OSVČ

Vše je relativní, Vidláku. Nicméně, jedním z prvních opatření, které stát udělal bylo zrušení EET. Proč asi? Odpověď bude asi relativní.

Mám svoji teorii relativity.
Čistě teoreticky Tě Vidláku nakopnu do zadele. Nakopnu tak nešťastně, že moje noha zajede do Tvojí zadele až po lýtko. A co teď s tím?
Já mám nohu v zadeli, Ty máš nohu v zadeli. Ale, já se svou nohou jsem na tom relativně lépe.

Tohle povídání neber osobně. Mohl jsem použít kohokoli jiného k demonstraci relativity.

Nicméně, ono naše psaní a diskutování je asi ve smyslu předchozího velmi relativní.

Víš, ona existuje jedna pojišťovna a naprosto největší zajišťovna na světě kulatém, a ta se jmenuje Lloyd. (jaký je rozdíl mezi pojišťovnou a zajišťovnou nechť si milý diskutent ověří sám.)

No. a ona pojišťovna má ve svých statistikách údaje o tom, kolik lidí v průměru za mnoho let zabil na pláži z kokosové palmy upadlý kokosák. Je jich 580 ročně. (v průměru, celosvětově)
To Mařka vylezla z vody a chce po Frantíkovi, aby ji namazal a chce na sluníčko, ne ležet pod palmou ve stínu a třese s Frantou a zjišťuje, že Frantík nedýchá a je zcepenělej. U palice má kokosák.

Nicméně, ona pojišťovna nemá statistiku o tom, kolik kokosových palem roste na plážích Islandu či kdekoli jinde, Má jen ty mrtvé. Nemá statistiku o tom, kolik ořechů je na palmách na plážích v průměru. Nemá statistiku o tom, kolik miliard kokosáků upadlo z palem. Nemá statistiku o tom, kolik miliard kokosáků nestrefilo palici turisty, který u moře vyhledával stín.
Nemá statistiku o tom, kolik lidí strefil kokosák jinam než po palici.

Ona ta pojišťovna má jen ty mrtvé, policejně a koronerem prokázané.

Závěrem snad jedno. Až se bude moci k moři, nelezte lidičky pod kokosovou palmu. Vemte si do letadla slunečník, nebo si ho kupte tam. Nelezte pod kokosáky. Abyste nebyli prvním nepojištěným Čechem koho kleplo pojišťovně navzdory.

Měj se Vidláku. A piš. Tekutý Prd.

No a pak je tu samozřejmě také skupina OSVČ, co to mají jako vedlejšák. No a ještě tu máme Švarcsystém, ale ten asi zahrnul Vidlák mezi kamioňáky. Skutečně pestrá skupina zájmů.

Pořád ještě máme superhrubou mzdu, kdy odvody placené zaměstnavatelem za zaměstnance zůstávají poněkud skryté. Je v pořádku, když OSVČ drbe stát, kde může. Stát na oplátku odrbává OSVČ a ještě je buzeruje nařízeními vydávanými za nápady EU. Což zhusta je, ale někdy se podivíme, kolik invence v aplikaci směrnice projevili zaměstnanci českých ministerstev.
Hezké ale je, jak se podařilo konflikt OSVČ se zaměstnanci otočit tak, aby se stát a jeho loutkovodiči v pozadí smáli jako pověstný třetí vzadu. Rozděl a panuj. OSVČ se hádají se zaměstnanci a přitom hlavní příčinou je rozežraný neefektivní stát.

Zaměstnanec má výhody - placenou dovolenou, placené svátky, nemocenskou, stravenky atd. Živnostník nedostane zadarmo nic.
Zaměstnanec musí poslouchat šéfa. Živnostník je v práci relativně svobodný.
Zaměstnanec se nemusí starat o práci. Živnostník si musí práci obstarat.
Zaměstnanec nenese žádná rizika. Živnostník nese veškerá rizika.
Zaměstnanec může svůj příjem ovlivnit jen málo. Živnostník může zvyšovat svůj příjem neomezeně a záleží jen na jeho šikovnosti a úsilí.

Každý má možnost volby. Faktem zůstává, že spíše zaměstnanci se cítí vůči živnostníkům v nevýhodném postavení, než naopak.

Já jsem ze zaměstnání odešel v roce 1991 a neměnil bych. Přestože jsem zažil mnoho zvratů a dobré i špatné časy. Jó, to bych mohl vyprávět, co všechno osoba samostatně výdělečně činná, podnikatel, firma může zažít.

Viki vložila do diskuse k včerejšímu článku hodně důležitou informaci, která by neměla zapadnout (čt 00.03): ze totiž koronáč má teratogenní účinky, tj. plodu v těle matky může způsobit vrozenou vývojovou vadu.
Víme také, že zatím nikdo neprokázal, že prodělání nemoci učiní člověka aspoň na nějaký čas imunním.
Zajímavé vlastnosti ... netopýři si opravdu dali záležet.

