Vidlácká meteorologie | Vidlákovy kydy

Autor

Štítky

Jistě jste si ve včerejším článku dobře prohlédli grafy s teplotami a srážkami. Bylo to velmi poučné čtení. Já je dneska krátce doplním o vidláckou meteorologii. Vše o čem dnes píšu, to platí pro Vidlákov a okolí, nedělám si nárok to vztahovat na zbytek republiky. Doufám ale, že to bude zajímavé i pro ostatní kouty naší vlasti.

Už jsem zde kdysi psal, že samozřejmě mám dešťoměr k měření srážek, ale sucho mnohem snáze rozpoznám podle jímky na vodu vedle hnojiště. Hnojiště mám udělané jak náleží - je vodotěsně, aby mi neničilo spodní vody tekoucí do studny a proto vedle hnojiště musí být jímka na vodu. Do hnoje naprší, protože hnůj má být vlhký, ale nesmí plavat. Vodou z jímky hnůj naopak polévám, když delší dobu neprší, aby nevysychal.

Sucho je tehdy, když mi v jímce dojde voda. To mám už vypozorované, pokud sluníčko vysuší hnůj tak moc, že už nemám čím polévat, v té chvíli je sucho už vážné a bude mít důsledky na úrodu. Sucho v krajině záleží na srážkách jen částečně. Velkou roli hraje také rozložení srážek. Když spadne naráz čtyřicet milimetrů, v rámci republiky jsou to miliony kubíků vody, ale do půdy se toho dostane jen málo. V podstatě pouze vzrostlý les dokáže i takový příal vody zkrotit a pohltit. Ale také pak hodně vody zase vypije. Jinak platí vidlácká zásada - jeden déšť = 5 milimetrů vody bez ohledu na to, kolik vody spadne.

Pro krajinu je proto nejlepší dlouhodobý vytrvalý, ale drobounký déšť, případně menší, ale často se opakující srážky. Velké slejváky jsou v moderní krajině úplně na nic, protože voda prostě jen odteče do nejbližšího koryta.

Dalším důležitým vlivem je samozřejmě slunce. Inverze po dešti hodně pomůže, aby se rostliny pořádně napily a voda se vsákla. Prudké slunce hodně vody vypaří. Z hlediska spodních vod je důležitější, aby napršelo v zimě, kdy slunce nemá sílu. Jarní a letní deště mají vliv na úrodu, ale studnám to nepomůže.

Z tohoto hlediska jsem ve Vidlákově zažil dva hodně suché roky a nebyl to ten loňský. Naopak, ten byl na naše poměry mokrý víc než dost. Dvakrát jsem musel jímku dokonce vyčerpat, protože by se mi tam všechna ta voda ani nevešla. Paradoxně, oba suché roky, co jsem zažil, byly srážkově spíše nadprůměrné a loňský rok se taktak dotáhl na průměr, ale ve Vidlákově prakticky ani na chvíli v létě nezežloutla tráva.

Podobným způsobem hodnotím i zdejší zimy. Víte, mně je celkem houby platné, že jeden den teplota vystřelí nahoru a jiný den zase dolů. To se prostě děje běžně, ale vlastním charakteru zimy to moc nevypovídá. Třídenní velké mrazy neznamenají nic stejně jako třídenní teplo. Například v prosinci napršelo jemným několikadenním deštěm 40mm vody. Kdyby u nás bylo u stupeň chladněji, byl by z toho sníh a zřejmě by vydržel až doteď. Zároveň těch 40 mm vody je průměr za dva zimní měsíce. Že v lednu ještě nesněžilo a nepršelo nebude mít na průměrné srážky žádný vliv a naopak studený a inverzní prosinec hodně pomůže místním studnám.

Zimní teploty doma sleduji podle naloženého masa na uzení. Nemám rád moderní metody, kdy se špek zasypává rychlosolí, aby dříve změkl a dal se udit už za pár dní. Já používám postaru obyčejnou sůl a hodně česneku. Nevýhodou ovšem je, že trvá klidně i pět týdnů, než špek změkne a má smysl ho udit.

