o tom to právě je, kdo bude hlazen. -6,5 mld. A neuděláme s tou nutností nic.

5.5. jsem zažil manifestaci rusů v Barceloně. Velký průvod rusů bez rozdílu věku šel po ulici La Rambla. Nesli prapory, fotografie padlých, mávali, smáli se, hráli hudbu té doby, včetně Katuši. Záviděl jsem jim. Oni jsou skurečně hrdí na svou zem. Chápu i Noční vlky. Oni to skutečně tak cítí. Největší urážkou pro ně je, když jejich nasazení, oběti a úspěch někdo popře. Máme hovada politiky a novináře.
Uvědomil jsem si, že oni jsou skutečně vychováni tak, že si váží historie, váží si obětí, váží si svých předků. U nás se to povedlo, bohužel, totálně zničit. Mladší generace si neváží ničeho. My starší jim ještě rozumíme a uznáváme stejné hodnoty. Ti mladší se s nimi , k jejich škodě, nedomluví. Západ už taky dlouho Rusko nechápe. Je mi z toho smutno.

Manipulovat se dají lidé bez vzdělání a bez tradic... nejsme hrdí na sebe....

Protože se zde v diskuzi objevil nebezpečný názor, že Hitler nechtěl Čechy vyhladit, dám sem kopii několika Hitlerových proslovů, ze kterých je zřejmé, že Hitler Čechy nenáviděl jen o trochu méně než Židy.

Vlčí doupě 13. ledna 1942 večer,
hosté: polní maršál von Leeb, říšský komisař Terboven

„Znám Čechy: je to národ kolísavců. Jedna část by chtěla dorozumění s Německem, druhá jde za Benešem. Když nezasáhneme, přivodíme si katastrofu! Kdyby bylo staré Rakousko bez milosti zasáhlo, nemuselo se rozpadnout. Přede dvěma a půl roky jsem musel poprvé zasáhnout. Devět lidí bylo zastřeleno, dvaapůl tisíce šlo do koncentráku. Výsledkem bylo okamžité obnovení klidu.

Výraz pasivní rezistence dostal smysl teprve postojem Čechů ke starému Rakousku. Nejdrzejší jsou vždy ti, se kterými se zacházi nejshovívavěji. Hned si myslí, že jste slabí nebo hloupí.

Mnohem líp snáším, když jsem považován za brutálního. Ostatně jsem toho názoru, že Hácha vejde do dějin svého lidu jako jeden z největších státníků. Tenkrát, v březnu 1939 jsem jim vyhrožoval: jestliže celá věc nebude vyřízena do šesti hodin, zaútočí německá letadla na Prahu. Byl bych se příšerně blamoval, protože v tu dobu byla tak hustá mlha, že žádné letadlo nemohlo vzlétnout. Ve tři bylo jednání s Háchou skončeno. Uvědomil svou vládu a po pětačtyříceti minutách přišla odpověď: Nebude se střílet.

Češi měli poslušnou armádu! Měl jsem určitou obavu, když Hácha přijel, poněvadž byl opravdu nemocný. Jaký povyk by asi zahraniční tisk spustil, kdyby se mu něco stalo! Ale když pak ráno přišel, projevil ducha odporu, který předtím zcela postrádal. Nechtěl, aby jeho ministr zahraničí spolupodepsal. Říkal jsem si: Je právník, co když v Čechách existuje nějaký předpis, že státní akt nemá platnost, jestliže ho nepodepíše ministr zahraničí. Takže jsem trval na ministrově podpisu. Příštího dne v Praze se mě ptal, co to bylo, co z něj udělalo jiného člověka? Byla to injekce profesora Morella!

Teď od Háchy dostávám nejvřelejší projevy sympatie. Neuveřejňuji je, abych nevzbudil dojem, že potřebuju podporu poraženého.“

Vlčí doupě 22. ledna 1942 v poledne,
hosté: říšský vůdce SS Himmler, gauleiter Rainer

„Nelze vyloučit, že během dvou staletí vyřešime národnostní problémy. Na začátku třicetileté války k tomu málem došlo. Ve čtyřicátých letech minulého století se každý Čech styděl mluvit česky.

Byli hrdi na to, že mluví německy, a největší pýchu pociťovali, když byli považováni za Vídeňáky. Zavedení všeobecného rovného tajného volebního práva v Rakousku muselo vést ke krachu němectví. Sociální demokraté šli zásadně s Čechy, k tomu vysoká šlechta. Německý národ je pro šlechtu příliš inteligentní, šlechta potřebuje něco na způsob malých okrajových nárůdků.

