Na Zvědavci vyšel článek o pšenici. Zřejmě zaujal dost lidí, protože mi včera přišlo několik desítek dotazů, zda je článek pravdivý, že bych to jako Vidlák a zemědělec mohl vědět. Nejprve zmíněný článek:
A nyní Vidlákova odpověď:
Článek v principu nelže, ale autorka tam motá dohromady páté přes deváté. Zkusím to pro vás čtenáře maličko rozklíčovat.
Příroda jaksi nepracuje podle lidských pracovních norem. Žádné pole nikdy a nikde nedozrává stejnoměrně. Někde jsou kopečky, někde jsou údolíčka, někde meze, jinde stromy, často se také mění půda a to všechno má samozřejmě vliv na dozrávání úrody. Dokud bylo třicet a více procent obyvatelstva zaměstnáno v zemědělství, problém se neprojevoval. Sekáči prostě ráno došli na místo, které jim hospodář určil a sekali a sekali. Sekali celý boží den a večer neměli skoro nic hotového. Šlo to pomalu, ztuha, bylo na to zapotřebí fakt hodně lidí a obilí se sekalo ještě nezralé, aby se zrno nedrolilo z klásku. Pak se posekané obilí svázalo do snopů a panáků a nechalo se doschnout. Až doschlo, odvezlo se do stodoly a mlátilo se až v zimě.
Pak doba pokročila, pole se zvětšila, objevily se samovazače a první kombajny. Žně se daly dělat rychleji s menším počtem lidí, ale pořád ten boj o zrno trval celé měsíce. Pršelo do toho, měnily se podmínky, ale pořád bylo možné poslat lidi i stroje právě na to pole, které bylo ideálně zralé, protože políčka byla proti těm dnešním ještě stále maličká a proměnlivá kvalita při dozrávání se moc neprojevovala.
Pak přišla doba rozorávání mezí, zcelování pozemků a tato zemědělská revoluce proběhla úplně všude na světě, dokonce i v západní Evropě, ale nejvíc se to projevilo ve stepích - tedy v USA a Rusku a do jisté míry třeba i u nás. Pole najednou už nemělo jeden až dva hektary jako na začátku, ani pět hektarů jako za první republiky, ale najednou mělo klidně i sto hektarů a v USA a Rusku klidně i tisíce hektarů.
A teď si vezměte ty stroje. Kombajny, náklaďáky, odvozy, organizace práce... Obrovské pole - když vám do toho ve žních naprší, tak jde kvalita dolů, začne vám to tam podrůstat, kombajny stojí, náklaďáky stojí, mzdy běží, obilná burza ale klesá s cenou, protože jinde neprší...
V USA tohle vyřešili už za Druhé světové a celý svět je brzy napodobil. Prostě se nějaký ten týden před žněmi stříkne na pole nějaký herbicid. Ten rostliny zabije, ale ne hned... je třeba to udělat malou dávkou, aby rostliny všechny živiny ještě rychle nalily do semen a zároveň i kdyby na ně stokrát napršelo, tak nepodrostou, nezačnou dělat nové výhonky a nezačnou oslabovat zrno. Navíc se dostaví malý zázrak... Bez ohledu na umístění, bez ohledu na půdu, dolíky vršíčky, množství vody v půdě, celé pole dozraje ve stejný den. Pět hektarů nebo deset, sto nebo pět set - je to jedno. Kombajny mohou najet na minutu přesně a jedno zrníčko je jako druhé.
Nejsou v nich zelená zrna, která se nedají mlít, nejsou v nich nedozrálá zrna, která se snadno zapaří a rychle plesniví, celé pole o libovolné velikosti se poseče a kvalita zrna v prvním odvozu je stejná jako v posledním.
Nedělá se to vždycky. Jsou pole, která mají půdu stejnou i vodní poměry (především ta rovná), jsou roky, kdy je červen suchý a horký a tak vše dozraje stejně (především na jižní moravě) a jsou roky, kdy ty dnešní obrovské kombajny sklidí úrodu dřív, než do uzrálého pole zaprší (opět jižní morava). V takovém případě se žádný herbicid nepoužívá, protože to stojí peníze, traktor s postřikovačem a strojníka.
Ovšem pokud je mokrý červen, prší do žní a pole je ve svahu, tak se desikuje a desikuje. Takhle se to jmenuje odborně u nás. Desikování.
Nedělá se to jen s pšenicí, ale prakticky se všemi plodinami na stejném principu - ječmen, řepka, hrášek, fazole, apod apod.
