Není úniku

Dotaz, zda jsme štastnější a zda se máme lépe, než za socíku nejde korektně odpovědět. Jak kdo, jak kde a jak v čem. Takže asi platí, že se máme jinak. Vzpomínám na své prarodiče, kteří zažili Rakousko-Uhersko a nepatřili rozhodně k privilegovaným 5%. Se začátkem hrozných sedmdesátých let minulého století už byli v penzi a s prvními léty vlády Husáka si pochvalovali. že se ještě nikdy neměli tak dobře, ani když za I. Republiky pracovali. Napsali mi to dokonce v dopise. Asi ten dopis dám do nějakého muzea totality. Takže záležitost "mít se" je velmi relativní a mění se v čase.
Co je ale konstantou, v čase neměnnou, je myslím pocit lidské důstojnosti. I toho lze dosahovat různě. Goethe řekl, že lev je i v kleci lvem. Moc sice asi štastný není, ale pořád si drží svoji důstojnost, zkuste mu tam strčit do klece prst.
Moje babička, co si potom pochvalovala Husákovo časy, konstatovala po roce práce u Bati, že nikdo z jejích dětí k Batovi nesmí. Asi u toho slavného Bati pocit lidské důstojnosti nenašla, i když asi nadprůměrné peníze asi ano. Tak se udělala pro sebe a i během Velké hospodářské krize úspěšně živila celou rodinu. Určitě měla spoustu starostí a stresů, ale cítila se důstojně i v jednání s velkými pány.
Ještě pár slov ke zdravotnictví. Nesouhlasím, s konstatováním Vidláka, že je v horším stavu. Když na to půjdeme přes obraz Nemocnice na kraji města, tak možná. Ale zejména ve zdravotnictví se chca nechca projevuje vědecký pokrok. Ten by byl i pokud by tu vládl po roce 1989 Protektorát. A prodlužující léta dožití? S těmi je to stejné a navíc, k tomu se laudátoři současného režimu vůbec nehlásí, za období posledních 30 let se nenarodil zhruba milion dětí. Počítáno se stejnou porodností jako za socíku. Zkuste si nastavit rovnici výpočtu dožití a do proměnné počtu narozených přidat 1 milion +.

Ano máme se jinak než předchozí generace, v něčem líp, v něčem ale hůř. Pokroky ve vědě jsou po třiceti letech vidět. Třeba ve zdravotnictví, kdy já sám žiji o deset let déle než můj táta s chorobou, se kterou si tehdy v celém světě nevěděli rady. Ale na rozdíl od mého otce se bojím chodit večer po ulici, v parku a neb by mi v případě potřeby nikdo nepomohl, ani policie. Na rozdíl od mého otce ale nevidím že se moje děti a vnoučata budou mít líp, že se společnost vyvíjí tím správným směrem.
Vcera jsem psal, že v minulosti, každá generace viděla technický pokrok, zlepšení ve společnosti, tedy kromě válečných dob. Rodiče viděli, i doufali, že jejich děti budou žít líp. Proto taky společnosti dávali a budovali ji. To si myslím, že pro naši, bělošskou, křesťanskou civilizaci dneska už neplatí. Ta naděje tady celospolečensky chybí. Já pořád doufám že se to změní.

Přátelé, buďme (i přes všechny zmíněné problémy, strasti …) alespoň trochu pozitivní. To pak vlastně dáváme za pravdu chvilkařům, ekoteroristům i dalším aktivistickým tvůrcům "blbé nálady". A co se týče štěstí? Každý jej asi zažíváme takřka denně - někdy aniž bychom si to uvědomil (já to např. uvědomil naposled včera, kdy mě přivolali k autonehodě tchána). Ale někteří z nás asi hledají něco co prostě neexistuje - zejména pokud si stanovují nereálné cíle (vzpomněl jsem si na citát Arthura Schopenhauera "Zcela šťasten se necítí nikdo, ledaže by byl opilý." )
Tedy za mně - bylo hůře i lépe, teď je tomu není jinak - jen se ty plusy a mínusy přesouvají jinam než jsme byli my "předsametoví" zvyklí.
PS: pro opravdové pesimisty mohu domluvit exkurzi do táborského krematoria, a pak si můžeme znovu pohovořit o současných "problémech".

