Nechci skončit jako Čulík

Když si Čulík nebo Vlk zakládali svoje internetové hračky, šlo jim oběma o pravdu, které se ve veřejném prostoru jaksi nedočkali. Nedostali ji od veřejnoprávních médií, nedostali ji od novinářských špiček, nedostali ji od politiků. Svět se změnil v jednu velkou propagandu, pravda se začala stále více rozmlžovat, každý někomu sloužil a kopal za nějaké zájmy a lidi už se na to nemohli dívat a tak měly Britské listy, ale i Kosa vysokou čtenost. 

Objevovaly se kvalitní analýzy, práce se zahraničními zdroji, umění číst mezi řádky a navíc to přitahovalo další amatéry se znalostmi cizích jazyků, různé insidery znalé konkrétního prostředí a vůbec to mělo vysokou úroveň, která díky nestrannosti majitelů prostoru byla mnohem lepší než komerční i veřejnoprávní plátky.

Všimněte si, jak to ale skončilo. Čulík se dal k Madlence Ólbrajtové a vidláckému českému národu nemůže přijít na jméno, Vlk neopomene nikdy zdůraznit voliče Koblihu, který mu zbořil svět protože zvolil Babiše a Zemana. Oba mají svou pravdu, dokládají ji celou řadou analýz a argumentů aniž by to ale mělo vliv na smýšlení čtenářů. 

Vidlácky tvrdím, že to skončilo právě proto, že tak strašně moc šlo o tu pravdu.. Jak Čulík, tak Vlk (a na Kydech třeba náš Donald Trump) mají pocit, že pravda se dá vyanalyzovat a pokud v její prospěch budou přineseny dostatečné argumenty, čtenářstvo je přece musí uznat a tím uznat i onu pravdu, za kterou bojují. Nic proti tomu. Nejsem žádný nihilista, který by tvrdil, že pravdu má každý a vedle sebe může existovat více protikladných pravd, které jsou si rovné. Ale stejně tak tvrdím, že žádný analytik, ani ten nejlepší, nedokáže vzít v úvahu všechny proměnné dnešního složitého světa. A to ani v jednodušších věcech jako je třeba EET nebo vůbec premiérování našeho Andreje i se všemi jeho Čapími hnízdy.

Ani deset Vlků či dvacet Čulíků a třicet Bloombergů nedokáže postihnout všechny jemnůstky a dopady jak politických tak ekonomických rozhodnutí. Nota bene pokud se to odehrává v jiné kultuře, která má jinak nastavený žebříček hodnot. Nemusí jít ani o nějakou vzdálenou arábii. Překročte práh do prvního bytu v Chánově nebo na Sokolovském sídlišti a žebříček hodnot i způsob myšlení se dramaticky promění i když tam žijí lidé mluvící česky a chodící nejméně devět let do společné školy. 

Nakonec stejně všichni argumentují podle toho, co je jim blízké, jak byli vychováni, co se jim samotným v životě osvědčilo a dávají důraz na to, co jim samotným připadá důležité. Někteří samozřejmě argumentují lépe než jiní, ale v konečném důsledku si můžete celkem na cokoliv najít dostatek vysokoškolsky vzdělaných analytiků, úspěšných podnikatelů, schopných blogerů, pravičáků, levičáků, kteří budou dávat dobré argumenty celkem pro cokoliv. Náhodné rozhodování pomocí kostek bývá leckdy lepší než rozhodování podle rozumu. Ne že by rozum byl špatný, ale nedokáže obsáhnout všechno. Ani zdaleka ne. A kdo si myslí opak, lže si do kapsy. 

Jste dlouhodobě protiameričtí? Není problém i v USA najit dostatek hlasů, které vaše teorie potvrzují. Jste protievropští? Proevropští? Myslíte si že Rusové s Krymem jednali v souladu s mezinárodním právem? Jednali proti němu? Jste pro EET? Nebo proti? Na všechno vám Google najde dostatek analytiků, myslitelů, Vlků i Čulíků u kterých si najdete miliony lepších argumentů než u Vidláka. Dokonce i v sutinách dobývaného Berlína se našlo dost lidí, kteří ještě stále věřili v pravdu zjevenou jim jejich Vůdcem, který už spáchal sebevraždu.