A dělá se to už od padesátých let. Pokud jste se narodili v roce 1949, žerete to celý život. A nejedli jste jen roundup, ten je relativně nový, ale baštili jste přípravky na principu Agent Orange i další druhy herbicidů, protože principů, jak hubit rostliny, je spousta. Roundup je z nich ještě relativně neškodný - zabraňuje buněčnému dýchání. Leckterá rostlina už si na něj vypěstovala odolnost.
Pokud bude Roundup zakázán, neklesejte na mysli, už nyní jsou v prodeji další přípravky ještě účinnější se stejnými vlastnostmi jakou glyfosát, jen se to jmenuje jinak, je to stejný jed, ale pokud nejste chemici, stejně tomu budete prd rozumět. Na ty se žádné jednání v Evropské komisi nevztahuje a i kdyby, největší biologické a lékařské mozky v těch největších farmaceutických firmách jako je třeba Bayer (Ten Bayer, který dělá léky na nachlazení, ale také mu patří Monsanto vyrábějící ten Roundup) dnem i nocí pracují na dalších recepturách a poučeni bojem aktivistů mají i kvalitní marketingová oddělení, která už nepoužívají slova jako Glyfosát, Fosfát, Gastoxin, Cyklon B, Kyanovodík a podobně, ale jmenuje se to dneska Natursan, Biogen, Florapertum a jiné názvy které evokují tu ochranu přírody. Ale uvnitř je úplně normální chemie.
Nic si z toho nedělejte. Zrno je vystaveno ještě dalším přípravkům, protože má své cizopasníky a brouky, které je třeba hubit různými druhy plynů na principu kyanidu, je třeba je vykuřovat ze skladů a ze sil, rezidua těchto látek se dají v chlebu také detekovat. Koneckonců snad si nemyslíte, že kapky Muconasal plus obsahují samé zdravé věci a že psí obojek proti blechám je napuštěný svěcenou vodou. Pokud používáte vůni domova jak se dává do zásuvky, tak je to v podstatě voňavé ředidlo, asi by vás překvapilo, co je v dětském šamponu, případně jak funguje projímadlo. A voda se ve vodovodu také prosypává celou řadou chemických látek.
Zkrátka a dobře, všechno je chemie, ve všem je chemie a přirozeně možná hospodaří nějaký mužik někde pod Bajkalem nebo domorodec v Etiopii. Pokud z toho nebudete spát, doporučuji vám návštěvu nejbližšího vesnického vidláka - ten vás vybaví motykou, lahví vody a ukáže vám řádek brambor nebo řepy, který je zapotřebí vysbírat od mandelinek nebo okopat. Pokud budete mít štěstí, možná vás posadí na malý traktor bez klimatizace nebo vám dá do ruky řídítka nějakého kultivátoru, protože malá políčka a velký podíl ruční práce šetří uhlíkovou stopu v naftě a chemickou stopu v postřicích.
Kdo si po dvanácti hodinách na poli v tomto horku řekne, že to za ty zdravé potraviny stálo, ten má vyhráno. Máme celou řadu vylidňujících se vesnic, kde koupíte dům hluboko pod milionem korun, pokud v Praze prodáte garsonku, budete mít i na základní nářadí a dva tři hektary, které obděláte i s jednoosým malotraktorem a zahradu rýčem. Pokud se nebudete eklovat hnoje, budete mít i vajíčka a maso z bioprasátka, budete slušně při síle z fyzické práce, od jara do podzimu budete venku na zdravém vzduchu a v noci budete dobře spát, protože budete skutečně unaveni.
Pokud ale potřebujete mít kolem sebe ruch velkoměsta, oblékat se podle poslední módy, nesnášíte rozpraskané ruce plné mozolů, vadí vám sluneční úpal a bláto na botách, jste lidsky a přirozeně líní a nechcete vidlákům zaplatit za potraviny trojnásobek dnešních cen (i více) tak vám nezbude než nadále konzumovat desikovanou pšenici a chleba z ní, desikovaný ječmen a pivo z něj, a tak dále a tak dále.
A klidně proti Roudupu bojujte, už dávno je vynalezeno něco dalšího a ještě více jedovatého. Už vznikly stovky lékařských studií, které stejně jako u hormonální antikoncepce nade vší pochybnost prokázaly naprostou neškodnost, ty studie podepsali ti nejlepší doktoři a jeli pak na sponzorovanou dovolenou na Bahamy.