Po celou tu dobu je vše naložené ve škopku, zalité slanou vodou. A hodně záleží na teplotě, jak moc s tím bude práce. Maso skladuji v zabijačkové kuchyni, která je normálně zděná a tak má určitou tepelnou setrvačnost. Nějaký výkyv nahoru nebo dolů se v ní nijak razantně neprojevuje. Pokud se teplota v místnosti drží pod pět stupňů, nemusí se s masem dělat skoro nic. Ale pokud je teplota o trochu vyšší, musí se voda ve škopku pravidelně měnit. Za normálních okolností vidlákovské zimy vydrží zdravá voda ve škopku tak týden až deset dní.

Například loni (i když byly chvílemi slušné mrazy) teplota v místnosti neklesla ani v lednu pod 7 °C. Vodu ve škopku jsem měnil co týden. Letos jsme ještě neměli v noci ani -5°C a snad jen jednou teplota přes den nevystoupila nad nulu. Ale máme dlouhodobou inverzi, teplota kolísá o nějaké tři čtyři stupně. V noci trochu mínus a přes den trochu plus.

Teplota v zabijačkové kuchyni je 4°C. Maso leží už od začátku ledna a ještě jsem vodu neměnil. Letošní leden je oproti loňsku rozhodně studenější a stabilnější. Rostlinám to prospěje - nejsou velké mrazy, ale také se nehlásí žádné jaro.

V lednu sice nijak moc nepršelo, ale také prakticky nevykouklo slunce a tak se žádná voda nevypařuje. Včera u nás dokonce pár milimetrů vody spadlo a všechno to zůstane v zemi. Jímka u hnojiště je pořád plná i když pravidelně polévám a pokud naopak nějaký větší déšť či sníh přijde, zase budu jímku vyčerpávat.

V zemi je dostatek vody z prosince, stromy mají z čeho čerpat. Nemáme sice sníh, ale také nemáme brutální mrazy, takže rostlinám to nevadí. Navíc kolísání teplot je velmi mírné. Letošní zima ale hodně uškodí myšákům na polích. Mají vlhko a v noci mráz. To znamená mokré urousané kožíšky, zápal plic a vysokou úmrtnost. Za mě bych se vůbec nezlobil, kdyby tento charakter zimy ještě chvíli pokračoval. Samozřejmě jsem rád za každou kapku vody, ale zatím jsem naprosto klidný.

Hodnocení

Komentáře

U nás dneska sněžilo

Sníh se drží, je těsně pod nulou.

Re: dexx U nás je zima, jak v

ruském filmu.
Kluk dokonce vytáhl svůj amulet chránící před zimou a jinou slotou a nepohodou. Je to zaručeně pravá ruská ušanka s červenou hvězdou, srpem, kladivem a nápisem CCCP.
Jestli ho to zahřálo, nevím, ale stěžoval si, že na něj v šalině (šalina je po ostravsku "tramváájka, cype") všichni obdivně čuměli.
Počítám, že se silně přehřeje, až před nimi jednou bude muset zdrhat.

Tahle fotka je dobra reklama na usanku

https://rarehistoricalphotos.com/german-prisoner-war-escorted-soviet-so…

Mám tu

vlevo..

Myšáků na polích je hodně

Což znamená navíc stress se vzájemných interakcí. Zima, ale ne tuhá, vlhko, nedostatek potravy, stres, časté interakce - to je podhoubí pro infekční chorobu. Ta se bude díky vzájemným interakcím dobře šířit.

Taky se kdysi instalovaly berličky pro káňata.

Na polích? Pche...

V chalupách a domcích!
Na polích u nás je akorát vlhko, ale jinak všeho dost. Takže se ty příšery nastěhovaly do lidských obydlí, kde cupkají, hrají s oříšky fotbal na půdě, chroustají, kvíkají a jinak rámusí a z tepla a sucha vyrážejí do blízkých polí pro ČERSTVOU potravu. Pokud tedy zrovna nekonzumují to, co člověk zapomněl na pultě v kuchyni.
Včera mi jedna chodila po psacím stole a se zájmem koukala, jak píšu na compu. Doufám, že ještě nepřišly na to, jak zapnout PC a jak si objednat ňamky z e-shopu.
Umějí bezvadně běhat po zdi a kdyby nebyly taková čuňata a rámusítka, byla by s nimi docela legrace...

