Armáda

Autor
Štítky

Osobně jsem vemi podezíravý ke každému státu, který potřebuje wehrmacht i SS. Je to pro mě jedno z kritérií, které se obejde bez všeho novinářského a ideologického balastu našich vždy objektivních médií, kterým jde výhradně o demokracii a naše dobro. Jakmile máte stát, který kromě armády potřebuje ještě další speciálnější armádu, protože té normální armádě nemůže věřit, případně pak potřebuje dokonce ještě armádu číslo tři, protože nemůže věřit těm zbylým dvěma, tak to zpravidla ukazuje na velmi solidní režimní paranoiu, ale také vědomí si vlastní situace. 

Írán je jeden z těchto případů. Ale podobné to měl i Shaddám Husain a má to tak lecjaký diktátorek, který nevládne tak úplně s  vůlí lidu. Toto je to první, co chci dnes zdůraznit. Írán není žádná suprová země. Mají tam režim, který se drží díky tajné i náboženské policii, který má armádu, revoluční gardy a ještě speciální jednotky, přičemž všechny tyto skupiny mají zcela samostatné velení přímo k Chameneímu. 

Írán je v mnoha ohledech jako předrevoluční Československo. Lidé šilhají přes hranice, hltají internet a západní kulturu a chtěli by to mít doma taky. Samozřejmě po svém. A po mnoha letech propagandistických keců své nemilované vlády jim samozřejmě nevěří ani pravdu. Na druhou stranu se USák velmi snaží, aby ajatoláhové působili velmi věrohodně, což se minimálně s Sulejmáním docela dobře povedlo. Režim se udrží, bude pozvolna slaámovou metodou uvolňovat šrouby a pokud bude Velký Satan ante portas, žádná revoluce nebude, ale režim zůstane patřičně paranoidní se všemi důsledky z toho plynoucími. 

A teď dál... Nedělejme si iluze,jak to chodí v armádách. V tomto ohledu bych si dovolil uvést jedinou výjimku a tou bude armáda Izraelská, ale ani v tomto ohledu si nejsem úplně jistý. Jinak jsou všechny armády v podstatě stejné. 

Ono to má logiku. Pokud jste příslušníkem armády, byl od začátku váš výcvik veden k tomu, abyste pod palbou ládovali minomet, místo abyste v souladu s pudem sebezáchovy zdrhli co nejdál. Celé roky se pracuje na tom, aby voják plnil rozkazy a až pak myslel a pokud to nedokáže, tak aby nemyslel vůbec. Ztráty v boji jsou spíše statistické než závislé na osobním umění vojáka. Nikdo neví, kam dopadne dělotřelecký šrapnel... někdo to schytá, někdo ne. Voják ale musí zůstat na svém místě. Moderní boj na tom nic nezměnil. Jen místo děla se střílí z dronu, který nevidíte ani neslyšíte. Někdo má smůlu, někdo ne. Je v podstatě dost jedno, jestli jste skvěle vycvičený voják, co dělá všechno správně nebo chudák odvedenec, který prostě jen nevystrkuje hlavu. Jestli poletí dron zrovna kolem vás, to neovlivníte. 

Povýšení vojáci nejsou ti nejlepší, ale ti přeživší. A takto to postupuje vzhůru až k velitelům. Býti velitelem v podstatě znamená mít žaludek na to, poslat druhé lidi na jistou smrt a popisovat to snahou o zahrazení průlomu. A to je ještě ten nejlepší případ - když máte generála, který alespoň ví, jak to vypadá v zákopech. 

Vojenská kariéra přes zákopy je samozřejmě riskantní a tak si vojáčci už dávno našli i jiné způsoby, jak být povýšen. Lézt do řiti, státi se armádním byrokratem, buzerovat lidi pod sebou až k padnutí, dostat se do nebojových funkcí a od stolu psát taktické příručky o něčem co jsem vůbec neviděl a neznám, brát si ponaučení s minulých válek a přednášet o tom s dostatečným sebevědomím a podobně. 