Psaní článků o škodlivosti herbicidů a demonstrování na náměstích je totiž mnohem příjemnější, než se ohýbat na poli, trhat plevel rukama a ohánět se motykou. A ježdění s postřikovačem je mnohem pohodlnější než ruční obírání madelinek. A navíc - je mnohem levnější stříkat roundup než pálit naftu při hluboké orbě, která zlikviduje plevel zaoráním do hloubky.
Kdyby ale někdo chtěl opravdu vážně něco udělat pro sebe a svojí rodinu, rád ho uvítám a ukážu mu, co to obnáší. Pochybuji ale, že za svůj život potkám víc jak dva takové. I u nás ve Vidlákově totiž utíkají mladí do Brna před těžkou nekončící prací na záhumencích, aby tam řvali, jak je chemie škodlivá, ale rýč do ruky nevezmou. Je to stejné jako s těmi studenty stávkujícími za záchranu klimatu, ale kteří zároveň nejsou schopní ve své třídě udržet naživu pár kytiček.
- Log in to post comments
Komentáře
A je to
Vidlák to vyřešil. Roma locuta, causa finita.
Všechny chemikálie jsou naprosto stejně jedovaté. Vidlák to říká, tak je to naprostá pravda. Roma locuta, causa finita.
Normy jsou různé. To, že komunistické normy byly daleko tvrdší, a proto musely být odstraněny pro západní svět - o tom se článek nezmiňuje. O tom, že v USA se můžete používat jakákoli NEZAKÁZANÁ chemikálie - se čkábek nezmiňuje. O tom, že v EU můžete používat pouze POVOLENÉ chemikálie - ani slovo. Tedy to, co se stříkalo v 50. letech a dnes jsou různé věci. Prostě vsjo ravno.
Je úplně jedno, jestli se něco stříká yperitem, sarinem, glyfosátem nebo čistou vodou. Vidlák vám vysvětlí, že je to všechno stejně jedovaté.
A kdo nesouhlasí s Vidlákem, tak mu Vidlák rozdá motyčky. Protože Vidlák má pravdu a basta fidli. Tak je to, vy prevíti. Roma finita, causa locuta.
Něco málo se doučím a Vidláka příště trumpnu!
Vidlák napsal krátký a úderný článek, ve kterém mistrovsky zobrazil PODSTATU jednoho z hlavních problémů naší současné civilizace.
Článek je jako výborný černobílý linoryt formátu pohlednice.
Donald Trump má konstruktivní připomínku, že tento problém lze v celé své šíři zobrazit se všemi polotóny výhradně technikou lavírovaného akvarelu na formátu Slovanské epopeje.
Jasně, Donald má také pravdu, a kdyby Vidlák místo článku do Kydů sedl a přes noc napsal interdisciplinární osmisetstránkovou encyklopedii, určitě by to by to přesnější.
Místo toho na chvíli odloží motyčku a vyprdne nám úderný článek, na který bych se nezmohl, kdybych se posral.
Berme to jako slovo do pranice, jako flejm.
Technická připomínka Donalda Trampa je jednou z několika málo tisíc upřesňujících technických dodatků, kterou bude jistě záhodno přičinit.
Snad to do dnešní půlnoci stihnem.
A snad výbor Nobelovy ceny spravedlivě rozdělí letošní nobelovku mezi nejaktivnější tři přeživší účastníky dnešní bratrovražedné diskuzní řeže...
Já se letos svého podílu dobrovolně vzdávám ve Vidlákův prospěch.
(Nejsem troškař, jestli se dožiju, napřesrok napíšu něco lepšího a tlustšího a shrábnu nobelovku celou.)
Chemie
Už se nám zde rozbíhá diskuze s výčitkami, že se Vidlák nepřesně vyjádřil. Podstata článku je, že všude je chemie a bez chemie je zemědělství ukrutná dřina. Ona je to dřina i s chemií, a velká taky. Natolik, že se zemědělství opravdu nikdo nechce věnovat, a nebude. Donald vyčítá, že Vidlák nepopisuje dávky chemie a že všechny chemické látky bere šmahem jako jednu. Ale tak to není, chemických látek jsou spousty. A s průmyslovými potravinami do sebe každý cpe trochu jiné chemické látky, každý má jinou hmotnost, každý jinak chemické látky odbourává - ne, to by bylo na opravdu tlustou studii a stejně by nebyla přesná.
Stačí zjednodušené poznání, že do sebe chemii cpeme a cpát budeme, protože alternativou je makání na políčku a neustálý strach o smrt hladem, když jednou zaprší moc, jindy málo. Taky ta fyzická práce v zemědělství dost ničí zdraví a zkracuje život.