P.S.: Už zase jsou vyprodaný ty růžový granule.

Záleží na druhu

Ty by se do obydlí nastěhovaly stejně.
Hraboš do chalupy nejde. Ani polní populace myši domácí.

AD myšiska

Tuhle jsem koukal na telku a tam se vidláci z Moravy rozčilovali, že orali, zatloukali sedátka pro káňata, sypali jed do myších paneláků a myšiska se dál množí.
To předvedli opravdový vidláky, když na popsaný správný postupy roky káleli a teď si myslí, chtěli by, aby za tři měsíce se věc s myšiskama dala do pořádku.
Ty myslitele např ani nenapadlo, že ty přežraný káňata nejdřív musej vyvést mladý, aby se jejich efekt znásobil.

Re: mirek58 To je ale problém

těch kání, které jsou staré hloupé a škaredé, protože doposud nepochopily, že MUSEJÍ mít mladé na povel vydaný soudruhy z Brusele, anebo z Práglu, a tak všelijak podobně.
Kdyby chodily sem na Kydy, anebo na Blogy A.CZ, určitě by snáze a rychleji pochopily, že doba žádá, aby měly hafo (hafo znamená strašně hodně moc) mladých i bez státní podpory, dětských přídavků a obdobných vymyšleností postmoderní společnosti.

Myslim, ze u kanat by se…

Myslim, ze u kanat by se mela zavest vzdelanostni spolecnost, aby umely cist befele z brusele

Aleje

Aleje kolem cest složí káňatům k sezení. Jenže mnoho stromů v nich vykáceli. Uschnuly nebo je odřelo auto, když do nich narazilo řízené rozjuchaným řidičem nebo řidičkou.

Hladina spodní vody je u nás

cca 2,5m pod dlouhodobým normálem. Vrchní vrstva půdy, cca 15cm, je vlhká. Do 3,5m je sucho jak pepř, žádná zásoba vody. Pokud nezaprší-nenasněží, bude rok 21 katastrofický jako 2015, kdy jediný déšť byl v březnu. Měřím vydatnost studánky, ze které nosím vodu do vyšší polohy ke studni, tak mám přehled.

Re: Ládik!!! Já sleduju jenom hladinu spodních,

(neboli sklepních) zásob kořalky. A mám pro všechny velmi špatnou zprávu. Teď ke konci ledna už piju červen.

Jediná možnost

2,5 m, to je moc. Jediná možnost je modlit se a tancovat dešťový tanec, nejlépe každý den, dokud nezaprší. ,)

Zkuste upalit nejakou…

Zkuste upalit nejakou carodejnici, treba to pomuze. Alexandra, Mirka, Katerina, Vera, Michaela - to by bylo, aby to nezabralo aspon jednou.

Myslíte Mirku Němcovou?

Němcová

Němcovou upálily na sněmu,

Naprosto zásadní problém, o kterém se tu NIKDO nezmínil, je

otázka myších práv.
To furt každý mele hovna o lidských právech a zvířecích mazlíčkovských právech a na myši sere pes.
To je sprosté.
Je potřeba neprodleně založit neziskovku, která by okamžitě začala zachraňovat ohrožené myšáčky. Je nezbytně nutné dodat antibiotika, fény na sušení kožíšků, vytýčit zakázané zóny v obilných lánech, kde by se nesměly podávat jedy, pouštět na chudáčky myšáčky dravé soudruhy ptáky, hluboce orat a vůbec jakkoli rušit myšáčky v jejich bohulibém množení. Prostě úplně stejně, jako to zařídili soudruzi s kůrovcem.

