Když se podíváte na zemědělství ve Stalinově Sovětském svazu a na zemědělství v USA, zjistíte překvapivě mnoho shod. Během relativně krátké doby došlo k obrovské industrializaci. Přechod od koní k traktorům byl velmi rychlý a neméně rychlý byl přechod od samovazačů a kos ke kombajnům. Ve velmi krátké době se velké množství zemědělských pracovních sil stalo nadbytečnými. Tato industrializace zničila obrovské množství lidských osudů.
Došlo k velkému sjednocení pozemků, které se od malých vlastníků vemi rychle spojily do obrovských latifundií. Zemědělství se dostalo do rukou vysokoškolsky vzdělaných odborníků a o trendech začali rozhodovat ekonomové, účetní a jiní specialisté. Odpovědnost za produkci dostali nikoliv vlastníci, ale specialisté. Zemědělství se zracionalizovalo a došlo k obrovskému skoku v trendu zapojit přírodu do průmyslové produkce. Člověk přestal vést s přírodou zápas, naopak si přírodu podmanil, začal ji saturovat a zvýšil tak svou schopnost produkce potravin, jejichž cena neustále zvolna klesá.
Rozdíl mezi Sovětským svazem a USA byl vlastně jen jeden. V Sovětském svazu přišel chlap s puškou a protestujícího rolníka prostě zatřelil. V USA přišel chlap s dlužním úpisem, rolníka nechal zkrachovat a chcípnout ve škarpě. Kdo mi nevěříte, přečtěte si Hrozny hněvu od Steinbecka. Kolektivizace zemědělství se od New Dealu zase tak moc nelišila.
Dnešní článek bude o zemědělství před rokem 89. Jednoduše proto, že tehdy bylo naše zemědělství organizováno podle modelů ze SSSR a velmi velmi se podobalo současné americké velkovýrobě.
Tehdejší zemědělský sektor byl slušně ziskový a díky určité prestiži "zásobitele národa chlebem" měl i spoustu výsad podobných jako horníci. Stačí se podívat na serál Plechová kavalérie. Kombajnérské primadony jsou jak z dokumentárního filmu. Já jsem kombajnér - kdo je víc.
Účelem bylo pěstovat víc, rychleji, levněji, využívat pokud možno všechny zdroje a hledat zdroje nové. Hlavních úspor se dosahovalo velikostí. Investovalo se do stále větích kravínů, vepřínů, teletníků, ale i do obilných sil. Investice byly tak masivní a tak dlouhodobé a tak účelně vypočítané, že dodnes stačí, aby obilné silo přijalo svých dvacet tisíc tun obilí a žilo z třiceti korun měsíčně za tunu skladného. Nepřijde vám to povědomé - ano přesně tohle dělá dneska Babiš a několik dalších velkých zemědělských podnikatelů. Hospodaří jako za starých časů. Investují do velkokapacitních výroben a jsou to právě jejich párky z drůbežího separátu, díky kterým si můžeme myslet, že mezi českým a německým dělníkem není rozdíl. Kdybychom jaksi zrušili éčkové párky a sekanou s pilinami tak kvalitní jídlo by nám měsíčně dost pocuchalo rozpočet. Hned by bylo vidět, jak jsme ve skutečnosti chudí a jak jsme všem na Západě u zádele. Ale nebojte se, tohle nikdy nenastane, to bychom tu mohli mít rebélii a tak se budou potraviny dál dělat z toho nejhoršího sajrajtu ve jménu láce. Těch pár procent lidí, co chtějí jíst kvalitně, ti to nevytrhnou a nalijme si čistého vína - prakticky všichni z normálních lidí od doktroů počínaje po právníky konče všichni kupují rohlíky v Bille a šunku od Kosteleckých uzenin, protože skutečně lepší jídlo je i pro ně docela drahé a dopřejí si ho jen občas. Pokud je mezi vámi čtenáři někdo, kdo se stravuje skutečně zdravě a dává peníze na skutečně dobré a kvalitní potraviny každý den a dělá to tak ideálně už několik let, prosím napište nám do diskuse. Mnohem spíš se ale dozvíme, že tu a tam někdo pěstuje podomácku zeleninu nebo chová králíky. A prosím nepište mi o tom, že jíst zdravě = žraní semínek. Zajímá mě rodina, která si kupuje každý den kvalitní pečivo z žitné mouky, kvalitní maso ze skutečného chovu a ne velkovýkrmu pomocí hormonů a antibiotik, dává si šunku skutečně zauzenou a skutečně ze 100% masa. K tomu si dává opravdový vyzrálý sýr výhradně z mléka bez chemie, používá celozrnnou mouku, nepije džusy s konzervanty a dělá to tak už celé roky. Rád bych viděl jejich rozpočt na jídlo.
Efektivita našeho zemědělského sektoru byla na světové úrovni. V osmdesátých letech pak celý obor začal zaostávat technologicky. Západ prostě byl schopen rychleji a levněji stavět stále větší a lepší stroje. Z hlediska organizace práce jsme ale byli daleko před Německem.