Ano, OSVČ nejsou jednolitá skupina a v tom je ten problém. Mezi OSVČ tvoří skuteční živnostníci jen malou část. Velkou část tvoří příslušníci svobodných povolání, tedy lidé, kteří nepracují ve firmě, poněvadž zastřešení firmy k ničemu nepotřebují. To jsou umělci, lékaři, advokáti, apod. Velkou část mezi OSVC tvoří Švarczaměstnanci. Tedy lidé, kteří by správně měli být zaměstanci, ale které jejich Švarczaměstnavatel zneužívá, aby obral důchodce o jejich důchodce a nemocné o jejich státem (ne)hrazenou péči. Před časem jsem to počítal a vyšlo mi, že jen samotný Švarcsystém připravuje veřejné rozpočty o cca 60 mld ročně. To není malá částka a ta chybí ve státním rozpočtu.
Skutečností je, že většina drobných OSVČ nezaplatí za rok ani korunu na dani z příjmu fyzických osob a ještě dostává od státu daňový bonus. Pro stát se tedy jedná o naprosto ztrátovou záležitost. Kdysi jsem spočítal, že průměrný zaměstnanec zaplatí za rok na dani z příjmu fyzických osob 23,5 tis. Kč a průměrný OSVČ 474 Kč.ˇ
Švarczaměstnanci jsou jimi většinou nedobrovolně, jedná se o novodobé otrokářství. Prostě jim Švarczaměstnavatel nedá na výběr, protože pro něj to je velmi výhodné - okrade pěkně veřejné rozpočty a je tak konkurenceschopnější na trhu.
Typickým znakem Švarcsystému je, že jedny a tytéž náklady se uplatní jako odečitatelná položka dvakrát. Švarczaměstnavatel uplatní skutečné náklady, které vykáže daňovými doklady a jeho Švarczaměstnanec ty samé náklady vykáže jako nákladový paušál.
Jednou z věcí, která umožňuje Švarcsystém jsou tedy nákladové paušály. Původní myšlenka byla vcelku dobrá, ale zvrtla se kvůli ničemnosti poslanců. Původně totiž byly nákladové paušály 25%, což bylo rozumné. Dnešní nákladové paušály 60% či 80% jsou jen legální cestou, jako okrást bližního svého - důchodce a nemocné.
Před pár lety si nechala vláda udělat studii, jak to vlastně je a ta studie zůstala tajná, slehla se po ní zem. Protože kdyby se pravdu dozvěděli důchodci a zaměstnanci, tak půjdou a vymlátí Strakovku.
Když už si OSVČ pomocí nákladového paušálu sníží daňový základ, platí jen poloviční sazbu zdravotního pojištění, než zaměstnanec. Argumentem bylo, že prý jsou OSVČ méně nemocní, než zaměstnanci. Připomínám, že ze zdravotního pojištění se hradí práce lékařů a léky. Hodně lidí si plete zdravotní a nemocenské pojištění, což jsou dvě různé věci. Nemocenské pojištění vybírá Česká správa sociálního zabezpečení a pro OSVČ je dobrovolné. Dobrovolné znamená, že si ho nikdo neplatí. Z nemocenského se platí nemocenská, tedy peníze, které dostáváte při dlouhodobé nemoci jako sociální dávku. Tam je to alespoň spravedlivé - když si OSVČ nemocenské pojištění neplatí, tak pak nic nedostane. Systém výběru zdravotního pojištění je ale značně nespravedlivý - OSVČ zaplatí jen zlomek toho, co zaměstnanec a přitom má nárok na stejnou úroveň zdravotní péče. Protože tento systém nebyl udržitelný, zavedly se minimální platby, což je věc, která je nespravedlivá k drobným OSVČ, kteří zaplatí procentuálně mnohem více, než OSVČ s vysokými příjmy.
Lidé často nechápou, že odvody, které za ně platí zaměstnavatel, jsou vlastně také jejich příjmy, ale zakamuflovanými. Je to vlastně geniální podvod. Pro zaměstnavatele to je vše osobní náklad, ale zaměstnanci to nevidí. Správné by bylo, aby se veškeré odvody staly součástí hrubého příjmu, aby zaměstnanci viděli, co a jak financují. Stejně tak bych zrušil nákladové paušály, neboť to je naprostý nesmysl. Kdo nezvládne jednoduché počty, tak si na to může najmout účetní. Stejně tak bych sjednotil sazby sociálního a zdravotního pojištění, aby OSVČ a zaměstnanci měli stejné odvody do veřejných rozpočtů. Najednou bychom zjistili, jak se nám rychle plní veřejné rozpočty a nejsou problémy s podfinancováním zdravotní péče a nízkými důchody.

přečtěte si knížku -Jan Keller - Tři sociální světy tam to všechno je.

Elitám nahoře vyhovuje boj o kůrky chleba v podpalubí a ještě nabírají další levné síly ze zahraničí, ale odmítají chránit domácí výrobu pomocí cel a subvencí.

Současná nevraživost mezi oběma skupinami vyhovuje především politikům. Platí osvědčené : "Rozděl a panuj !"