To nejde tak hrrrrr,

nejdřív musí dostudovat ptákologové myšologii, neziskovka není žádný asfaltový holubník. A ani promovaný ptákolog se neobejde bez vedení politickým geografem, kterých je zoufale málo, bo už nejsou lidi na pořádnou práci. Všichni jsou připraveni podél silnic, vedoucí z Říše, vítat občánky kudrnáče, podle starodávného slovanského zvyku kadidlem a kozím prošutem.

Soudruhu, to snad ne…

Soudruhu, to snad ne. Obcanci kudrnaci i s rodinami se vitaji hlavne mladymi vaginkami, protoze nici proroci se uz davno urazet nesmeji.

Soudruha si nechte

do agitačního střediska a tykání na pastvu.

Oh, ve Ctvrte Risi byste se…

Oh, ve Ctvrte Risi byste se nemel tak cukat.

Myší práva

Navrhuji zavést Myší kvóty. Neziskovka by prostě určila, kolik je vlastík dané nemovitosti povinen přijmout myší - minimálně po dobu jedné zimy a jak se o ně musí postarat, včetně volně přístupné spíže, sklepa a zajištění příslušné veterinární péče..
A to vše kontrolovat a přísně trestat např. zvýšenou daní z nemovitosti rušením parkovacích míst ap.

Re: Jari Dal jsem vám

pět slepic, protože jste boží, ať chcete nebo ne..
Jedině bych si to dovolil vylepšit, že by neziskovka musela složtě vypočítat, kolik myšáčků musí ten který bílý plebejec obstarat. A vypsala by se na to výběrovka. Tedy nejdřív výběrovka na zpracování projektu výpočtu potenciálu jedné domácnosti k uživení jednoho myše. To aby soudruzi myšáčci případně nestrádali.
Jinak po novému je správně TEN MYŠ (od slova myšáček), aby to bylo genderově vyvážené. A v nejblžší době podám projekt na užívání slova "ten ryb".

Omyl. Správně je "to ryb"…

Omyl. Správně je "to ryb".
https://denikn.cz/233296/ani-on-ani-ona-ale-neco-neutralniho-kontroverz…

Ráno tam byl ještě celý…

Ráno tam byl ještě celý článek, už ho ukrojili.

Záchrana myší

Targusi, neříkejte to o té myší neziskovce dvakrát, vzpomeňte si na toto:

https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/tlusty-potkan-se-zasekl-v-kanalov…

Kdysi jsme řešili podobné případy kanadou (botou), ale časy se mění...

Za noc spadly

2mm vody ve formě sněhu, zaplaťpánbu za ně. V nulové lednové bilanci je to příval s lavinovým potenciálem.

OT: ještě k vlaječkám v EP

Docela výživné video (2:55). Ta zřejmě vážně míněná argumentace Wikipedií je fascinující, jak by řekla Tereza S. Mimochodem, pan europoslanec asi neví, že "vlajka" a "státní vlajka" není přesně totéž. Z paní předsedající přímo čiší arogance a pocit nadřazenosti. A tohle nám vládne ...

http://www.zvedavec.org/vezkratce/16740/

Skoro bych rekl, ze…

Skoro bych rekl, ze testosteron je hormon ohleduplnosti. Hitlerovi chybelo jedno varle, tak ji moc nemel a tahle pani uz nedovoluje ani symbolicke faborky, jeste horsi, protoze i zahranicni esesaci mohli mit svy narodni znaky. To uz by se dneska netrpelo.

Za chvili budou muset sedet europoslanci s rukama za zady.

Síla.