To je také ten důvod masivních evropských dotací do zemědělství. Kolektivizace po vzoru východu nebo industrializace po vzoru USA jaksi nebyla v Dojčlandz a Francii politicky možná, proto nastoupilo to, co tam mají dodnes. Zemědělský sektor západní evropy je schopen držet krok s USA a Ruskem jen díky tomu, že stát platí zemědělcům traktory, hnojivo, osivo a dneska už vlastně úplně všechno. Západní Německo si nemohlo dovolit (o moc) dražší potraviny než za železnou oponou... lidi by mohli mít řeči, že je něco shnilého ve státě Dánském.
Pak se nám to v roce 89 otočilo a naše zemědělství se vrátilo o sto let zpět. Ne v technice, ale ve vlastnických vztazích. Vrátili se malí rolníci, kteří během několika prvních let zjistili, že nejsou schopni konkurovat světovým cenám zemědělských komodit a zároveň si udržet životní úroveň a ještě zvládat investice a údržbu zprivatizovaných zemědělských areálů. Ostatně zajeďte si kamkoliv... družstva mají vždycky hnusné, zabordeléné areály, kde se propadají střechy. Stejně tak i malí farmáři. Na hezkou malou farmu narazíte jen výjimečně. Většinou je to bordel nad bordel, kde se žije z podstaty. Naopak akciové společnosti mají věršinou areály úplně nové, krásné, vybetonované, jejich haly jsou opravované, udržované... a v zákulisí je armáda agronomů, účetních, právníků a velkého kapitálu.
Dnes máme takové dvojkolejné nezemědělství Na jedné straně jsou tu ti, kteří si rychle znovu udělali kolektivizaci podle Sovětského svazu, nebo ti, kteří za babku zkoupili podíly zkrachovalých rolníčků, kteří dnes hákují někde v montovně a jsou rádi, že to tak dopadlo. Ať už se ale dnešní velké zemědělské podniky ustavily jakkoliv, prakticky všechny jsou dneska akciovka a mají alespoň pět tisíc hektarů, nějaké to obilné silo, míchárnu krmiv a velmi velmi efektivní personální politiku.
Na druhé straně jsou ti, kteří po vzoru Německa sosají dotace a předstírají stejně jako na Západě, že je to tak správně.
Hlavní ironie je v tom, že tu sice máme americkou (a sovětskou) velkovýrobu, která funguje a generuje zisk, ale zákony máme spíš podle vzoru Německa, které tu samozřejmě žádnou velkovýrobu nechce. Pak tu máme farmáře obdělávající především operační fondy a pak teprve pole, ale ti stejní Němci o ně také moc nestojí a už vůbec nechtějí, aby se v Unii udělaly jednotné dotace. A náš stát nemá dost peněz, aby dával dotace jako v Dojčlandu nebo Francii.
Nedivte se proto, že naše zemědělství je tak nějak všechno dohromady. Malý farmář bere dotace, které mu ale nestačí a tak musí spolupracovat s oligarchou velkovýrobcem na kterém je bytostně závislý a od krachu ho v podstatě dělí jedno fatálnější rozhodnutí nebo fatálnější sucho či mokro. Zároveň se pěstuje jen to, co nese prachy, protože pěstovat něco prodělečného znamená problém. Žádná dotace jim to nevykompenzuje.
A tak nakonec nemáme ani soběstačné, ani ekologické, ale vlastně ani ekonomické zemědělství. Máme tu jakýsi živelně srostlý konstrukt všeho se vším, který ještě pořád žije z toho, co se vybudovalo před rokem 89, zároveň dělá jen to co sype a ještě je to závislé na velkopodnikatelích s dostatečným kapitálem.
A zůstane to tak.
Proč? Protože tento model je jediný možný. Skutečnou velkovýrobu nám Unie nikdy nedovolí a navíc bychom jí asi ani nechtěli. Naše současné drancování půdy je proti tomu americkému směšné. Stejně tak nám ta stejná Unie nikdy nedovolí být skutečnou konkurencí německých a francouzských zemědělců. Nikdy proto u nás dotace nebudou stejné jako v Německu. Tím pádem jsou všechny sny o malých farmách, které uživí rodinu z dvaceti hektarů jen chimérou, která se nikdy neuskuteční. Sto padesát hektarů je dneska obživa pro jednoho důchodce a dva syny, kteří jezdí s traktory jen po večerech a mají ke svému zemědělskému koníčku ještě normální zaměstnání.
Já osobně vidím jediné světlo na konci tunelu... Současným přešlapováním na místě jsme sice přišli o potravinovou soběstačnost, ale pořád tu máme dost odborníků, škol i programů, aby se to dalo obnovit. Díky vám zemědělští oligarchové, protože vaše požadavky na agronomy a zootechniky tu ještě drží zemědělskou univerzitu. Zároveň máme i lidi, kteří žijí jako malí farmáři, kteří sice většinou nemají příslušné zemědělské školy, ale zato mají obrovskou praxi. Díky tomu všemu máme v republice o dost víc strojů než by potřebovala zemědělská velkovýroba a díky tomu máme v případě katastrofy šanci začít dělat rychlé a efektivní kroky a mít na to všechno potřebné. Zároveň díky dotacím obděláváme všechnu použitelnou půdu a nemáme na každém kroku golfová hřiště.