V dnešní době si Arab najde dost důvodů k nenávisti k Židům a to v podstatě oprávněně, protože nikdo už nedohledá, kdo si v roce 1948 začal. Židé si zase najdou dost důvodů k obavám z islámu... a je to stejně oprávněné. Eurohujer si najde dostatek důvodů k obavám z euroskeptiků a euroskeptici si najdou dostatek příkladů eurohujerské tuposti. Vesničan má dostatek důvodů nesnášet pražáky a správný pražák ví dost na to, aby venkov považoval za zaostalý a hloupý. Je úplně jedno, jak kvalitní argumenty do toho vnesete. Je to tak složité a zamotané, že nikdo nemá čas to rozklíčovávat a ověřovat, protože má co dělat, aby se uživil. Všechny analýzy jsou nakonec jen jakási předpověď počasí, která někdy vyjde a někdy ne, ale celkem spolehlivě nevyjde žádná předpověď dlouhodobě. 

Upřímně... já tohle na Kydech nechci. Nechci vám přinášet argumenty ve prospěch toho čemu věřím já osobně. Nechci se zlobit na své čtenáře, že jaksi neuznávají můj skvěle vyargumentovaný postoj vůči Babišovi, Zemanovi, Trumpovi, Putinovi, Člověku v tísni a podobně. Nechci skončit jako Čulík nebo Vlk a zdůrazňovat své staré zášti ve víře, že jsou tou jedinou pravdou a o to více zatracovat argumenty protistrany, kteří vidí i to co já vidět odmítám. Nestojím o to dělat ze čtenářů voliče Koblihy a zdůrazňovat jim při každé příležitosti, jak jsem měl pravdu a jak dochází na moje slova. Takových je plný internet... 

Já vidlácky prostě a jednoduše v mnoha případech nevím kde je pravda. A vždycky když nevím, tak se bavím tím, že si vymýšlím celou řadu scénářů i řešení. Vymýšlím si celou řadu argumentů pro i proti,  sleduji řadu stop, fantazíruji a v konečném důsledku mám blízko k řešení... jen nevím kterému. Ale nejsem otrokem žádné své konstrukce, klidně se mohu mýlit a bez problémů zahodím svou včerejší myšlenkovou konstrukci, protože v záloze mám celou řadu dalších. Nesnažím se přesvědčit čtenáře o nějaké pravdě a proto se ani nesnažím mu nosit argumenty. 

Já jen chci, aby se mnou čtenář uměl žít. A já zase s ním. Abychom si na sebe zvykli, byli schopní ohleduplnosti vůči názoru s kterým nesouhlasíme.  Abychom se učili v diskusích naslouchat druhým a abychom v mnoha případech zjistili, že se dobíráme stejného výsledku, jen každý na to jdeme odjinud. Koneckonců pravda se nakonec ukáže a je taková jaká je a žádné argumenty - ani dobré ani špatné - na realitě nic nezmění. 

Kydy jsou tu od toho, abychom přes odlišné názory na politiku, hospodářství, pravici i levici mohli žít v jednom státě. Aby každý viděl, že i přes rozdílná jména na hlasovacím lístku nejsme zase tak odlišní.  Nechci být jak Minář - když nezvítězil jeho názor ve volbách, tak si ho musí vydupat na ulici. A nechci být ani jako náš čtenář Donald Trump, který má pocit, že bych měl Kydy dělat jinak, protože nepřináším nic nového... Proč bych také něco přinášet sakra měl? Každý si najde milion nových věcí během pěti minut vyhledávání. Každý se může podívat na cokoliv z libovolného počtu úhlů a přečíst si libovolný počet argumentů pro jakékoliv své rozhodnutí. Všichni máme své zdroje, kam si pro to chodíme. Co k tomu já mohu ještě přinést?  Mám být konkurencí Vlkovi? Čulíkovi? České televizi? Mladé frontě? Kubáčovi? Spencerové? Jaký smysl by to mělo? 

Já nechci skončit jako další nositel pravdy, kterému okolí zničilo jeho představu demokracie. 

Na Kydech se proto bude vždycky jen kydat. Já se budu starat o témata k diskusi a pustím kohokoliv, aby téma nahodil on. A budu kydat denní dávky hnoje, aby nám nepřerostl přes hlavu. Každý den se můžeme trochu zasvinit, ale dělám to proto, abychom se v hnoji neutopili. Pokud tento blog zajistí, že si lidi budou schopni vynadat za postoj k Mnichovu, Americe a Babišovi, ale další den přijdou zas do čistého chlívku s čistou hlavou, tak jsem udělal víc než dost.

Pokud někdo chce trvale čistý prostor, kde bude vládnout pravda a fakta, tak ho musím zklamat, tady to nebude a nebude to ani nikde jinde. Všude se válí svinstvo, ale málokde ho někdo uklízí. 

To také bude jediný důvod pro konec Kydů - kdyby se ukázalo, že už nejsem schopen denní dávku hnoje vyvézt. Ale dokud budu schopen každý den pozvat čtenáře do čistého, tak to budu dělat.