Výsledkem ke klasický armádní bordel projevující se především v míru, kdy je v podstatě každý velitel nekompetentní, protože se na své místo dostal díky tlačence. Čím je armáda větší a ohrožení vojáků menší, tím snáze se armáda rozloží sama. Takoví němci dávají na armádu víc než Izrael, ale kdyby se tyto dvě armády střetly, Izraelci by je rozstříleli na hadry. 

Dobře fungující a efektivní armáda je v podstatě spíše anomálie. Normální armáda je byrokratický moloch plný idiotů. Jen když je zle - například když spojenci osekali Výmarské republice armádu na kost, nebo když Němci stáli před Moskvou, nebo když  se idiotismus důstojníků i vojáků projevuje zcela přímo na počtu mrtvých, když je ohrožení bezprostřední a absolutní, pak se z byrokratického zkorumpovaného molochu dočasně může stát efektivní vojenská síla. Dočasně... Rudá armáda v šedesátých letech byla přes všechny technologické hračky jen stínem armády z roku 1945. O Němcích či američanech ani nemluvím. Němci nejsou schopni vyjít z kasáren a USáci si neporadí s vousáčema s Kalašnikovy v sandálích. 

Jen když je zle, když jde o rodiny, když jsou vrazi za humny, když je na  výběr jen bojovat nebo umřít, když je hrdinství a sebeoběť pochopitelná nezbytnost, to je jediná doba, kdy jsou lidské chyby napravovány bezprostředně lidským hrdinstvím. Proto jako jedinou výjimku uvádím Izrael - oni jsou pořád ohrožení, pořád válčí, jejich důstojníci dělají rozhodnutí, která vedou ke smrti a proto je možné je selektovat a blbec se na svém místě neudrží dlouho. V poslední době si ale už nejsem jistý ani těmi izraelci. 

Zbytek je bordel nad bordel a to i včetně armády ruské, čínské a zcela jistě i severokorejské. Naše armáda má k běžnému bordelu navíc ještě české švejkování. Popovídejte si s kterýmkoliv vojákem a po dvou hodinách u slivovice ztratíte veškeré iluze. 

Proč to všechno píšu... 

Armády prostě sestřelují letadla. Ne proto, že by chtěly, ale proto že v tom mají bordel.  To platí pro letadlo nad Donbasem úplně stejně jako letadlo nad Teheránem. Platilo to pro letadlo sestřelené americkým křižníkem nad Perským zálivem. Platí to pro všechna další omylem sestřelená letadla. Bojová i civilní. Platí to pro všechny omyly, kterých se armáda dopouští. A dopouští se je jich tak moc, tak často a tak draze, že se vyplatí si najmout různé Wagnerovy armády nebo Blackwatery. 

A až někdo z vás čtenářů bude chtít vstoupit do armády, aby bránil vlast, nebo to bude touha vašich dětí či vnuků, upozorněte je na to, že jim budou velet pitomci, kteří věří, že nikdy nedojde k testu jejich velitelských schopností. Že zbraně dodala firma která nabídla nejnižší cenu. Źe na jednoho schopného generála připadá sto neschopných, ale přeživších. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 3.9 (44 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

dělá z kluků chlapy.

Průměrný počet slepic: 2.2 (10 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dnes dělá žoldáky.

Průměrný počet slepic: 4.7 (20 hlasů)

vždy dělala z lidí mrtvoly.

Průměrný počet slepic: 4.9 (14 hlasů)

těžký střet s duševními Č..ÁKY takového kalibru, že jsem odmítal uvěřit jejich velikosti.
A to jsem měl za sebou zkušenost ve třech vzdělávacích ústavech, v havírně a mezi VIP kousky - závozníky na někdejších rozvozech mlíka a piva.
A naivně jsem si myslel, že v armádě to být horší nemůže.
Bylo.
A právě tam jsem pochopil, že lidská blbost podivně korelující s dosaženým vzděláním některých osob nebyla ve vzdělávacích ústavech čistě náhodná.
Doslova jsem měl pocit, že někteří dvounožci puzeni svým vzdělávacím chtíčem dosahovali s prohlubujícím se vzděláním stále větší a větší blbosti.
Přeloženo do češtiny, čím víc, škol, kurzů a školení, tím blbější a blbější a blbější...
Dodnes jsem nepochopil, jak to může matička příroda tolerovat...