Půdu sice drancujeme, ale podstatně méně než v USA a Rusku. K tomu u nás máme kapacity na hnojiva, agrochemii, osiva a vůbec všechno potřebné. Ne, nejsme na tom nijak dobře, ale naše zemědělství žije tak nějak Evropě navzdory. Stejně tak celý náš národ tu pořád je tak nějak Evropě navzdory i přes všechna protivenství.
Myslím si, že to tak ještě dost dlouho zůstane.
- Log in to post comments
Komentáře
Dobre, tak pleistocen byl…
Dobre, tak pleistocen byl dlouhy, dokud zili velci savci, tak ti vyvraceli stromy jako to delaj dodnes sloni na planich v Africe, ano nebo ne? - Protoze o tomhle mluvim ja. Teprve az byli vybiti, tak se Evropa zalesnila.
Byla v dobe velkych evropskych savcu zalesnena nebo vypadala jako anglicky park. - Jestli o tom mate nejaky zdroj tak se na nej rad podivam, jak to vlastne bylo.
Neni to tenhle clanek o kterem jsem psal, ja to slysel, ale vypada, ze tam pisou priblizne to same.
http://www.osel.cz/4759-kouzelna-krajina-se-slony-mamuty-a-mastodonty.h…
----
Lesy v ranném středověku samozřejmě vyklučeny nebyly.
- Zemedelska populace tu ovsem zila uz 5000 let pr n l a prumerna vzdalenost vesnic byla tehdy 3 km. Urcite byla policka mala ale primo mezi stromy to snad podle vas neseli ne? -
Ani dneska nejsou lesy totalne vykluceny, tak o cem to mluvime?
-------------
Jde o to, že tam nebyla potrava pro vojsko a píce pro tažná zvířata. - Jenze vosko tehdy znamenalo taky jen par stovek muzu. Kdyz byli na konich, tak pokud netahli pres Sumavu uprostred zimy, tak tak pici nejspis ani nepotrebovali. Kone zerou i obili, takze za tech par dni, co prejednou hory, by se snad mohli uzivit z toho co vezou + sem tam se najde treba loucka k napaseni. - Loupezny najezdy jejichz cilem je jen poplenit zemi a vypalit co nejrychleji co nejvic nepratelskejch vesnic - to neni nic logisticky narocneho, ale nadela to hodne skody a je tomu treba se branit.
Vzhledem k tomu ze Americka kavalerie byla schopna ujet za den 80 km, tak si myslim, ze prekonani pohranicnich hor po obchodnich stezkach rychlym presunem maleho oddilu nemohl byt nikdy velkym problemem kvuli pici. - Mimo jine i proto, ze se ty zaseky na cestach cesi proti cizakum tehdy delali, jak vsichni vime z Palackeho.
Legie Teutoburskeho lesa byly naproti tomu jednotky o sile 5-6000 muzu KAZDA a byly tam 3. XVII XVIII a XIX, pak tam bylo dalsich 6 kohort spojencu a 3 alae jizdy. Bylo tam mezi 15-20 000 vojaku + jejich doprovod, protoze se vraceli z LETNIHO lezeni do ZIMNIHO. Takze s nima presouvali i vsichni ostatni, co kolem armady normalne zili, to znamena obchodnici (vcetne otrokaru), remeslnici, zeny a deti legionaru, prostitutky a pasaci, . tech bejvalo dohromady normalne jeste jednou tolik co vojaku. - Takze 3 legie znamenali ze nam takho nejmin mesto jako Nymburk ale klidne i Ceska Lipa.
Ti potrebovali obrovskej tren a skutecny cesty.
Napriklad na Vitkove bojovalo jen 29 husitu a pak jim prisla posila 50 strelcu a neznamy pocet cepiniku. - Porazili armadu 8000 jezdcu, to znamena navic nekolik posluhu, co mel kazdy jezdec, plus tren. Takze ji muzeme klinde vynasobut nejmin 3.
No
Když uvážíte, že za Karla Velikého Frankové neměli hlavni město, protože dvůr o několika stovkách lidí prostě všechno na místě za 14 dní vyžral :-)) a to se nikam nepřesunoval, když teda žral na místě ;) zelenina, maso, pečivo, se kazilo v létě v řádu hodin, nebyly ledničky ani hygiena a museli táhnout dál, je jasnější, že ani vojsko o několika stovkách lidí se zvířaty prostě tu Šumavu nedalo. Vše se muselo vézt nebo nést a ke zvířatům byli potřeba lidi a ti zase jedli a museli být placeni... Mouka se nedala uchovávat dlouho, stačilo navlhnutí, plísně, moli, jen zrní, ale zkuste namlet zrní na mouku pro vojsko v polních podmínkách. Bez žernovů by to nešlo... A byly tam samoty nebo pár chalup, ale vesničky, jako v Germanii ne. Velkomoravské vojsko pak čítalo tisíce lidí. Boleslav? dal německému císaři proti Maďarům na Lechu 1 000 mužů a to byla menšina jeho vojska, další tisíce měl doma na hranicích. Oni koně žerou obilí, ale když uvážíte, jaký měl v té době rolník výnos, a počasí k tomu, často nebylo dost ani pro dvůr, krmit koně obilím byla sakra drahá záležitost.