Také bychom mohli pít pouze přírodní pramenitou vodu ze studánek, vodu nabíranou do hliněného džbánku a chodit pro ni, než se ucho utrhne. Protože člověk do sebe dostává ročně asi 50 tisíc mikročástic plastů. Z balené vody je to až 130 tisíc kousků, z vody kohoutkové asi tak 4 tisíce mikročástic. Ročně do sebe dostaneme jídlem i vodou asi tak 5 kg plastů.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/mikroplasty-castice-plast-konzum…
Chemie je dnes všude kolem nás a bez ní se prostě neobejdeme, i kdybychom hospodařili na malém políčku a důsledně se jí vyhýbali, stejně budeme kontaminováni chemií.
Ta situace nemá řešení, chemie se nevzdáme, tak budeme směřovat úspěšně k chemické civilizaci, a naše potrava bude z části z plastů.
Chemie.
Pane Gerd.
Přesně.
Ona je to také honba za velkým ziskem.
Není organické hnojivo,tak šup umělá hnojiva,postřiky podpůrné růstu,jarní přihnojování ledkem,postřiky proti plevelu,postřiky pro rovnoměrné zrání,při uskladňování a pak sila v pekárnách.
S tou Schillerovou jste mě potěšil,ale kdo má pravdu,Babiš tvrdí,jak si stát vede dobře a Schillerová škrtá kde co,vymýšlí další daně a inflace také vysoká.Někde proběhla informace,že s tím státním rozpočtem to není slavné.
Chemie
Hromadu chemie do zemědělství dodává Agrofert. Nelze čekat změnu v dohledné době. Chemie nás bude provázet našimi životy i nadále.
Hluboká orba
je chybná technologie.
Tak jsem dočetl, dopil kafe…
Tak jsem dočetl, dopil kafe a jdu sbírat mandelinku ty potvory ze svých 15 m2 brambor.
Vidláku, úžasný článek !
Nic kvalitnějšího z této oblasti jsem nečetl, některé skutečnosti neznal. A to se o zemědělství dost zajímám.
Alena Schillerová
Andrej Babiš se musel zbláznit, když ministrem financí udělal Alenu Schillerovou. Ta dáma má totiž potenciál mu prohrát volby, protože je celý život jen ve státním sektoru. Z Wikipedie o n9:
Pracovní kariéru ve finanční správě začala v roce 1991 jako právnička na Finančním úřadu Brno-venkov, kde se pak v roce 1994 stala vedoucí právního a exekučního oddělení. V letech 1995 až 2006 byla zástupkyní ředitele Finančního úřadu Brno-venkov, mezi roky 2006 a 2012 pak přímo ředitelkou. Krátce pak pracovala jako zástupkyně ředitele a vedoucí Odboru metodiky a výkonu daní Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj (2013 až 2014) a ředitelka Odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství (2014 až 2015).
Celý život pracuje na Finančních úřadech a měla by tedy být plně kvalifikovaná na funkci ministra financí. A přesto vymýšlí nápady na zvýšení daní z nemovitostí. Což je jeden z posledních bonusů, které ČR pro své obyvatele ještě má. Pojídají potraviny dražší než v Německu za platy výrazně nižší. Z jednou zdaněných peněz si pořídí zdaněný materiál, postaví, koupí nebo opraví dům, a platí další daně. A teď mají platit daně z nemovitostí ještě vyšší, což dopadne především na voličskou skupinu Andreje Babiše.
Kdepak Milion chvilek pro demokracii, stávka na Letné a nějaký do nedávna úplně neznámý Mikuláš Minář. Andreje Babiše odstřelí Alena Schillerová! Ta dáma má značný potenciál mu prohrát volby.
Tak jestli chce Milion chvilek dále odvolat Andreje Babiše, úplně postačí, když poradí politikům PAL (ODS, TOP09, STAN, Piráti, ČSSD, KDU-ČSL), aby všechny nápady Schillerové vehementně prosazovali, a uspořádali předčasné volby. Místo kampaně Antibabiš pak stačí sebrané výroky a nápady Aleny Schillerové, aby Babiš prohrál volby.
Zvýšení daně z nemovitostí těžce dopadne na lidi, co si našetřili na dům, byt nebo chatu či chalupu, mají nějaký záhumenek a pozemek. Ti nejbohatší ty pro ně směšné drobné zaplatí, ti nejchudší o majetek přijdou, protože na daně nebudou mít. Alena Schillerová neomylně likviduje voliče Andreje Babiše.