Srážky

Proč máme tak málo srážek, za to si můžeme v rámci ČR sami. Nelze to svádět na globální oteplování. Protože jsme si narušili malý vodní cyklus, tedy co se lokálně vypaří, lokálně spadne, jsme odkázáni na velký vodní cyklus a to jsou velké průtrže mračen, co k nám doputují z moří. To vše spadne v jedné velké záplavě a zase rychle odteče, ale statisticky napršelo dost. Podle mých zkušeností byl nejběžnější déšť 2-3 mm, zatímco 5 mm a větší déšť padal jen občas. Teď nám zůstaly jen ty větší deště a ty menší jsme ztratili úplně.
V půdě chybí organická hmota, což už zde a u vlka melduju několik let. Přesněji od 31. srpna 2015 https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/08/31/sucho-a-povodne/, kd yjsme zaznamenal komisi SUCHO-VODA. Po tolika letech práce bych očekával, že už komise přednese nějaká opatření k nápravě. Možná jsem je jen nezaznamenal. Opatření leží v půdě. Hnědá pole velmi dobře pohlcují teplo, které vyzařují zpět, a stoupavé proudy tím vzniklé zase rozhání mraky. Říká se tomu tepelné ostrovy. Dosud byla tepelné ostrovy jen města, teď se takový tepelný ostrov stává z celé ČR.
Teď se jev ještě zhorší, protože uschly obrovské plochy smrku, a zůstala jen holá půda. Hnědá, která bude zase dobře pohlcovat teplo. Opatření proti tomu je jen jedno. Mít plochy zelené, a to čímkoliv. Tráva, stromy, zemědělské plodiny, maliník, cokoliv, co bude stínit. A hnědé plochy polí orat na podzimní a zimní období, kdy nic neroste. To aby déšť neodnesl ornici. Bezorebné technologie se udrží jen na rovinách.
Přitom řešení by bylo a odhadem by nás stálo pouze tolik, co jedna kauza CME, Diag Human, apod. Tedy kolem 15 miliard Kč. A to řešení? Dát je zemědělcům na to, aby mohli mít úhor a po sklizni hlavní plodiny cokoliv na zelené hnojení.
S přemnožením myší nic neuděláme, dokud se nenarodí více káňat nebo myslivci přestanou lovit kočky v polích. Obávám se ale, že člověk už krajinu natolik zničil, že její obnova zabere 100 - 200 let. Proč tolik? Potřebujeme, aby dorostla úplně 1-2 generace stromů. Takže pokud nějaká opatření vzniknou, neodžijeme se výsledků.
Co by dnešnímu stavu řekli předci, když v 18. a 19. století rozorávali a rušili rybníky? Dnes by se nám hodily. Obnovit už nepůjdou, protože jsme si mezitím jejich dna zastavěli vodárnami, plynovody, elektrickým vedením, fotovoltaikou, apod. Obnovit by to samozřejmě šlo, ale náklady nebudou malé.

Gerde, tzv. malý cyklus může věc trochu zlepšit

Ne zachránit. Není rozhodující. Z u nás vypařené vody spadne na našem území množství mizivé, pokud vůbec něco. Jsme malí. Zbytek je odfoukán pryč, dříve, než dojde ke kondenzaci a padání kapek. Z malého cyklu, pokud to foukalo ze západu, jsme měli vodu hlavně z Francie a Německa. Nebo Beneluxu. A ten malý cyklus byl tady vždy. Tedy pokud ze západu neprší, nedostane se k nám voda z velkého cyklu a druhotně, protože nebude, ani z malého cyklu okolních zemí.

Shrnuto:
Ve srážkové bilanci byl malý cyklus započítán vždy. To, co sem dostává vodu, je proudění od moře. Pokud zeslabí velký cyklus, vyčerpá se následně malý cyklus, který stejně dělá jen pár procent.

Malý vodní cyklus

Malý vodní cyklus je unikátní v tom, že jde o mnohonásobně recyklovanou stejnou vodu ze stejného deště. Jen na našem území. Proto tolik chybí, i když statisticky se jedná o stále stejný úhrn srážek. Z malého vodního cyklu to byly mlhy, ranní rosa, menší deštíky - a to vše pomáhalo rostlinám s mělkými kořeny přežít. Smutné je, že půda je vlhká jen na povrchu a vespod už ne.
Jasně, že do malého cyklu se ta vstupní voda dostane jen z velkého vodního cyklu. Ale jakmile se dostane, tak několikanásobně koluje. Teď se rovnou odpaří pryč a zmizí. A nám už pomalu došel čas na nápravu situace.
Malý cyklus nedělá jen pár procent úhrnu srážek, ale taky zmírňuje výkyvy počasí. Zmírňuje i povodně. Pořád ještě prší dost a pořád ještě můžeme situaci zachránit. S dalším otálením to bude jen horší a těžší. A přitom stačí udělat celkem málo.