To s těmi velkými býložravci máte pravdu, dokonce i v neolitu ovlivňovali krajinu tuři, zubři a koně. ale ti byli hlavně na rovinách. V létě na náhorních plošinách. Na strmějších svazích už od nižších poloh rostl regulérní prales a okolo řek taky.
A ona ta rychlost přesunu, s kovboji nesrovnávat!!!. Americká kavalérie měla jednak armádní potraviny, což byla úspora jako hrom a jednak měla rychlé koně a jela nalehko, zbraň puška. Měli lehké, v továrnách vyrobené spací pytle. V době, o které mluvíme, měl pěší chlap těžké boty, sadu těžkých dlouhých kopí, meč obouručák, dříve těžkou sekyru, štít do 10 kg a těžký několikavrstvý kožený kabátec s vycpávkou nebo s našitýma kovovýma destičkama nebo kroužkovou zbroj. O potravinách nemluvě. Pak jsou potřeba stany, přikrývky na spaní, nástroje, zdravotní materiál, nádobí na vodu a vaření.... Koně nebo voli byli silní, ale neschopní rychlého přesunu. A zkuste nedat býložravci 2 dny žrát...
Navíc, u kavalérie byli všichni jízdní, u vojska tehdejší doby, o které mluvíme, byli hlavně pěšáci. Kteří co nejvíc nákladu, bo zvířata byla drahá, museli nést na sobě. Zkuste mašírovat s 30 kg, což je zbroj, ale už ne ost. materiál, 14 dní. Se soumary a s vozy. Rychlost přesunu bude minimální.
Jenze dvur o nekolika…
Jenze dvur o nekolika stovkach lidi, co se pomalu presunuje neni to samy co par set jezdcu na konich, co se pohybujou rychle, uderi a zmizi.
Co po mne chcete? Abych si v Rakousku pujcil par koni a podival se, jak rychle se dostanu do Cech na koni. Nejsem americkej kavalerista, ale myslim, ze tech 40 km misto 80 km je v mezich splnitelneho - a jste mimo Sumavu. - V lete, po stezkach. - Chapete, jako nacisti kdyz jeli pres Ardeny do Francie, taky jeli po silnicich, ne po svazich hor.
Bez žernovů by to nešlo... - prijedete k mlynu, date mlynari na krk nuz a do kapsy penize, umele vam obili nebo ne?
Navic obili by zrali kone, vy si na vypad vezmete jen upecenej chleba a nejaky hotovy jidlo jako treba varena vejce, sadlo.
Ja nepisu o dlouhem tazeni. Vy se potrebujete branit i proti tem kratkejm a rychlejm.
----------------
Oni koně žerou obilí, ale když uvážíte, jaký měl v té době rolník výnos, a počasí k tomu, často nebylo dost ani pro dvůr, krmit koně obilím byla sakra drahá záležitost.
- Ale vy tam jedete plenit, krast a loupit preci. Berete z ciziho a je vam to jedno, ze nebudou mit nic pro sebe. Stejne hned budete pryc, nez se vzpamatujou. To je neco jinyho nez velky tazeni.
-------------------------
To s těmi velkými býložravci máte pravdu, dokonce i v neolitu ovlivňovali krajinu tuři, zubři a koně. ale ti byli hlavně na rovinách.
- No ale prave o tech rovinach tu preci celou dobu mluvime. Uz jste videl anglickej park nekde v horach?
-----------------------
Boleslav? dal německému císaři proti Maďarům na Lechu 1 000 mužů - ano a? To bylo velke a dlouhodobe tazeni.
------------
Americká kavalérie měla jednak armádní potraviny, což byla úspora jako hrom a jednak měla rychlé koně a jela nalehko, zbraň puška.
- No ja taky pisu celou dobu o cestovani nalehko. Tak se preci delaj vypady nejlip.
-------------
V době, o které mluvíme, měl pěší chlap
- to co jste mu dali. Proc byste ho vyzbrojovali necim, co ho bude zbytecne zatezovat a proc byste si sebou brali pesiho chlapa na takovyhle rychly vypad?
Vy jste si proste usmyslel, ze se vedla jen plnohodnotna tazeni se vsim vsudy a snazite se mi dokazat, ze nic jinyho nemohlo existovat a nemohlo bejt nebezpecny.
Na co byste si bral na nekolikadenni vypad voly? - Vy jste si jako kluk bral na cundr co? Plynovou bombu, lednicku a 30 druhu koreni, abyste byl radne vybaven?
Kdyz jezdili po Divokym zapade postavicky jak z Maye, tak jezdili nalehko, kdyz tam tahli zlatokopove nebo osadnici, tak si tahli vozy zasob. - Chapete ten rozdil?
--------------
Zkuste mašírovat s 30 kg, což je zbroj, ale už ne ost. materiál, 14 dní. Se soumary a s vozy. Rychlost přesunu bude minimální.
- A proc by to kdo delal, kdyz muze vzit lehkou jizdu, udelat vypad a vratit se, nez se kdo vzpamatuje?