Pokud chce vybírat vyšší daně, je zde jen jedna cesta skrze růst ekonomiky a platů. Všechny ostatní cesty výběru daní jsou již zavřené. A Alena Schillerová se na funkci ministryně financí opravdu nehodí, její nejvyšší možnou metou je náměstkyně. Nutně potřebuje někoho, kdo její nápady bude filtrovat, než je přednese voličům.
Nebo je jejím úkolem zlikvidovat Andreje Babiše a odehnat mu voliče? Pak dělá svou práci skvěle.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ministryne-financi-nabada-mesta-jest…
Je vidět, že Schillerová zoufale shání peníze
Sektorová daň, která se nabízí, je kvůli Babišovi neprůchodná.
Zdanění zisků tam, kde vznikly by byla také cesta. Muselo by to ale platit pro celou EU. Takže jde o náročnou operaci. s kterou nebude souhlasit Lichtenštejnsko a Kypr. Zbývá jen naložit slabším.
Slabší
Slabší ekonomikou v EU jsme my, a ekonomické problémy budou příčinou rozpadu EU. Žádná ideologie, životní prostředí, boj za práva menšin nebo náboženství. EU vsadila na sjednocující náboženství islámu a kdo s tím nebude souhlasit, je nepřítelem EU! Co se týká ekonomiky, bude zde nejen odvážení zisků z dividend a podseknuté mzdy, ale ještě budeme ožebračováni daněmi. Schillerová je šílená a odežene Babišovi tolik voličů, že způsobí jeho pád. PAL by si měla uvědomit Napoleonovo heslo, že když nepřítel dělá chyby, nemají jej rušit.
Puck: Nepravda. Banky lze
zdanit zcela bez problémů. To předvedl Orbán v přímém přenosu.
Samozřejmě, že se toho nedočkáme. Nejsme v Zemi krále Paprikáše.
Určitý posun se děje
Ještě v dubnu říkal, že bankovní daň zavádět nebude. Náklady že banky přenesou na občany a výši svých zisků zachovají. Což asi platí. Takže, podle něj je sektorová daň nesmysl.
Pak přišel s Fondem národního rozvoje, kde by banky odváděly 10 - 20 % z dividend.
Nyní prohlásil, že je ochoten přistoupit na požadavky Hamáčka.
Re: Puck Kdo nebo co by mohlo zabránit
obyvatelstvu hromadně přejít k zahraničním bankám v případě, že banky domácí by zvedly poplatky?
Já jsem to tak udělal v případě tržeb v eurech.
Slovenské finále bylo takové, že jsem sice platil skoro stejně, jako v bance české, ovšem s balíkem služeb, o jakých se mi v ČR ani nezdálo.
Gerde, co se zamyslet a…
Gerde, co se zamyslet a popřemýšlet jeslti neřekla něco co nechápeš? Vem si co je v zákonech a jestli je potřeba je měnit, aby tobě Gerde zvedli daně? Na našem okrese jsou 2 obce co mají maximální koeficienty, takže drtivá většina může jenom rozhodnutím zastupitelstva zvednout daně :D
Ale uznávám, že hodně slov jsi použil, ale nekomentoval jsi co skutečně řekla ;)
A to ty plasty budou ve mě?
Nebo vyjde plastové houno?
Plasty
Naštěstí z nás plasty vyjdou na WC. Ale nepatrná část mikroplastů se dostane i do těla člověka a už tam zůstane. Něco jako těžké kovy. Plasty nejefektivněji rozkládá UV záření.
Re: Ládik!!! No prostě budeš
srát balená hovna. Něco jako když ti bába v suproši zabalí do igelitu dvacet deka cikánky. Máš s tím problém?
No pak se naskýtá úvaha,…
No pak se naskýtá úvaha, jestli lidská hovna už nepodléhají pravidlům tříděného odpadu a jestli bychom neměli začít srát do žlutých popelnic pro plast.
Re: Maneca Ó, nikoli, hovna podléhají
předpisům ADR, je to skupina 9.
Neboli až do Brusele nastoupí ten správný Rudý - pardon - Euro komisař, rozšíří povinné označení při transportu tohoto SUB-SRÁTU a vy osobně budete nosit na pravém prsu a levé hýždi slušivý oranžový obdélníček z hliníkového plechu o rozměrech 300 x 400 mm.
Nejlépe ověřit pokusem.
Bude vám dovoleno připsat si zásluhu o rozvoj vědy.