Tak jinak. Vezměte si

Do toho malého cyklu, mlhy, ranní rosa, se voda dostala z velkého cyklu. Mlhy a ranní rosa nedoplní půdní vlhkost.

Co se týče té mnohonásobné recyklace vody na nějakém území.

Vezměte si 2 akvária. Do obou dejte rašelinu. Tu zalejte. Zasaďte rostliny. Kapradiny nebo masožravky. Jedno akvárium přikryjte sklem. Nechte 14 dní stát a pak se přijďte podívat.

U toho zakrytého vsechno poroste, bez přísunu další vody. Vodní pára se bude kondenzovat na skle a stékat zpět. Mnohonásobná recyklace vody.

U toho odkrytého bude vše suché. Bez pravidelného vstupu vody do systému bude sucho, nic neporoste.

Polabí

Klimatická anomálie od cca Poděbrad po cca Louny. Teplo větší a stálejší než ve zbytku republiky. Na dnešek v noci všude mrzlo, vyjma této oblasti. Srážky minimální už třetím rokem po sobě. Silný déšť loni v létě třikrát, jinak občasné přeháňky. Ani jedna místní bouřka; vždy pozorovány pouze mimo hranice uvedené anomálie. Sníh loni v půlce prosince cca 10 MINUT!!!

Telegraficky:
- Myší kalamita v r. 2018. Byly všude a v neuvěřitelných množstvích. Ratimor (už jsem si vzpomněl, jak se ty růžové granule jmenují) vyprodán po celém severu Stč. kraje, na pastičky dlabou a kočky už je odmítaly lovit.
- V r. 2016 dtto.
- Letos to nejspíš bude to samé.
- Vody je málo a zdá se, že zaplaťpámbu za hlinitopísčitou půdu, bo zhruba v půl metru a níž je ještě vlhko, takže stromy žijí a rodí. Trávu už jsme vzdali a aspoň chcíply i půdopokryvné plevely.
Zahrada nabyla středomořského rázu - povrch jak beton, bez porostu, a z něho čouhají stromy.
- Ve studnách chybí nebo už vůbec není voda a do některých vsí se dováží cisternami. Sucho je takové, že vysychají i pískovny. V lesích to je o fous lepší, pokud je dostatek hrabanky; pod ní je vlhká půda.
- Srážky neměřím, spíš koukám, jestli se po deštích zazelená tráva. Nezazelenala, bo furt svítí sluníčko a inverze trvají jen krátce. Pokud se budeme pokoušet obnovit pažit na zahradě, budeme si muset půjčit nějaké "rotační uňuchadlo", které projde běžnými dveřmi, nebo provést "hlubokou orbu" krumpáčem. Rýč na to stačit nebude.
- Začaly vysychat základy domů. Což znamená, že opadla i voda vytlačená povodní 2002 až někam k Brandýsu nad Labem. Domy tady jsou většinou z opuky a pískovce, až ty mladší 100 let jsou cihlové. Takže to vysychání jim nijak neprospěje, neb opuka a pískovec drží pohromadě jen vlhké. Ale mají skvělé tepelné vlastnosti - v létě drží chládek (venku 40°C a uvnitř max. 26°C) a v zimě naakumulují teplo.
- Zatím ani jeden mrazivý den. Pokud mrzne, tak krátce v časných ranních hodinách (akorát, aby namrzla okna u aut). Jinak i v noci stále teploty nad nulou.
- Na polích se to jen zelená, v prosinci místy vykvetl zlatý déšť, některé jabloně a některé druhy růží na slunných závětrných místech ještě vůbec nepřestaly kvést.

Nezoufejte

V Dust Bowl nepršelo 40 let a pak se to zlepšilo.

Změnilo se proudění od moře

Dříve pršelo od západu a severozápadu. Proudění od moře.