-------------------
Jo a Mihulka
toho nakecá... Zkuste něco od Sádla, když už o krajině. Osel.cz je něco jako Blesk :-) žádnou vědu bych v tom nehledal.
Solná stezka,
vedoucí z oblasti dnešní polské Wieliczky podél Labe skrz celou Kotlinku a Labskou bránou dál do Německa, je stará cca 10 000 let.
Kdo ty obchodni stezky podle…
Kdo ty obchodni stezky podle vas branil a s cim se obchodovalo? Mozna krome pazourku a obsidianu?
Bylo toho poměrně dost
- jantar
- sůl
- barevné hlinky
- kožešiny
- pazourek
- šperky
- později kovy (měď, cín)
- otroci
...
O něco mladší jsou jantarové stezky - asi 5 000 let.
Jedna vedla od baltského pobřeží přes Moravu až do dnešní Itálie, další z oblasti dnešního Slazburku přes dnešní Klatovy a Ústí nad Labem do Německa a patrně až do Dánska.
Jakmile se lidé začali usazovat na jednotlivých místech na delší dobu, začali mít větší materiální potřeby, měli víc času na zdobení se, začali být náročnější na to, co jedli a tak podobně. Lidské komunity se začaly stratifikovat, hierarchizovat a ti mocnější a movitější měli tále větší potřebu mít něco jiného a lepšího než zbytek klanu, tlupy, rodu, kmene.
Ta stezky se kupodivu zachovaly v krajině dodnes a tam, kde není příliš husté zalesnění, jsou v reliéfu krajiny stále patrné. Vědci i amatéři je dnes mapují letecky a jsou to hrozně zajímavé obrázky.
Ale ja mluvim od zacatku o…
Ale ja mluvim od zacatku o tomhle. To je trochu driv.
http://www.osel.cz/4759-kouzelna-krajina-se-slony-mamuty-a-mastodonty.h…
Osel je jen osel
A Mihulka dost kecá. On spojí hodně věcí dohromady, ale zjednodušeně. Něco na tom je, ale neberte to jako evangelium.
Jenze on neni jedinej na…
Jenze on neni jedinej na svete, kdo tohle rika. Tak si najdete nekoho, komu uverite. Zajedte si treba do Oxfordsky knihovny, jestli to je pro vas dost noble, pak dejte vedet, co jste tam nasel a ja budu zkoumat, jestli mi je vase autorita dost po chuti.
Nebudu tu hledat milion autorit, o kterejch jste stejne nikdy ani neslysel.
Krajina se meni podle toho kdo/co ji obyva vzdy a vsude na svete. Jestli po mne chcete abych uveril na vyjimky, tak mi dejte lepsi argument, nez ze Mihulka dost keca.
Mihulka nebo jinej, dal jsem vam to tam, protoze jsem jeho nasel jako prvniho co popisuje mechanismy. Kdybych padl na jinyho, tak tam byl jinej. Ja ani nezaregistroval jeho jmeno vy evangelium.
Nevyvratil jste nic z toho necim vecnym.
Bylo nás 15 miliónů
Braťja Slováci to táhli ještě s námi.
Musím korigovat některé idealizující názory
Socialistické zemědělství nebylo až zas tak výkonné, neb se podvádělo. Sledovaly se dva ukazatele - produkce pšenice po hektaru a dojivost na dojnici. Produkce obilí se papírově zvyšovala tak, že se přiozoraly louky, aniž by se hlásila změna výměry osetých polí.
oprava
zlobí mi prohlížeč - přioraly louky. Produkce mléka se naháněla jádrem. Předseda sousedního družstva Očenášek dostal Řád práce, ačkoliv na litru mléka prodělával 1,0 Kčs (výkupní cena byla vyšší, než cena mléka v maloobchodu).
Američané a Rusové dělají extenzivní produkci - výnos po hektaru mají poloviční, než my a proto mají vysokou rentabilitu a neničí si půdu.
"Produkce mléka se naháněla…
"Produkce mléka se naháněla jádrem".... nezlobte se na mě, ale co je to za ptákovinu (či za podvod dle Vás). Źenský v kravíně vždycky říkaly, když měl agronom kecy ohledně dojivosti: "Co dáte krávě do držky, ona Vám dá do dížky". Prostě čím kvalitnější krmivo (jádro) tím větší dojivost. Fakt nechápu, co je na tom za podvod.
Ohledně podvodů s výnosností obilí bych také zapochyboval. Papír snese všechno a co se napsalo do výkazů to tam bylo bez ohledu na skutečnost. Žádny "kontroling" v našem slova smyslu se neprováděl a běžné účetní na statku také nebyli žádné experti na ekonomické výpočty, ani se to po nich nechtělo. Prostě se do výkazů napsalo co je třeba, jenom se hlídalo, aby se to moc nepřehnalo a bylo. Tím chci říct, že se určitě drobně, občas, upravovaly výkazy, ale žádný systém všeobecného, systematického podvádění tam nebyl. Nebyl důvod ani prostředky.
Pepo Slamo
Co to pisete proboha.
Vykupni cena mleka byla vyssi vsude. Neprodelaval ten vas Očenášek, ale stat dotoval vyrobu potravin. Snad si nemyslite, ze Očenášek si domluvil sam ceny s mistni mlekarnou?