No, možná až lidé zjistí, že…
No, možná až lidé zjistí, že ona mandelinka bramborová je ve všech svých stádiích vývoje vynikající do buchet, či jako koření do piva, začnou ji lidé či firmy ručně sbírat ve velkém.
Jinak - znáte to: "Proč stříkáš jen část jahod, okurek, brambor,... ?"
"No, to stříkané je na prodej, to nestříkané pro sebe. Přece pro sebe nebudu stříkat."
Každý, byť sebezdravější postřik je pro lidské tělo nepřirozený a tedy škodlivý.
A to nemluvíme o GMO, nebo jak se ty genetické modifikace jmenují.
Nevěděl jsem že je Vidlák tak cynický,
tedy já k stáru (70+) bývám často taky. Jen bych trochu opravil to Vidlákovo, "dělá se to již od padesátých let". Do roku 1960 jsem pravidelně byl na prázdninách na statku (u dědečka, bratra mé babičky). Za jeho života JZD nepřicházelo v úvahu, děda byl tvrdší než Brzobohatý ve filmu Všichni dobří rodáci, bojoval na Piavě, kouřil a pil s mírou. Měl štěstí že měl jen 10 ha v polabí, takže ho bolševik nemohl vyhnat z vesnice, jako to udělal těm bohatším sedlákům.
A u něj jsem se naučil co je to selské hospodaření (úspěšné, postavil novou stodolu a pak svépomocí i "vilku" místo staré chalupy, měl koně, vozil pana faráře v kočáře do kostela).
Je to bezodpadové hospodaření, veškerý "odpad" se zase použije, chemie neexistovala (to by musel kupovat, a proč).
Takže bez chemie to jde, jsou i dnes lidé co pěstují necertifikované (to je drahé a zbytečné) "bio",
jen si musíme uvědomit, že oproti 1960 pivo zdražilo 15-20 krát, průměrný plat narostl 15-20 krát (cena Plzně v hospodě, to je moje měřítko inflace. Jenom Plzeň je stále stejně kvalitní produkt a lze tedy srovnávat), vepřové zdražilo 10 krát (některé části míň, něco víc), hovězí zdražilo hodně ale kuřecí málo, ale mouka pořád stojí jen cca 3 krát tolik, cukr jen 1-2 krát tolik. Takže za dobrou mouku bychom měli i víc zaplatit.
Já bych raději platil za mouku 15 krát tolik než kdysi (i takové mouky jsou, ale Vidlák mi asi řekne že je tam chemie stejně) protože za dobrý kváskový pšenično-žitný chleba platím taky tak 15 krát více než 1960.
Myslím, že hlavní problém našeho zemědělství je v tom, že naši drobní zemědělci (nyní drobný=100 ha) nedrží podíl v místním zpracovatelském průmyslu a maloobchodě. Takže zisk jde pryč od nich. To pochopil Babiš, má silnou chemickou výrobu ale proto skupuje i půdu a skupuje potravinářskou výrobu. Zatím vytvořit i prodejní síť se mu nedaří. Z toho ale plyne že Babiš nás chemie nezbaví, to mohou jen ti drobnější zemědělci, keří by měli dostávat vyšší dotace na hektar než ty obrovské agrokombináty.
Pivo
Plzeňské pivo se kvalitou zhoršuje, to víte, zisk. Místní Gambrinus se skoro nedá pít, jaké je to europivo. Co se týká bezchemického zemědělství, bez chemie se dnes sedlák neuživí, má výrazně (asi 3x) nižší výnosy než s chemií. Bez chemie dnes hospodařit nejde. A i kdyby vypěstoval za draho bez chemie, přesto chemii nacpou do třeba chleba.
Ano, chleba je plný chemie
dávají tam různá změkčovadla (aby vypadal dlouho čerstvý) a jiné sajrajty. Proto kupuji kváskový pšenično žitný, ale musíte vědět kde. A ten stojí přes 40 Kč za míň než kilo.
chleba
Pšenično - žitný chleba je pouze "obchodní označení". Fakticky bývá pouze žitno - pšeniční. Výjimečně (moskevský) má v chlebovém těstu žitná mouka vyšší podíl než 50%. No jo, ale to je čeština, kdo se jí má v marketingovém oddělení pekáren zabývat, že.
Re: Milan V Plzeňské pivo je
eurohnůj non plus ultra. Gambáč se nedal chlastat už za bolševika, tedy kromě Světovaru. Skončil jse s ním po jedné z tehdy početných návštěv osvěžovny na kraji Plzně. Jmenovala se "Na desítce". Kousek od kasáren na Slovanech
slovem Plzeň myslím pouze Prazdroj,
v Praze chodím pouze na Prazdroj z tanku (doporučuji U Rudolfina nebo U Jelínků) , to nemá chybu, je to skoro tak dobré jako na spilce.
