A dál?

200.000 lidí demonstrovalo na Letné proti Andreji Babišovi. Takhle dopadlo našich třicet let demokracie. I když máme ústavu, kterou koncipoval ó velký Václav Havel, i když máme moc zákonodárnou, výkonou a soudní, i když máme dělbu moci, svobodné volby, komunální správu, krajské instituce, i když máme statisíce úředníků, i když přejímáme tisíce stránek směrnic z EU a vůbec přejímáme celé pasáže unijního práva jako celku, i když máme mezinárodní dohody ve kterých se zavazujeme k lecjaké ptákovině, dokonce i když jsme z hlediska ekonomiky a stavu demokracie asi třicátá až čtyřicátá země z dvou set na světě, stejně za všechno u nás může jeden člověk. 

Musíte uznat, jistý pokrok tu je... před třiceti lety za všechno mohla Strana s velkým S, která se nechávala volit sama, žádná opozice nebyla, neexistovala soukromá m média a vůbec nebylo ani snadné ani bezpečné nějak demonstrovat. 

Poslechli jsme si, že Babiš může za sucho i mokro, může za justici, stav silnic, je v podstatě diktátor, chce moc, moc a moc, je nebezpečný celému civilizovanému světu, ale občanská společnost se naštěstí probudila. Podle organizátorů se probudila o dost víc než podle policie, je jich prý 350.000.  

A dál? 

Kromě toho, že se slaboučká sociální demokracie může šprajcnout a nepodpořit vládu při vyslovení nedůvěry se nestalo vůbec nic. I kdyby na Letné bylo skutečně 350.000 lidí, Babiše jich nevolilo ještě mnohem víc. Nějaký milion voličů, kteří to hodí komukoliv, jen ne Babišovi u nás nejspíš bude. A k tomu tu bude ještě hodně voličů, kteří mají Babiše na háku a úplně nejvíc voličů je těch, kteří mají celé volby i s celou naší demokracií u zádele a vůbec k volbám nejdou. 

Byla to velká masa lidí, sdělila do éteru své požadavky, ale nic dalšího z toho neplyne. Babiš má mnohem víc protivníků a nebezpečnějších než jsou pokojní demonstranti. 

Další setkání bude 17. listopadu. Možná tam bude zase víc lidí. Možná jich už bude tolik, kolik jich bylo v roce 1989. 

A pak se podíváme v přímém přenosu, jak to tenkrát doopravdy bylo. Zda nám komunismus padl kvůli demonstracím nebo kvůli předání moci, které už bylo dávno někde dohodnuto a zorganizováno.  Uvidíme, zda kvůli demonstracím padne Babiš. Moc bych si na to nevsadil. Za posledních třicet let demokracie u nás padaly hlavy výhradně z vůle poslanecké sněmovny. A do voleb daleko. 

Prolbém je v tom, že u nás žádná veřejnost, ani ta vůči Babišovi nepřátelsky naladěná, nesnese násilí. Milion chvilek nemůže zastavovat dopravu, blokovat zásobování, zapalovat popelnice, házet dlažební kostky. V té chvíli ztratí jakoukoliv podporu. Jak se začnou objevovat maskovaní Atifáci, přestanou jezdit rodiny s dětmi. 

A vzhledem k tomu, co jsme viděli v posledních letech ve světě kolem, dopadne to podobně i v případě nějaké té mrtvoly. Okamžitě by to znamenalo, že se lidi zavřou doma, protože jedna věc je demonstrovat pokojně za demokracii a jedna věc je demonstrovat  za hvízdání kulek. 

Babišovi stačí, když nechá demonstranty být, ať si demonstrují. Dokud nezaloží stranu a nepustí se do politiky, nemohou ho ohrozit. Pokud začnou dělat bordel, nemohou ho ohrozit, dokud nezi ně budou chodit Totálně Odvaření Politici s Kalouskem v čele, nemohou ho ohrozit. A pokud do politiky vstoupí, ušpiní se od toho hnoje, že budou od Babiš k nerozeznání. 

Všímáte si, jak rychle se ušmudlali Piráti a všichni ti staří političtí pardálové sice mohou milionkrát mluvit o slušnosti, ale nějak to na nich nikde není vidět? 

Mně osobně z toho vychází, že demonstrace mohou přinést jediný výsledek... mohou demaskovat mýtus pádu totality, jak stateční studenti na náměstích přinesli demokracii.  A mohou v Evropě vyrobit dalšího Orbána, který ví, že po něm všichni jdou a musí se snažit a nesmí dělat chyby. 

My ostatní si můžeme být jisti, že oligarcha, aby zůstal naživu a bohatý, bude spouštět ten nejvelkolepější sociální program, který tato země zažila. Důchodci už dostávají. Rodiče s dětmi také. A těch možností do budoucna - odpouštění dluhů, zaražení exekucí, zaražení byznysu s chudobou, stavba sociálních bytů, prodlužování dovolené, zvyšování minimální mzdy, právo na práci, levný internet... 

Oligarcha bude muset. Demonstrace mu ukazují jednu věc. Opozice i koalice mu zakroutí krkem, pokud dostanou příležitost. Každá tato demonstrace mu připomene, že má jediného spojence - českého voliče. Toho nesmí naštvat.