Jinak mliko od kravy je surovina a prodava se vyrobek. Vite aspon, ze se z mleka odebira tuk a z toho se dela smetana a z te maslo? Ktere se prodavaji zvlast a nedostanete je k litru mleka?
Re: Pepa Sláma Tohle může napsat jen
mamlas, který nikdy nepil mlíko rovnou od krávy.
Výkup mléka byl v osmdesátkách podle tučnosti okolo pěti Kčs za litr. V maloobchodě stál litr polotuku 1,90 Kčs, plnotučné pak 3 Kčs.
Finta byla v tom, že maloobchod byl ODSTŘEDĚNÝ na takřka nepitelnou sračku (přeháním, samozřejmě, že bylo lepší, než dnešní krabicoidní sračkoidy).
Kravské mlíko od soukromníků nezřídka atakovalo pětiprocentní hranici, polotuk šel na 1,5 %.
plnotučné pak 3.10 Kčs - ja…
plnotučné pak 3.10 Kčs - ja vim, je to pkotina a to same, ale kdyz uz jsem jich tolik koupil, tak mi to neda.
Re: Anonym Ano, 3,10 Kčs, ale
sáčkové. Fuj.
Jo jo. P)lasty tu mame porad…
Jo jo. P)lasty tu mame porad. Kolik stoji mliko ve skle dnes? At vim, o co se mam lip.
Pokud jsme byli potravinově…
Pokud jsme byli potravinově soběstační, tak asi výkonné bylo, narozdíl ode dneška.
Produkce pšenice a dojivost…
Produkce pšenice a dojivost to byly ukazatele pro propagandu a noviny. Protože tomu rozuměl i laik nezemědělec. Ale jinak se sledovalo věcí... Například osevní postupy se řešily v rámci celého okresu, na což byla okresní zemědělská správa. Traktoristům se poměrně důsledně kontrolovala výška brázdy na poli - pokud oral mělce, aby byl rychle hotový, nezničilo to plevel a to byly náklady navíc, takže agronomové opravdu hopkali po polích s metrem a měřili, jestli je orba opravdu hluboká. Za kombajny ve žních chodily ztrátařky, které doopravdy počítaly, kolik zrníček na čtvereční metr kombajn vyhodí na zem mezi slámu. I za to šly prémie dolů. Tehdejší kombajnér musel fakt umět, jinak si nevydělal. Ale pokud uměl, vydělal si jak horník na předku.
Jinak se samozřejmě podvádělo, jako všude. Ale přiorávání luk, to bylo pro blbce. Na to se podle map brzo přišlo. Oni ti komunisti měli na OZS i zeměměřiče a dost po takových fórech šli a hodně předsedů družstva na to dojelo. Mnohem víc se podvádělo tím, že se papírově zasadilo víc kukuřice na siláž, ale ve skutečnosti jí bylo méně. Siláž se dávala do žlabů nebo jam a to se špatně přeměřovalo. Stejně tak není siláž nikdy stejná a nedá se říci kolik jí krávy sežerou. Takže se pšenice sela na úkor krmiva a podobně.
Nicméně zemědělství tehdy byl opravdu obor materiálně i věděcky vyfutrovaný, který měl peníze na investice i na experimenty. Stačí se projet po krajině... ty nejvyšší objekty z betonu, které budou funkční ještě sto let, ty dokázalo zainvestovat průměrné družstvo.
Za kombajny ve žních chodily…
Za kombajny ve žních chodily ztrátařky, které doopravdy počítaly, kolik zrníček na čtvereční metr kombajn vyhodí na zem mezi slámu.
A v televizi se resilo kazdej rok, ze nekde na silnici nasli filmari vysypane zrni a jaktoze jsou ztraty.
A to porovnáváš s dnešní…
A to porovnáváš s dnešní statistikou, kde jak někdo psal "10 stád dostává dotace" vs 1 reálně :D
Ale teď vážně, v dnešních dobách se všude píše, jak se manipulují statistky protože žádosti o dotace apod. a ty teď z vážnou tváří píšeš, že na ty staré se nemůžu spolehnout a ty dnešní nekomentuješ, ale naznačuješ, jako dokonale pravdivé?
A to nekomentuju, že já viděl naroztdíl od tebe, jak se opravovali výměry lesů v 90desátkách, kdy byli za komančů vedeny jako pole, tak se museli opravovat mapy a to hooodně vneprospěch orné půdy, takže ty jsi slyše "jedna bába povídala", já viděl v práci jak se opravovali, takže "viděl pravý opak" toho co říkáš ;)
Myslím, že srážka s realitou by trochu vylepšila pohled. Ber třeba, že dneska se přestali obhospodařovat ty nejhorší bonity, co to udělá pak se statistikou?
Co tim chcete rict? Ze jsme…
Co tim chcete rict? Ze jsme tu meli lesy a mysleli si, ze mame pole? Kolik to bylo procent?
Srazka s realitou je, ze tehdy jsme byli sobestacny a ted nejsem. Do vas realita narazi, az bude nejaka krize a nebudete mit co zrat. To bude realita.