Pavte Vy jste mi připomněl historku z dětství,
to jsem viděl kluka ,jak prutem šťáral do vosího hnízda a taky potom podle toho dopadl.
Vy jste minule přiznal svou věkovou skupinu a dnes diskutujete s věkovou skupinou, která chodí k lékaři častěji , protože je starší.Konec konců to Vás také čeká. No a ta skupina má své dnešní zkušenosti a proto ty reakce.
Targus dnes Veverce řekl " Že tady šíří blbou náladu".
Berte to z té pozitivní stránky věci, že filozoficky vzato ta naše nespokojenost je hnacím motorem k odstranění nedostatků. Sice nevíme, kdy bude líp, ale snad bude.
Kdysi nám nám pan profesor řekl, že v populaci jsou jen 3 až 4% těch, kteří jsou schopni navrhnout něco nového. Tím nemyslel pouze věci, ale i procesy. No, a já si dnes nemyslím že to jsou ti, co jsou dnes v poslanecké sněmovně a v senátu. Pan profesor nám však neřekl, kolik je v populaci zastoupeno všiváku s drzým čelem, kteří mají tu odvahu napsat se na kandidátní listiny a jít do politiky. Politik neví, politik se domnívá, že ví a protože nenese žádnou odpovědnost jde vývoj tak, jak jde a my všichni si to následně musíme protrpět. Vy třeba to že tady dostáváte co proto.

Stran štěstí a koneckonců všech otázek, které nastolil pavt či profesor Budil. Každý bude odpovídat subjektivně a na základě svého nastavení a hlavně svých osobních zkušeností. Čili z ev. statistiky vyjde jakási celková míra spokojenosti či nespokojenosti, která zase je v podobných případech nějak interpretována a jak už to bývá velice různě. Nevím, mne tyhle věci neoslovují. Co se týká štěstí, tak to bych vůbec nespojoval s politikou. Pokud mám okolo sebe v rodině pohodu, přátele - tak holt mohu být šťastný za jakéhokoli režimu, který mne nechává na pokoji, který mne nechá žít a nemám nějaké podstatné existenční problémy. I to je subjektivní. Někdo nebude šťastný nikdy, protože nikdy nebude díky svému nastavení dost bohatý. Třeba.
Koukám, že jste se tu pustili do pavta. Myslím, že zbytečně. To, co konstatuje pavt je prostě pravda. To přece není o tom, že by pavt tvrdil, že zdravotnictví je ideální, skvělé, bez chyb nebo snad bez problémů, i o konkrétních průserech nemluvě. Je to něco podobného jako v ekonomice. Maneca tu včera nebo předevčírem dala odkaz na rozhovor Bobošíkové s ekonomkou Lipavskou. Je to podobné i v této oblasti. Ona tam má třeba grafy, které ale srovnávaly jen bývalé země RVHP a ty křivky byly vlastně stejné jen posunuté stran výchozí pozice. A chyběly mi tam grafy těch západních zemí. Mně z nich vyplývalo, že ten vývoj v Polsku, Maďarsku, na Slovensku je vlastně stejný. Měli jsme lepší startovací pozici a ten rozdíl pořád zůstává konstantní. Jsou to jen nějaká čísla, která srovnávají jednotlivé země. To jestli se nějaká čísla celkově zlepšují. Nic nevypovídají o situaci jednotlivců. Je logické, že po pravici, která tu byla a která tvrdila vše zařídí trh a vůbec nerespektovala zda vůbec je možné, aby všichni byli nadaní, úspěšní a ať jsou ponecháni napospas trhu, se normální lidé takovému pojetí vzepřou. Ale ta čísla se holt zlepšují. Pavt píše o té stránce čísel a srovnání s ostatními zeměmi, ostatní o osobní zkušenosti, do které jsou zahrnuta i osobní selhání a kvalita či nekvalita konkrétních zdravotníků, vedle nějakých průserů dočasné či setrvalé povahy.
Já jsem celý život zdravý, lékaře jsem vlastně nikdy nepotřeboval. Jen se mi trochu zvedl tlak a tak něco slabého beru na snížení a tak jsem se dostal do pravidelného styku jak s obvoďákem tak s kardiologem, který mne hlídá 1x ročně od doby, kdy mne tam poslal obvoďačka. On mi vždy napíše, kdy se mám za ten rok dostavit a ještě mi pošlou SMS upozornění, když se datum a hodina blíží. čekal jsem jen jednou nějak přes hodinu, jinak jdu do ordinace v době, kdy jsem objednán. Hlídá mi jako kuřákovi plíce a tak mne jednou za rok pošle o patro níž na rentgen s žádankou, kterou dám na recepci a jsem během 1/4 hodiny zrentgenován. Nikdy tam žádna fronta není. Obdobně u obvoďačky, pravidelné odběry a prášky, vše vyřízené sestrou vždy tak s 1/4 hodinou čekání. Poud jde o prášky rovnou zaklepu a nečekám vůbec - po telefonické domluvě mám recept nachystaný Jen jednou tam byla plná čekárna a po hodině jsem sestře čekaje na odběr krve v klidu sdělil, že jsem zdravý, že tam mají plno lidí s akutní potřebou (chřipky), že přijdu jindy. Vše v klidu. Znovu je to moje zkušenost a jsem vlastně zdravý.