S oteplením se mírně posunuly klimatické pásy (cca posledních 10, 20 let). následně proudění vzduchu a voda, která by šla k vám, vyprší v Pobaltí, Bělorusku s Rusku.

Normálně byla vždy jižní Morava nejsušší. Letos má vody relativně dostatek. Dešťové mraky putovaly přes Alpy, hlavně po severní straně, na konci Alp se otočily díky větrům z Panonie na sever a severozápad. Takže na jih Moravy srážky už několik let přicházejí z jihu a jihovýchodu. Což je přesně z opačného směru, než bylo obvyklé.

Srážkově dobře přes léto je teď na tom alpské Slovinsko, kde dříve pršelo a sněžilo hlavně na podzim a v zimě a v předjaří.

Sever Moravy a Slezsko (i polský zábor) postihlo sucho stejně jako východní Čechy. Lysá hora byla jedno z míst s největšími srážkami v republice. Některé roky už není.
To samé v Jizerkách Ještěd.

Předzvěst oteplení nebo spíš změny klimatu se v ČR projevila už v 90 tých letech. Vody v řekách bylo měřitelně míň a na Moravě se změnilo rozložení srážek. Nastala teplá a suchá jara, objevily se dokonce (vzácně) jarní prašné větrné bouře.
V Čechách, kde je větší vliv moře, se změny objevily se zpožděním.

Sucho je také v Polsku, vyjma mořské pobřeží. Západní proudění se srážkami minulé broky proudilo nás Balt a do jižní Skandinávie. Švédsko, Finsko.
Mimochodem, v roce 18 bylo katastrofální! sucho i v Norsku, s plošným umíráním jehličnatých lesů na mělkých půdách a sutích, což je silně nezvyklé. Nebývalá anomálie,
neproudil vzduch od moře.

V Pobaltí, vyjma části Litvy, se změny moc ještě neprojevily, srážky tam jdou od Baltu.

V severní a východní části Běloruska je srážek jako dřív, jdou od Baltu, v jižní a západní části ubývají, ale zatím v půdě dobrý.
Zároveň se na západě a jihu objevily až týdenní vpády tropického vzduchu, třeba 34, 35 stupňů, což dříve nebylo.

V Rusku, části ovlivněné srážkovým prouděním od Atlantiku a Baltu, - Petěrburg, Smolensk, jih Karélie až po Valdaj, se v posledních 30 letech znatelně oteplilo. Včetně zimy. Srážky zůstaly stejné, půdní vody dostatek, odtok se mírně snížil.

Re: dexx To zas ten zasr...

Putinožka, že jo!!!

Dříve nebo později

Na to komisaři EU a naši politici přijdou co nevidět taky.

Článek u vlka

Dovolím si ocitovat jednu větu z dnešního článku u vlka:

Žádná americká vláda nebude riskovat válku, aby bránila evropská města (ale možná proto, aby napadla Rusko).

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/01/19/operation-splinter-facto…
Tolik k naší obraně ČR a v návaznosti na diskuzi o 1938. Co neubráníme sami, nebude bráněno vůbec.

Máte recht

Proto na pořadu dne byla likvidace naší armády.
Teď je na pořadu dne zvýšení etnické diverzity obyvatelstva.

Někdy na mne přijdou takové divné myšlénky. Třeba, jestli to nějak spolu nesouvisí....

meteorologie.

Co jde vypozorovat,nějak všechno rychle nastupuje,jak sucho,odvodňování,spíš průtrže mračen,než klidný déšť.
Právě rozšířením FE ten problém nastal o hodně víc a také zvětšováním pevných ploch,ale určitě bych zastavil instalaci FE,to zvyšuje teplotu,která potom zabraňuje pronikání oblačnosti a déšť.

https://www.reformy.cz/17-listopadu-slavime-10-vyroci-afery-climategate…
https://www.reformy.cz/klimaticky-alarmista-zaloval-skeptika-za-pomluvu…
https://www.reformy.cz/10-predpovedi-al-gora-o-globalnim-oteplovani-o-1…
https://www.reformy.cz/mesto-postavene-podle-utopie-klimaticke-zmeny-mu…