Anonyme dám ti 2 fakta: 1)…
Anonyme dám ti 2 fakta:
1) on řekl, že orali louky aby světčili výměru osevu obilí a tak vyššší výnosy. Přitom hrozilo udání za podvod.
2) v reálu ale nechali hektary polí zarůst lesem (jasně, podle velikosti katastru) a tím si snižovali "statistiku" a přitom měli právo vyklučit to co měli v katastru jako pole bez udání legálně.
Dám ti otázku, proč dělali to v bodě 1, ale kašlali na to dělat to v bodě 2, když chtěli tak strašně podvádět, protože statistika?
Když mě dáš logickou odpověd, co lze přijmout jako možsnot, tak se ti omluvím, do té doby se fakt zamysli nad realitou kolem sebe a tím co si myslíš, protože myslet, nikdy neznamenalo vědět ;)
Hektary. Nevim jak jinde, u…
Hektary.
Nevim jak jinde, u nas v okrese mely JZD tak 700 - 800 ha. Tak jde o procenta. Vy to licite, jakoby pulka poli byly ve skutecnosti lesy.
Jako mam verit, ze si zorali…
Jako mam verit, ze si zorali v druzstvu 20ha navic luk a fakt se nenasel nikdo, kdo by si toho vsimnul?
Chápete, že tehdá se sice už sedělo v kanclech, ale oproti dnešku jedzdili na kontrolu do terenu a hlavne stacilo nahlasit, ze se to udlao a uz jela kontrola...
P.S. Ja si myslel taky dokudjsem nevidel to mnozstvi, ze to "bude par metru", ale do roku 48-89 to narostlo docela slusne.
Nase "pole" co melo 1,5k m2, bylo prevedeno na lesni pozemek, protoze to byl les... Jasne, jako prikald ze to neni pravda me nekdo napise "v nasi obci nebyli lesy pred 48 ani po", no pak muzu jeno rici "statistika je pro někoho jenom slovo bez obsahu".
Ze strany mamky na slovensko bylo druzstvo vytvoreno az v 70 letech, takze mam predstavu jak se jelo na soukromo za komancu a z druhe strany mam rodinu, ktera vstoupila hned 51 roce, kdy ho zalozili.
Mam predstavu jak se delalo na polu za komancu u nas v rodine, taky mam predstavu jak se delalo, kdyz bylo druzstvo a diky praci i mam prehled i o "tom co bylo v KU vs realita" (teda v 90desátky, ted uz ne)
Spise je otazka, ze vy licite, ze bylo normalni zorat desitky hektaru luk a nikdo nikdy si toho nevsiml :D
Zil jste vubec v dane dobe nebo se ptal rodicu, kteri fakt delali v druzstvu?
Nepoznam, jestli odpovidate…
Nepoznam, jestli odpovidate primo me nebo jen vseobecne. Neco je asi Vidlakovi.
Mohlo se to stat, ale to se musi zkoumat pole od pole. U nas je pole, je to vedeny jako louka. Je na nem les.
Bylo to pole, kdyz to bylo soukromnika. JZD na nem melo pici a poravolucni hospodari (to nechali zarust) tak co to je?
Druhy pole je ted louka. Az se znovu zacne orat, tak to bude navrat k poli nebo je to ted navrat k louce?
kazdej sere na to, jak je to vedeny na katastru
-
Vas pozemek, byl jestli to melo bejt 1.5 km2 byl pro obrazek asi 625x 625 m. Byl na Hane bylo to nekde na svazich kopcu?
150 hektarů,
to už je sakra velké pole. Skoro takové malé panstvíčko :o))
Rakouská kosa
je pořád 2x lepší, než jugoslávská a 10x lepší, než ruská.
Jsem rád za 2 hektary s desítkami ovocných stromů a 4m2 obdělávané půdy. Hlavním živitelem je ale myš. Stačí na ni položit ruku a už se to sype, jako oslíčku otřes se.
Ládiku, mám kosy se kterýma…
Ládiku, mám kosy se kterýma jsem kosil ještě než jsem odešel na VŠ, předtím s nima dělal otec a zjednou už i děda (je někdy z první republiky, jenom se o ně starali a uměli snima dělat, takže vydrželi), koupeny za komančů, co kruciu koupili za šmejd, že tak dlouho vydržel, když si měli koupit tu německou :D
Někdy trocha přeháníš...
Já kosím 50 let docela hodně
a šmejda poznám hmatem, po zvuku a při klepání.
Otázka zní, jeslti mluviš o…
Otázka zní, jeslti mluviš o tom "českém" po roce 1989 nebo českém před rokem 89.
A otázka je, zda dnes to co je "made in garmany" neni vlasntě "made in někde jinde"... Takovej protool, byl vlastně černej narex, kterej se dovezl do němec, tak se zabalil a byl vykazan jako vyroben v v nemcich... A pochybuju, ze se to nedeje u neceho jako kosa, kdyz cina je tak levna (jasne vyjimky se najdou) a zaroven pochybuju, ze fakt veris, ze cinan, kdyz se mu zaplati nedokaze vyrobit kvalitu jako u nas nebo v nemcich...
Stačí navštívit
výrobce. Vždycky mi to stálo za to.