Jen to zdraví nejde v plné míře ovlivnit, nějaké geny jsou přece jen zděděny. A zdravotnictví. Nemocnice nepřijme člověka s tlakem 240/120, a to opakovaně. Doktorka na příjmu řekne "tak si ten tlak neměřte". Bez známosti není šance se do nemocnice dostat - to za komanče nebylo. Po použití známosti se příjem podařil, to už byl tlak 300/130 (měřeno 4 různými přístroji, bo ani doktoři nevěřili a střídali se u postele jak svatí na orloji) - to jsem nebyl já, ale partnerka. Mě vyhodili z pohotovosti s ledvinovou kolikou ve 2 v noci, únor, venku -10°C. Už do nemocnice nepůjdu, není proč. Otec umřel v neděli, 90, zcela zdráv, ve spánku. Ke štěstí je zapotřebí zdraví a minimální kontakt se státem.

Dnes je téma ŠTĚSTÍ a troll píše o zdravotnictví. Alexi vy máte skutečné štěstí, protože není každému
zhury dáno. Zdraví je základ a předpoklad štěstí. I když můj kamarád říká: " Na TITANIKU byla
spousta zdravých lidí, ale přežili jen ti co měli ŠTĚASTÍ !"

hlavne se moc na nic nepripravujte, nebo budete radikalove a pujdete do vezeni, a o nicem nepiste

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kdo-jsou-nemecti-prepperi-hromadi-…
Skupina Němců hromadí jídlo i zbraně. Čeká občanskou válku a chystá se na "Den X"

ale jsou i dobre zpravy

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/cast-muslimu-podkopava-demokracii-…

Mě teda bylo v 89 devatenáct. Já se mám pořád dobře, protože se prostě neumím mít špatně. Pravda, jsem zdráv.
Trubač

Reakce na reakce na Bestův kometář k odchodu Výborného z čela Lidovců:
http://nonserviam.cz/dobry-vtip-pane-beste/
Holt černý humor je hodnocen podle směru, kam je jeho špice namířena.