Je úsměvné, jak celá opozice naříká nad osudem OSVČ. Ale nikdo mě nepřesvědčí, že nejde o nic jiného, než o body k volbám. OSVČ slouží jako jednoduchý prostředek k volebním ziskům.
Dost to připomíná Šojdrovou a její sirotky.

Nemusím se o její přísun vůbec starat. Čím více tupců vyprodukuje, tím lépe pro mě. Tupec vyprodukuje zákon, který má dopadnout na dělný lid a dělný lid mě najde, ať to napravím. Pracuji rukama, tedy jen pravou - levá krní. Držím se myši, která kmitá. Pak to po ní vytisknu, dám do složek a je hotovo. Mnohdy nejsou ani ty složky, stačí mejl. Papír je jenom podklad pro razítko se lvíčkem, co mi dali nějací pánové od pana Hegen Barta, z úvksč.

podnikatelem není Baťa, ale OSVČ Josef Švejk. Kniha o jeho podnikatelských postupech a úspěších byla do roku 2013 přeložena do 58 jazyků. Kam se hrabou knížky emerických miliardářů typu "Jak myslí milionáři". Předmětem podnikání Švejka, jak každý ví, byla krádež a prodej psů. Těch ošklivějších dokonce několikanásobný prodej, těch co se mu jako prodaní navrátili, neb Švejk byl milé povahy a psiska jej zřejmě měla ráda. Při svém podnikání se Švejk nemazlil s papírováním. Dokonce i s tajným Bretschneiderem, státním zaměstnancem kriminálního úřadu, dokázal uzavřít ústní smlouvu na pořízení psa a převzal bez pokladního příjmového dokladu zálohu v hotovosti. Pokud jde o fakturaci, nebo daňové přiznání, nenašel jsem ve zdrojové literatuře žádnou zmínku, ale usuzuji, že se s touto pro erár nejdůležitější podnikatelskou činností také nemazlil.
No co si budeme povídat, Josef Švejk byl ideálním českým OSVČ tehdy a je až po současnost. Ukrást matroš, nepřiznat tržby, dobře si žít na pivku.

Evidenční list důchodového pojištění.
"Kartička" v PC, na které se zobrazují VŠECHNY vyměřovací základy, které kdy budoucí důchodce dodal či přiznal.
U OSVČ se pohybují v průměru kolem 70 000.- Kč/rok.
Děleno 12ti = 5833.- Kč/měs.
OSVČ tedy v průměru tvrdí, že dokáží žít z necelých 6 tisíc Kč/měs. Dlouhodobě.
Ministersto financí moc dobře ví, proč u socka uvádí jen souhrnnou částku a nikoli - jako je tomu u daní - odděleně zaměstnance a OSVČ (technicky to není žádný problém)...

Něco málo však napoví daně:
Cca 1 milion OSVČ odvedl v r. 2018 na dani z příjmu 9,6 miliardy Kč.
Průměrně 9600.- Kč/rok
Cca 5 milionů zaměstnanců odvedlo v r. 2018 na dani z příjmu 216,4 miliardy Kč.
Průměrně 43200.- Kč/rok

Chápu, že nemalé skupině lidí nezbývá než pracovat ve švarcáku, beru, že dost lidí si jako OSVČ jen přivydělává.
Jenže...
Já nemám nic proti tomu, když si ze mne někdo utahuje; ale vadí mi, když se ze mne někdo snaží dělat vola.
Protože...
Už teď přibývají na ÚP žadatelé o přípěvek na bydlení z řad starobních důchodců-bývalých OSVČ. Dostihla je "optimalizace" a byl jim vyměřen důchod někde kolem 5000.- Kč/měs. Čímž splňují zákonnou podmínku a na příspěvek mají NÁROK. ÚP NESMÍ zjišťovat, jak se stalo, že mají tak nízký důchod.
Takže NĚKTEŘÍ bývalí "optimalizátoři" přicházejí za státem, jehož příjmy roky ojebávali, a "Státe dej!". A on dá, neb jinak nemůže.
Kde to stát vezme? No přece z hromádky, kterou mu nanosili zaměstnanci a právnické osoby. A když hromádka dojde, musí buď zvýšit daně a odvody, nebo si půjčit.
Kromě toho...
VŠICHNI cheme jezdit po slušných silnicích a dálnicích, chceme mít čistou vodu v potrubí, chceme kvalitní péči v nemoci, invaliditě a ve stáří, chceme kvalitní školství, chceme kvalitní kulturu, chceme udržované památky, chceme funkční policii, hasiče, horskou službu a jiné záchranáře, chceme úřady, které včas a správně vyřídí to, co vyřídit potřebujeme, a hafo dalších uspokojených potřeb.
Jenže to všechno stojí peníze a ty se musejí nějak nashromáždit na příslušné hromádky. A není možné, aby jedna skupina spotřebovávala, ale na ty hromádky házela jen drobné.
Neobstojí ani často používaný "argument" s DPH a SD. Tu totiž zaplatí i bezďák, který si za vyžebrané peníze koupil krabicák a paklík levného tabáku.

Tak co s tím teda?