Češi byli lepší než Maďaři, Rumuni a Poláci. Vytvořili pilnou maloměstskou třídu, která si byla vědoma svých hranic. I dnes k nám vzhlížejí se vztekem, ale zároveň s bezmezným obdivem: my Češi nejsme určeni k vládnutí!

Člověk se učí vést jen tím, že ovládne cizí národy. Češi ztratili své pocity méněcennosti, když se během času cítili nadřazeni ostatním rakouským okrajovým národům. Stav před březnem 1939 si už nedovedeme představit: bylo to něco nemožného! Po staletích sebepozorování se musíme naučit aktivnímu postupu. To bude trvat padesát až sto let. Uměli jsme ovládat jiné! Rakousko je nejlepším příkladem. Kdyby se byli Habsburkové nespojili s opačnou stranou, tak by 9 milionů Němců zvládlo 50 milionů těch ostatních.“

Vlčí doupě 25. ledna 1942,
hosté: dr. Lammers, říšský vůdce SS Himmler, plk. Zeitzler

„Lidé ve staré Říši neměli o národnostech ani páru; vyrůstali obklopeni mrakem hlouposti. Neměli ani zdání o problému Rakouska. Nepochopili, že se nejednalo o stát v našem smyslu, nýbrž o směsici národností! Rakousko nemělo divize, Rakousko mělo Čechy, Chorvaty, Srby! Svatá prostoto, tady je všechno marné.

Každý Čech je rozený nacionalista, který podřizuje svým zájmům všechny ostatní povinnosti. Nemylte se, čím víc se Čech ohýbá, tím je nebezpečnější. Němec ze staré Říše se rozplývá, když něco takového vidí.

Neurath se málem rozplynul úplně, česká šlechta si ho omotala okolo prstu! Ještě půl roku a výroba by tam klesla na pětadvacet procent! Čech je ze všech Slovanů nejnebezpečnější, protože je pilný. Má disciplínu, má pořádek, je spíš mongoloidní než slovanský. Své skutečné plány dokáže skrývat za jakousi loajalitu.

Teď bude dobře pracovat, neboť ví, že jsme nelítostní a brutální. Neopovrhuju jimi, je to osudový boj. Jsou rasová střepina, která vnikla do našeho národního těla, a jeden z nás musí uhnout, buď oni, nebo my.

S Poláky máme štěstí, protože jsou líní a hloupí, namyšlení. Český stát byl následkem dlouhé německé výchovy vzorem čistoty. Úplatkářství zde neexistovalo ve větší míře než kdekoli jinde. Úřednictvo mělo správné pojetí ctí. Takový Hácha je proto nebezpečnějši než nějaký novinářský uličnik. Osobně má neposkvrněný charakter, stát by neošidil o jednu jedinou korunu.

Úplatní jsou méně nebezpeční. To všechno jsou věci, které stará Říše nikdy nepochopila správně. Při zacházení s Poláky taky docílila donebevolajicích neúspěchů. Posílení polské národní myšlenky: tady stará Říše selhala dokonale! Těch pár hraničních oblastí, které uměly zacházet se zahraničím, bylo znásilněno bodrými vlastenci ze srdce Německa, kteří si mysleli, že dobrotou mohou získat srdce jiných národů. V tereziánské době to ještě šlo. Následek: ve čtyřicátých letech byl polský národ zcela zdeptán.

Ale pak přišla buržoazie a nabyté výhody byly opět ztraceny. Car Ferdinand mi jednou řekl: Víte, nejnebezpečnější muž, jaký existuje, je Beneš; Titulescu je úplatný, ale Beneš, víte, já nevím, ale obávám se, že není úplatný. Ferdinand byl opravdu chytrý. Úkolem Strany a jejích organizací je, aby se o toto v průběhu přištích pěti set let postarala.

Na tom ztroskotali i Habsburkové, neboť věřili, že mohou národnostní problémy řešit dobrotou. Češi své jednáni vůbec nepovažovali za zradu. Jednim z nevysvětlitelných dějinných procesů je, proč z toho prostoru odešli Bajuwaři a proč tam přišli Češi. Je to neblahá geopolitická situace, protože tam blízko máme Poláky. Mezitím je jen úzký slezský prostor.“

Říšské kancléřství 30.1.1942 v poledne,
hosté: dr. Ley, Heydrich, dr. Weber, von Arent

„Háchu musíme prezentovat jako jednoho z největších mužů světa, pokud Čechům zanechá závěť, která bude znamenat jejich konec. Jeho jméno musí být vyslovováno jedním dechem se jménem krále Václava, aby se na něho v budoucnosti mohl odvolávat každý zbabělec. Jeho následník? Jen žádný chlap! Budeme vždycky vycházet líp se zbabělci než se statečnými muži. Čechy nejlíp vyřídíme tak, že na ně budeme prostřednictvím takových osob působit nepřetržitě a v dlouhém časovém období.