Tak a o to šlo u Besta. Těm kteří přejí smrt někomu a dokonce i vymření(holubová) tak se dnes čílí, pro mě klasické pokrytectví. Best by to nejspíše nikdy tak nenapsal a ani to zřejmě tak jak jej mnozí pochopili nemysle. Jo Holubová ale ano a celá ta PAL co se týče Zemana tak taky a v tom je ten rozdíl.
Ještě přidám jednu dnešní příhodu. To, že řízení autobusů přebírají stále častěji Ukrajinci jste nejspíše někteří z vás již zaznamenali, to, že ten autobus řídí ve většině jako kdyby jej ukradli tak zřejmě taky. No a dnes mě vyprávěla manželka jak při cestě do práce jeden takový přijel , málem jí nestačil zabrzdit na zastávce(lehce dobíhala za skřípění brzd, další zastávku už ale přejel a když jej na to lidi upozorňovali tak začal ječet že se učí a ať mu dají pokoj. Jo, čekají nás pěkné časy. Jen dodám, že když to manželka vyprávěla v práci, tak ženský přitakávali a děsili se společně, jedna říkala, že trasu kterou ještě nikdy neujela pod šet minut s osobákem, tak ten šílenec za volantem udělal za čtyři.

Ještě dodám, že Besta nehájim, přestřelil a neměl to napsat. Mě se to také nelíbí a Bestovi to také zřejmě došlo a poznámku smazal. Jen jsem chtěl říci, že když umřel Karel Gott, tak předchůdce Výborného to s takovým ubohým přístupem začal. Ale máte pravdu všichni kterým se to nelíbí, nechtějme být jako oni.

Jen pro připomenutí.
Pavel Bělobrádek v reakci na smrt Karla Gotta uveřejnil ve svém Twitteru příspěvek: „A ta anticharta...ale o mrtvých jen dobře. Stejně nám vláda tají, že ho na příkaz EU utloukli migranti.”

Sledující se do Bělobrádka ostře pustili.

„Karel Gott je, byl otec, manžel, člověk. Opravdu takto se vyjadřuje lidovecký politik, křesťan nad hrobem bližního svého?“ napsal jeden.

K dnešnímu tématu Markéta Šichtařová, jen dodávám"Má pravdu předseda" https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-To-je-smrtici-Ekonomka-o…

Legrace a humor nemá limity. Hašek a jeho voják budiž nám příkladem. Popisuje v tom díle věci svojí podstatou hrozné, ale dělá si z nich prdel.
Nebuďme úzkoprsí. Když si dělali karikaturisté legraci z muslimů, byli jsme asi (většinou) na straně karikaturistů. Když si na pódiu dělají legraci z Ježíšepána, může se Duka zbláznit a mnozí s ním.
Selektivní přístup se tomu myslím říká, ne?
Mně ta Bestova stručná poznámka přišla prostě vtipná.

minul hovno na náměstí
cigán mi nechtěl dát pěstí
zub vytrhli bez bolesti
ani srdce nešelestí
poslouchaly ratolesti
nepromoklo v lese klestí
guláš bude zas se šesti.

Dobře se dneska mají ludry, zaprodanci a kolaboranti
vřetně důchodců co mají představu, že eště berou socialistický důchod eště za kolaboraci za komunistů, keří alespoň nenechali obyčejný lidi mrznout v lesích a ve hvozdech a hnali je službou VB do nucených prací, páč všem na potkání tvrdili, že nigdo z našich synů a dcer, tisíce let žijících bez jejich podělané ideologie "práce" za mzdu, neměli ani potuchy,. A začalo to dvěma prstíky ve dvéřách, že se jen na chvíli ohřejí a potáhnou i se všema jezinkama někam do mrazu a vytyčí si tam poučení z krizovýho vývoja. A mě těší, že ste tady všichni vidlácký kokoti tak nějak pohromadě a že si dáváte ty slepice za odměnu, jak příznačné Heh