Průměrný počet slepic: 4.4 (10 hlasů)

bylo to k neuvěření. Kdybych ho vydal, černí baroni by byla selanka.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

Posílám fotky z 25.9.1983 z VÚ6110, mě fotlil komplic Milan, já potom jeho. Tehdy PTZD-ZRU, kriminál. Dnes promlčeno. Raketa Volchov (bojová) a naváděcí radiolokátor.
https://imgur.com/KciEr1c
https://imgur.com/xxOhY8X

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

my jsme nemuseli... neměli jsme ani ustrojovací kázeň, stačilo pyžamo, teplákovka, montérky nebo jejich kombinace + lehká obuv.

Zatím bez slepic

Ta raketa musí být typ Dvina, Vochov přišel až v 85tém.

Zatím bez slepic

navenek to není poznat.

Zatím bez slepic

Volchov byla už v 80-kách letitá raketa, a v Bohemii se objevila dříve, než v r.1985. Sloužila k sestřelení vysoko letících cílů ( především SR 71, plus U2 ), atd. Byla schopná zneškodnit letoun až ve 20-ti kilometrech výšky, a myslím, že byla možná instalace malé jaderné hlavice, za což už po těch letech nedám ruku do ohně. V ČR sloužila třeba v Pražské brigádě společně s Něvami - dnes Buk, jenž byly dislokované malých palebných oddílech ...
Malý - Velký , rozdíl v použitých raketách ...

Zatím bez slepic

tedy v Ketkovicích 82-83. V radarech jsme měli es-erku. V Karviné jsme se učili na Dvinách - já v tom neviděl žádný rozdíl. Uměl jsem obsluhu č.1 a obsluhu č.2 (jsem vysoký) - obsluha3 byl řidič návěsu. Celkem mi bylo jedno, co to bylo ... viděl jsem na útvaru i film, jakou paseku to dělalo amíkům zpočátku vietnamské války, 1 raketa sundala i 2 letadla - pak začali lítat nízko a jednotlivě, dostali bobky. Vývoj byl dost rychlý; Volchovy uměly i proti zemi a mohly nést jadernou nálož proti skupinovým cílům.

Zatím bez slepic

Já dělal obsluhu č.2 a posléze velitele palebného družstva. Č.1 byl brutus - točení klikou pouze pro silné jedince! :-)

Zatím bez slepic

plnění okysličovadla.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Mno jo, ale to se dělalo na 9. oddíle - technickém. Tam jsem, naštěstí, nikdy nebyl. V lese rostly hromady křemenáčú, pod odpařeným odkysličovadlem nejvíce...

Zatím bez slepic

přiblížení i zásah cílů (pouštěno z imitátoru Akord) na kinofilm, normálním foťákem z VS (velitelského stanoviště). Pak jsem běžel na rotu to vyvolat a aniž jsem použil ustalovač, udělal jsem fotky, usušil a ještě stočené a horké je okamžitě vezl UAZ do práglu. Byli jsme vždy nejleší. Venca Vitík sundával v Arkalyku raketu raketou na 100% a na útvaru byl klid.

Zatím bez slepic

Na Brnu byly v letech 83-85 Něvy a Dviny (Dviny měly vystrčenou Pitotovu trubici, Volchov již ne, a Volchov měl mít údajně zabudovanou kameru).

Zatím bez slepic

měly pitotku. Obsluha2 musela být vysoká...

Zatím bez slepic

Mimochodem, již v té době pražský okruh údajně disponoval sytémem S-300 - dodnes kompetitivním.

Zatím bez slepic

O těch se říkalo, že přijdou - že mají prostor účinné působnosti 200km.

Zatím bez slepic

Obecné proklamace, nebojím se říci kidu!! Na FB máte minimálně dvě vojenské skupiny, na kterých můžete psát své komentáře! Holedbat se jak múžete zmáknot Černé barony je nekonečná stupidita! Hádám, že se zmůžete akorát na nadpis a ještě s pravopisnou chybou! Sklapněte!!