A musíte být štamgastem, pak Vám ho načepují do vychlazeného půllitru.
Gambrinus nepiju.
... slovem Plzeň myslím pouze Prazdroj
... no nevím, od té doby co to "kočírují" buď Zulukafři, nebo teď Japonci, tak se i z toho Prazdroje stal jen o trochu lepší jurobier ... a že by se k vám dostalo k pití "to srovnávací pivo", vařené v minivarně a dokvášené v ležáckém pivním sudu, jak tvrdí pivovar, tak to pochybuji.
A co se týče doporučených šenků ... zbytečné komentovat.
Prazdroj
Jakékoli pivo točené v hospodě z tanku je mnohem horší než ze soudku. To jsme věděli již za bolševika, když se doprava piva v cisternách začala tady zavádět.
Gambrinus nepiju
Jóóó vy myslíte ten "minipivovar Patron", co navařil před lety ten tak výtečný ležák ...
Nikoliv
Byla by to hezká představa, že pivo v našem statutárním městysi (mám na mysli Prazdroj) je pořád stejné.
Není.
Technologie jeho výroby se pochopitelně změnila a pivovar je v podstatě také chemička, když už je dnes řeč o chemii.
Pivo se změnilo jak směrem pozitivním (lepší hygiena, delší možná doba skladování atd.), tak směrem negativním (viz výše).
Protože nejsem sládek ani jiný odborník, a dokonce ani nijak výrazný pivař, předkládám jen své subjektivní pocity z pití piva zde u nás, podpořené ovšem názory mých přátel, spíše zdatných pivařů:
- Jak pivo chutná záleží v konečné fázi hodně na hostinském. U nás hodně dobrých hospod s kvalitním pivem (Parkán, Lokál, Lékárna, teď nově i rekonstruovaný Šenk, Švejk a dokonce i ten obyčejný Žumbera u nás za rohem /ovšem já mám za rohem skoro všechny.. :-) ).
- Kdo měl možnost ochutnat pivo vařené "po staru" na tzv. šalandě (pouze "pro zvané"), konstatuje, že to je dost jiný nápoj, než to vařené moderně v cylindrech. Chutnější a pitelnější. Ovšem náklady a množství produkce se nesmí brát v úvahu, ekonom by zaplakal.
- Domů kupuji lahvové třetinky. Kupodivu (nechtěl jsem věřit, ale je to tak), i pro laika je poznat rozdíl mezi třetinkou pro domácí trh a na export (liší se i lahví) - to exportní je prokazatelně chutnější. Proč, to nevím a vzhledem k mojí celkem minimální spotřebě (na zdejší poměry) to ani neřeším.
Tož tak s pivem, ale nestěžujme si. Kdo ochutnal pivo třeba za oceánem (Budweiser atd.), je rád, že to u nás je tak, jak to je.
mám v Plzni
řadu bratranců a setřenic a taky jsem tam byl 2 měsíce na vojně, kvalitu hospody Na parkáně mohu potvrdit kdysi i teď. Pořád přes sebou vidím ten starý pořad v televisi jak v Plzni udržují malovýrobu piva (Prazdroj) v sudech, vařeno po staru, aby mohly srovnávat chuť současného s tím původním.
Řadu let jsem si pivo též vařil, vím, jak je těžké udržet stejnou chuť, já měl pokaždé originál (většinou kvalitní).
Pivo nesmí být chemie, ani žádná pasterizace a filtrace.V současnosti jsem v Praze nadšen z mnoha minipivovarů, ve čtvrtek jsem pil ve Spojovně vynikajícícho Letňáka (lehká letní devítka). Pivo je čistá biotechnologie ze sladu, chmelu a vody, NIC JINÉHO, Němci to mají i v zákoně.
Jinak lahvové piji jen z nouze, není nad čerstvé, živé pivo (třeba když jste na exkursi v pivovaru) nebo pivo z tanku (v Praze už v řadě hospod).
Budweiser
Kdo ochutnal pivo za oceánem, měl by dostat metál za hrdinství.
Děkuji Vidlákovi
za dnešní text.