K čemu dojivost krav
když jde o maso z mladého býčka. Mléko už nikdo nepije, ani děti ve škole. Náprstky jogurtů s mlékem nemají nic společného, je to jen hnusná hmota. Hlavní součástí jídla je obal. V koutku obalu se krčí cosi malého k žrádlu. Kobzole uvnitř černé. Zelí vzácné. Masné výrobky s uvedením % masa, zbytek je hnůj. To není zemědělství, to je prasárna. Dvojí kvalita v EU - pro otroky hnůj, pro skopčáky mana za stejnou cenu, s obrazem Bureše a Joury na obloze
Výsledkem zemědělských expertů
je vyprahlá krajina bez hmyzu, ptáků a života. Devastovaná půda přitahuje muslimy, kteří cítí písek a šanci dodávat velbloudy.
Chválapanubohu za každého malorolníka a chalupáře, který na svém pozemku udržuje krajinný ráz.
Zemědělská velkohovada zaručují nízkou porodnost a zkázu národa.
Ne Ladiku, pletete se
To je vysledek ekonomickych a politickych expertu.
Kdyz date chemikovi vodu, sul a nic vic, porucite mu vyrobit z toho vybusninu, tak vam muze stejne vyrobit jen slanou vodu, jedno jak moc rozumi chemii.
Nepletu se,
každá monokultura a velkovýroba je proti přírodě.
Vim, co chcete rict, ale…
Vim, co chcete rict, ale vlastne neni.
Sloni kacej akacie na africkejch planinach, aby zustali planinama. Jsme jen dalsi zivocisnej druh, co si prizpusobuje krajinu sam sobe.
Tak jeste jednou. To…
Tak jeste jednou.
To zemedelstvi po 89, co popisuje Vidlak = nastaveni trhu, to udelali zemedelci nebo ekonomove a politici?
Žrádelní řetězec nemá za cíl
nakrmit člověka, ale odřít ho na kost, zničit. Vytvořit životní prostor pro obyvatele Říše. Bůh s námi.
Za to se preci sinkalo v…
Za to se preci sinkalo v listopadu
Napsal pohan.
Napsal pohan.
Hyper super.
Nebyl to obchod, byl to market,
na zemi ary keramických parket.
Vozíky bloudí mezi regály,
hledají štramberské frgály
hledají něco normálního k jídlu,
snad to budou mít vedle v lídlu.
Tam prý bude český týden
kupuje tam Sanders i Biden
kostelecký vuřt za cenu lidovou
prý budou mít i matonku s lipovou
příchutí, příchutí
hlad to koupit přinutí.
Kauf.
Do kaufu se chodí z hladu
jedno, jakou máme vládu
jedno, že máš surround dolby
jedno, kdy že budou volby.
Jedno, kolik zbývá mízy
potřebuješ sežrat hlízy
dostat do bachora kalorie
hrobník za kostelem pořád ryje.
Musíš obětovat pětku
nejde ohlodávat štětku
pořád dokola,
to bys byl v kapíku za vola.
V kaufu musíš pustit chlup
abys v kabeli neměl lup.
Glóbus.
Našel jsem droždí v Globusu
po čtvrthodině poklusu.
Ještě chci osminku másla.
U regálu naděje zhasla.
Másla je jenom desetina
váha je nějaká jiná
ale cena stejná,
krákají krkavčí hejna.
Co mám z Globusu přinést domů?
No řeknime, dejme tomu -knekenbrot.
Sice má daleko do dobrot
a dlouho suší v hubě,
ale je lepší, než ryba v tubě.
Světlo vedle tunelu.
Kdyby nebylo myši
neležel bysem v plyši
ale hákoval u pásu
jako dalších 100 ťulpasů.
V repráku džastin bíbr
za zády týmový lídr
na rukách gumové rukavice
na krku naběhlá krkavice.
Fotobuňka a kamera
musel bych dělat frajera
říkat, jak mě to baví
mám přece v autě navi;
na spaní bych vzal hypošku
nemoh bych chrápat za trošku
a ještě bych dal kačku
za nějakou tetovačku.
Kotrba o Trumpovi a…
Kotrba o Trumpovi a Sandersovi a souvislostech
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Analytik-Kotrba-nabizi-…
A o ďáblovi Putinovi a jeho nové strategii.
A Kechlibar k Trumpovi,…
A Kechlibar k Trumpovi, Sandersovi a Číně ve spojení s koronavirem
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/svet-volby-moroveho-roku.A2…
Před tím a teď.
Pane Vidlák.
Když chci kvalitu,musím si vypěstovat,vykrmit sám.
O kolik se zvedla výkupní cena obilí,zvířat na porážku oproti dřívejšku a v tom je zakopaný pes ziskovosti zemědělců,kam jde zisk,když je cena na pulte i desetinásobná.Také by bylo v hodné dodat,kolik se všeho vyprodukovalo dříve,zpracovalo a dodalo na trh.
Teď se podle mne vyprodukuje méně,ale na pultech je více,takže se nedivím,že se zpracuje všechno,co se dříve,buď vyhodilo,nebo se zpracovalo na krmné směsi.
Vím ale,že i za komunistů,šlo dost dotací do zemědělství,jenže,opravdu plánovitě,účelově a ne podle známostí.