Zatím bez slepic

Vysvětlení není složité. Mnoho vzdělaných lidí je vzdělaných v úzkém oboru bez vazby na reálný život. Jde o jiný svět, zejména v akademické sféře, kde platí jiná pravidla. Zatímco ostatní lidé ve větší a menší míře žijí v reálném světě a světě profesním, oba s rozdílnými pravidly a způsoby chování. Žijí životy dva, každý trochu jiný. Někde se prolínají, jinde jsou v rozporu. Ne každý dokáže tu schizofrenii zvládnout. Mnoho lidí nedotčených vzděláním ale žije v reálném světě, kdy jejich život nekoliduje s tím profesním. Proto má tolik úspěchů selský rozum. A u těch vzdělaných je to zhruba , jak by se snažili pracovat ve světě pražských chvilkařů, s těmi vlky výti, a žít ve světě mimopražském se zcela jinými hodnotami a cíli.
Ani lidé z venkova ani pražští demonstranti nejsou hloupí, jen žijí jiné životy, hledají jiné hodnoty a mají jiné názory. Potíž nastává ve chvíli, kdy jedna skupina vnucuje té druhé své názory a vyžaduje, aby se podle nich chovala. tam už o hloupost jde. Takže i někteří demonstranti z Letné jsou hloupými nafoukanými snoby. Stačí k tomu málo, vnucovat jiným svůj názor a nadávat jim, že se podle něj neřídí. Podle toho je snadno rozeznáme.

Průměrný počet slepic: 4.8 (10 hlasů)
Trvalý odkaz

Omlouvám se - článek měl uzavřenou diskusi. V programu je někde chybička, kterou jsme zatím  neodhalili, která tu a tam uzavře diskusi. Dneska se to stalo hned po půlnoci a zjistili jsme to až ráno. Na odstranění problému se pracuje. 

Průměrný počet slepic: 3.8 (6 hlasů)

K tématu. Padlo tu něco o Wermachtu a SS. A tom, že to tak má Írán a další.

No, ale jak je to v západních zemích? Evropě, USA?

To je politicky neúnosné. Někdy je politicky neúnosné přepadnout cizí zemi, branci se přece vracejí v truhlách... Tak se posílají smluvní kontrakt při, Academi, Blackwatter...

No a ty jednotky SS? Dnes je to zase od dob hitlerovského Německa sofistikovanější.
Hate free, Organizace pro pomoc uprchlíkům, všelijaké Sorosovy nadace, Hlídací psi, Kartouzovci, prostě politické neziskovky, Wollnerovci v ČT, ÚSTR ... Naprostá většina z nich nebo možná všichni, jsou částečně nebo úplně placeni ze státního rozpočtu, kromě rozpočtu EU.

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

Bdí nad společností a vyhlašují, kdo je špatný a kdo dobrý z hlediska vyšší morálky, které budou nositelé. Nahlašují lidi na Facebooku za špatné názory, mažou, vylučují, dehonestují. Pořádají dehonestující kampaně. S těmi špatnými se nebaví, snaží se je izolovat, praskají na ně v ČR, EU i USA a snaží se oponenty i profesně a ekonomicky zlikvidovat, např. zařazením nepohodlných webů na seznam a nátlakem na zadavatele reklam (obdobně jako kdysi - nekupujte u Židů). Jelikož ovládají sdělovadla, politicky nepohodlné osoby v nich snadno zesměšní nebo zlikvidují. Jiné naopak adorují, např. kdysi Trautenberga nebo i teď, arcizloděje Kalouska. Přemlouvali bábu, teď budou jejich oddíly přemlouvat lidí mimo Prahu.
Zatím je to soft síla, ale...

Každopádně, mají ve společnosti obdobnou funkci monitoringu, dozoru a postihu, jak v Íránu Revoluční gardy.

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

Nějak se vám ty chybičky množí a usilovně na jejich odstraňování pracujete, nejste první, jste nechutní Cenzoři!!!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Zkouška otevřenosti diskuze

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Pane Vidlák.
Irán nechme na pokoji,tam se ještě objeví mnoho nejasností.
Navrhuji věnovat se hořící Austrálii,to vypadá jak po jaderném výbuchu.

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

ještě horší. Na horách není voda.