A docela se podivuju, v jakém klídku jsou ostatní diskutující. Že žeru pšeničné "krocany" z mouky otravované v silech, to už jsem rozdýchal. Ale graf zvyšování užití látek typu Round up s grafem nárůstu tzv. civilizačních nemocí mne až tak moc v klidu nenechal. Možná proto že už jednu takovou civilizační "mňamku" mám.
Potenciálním kritikům mého příspěvku poradím následující. Nabalte si krosnu třiceti kily balastu, připevněte si ji na záda a zalezte s ní na noc do postele.
Pokud budete schopni ráno i s tou krosnou vstát, obujte si lyžáky, natáhněte na ruce palčáky a zalepte si jedno oko. Pak můžete vyrazit od postele na hajzl a do kuchyně s alespoň minimální představou, co taková "nemocička" obnáší. Kdo vydrží v této "výbavě" 24 hodin, má ode mne oficiálně přislíbeno deset digitálních slepic. Deset proto, že jsem štědrý, digitálních proto, že jsem si naprosto jist skutečností, že to nikdo z vás nedá.
Druhá strana mince - jsem rád, že mohu opět s čistším svědomím dál zaneřáďovat planetu. Třeba jízdou na starém dvoutaktu. Na zemědělce a propagátory baterkové mobility totiž nikdy mít nebudu.
Kocovina?
No jo, kocovina bývá hrozná, to máte recht...
Takové "kocoviny" jsem si…
Takové "kocoviny" jsem si také chvíli užil. Asi dvanáct let. Teď už tahám jen takové dvě cihličky. A žádnej dochtor mi nepomohl, jen "šarlatánka". Tudíž Targusovy virtuálky se mě netýkají, ty ať si (s)chová pro nevěřící tomáše.
Re: fotrák Mně nepomohli
ani jedni, ani druzí. Na všecko, co aspoň trochu brzdí rozvoj nemoci, jsem si musel přijít sám.
Za odměnu mám u felčarů nálepku mimořádně odolného jedince, který se vymyká tabulkám a statistikám...
Nebo-li :"Tady se stal…
Nebo-li :"Tady se stal zázrak..." Jo, pár takto odolných jedinců také znám. Jednoduše - do tabulek je nezařadíte.
Re: Godot Jste
trapný.
Trapnost vypadá zcela jinak,…
Trapnost vypadá zcela jinak, Targusi!
Godot zareagoval pouze v mezích, kterými jste tady vy osobně popsal svoji chorobu! Ty vaše tady hrdinsky pronášené batohy s horalkami naopak Godotovi mohly asociovat jím jistě taky "nošené" (=prožité) kocoviny. Pokud s jeho asociací kocoviny máte problém, tak o své chorobě nepiště vůbec, nebo se naopak o ní zmiňujte tak, jak byste si vy sám přál, aby jiní na vaše břímě reagovali.
Re: Anonym Vyliž mi řitní otvor,
dělá mi to dobře. Za odměnu ti pak podám jeden útržek hajzláku.
Jistě
To je moje oblíbená pozice.
K tataráku
chleba nepotřebuji a ve spálené topince už nic vadného není.
bať, bať, Ládiku a ani…
bať, bať, Ládiku a ani nemůže, mám to taky ověřený pokaždý, když vynáším popel po petkách do popelnice!
Líbí se mi,
že většina vidí všechno špatné, jedovaté a
Re: Anonym Brzy
umřeš.
umřeš?
... že by zase batohy a horalky, ale už v rozvinutějším stádiu?
Re: Anonym Je to
možné, ale já horalky nejím a ruksaky nenosím. Mně stačí devítka, ostatní se rádi podělí. A rozvinuté stádo jsem taky dlouho neviděl. To čeká na tebe, chybí jim soudruh vedoucí.
Mám svého Vidláka
Moc děkuji za otevřené a srozumitelné vysvětlení dané problematiky. Bohužel je to ještě horší, než jsem si myslel. Zkrátka, jak by řekl klasik, nepotěšil jste mě...
Zeleninu již dlouho kupuji na farmářských trzích v Dejvicích u svého Vidláka (Karel Havrda Syrovín). Než jsem pochopil o co jde, tak jsem se hrozně divil, proč lidé stojí frontu na takovou obyčejnou, trochu i flekatou zeleninu. Pak jsem pochopil, že nepoužívá chemii. Ze salátu vám občas vyleze housenka, ředkvička je někdy napadená drátovcem a pod. Ale chuťově - paráda. Jeho pozdní brambory na zimu - nikdy jsem lepší nepoznal. Atd., atd.
Ať žijí všichni poctiví Vidláci!
http://www.zelenina-syrovin.cz/