Po Bílé hoře až do roku 1867 to tak dělal rakouský stát, takže se nakonec každý Čech skoro styděl mluvit česky. Značná část Čechů je germánského původu a může být poněmčena!“

16. května 1942 u večeře

„Naučit národ vládnout zbraněmi znamená dát mu patřičné vzdělání v tomto směru. Kdyby staří Římané nerekrutovali Germány do své armády, tak ti by nikdy neměli možnost stát se skutečnými vojáky a nakonec zničit své původní učitele … Musíme proto říci kategorické NE na české aspirace na vytvoření národní armády, i kdyby mělo jít jen o zárodek armády. Češi jsou servilní pokud jsou neozbrojení, ale stávají se nebezpečně arogantními, když je jim povoleno nosit uniformu. Během dvaceti let nezávislého Československa jsme měli spoustu příležitostí se o tom přesvědčit. Místo, aby Československo orientovalo svou diplomacii na co nejtěsnější styky s Německem, což by byla jediná rozumná politika, tak Češi zkoušeli udělat z Prahy – což je vskutku jedno z významných měst Evropy – jakýsi střed vesmíru.

Češi svou důležitost brali velmi vážně a strkali do všeho prsty. Žádný z jejich státníků si neuvědomoval, že takový český diplomat, působící řekněme třeba v Kodani, si vedl jen pohodlný život, neměl toho příliš na práci, pouze každou noc sestavit zprávu z tiskových výstřižků, které mu připravil jeho tiskový atašé. Ó a samozřejmě – jednou za čas zavolat do Prahy pro nejnovější zprávy z české politiky. Pro malou zemi není nic více lichotivějšího než mít hlavní město, kde je zdánlivě intezivní diplomatický život a které poskytuje útočiště více nebo méně dekadentní společnosti, která tímto žije. Jestli chcete potěšit malou zemi, tak změňte své tamní vyslanectví na velvyslanectví a trefíte do černého.

Během období Společnosti národů bylo zjevné za jak důležitou svou zahraniční politiku tyto malé národy pokládají. Nenapadalo je nic lepšího, než hlasovat ve Společnosti národů proti Německu. … A dnes se diví tomu, že jsme na jejich chování nezapomněli.“

20. května 1942 u oběda

„Německá říše se už nikdy nerozpadne do spousty drobných státečků… Říše, jejíž jednotlivé části jsou spojeny fanatickou solidaritou, brzy najde řešení i pro český problém – Hácha to sám dobře ví. Jako právník starého rakouského státu musel cítit, že vznik nezávislého českého státu byla chyba; protože nikdy v historii nebyli Češi schopni řešit své politické problémy vlastními silami a i jejich kulturní vývoj byl hluboce závislý na německé kultuře habsburského státu. Správná a pro Německou říši zřejmá politika je následující: nejprve vyčistit [českou] zemi od všech nebezpečných elementů a poté jednat s Čechy s mírnou uvážlivostí. Pokud budeme postupovat takto, tak Češi sami půjdou za prezidentem Háchou. V každém případě, jistý pocit viny spojený se strachem z vystěhování z jejich domovů, jako důsledkem politiky kterou teď provádíme, je přesvědčí, že bude v jejich nejlepším zájmu stát se zapálenými stoupenci Říše. Je to tento strach, který také vysvětluje, proč Češi v této chvíli – a zejména ve válečných závodech – pracují k naší úplné spokojenosti pod heslem: „Vše pro našeho führera, Adolfa Hitlera!“.“

4. června 1942 u večeře

„Vydám absolutní rozkaz, aby v budoucnu každý náš muž zvláště vystavený nebezpečí přísně dodržoval předpisy určené k zajištění jeho bezpečnosti.
Příležitost dělá nejen zloděje, ale i vraha. Takové hrdinské gesto, jako je jízda v otevřeném automobilu nebo procházení se Prahou bez ochrany je zatracená pitomost, která nikomu neposlouží.

Člověk tak nenahraditelný jako byl Heydrich, se vystavoval zbytečnému riziku. Musím to pokládat za hloupé a idiotské. Muži takového významu jako Heydrich musí vědět, že tady je spousta lidí, kteří jen čekají na příležitost je zabít.“

7. června 1942 večer

„Český arcibiskup požádal o svolení k uspořádání requiem za SS-Obergrupenführera Heydricha. Řekl jsem tomu pánovi dost nevybíravě, že měl už dříve nabízet modlitby za bezpečí a vše nejlepší pro říšského protektora.“