Průměrný počet slepic: 2.7 (6 hlasů)

Voda není ani v nižších nadmořských výškách.

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

jsou mnohem větší průser. Už jenom kvůli truktuře půdy.
U nás v nížinách jsou i hlinitopísčité půdy v záplavových a bývalých záplavových zónách těžší, kompaktnější a nepodléhají tak snadno erozi a vyschnutí. I při extrémních suchách, jaká zažíváme v posledních letech, se sice práší z polí a ze zahrady máme mlat, ale ve 30ti cm pod tím "betonem" už je vlhká půda. Žádnej zázrak, ale stromy a keře přežívají a rodí.
Ale na horách a v lesích (i u nás v nížině) to je jiný kafe. Hrabanka a řídké půdy vysychají mnohem rychleji a mnohem hlouběji - půl metru s přehledem. Neudrží vodu jako obdělávaná půda a nížinné půdy; dokonce když vyschnou, voda po nich stéká jak po skle.
Už před třiceti lety hajní na Šumavě většili průser, když začala vysychat blata. První, kde se to výrazně projevilo, byla Otava a její horské přítoky, a to přívalovými povodněmi. To, co se dřív vcuclo do blat, do stromy stíněné lesní hrabanky, spadlo do jezírek a pod., teď prostě bleskově steče z kopce, proletí to cestami, údolími, potoky a říčkami do Otavy a je zle. Když nás tenkrát v Sušici na tábořišti přišel varovat, abychom si přestěhovali stany na vyvýšeninku bo po bouřce přijde velká voda, klepali jsme si na čelo. V Otavě bylo sotva pár cm vody... A tak nám povyprávěl, co se děje na kopcích; a my si ty stany přestěhovali. Ti, co to neudělali, v noci rvali kolíky a sňůry a přenášeli stany i se řvoucíma dětma uvnitř.
Ještě ráno byla Otava nesjízdná a my čuměli jak puci na ta kvanta vody, přišedší z kopců.

Sucho a kůrovec. A máme zaděláno na olbřímí malér. Obnažují se hřebeny a veškerá půda fofrem vysychá a odlétá s větrem nebo odtéká s deštěm do nižších poloh. Zbývá jen holá skála. To, co se pomalinku tvořilo a ukládalo tisíce let, je za rok-dva nenávratně pryč. Rozhodně tam, kde neprobíhá permanentní hektické zalesňování. Co to je za práci, jsem viděl, když shořel les na Ještědu. Nepomhla jedna vlna zalesňování; lesáci museli každý stromek zasadit na tomtéž místě třikrát i čtyřikrát, než se chytl. A hlavně najít ty správné druhy, které ve spáleništi byly schopné přežít. Nakonec se jim to celkem podařilo, ale obnova lesa trvala dobrých deset let.

Omlouvám se za délku, ale ono to je rozsáhlé téma, které by vydalo na samostatný nejen článek, ale spíš knihu. A hlavně - když přijdeme o vodu na horách, nakonec o ni přijdeme i v nížinách. Nemáme totiž žádnou přitékající vodu; všechna od nás odtéká jinam!!!

Průměrný počet slepic: 4.9 (27 hlasů)

zalesňování je jenom další pumpa na státní peníze.
To, co se dnes provádí v lesích, je klasickou ukázkou, jak se to dělat NEMÁ!!!
Před 40 lety bylo pro mne zalesňování 3,14-vinou, kterou jsem musel dělat z donucení (školní brigády) a sloužilo mi hlavně k tomu, abych z hajných vydyndal povolení vjezdu do lesů na motorce a následně se mohl předvádět před babami. Nicméně dobře si pamatuju, že se stromy vysévaly ve školkách a teprve po několika letech se přesazovaly do OPLOCENÝCH ohrad. Tam se dál o ně musely starat ženské - chlapi by tu šílenou práci nedělali - do té doby, než bylo jisté že stromy přežijí zimní nájezdy vysoké. Teprve tehdy se strhla oplocenka a přestěhovala se na jinou mýtinu. Dnešní hra na zalesňování má tragickou efektivitu a je přehlídkou vyhazování peněz a ztrácení cenného času.

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)

to dělají blbě. Lesy ČR furt ještě mají skutečné lesníky a někteří soukromí majitelé už se taky naučili pěstovat les.
Ale je jich málo a obávám se, že sucho a kůrovec, nebo kůrovec a sucho, budou rychlejší. Na Jičínsku likvidují tyhle dva faktory s obrovskou chutí i zcela správně pěstované lesy; protože není dost vody. Navíc se brebera naučila likvidovat i jiné stromy než smrky, nebo to jsou jiné brebery; nevím, ale žerou jak smyslů zbavené. Tam, kde před pěti lety byly hustě zalesněné kopce, jsou dnes holé hřebeny s pár suchými kostrami stromů a není moci, která by to zastavila. Protože není voda. Odlesnění už dosahuje do poloviny úbočí a fofrem směřuje k úpatím. Mizí prameny, z nichž některé byly známy (a zaznamenány) již ve středověku (proto tam jsou ta městečka a vesnice).
I u nás v nížině přibývá lidí, kteří mají několik let po sobě suchou studnu. A to nemají bazén. Dokonce se začala odvodňovat "laguna" vytlačená povodní 2002 až 50 m vysoko, což se projevuje postupným vysycháním základů domů, které byly vždycky mokré (je to tu samý písek, polotekutý písek, náplavka a pod), a pískoven.

Průměrný počet slepic: 4.9 (9 hlasů)

Viděl jsem několik lesních pozemků lesů ČR, kde sází smrk a buk, a oboje jim usychá. A to na to měli sázecí stroj. Změnily se podmínky počasí a vlhkosti půdy, ale nezměnily se lesnické postupy vyvinuté v deštivých obdobích 19. století. Možná bude jediné řešení, některá místa nechat plně přírodě.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

ty sazenice zalít, když je nejhůř? V lesní školce bývávalo zavlažování. Nikoho by ani nenapadlo, že se sazenice udrží samy, když neprší. Ze školky se pak přesazovaly relativně velké stromky a kopaly se pro ně dosti hluboké díry. Ale rozumím tomu, že se mohl najít nějaký pseudovzdělaný kretén, který zjistil, že kopání děr v lese je škodlivé. Asi tak, jako hluboká orba.

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

orba na polích, nikoli v lese, samozřejmě...

Průměrný počet slepic: 2 (2 hlasů)

Ve velkém, daleko od zdrojů vody, je to neúnosně drahé.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

straně si pak můžete sednout s rukama v klíně a čekat na další sezónu s jistotou, že voda nebude o rok déle.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Ono to s tím zaléváním sazenic není tak jednoduché. OLH Vám předepíše vysázet např 8000 borovic na hektar. Když je všechny zasázíte, pak potok nemusí být zrovna v dosahu. Obvykle je to párset metrů až kilometrů. Zalévat 8000 sazenic za takových podmínek není reálné. Ono už stovka by dala dost zabrat. A odebírat vodu z potoka čerpadly už chce povolení. Nejjednodušší je nechat zetlít dřevo v lese, to pak už vlhkost udrží.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

Už jsem o tom psal, když se tu probírala změna klimatu. Borové porosty na bohatých stanovištích jdou dnes suché stejně jako smrk. Rekordně teplý a suchý rok 2018 je dorazil, chřadly už předtím. Prostě v porostu sucho nevydrží.
A ten LHP a LHO je taky průser. Tabulky, tabulky a není flexibilní.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

A které stromy tedy přežijí současné sucho, které se vyplatí sázet? Možná nezbude, než nechat růst přípravné dřeviny, především břízu a jeřáb.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

A blbá apka spadla a je to pryč. Nepsal jsem z chromu, bohužel...:(((((( Musím končit, tak třeba příště...

Zatím bez slepic

Už nejméně 30 let jsou na Moravě sušší jara i zbytek roku. V Čechách to přišlo později, v tuto chvíli je Morava relativně! v cajku z hlediska půdní vlhkosti a Čechy jsou na tom hůře (loni jsme kousek od Děčína přebrodili Labe, což se dříve podařilo tak max 1x za 100 let.) Výsadby usychají. Přirozená obnova daleko hůře usychá. Má přirozený rozvinutý kořenový systém. Problém je, dostat do porostů třeba buk, taky dub níže, když tam není. Větrem se nešíří. Takže doplnit síjí.