4. července 1942 večer

„Führer prohlásil, že podle telegramu, který obdržel, protektorátní vláda uspořádala obrovskou manifestaci českého lidu, na které se mluvilo o plné spolupráci s Velkoněmeckou říší a o tom, že kdo bude stát stranou takové spolupráce, bude považován za zrádce českého národa. Führerovy poznámky k tomuto tématu byly následující:

Tato akce byla inciována během mého rozhovoru s prezidentem Háchou v říšském kancléřství při příležitosti smutečního shromáždění za zabitého SS-Obergruppenführera Heydricha. Řekl jsem Háchovi a členům jeho vlády, kteří ho doprovázeli, že nebudu tolerovat žádný další čin v Protektorátu, který půjde proti zájmům Říše. A pokud k něčemu takovému dojde, tak budeme uvažovat o deportaci celé české populace. K tomu jsem dodal, že když jsme zvládli migraci několika milionů Němců, tak pro nás taková akce nebude problém. Když to uslyšel, tak se Hácha zhroutil jako prasklý míč a stejně tak jeho kolegové.

Po krátké pauze se mně zeptali, zda mohou – alespoň částečně a s náležitou diskrétností – využít toto sdělení ve své zemi. Protože Čechy pokládám za pilné a chytré dělníky a mým největším zájmem je obnovit v jejich zemi politickou stabilitu – už jen proto, že zde jsou dvě velké a velice důležité německé zbrojní továrny – tak jsem vyhověl jejich žádosti.

Skutečnost, že protektorátní vláda splnila svůj závazek způsobem, který se dá označit jen jako 100procentně proněmecký, je také zásluhou akce státního tajemníka Meissnera. Po našem setkání s Háchou se Meissner šel projít s Čechy do zahrady říšského kancléřství. Během procházky jim ve svých odpovědích na jejich znepokojené dotazy dal najevo, že to s masovou deportací české populace myslím skutečně vážně, tak jak jsem to řekl.

Čeští pánové o tom pak neměli žádné pochyby a rozhodli se plně akceptovat jako základ své budoucí politiky, že veškeré benešovské intriky a všichni probenešovští jedinci musí být vyřazeni, a že v budoucím boji za přežití českého národa nebude žádné místo pro neutrály nebo nerozhodnuté.

Protektorátní vláda se také teď cítí uvolněně, že může konečně českému národu dát pádné důvody pro akci pro benešovcům. Hácha a jeho kolegové nikdy neměli tak dobré podmínky pro uplatňování sloganu: „Kdo není s námi, jde proti nám.“ a tak se zbavit svých oponentů. V každém případě, měl jsem jasný dojem, že když Hácha se svými kolegy odcházeli, byli spokojeni s tím, že nyní mohou svým lidem naznačit, jaké následky by mělo nepřátelské chování vůči Říši.“

Zdroj: Fronta.cz

Zdroj: Monology ve Vůdcově hlavním stanu 1941-1944, Praha 1995, s. 149-150, 163, 172-173, 186; záznamy z 16.5.42, 20.5.42, 4.6.42, 7.6.42, 4.7.42 z Hitler’s Secret Conversations 1941-1944, New York 1953, s. 394-395, 400, 415, 423, 452-453

Hitler se s Čechy poprvé setkával ve svém mládí během pobytu ve Vídní. Zajímavostí je, že jediný jeho přítel v té době, jistý Kubiczek byl českým rodákem. O svých zkušenostech s Čechy ve Vídni řekl:

„Vůči Čechům je nutná ostražitost. Jsou mazaní, aby nevzbuzovali nedůvěru svých okupantů, a jsou obdivuhodní, když hrají roli podrobených. Je pravda, že s tím mají pět set let zkušeností! Viděl jsem je v činnosti ve Vídni během svého mládí. Přicházeli bez peněz a v obnošených botách do ulic města, rychle získali vídeňský přízvuk- a jednoho dne jsme byli docela překvapeni, když získali klíčové postavení.“

Na své vídeňské zkušenosti nezapomněl ani v době předmnichovské. Svým generálům tehdy řekl.

„Znám Čechy, Srby a Poláky z Vídně! Srbové a Poláci se neohnou, ty musíme zlomit silou. Ale Čecha nezlomíš! Když je tlak, ohne se. Jakmile ale tlak povolí, šlehne zpět!Západ je degenerovaný a za Čechy bojovat nepůjde.“

Jak se brzy ukázalo měl Hitler pravdu. Nebyli to jen vůdci Francie a Anglie o kterých Hitler prohlásil: „Jsem znechucen, s jakými politickými a osobnostními nulami jsem v Mnichově musel jednat!“ (Daladier, Chamberlain), ale byla to i velká část francouzského a anglického národa, která po návratu z Mnichova jásotem vítala premiéry svých zemí, jako přinášejícího mír.

http://svobodnenoviny.eu/hitler-o-cesich/