Povinnost zajištění kultury do 2 let se zvýšila, což je krok správným směrem, z hlediska přirozené obnovy. Na obtížně zalesnitelnych holinách je dobré použít přípravné dřeviny, je to ovšem na úkor zisku.

Smrk a borovici na hlubších půdách sázet nad 500, na k jihu orientovaných stanovištích nad 600 m a to ještě jen jako příměs. (Když se projdete po Vysočině nebo Chřibech, Jeseníkách i jinde, uvidíte rozsáhlé výsadby smrčků v uschlých jehličnatých porostech nebo, co je horší, prokácenych bukových a dokonce dubových porostech. O změně klimatu se ví, vlády neudělaly nic.) Listnáče potřebují výchovu a to už dnes málokdo umí, navíc, revír hajných je dnes 10x a více větší než v roce 89. Takže nejsou lidi. Jistě, dalo by se přejít na směs cenných listnáčů, s pomalým růstem, ale odolných k suchu a cenným nábytkářským a tvrdým konstrukčním dřevem. Zároveň extrémně náročných na výchovu. V současné době za současných podmínek je změna nemožná. Lesy ČR nemají peníze a tudíž ani lidi, bo přišly o těžební divizi (privatizována za ODS) a fungují jen jako servisní organizace. Netvoří lesnickou politiku. Tudíž nemohou řešit nic.
Jakékoliv změny také tvrdě bojkotují skupiny, které z lesů kořistí.

Jenže ty listnáče sežere zvěř. I člověk žere, co je nejvzácnější. Nebo okouše tak, že nestačí jehličnanům. Takže drastická! redukce zvěře. V Jeseníkách jenom jelenů žije asi 10 000 (odhad asi z roku 2008, dnes možná méně, ale i tak víc než dost), což je z hlediska denní potřeby okusu sazenic do půl metru (500 buků nebo 300 smrků/ den na kus, gravidní laně víc; jelen žere i trávu, ale jen nevyzrálou, měkkou. Po inkrustaci listů přechází na dvouděložné, hlavně dřeviny), neúnosné číslo. Ale umí si někdo představit, že si myslivci dobrovolně nechají vzít plné mrazáky??? Oni "hospodaří" v honitbách, výkazy jsou fingované, protože čím víc zvěře, tím více úlovků. Polovinu jich ani nenahlásí. Bohužel, stát jim do toho nemá co mluvit, ani vlastník pozemku, pokud není ve sdružení. U myslivců mají nadprůměrné zastoupení členové právnických firem, politici a různí zbohatlíci.

PS:
U Prahy a v dalších částech středních Čech se přemnožila prasata, trávníky v parcích jsou rozryté, popelnice povalené, porůznu výkaly, jízda autem riziková, útoky na psy i lidi. Stát ani obec nemá možnost najmout profesionální lovce nebo uspořádat poplatkový lov. Efektivní správní řízení za náhradu škod v místních poměrech, kde se všichni znají, nemožné.

Co se týče "zadržení vody" v krajině, les není spása. Ztráty intercepcí mohou dělat až ⅓. Nekosený travní porost zadrží zhruba stejně...
Spíš jde o stabilitu půd...

Průměrný počet slepic: 4.6 (7 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

napsal totéž, co já.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

máte u mne 5 slepic ;)

Zatím bez slepic

to jsou neskutečné frky, pro které nenacházím slušného pojmenování.
Už jsem to psal nesčetněkrát, jak to dělal ještě můj praujec ve zbytku lesa, který mu zbyl z rodinného majetku.
KAŽDOU neděli šel namísto do kostela a pak do hospody na procházku do lesa. Se sekerou nebo s loupákem kůry, nevím, jak se to řekne správně česky, u nás se tomu říkalo "šeler", bude to asi z němčiny. Jeto bazmek podobný kose, akorát to má krátké rukojeti na obou stranách a kůra se s tím loupe tak, že se to položí na kmen a rukojeti se potáhnou směrem k sobě.
V lese prohlídl stromy nejen "ve svém", ale i v okolí a jakmile se mu něco nezdálo, už se staral. S kůrovcem bojoval už tenkrát a les si nikdy sežrat nenechal.
Hlavní rozdíl oproti dnešní "péči" byl v tom, že les neměl na výdělek, ale na tvrdou práci, která ho udržovala ve funkčním stavu i přes ta vcelku šílená kvanty kořalky, která chlastával.
Na kůrovce šel tak, že si vybral podle svých zkušeností vhodný strom, který setnul, odvětvil, část zdravého kmene odkornil a odvezl z lesa, zbytek zaházel větvemi osekanými z odvezeného kmene. Následně pak chodil tuhle kupu větví kontrolovat a těsně před výletem breberek do světa je jednoduše spálil.
Ukažte mi dnes jednoho lesního mamlasa, který je schopen něco takového udělat. Veškerá jejich ochranářská činnost končí s rozmístěním lapačů, které je ani nenapadne čistit, takže jsou za chvíli přeplněné, pokud feromony dávno nevyvětrají. Když porazí napadené stromy, nechají to ležet bez odkornění přímo v lese, v horším případě to odvezou auty 300 km daleko do druhého lesa. Nenapadá mne žádné jiné pojmenování, než "banda pičusů".
Kdyby to dělali schválně, aby ty lesy zničili, nedosáhli by takové dokonalosti, jako teď.

Průměrný počet slepic: 4.4 (14 hlasů)

o kousek vejš. NEJSOU LIDI.
Práce v lese je hanebně placená a těžká. Tak se to "vyřešilo" stroji vč. "harversterů" (zejména za ty by snad měl být trest smrti).

Jako dítě jsem o prázdninách trávil xy času s dědou a babičkou v lesní školce. Hrozně mě to bavilo, protože jsem viděl růst stromečky, které jsem zasadil vlastníma rukama. Jako "SSMani" jsme jezdili také, i když už bylo míň času. A jako trampové jsme taky furt někde něco čistili, snášeli větve a tak podobně. Sami od sebe, dobrovolně, nikdo nás do ničeho nenutil. Akorát jsme se zeptali, co a jak máme dělat a kam s tím.
A ještě nedávno jsme jezdili do nedalekého lesa, který patřil takovému starému pánovi, na dříví. Všechno, co leželo na zemi, bylo naše a my za to snášeli větve a různé kousky do takových dlouhých "hrobečků".
Les byl jak ze škatulky, rostly tam houby, dalo se tam lehnout na zem a sledovat datly a jiné ptakouny, po okrajích rostly mraky bedel...
Pak ten pán zemřel (ani jsme se nepředstavili; prostě jsme si jen tak padli do oka při jedné procházce) a dědicové nechali les úplně zpustnout.

Zkuste dneska někomu říct, jestli by šel ZADARMO na brigošku do lesa. Zejména do soukromého. V lepším případě si poklepe na čelo.
A zkuste dnes v lese pálit větve a kůru. Pokud nepůjdete rovnou sedět, dostanete alespoň pokutu jak Kilimandžáro.

Ten dvouruční udělátor na kůru se jmenuje "poříz". Ještě je jednoruční - taková tlustá špachtle na štangli, která má po jedné straně ostří jako sekera.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

nedělá dobře kloubům. Tedy práce s ní. Šeler je vůči předním nohám ohleduplnější.

K hlášce - nejsou lidi - asi tolik.
Stát byl špatný hospodář, tudíž se zisková činnost - těžba - privatizovala, tudíž dnes nezbývají kroupy na činnosti neziskové, protože "na co, les přece roste jen tak, sám od sebe."
Ano les roste jen tak sám, ale nikoli monokulturní lesní plantáže, které se tu zavedly kvůli průmyslové revoluci. Tudíž nám nyní nezbývá nic jiného, než socializovat ztráty. Platíme z výběru našich daní pseudovzdělané kokoty, kteří rozumějí lesům, jež u nás už dávno nejsou...

Průměrný počet slepic: 3 (5 hlasů)

Ach jo... ten zmíněnej kokot jsi leda tak ty a neser se do věcí, kterejm očividně nehovíš. Howgh.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)