A chčije a chčije

Tak nám napršelo. V květnu spadlo ve Vidlákově víc než 80mm srážek. Víc než polovina z toho formou jemného zahradnického deštíčku. Co spadlo na hlínu, to se vsáklo. V červnu už spadlo skoro 40mm. Opět bez jakékoliv průtrže mračen. Vyhnuly se nám všechny bouřky i krupobití. Půda je už tak nasáklá, že nepřijímá vodu. I kdyby teď nastalo léto a tropy, stejně žně začnou později, protože pole jsou tak rozměklá, že kombajn neudrží. 

Příroda má ráda rovnováhu. Až na drobné výjimky spadlo nad celou republikou dost vody na doplněné celého srážkového deficitu. Akorát to pustila naráz v jednom dni. Až na některá místa na závětrné straně hor bylo vody daleko víc než by bylo třeba. 

Samozřejmě voda teče jak ze střechy.  Jak jinak to má také vypadat... Ve městech asfalt a dlažba, parky jsou řádně uválené, trávník zastřižený. Na venkově jsou utužená pole ze kterých se splavují poslední zbytky ornice. Až pojedete přes nějakou kalamitní oblast, podívejte se. Jediná pole, která se v tomto dešti a při dneším mladém, krásném a chytrém obdělávání nepohnula, jsou ta řepková. 

Další letošní štěstí je, že je pořád poměrně zima. Minimálně rána jsou docela studená. Hraboši mají mokré kožíšky, nory jsou vyplavené, bo neumějí drenáže tak dobře jako krtci a tak v letošním květnu masově hynuli. V dubnu zase hynuli žízní. Není to ještě jisté, protože ty potvory umějí překvapit, ale žádná hraboší kalamita se nakonec nejspíš konat nebude. Ale dravci samozřejmě hynout budou, protože loni vyváděli mládata masově a letos nebudou mít co lovit. Uvidíte, že si toho nějaký ekolog brzy všimne. 

Kolega Mudrland Wenca vám zítra poví názorný příklad o bleskových povodních, takže mu nebudu fušovat do řemesla, já už jen upozorním na pár vodních a srážkových zajímavostí, která jsem už říkal mnohokrát, ale teď je to krásně názorné: 

1. Letos byl květen mokrý, protože spadlo 80mm. Loni byl květen mokrý a spadlo 65mm srážek. Předloni byl květen suchý a spadlo 65mm srážek...  U nás v červnu zatím prší průměrně, ale leckde už dal červen tolik vody, že by to při vodní bilnaci vystačilo i na červenec. Samozřejmě na pravidlo třetin můžeme zapomenout. Zlatý voči že by se třetina vody vypařila, třetina vsákla a třetina odtekla. Při bouřkách, co teď byly, odteče 90% vody rovnou pryč. Přitom to bylo i v těch největších průtržích tak 100mm. To mají v tropech každé druhé odpoledne. Napršelo 10cm vody. Tedy množství které na rovině zadrží 11cm vysoká hráz. Máme kombajny s dvanáctimetrovými žacími lištami. Máme traktory o 250ti koňských silách. Máme GPS techniku, která jede na centimetr přesně a dokáže stejně přesně určovat i vrstevnici v terénu. A všechna ta chytrá mladá a krásná technika nestačí na to, co zvládl ve středověku negramot s volským potahem... 

2. Vodu můžeme chytat buďto tam, kde padá a nebo tam, kde se sbírá. Buďto ji zadržíme na polích pomocí mezí nebo v korytech řek pomocí přehrad. Hráz nějaké té přehrady stojí miliardy. Mluví se o třiceti nových lokalitách na stavbu přehrad. Dovedete si představit, kolik by se za ty miliardy na hráze dalo dotovat mezí a větrolamů? A výsledek by byl vlastně totožný. Jen by se ta voda nedstávala do řeky z utemované krajiny, ale pomocí pramínků vyvěrajících v údolích ze země.  Aby nedošlo k mýlce... já všeobecně nemám nic proti přehradě s pěknou vodní trubínou, jezerem pro rekreaci a dalšími vymoženostmi. Akorát ve většině přehrad jsou dneska sinice, voda tam výškově skáče o celé metry, takže mluvit o plážích je docela odvážné, pozemky kolem jsou pro zazobaného podnikatele ale rozhodně ne pro zedníka. Možná ještě tak ta hydroelektrárna je k něčemu... Ale zaplatí se to na těch menších přehradách? Přitom na všech polích v republice i ve všech lesích nekdo hospodaří. To je vážně takový problém je donutit, aby ty meze a vsakovací rygoly udělali? 

3. Prakticky všechna spodní voda se u nás dotuje vodou z části podzimu, zimy a brzkého jara. V této době ale prší nejméně. Za listopad, prosinec, leden a únor spadne dohromady tak 100 - 150mm srážek. Z toho žijí všechny studny. Studny jsou blízko lidské civilizaci. Někde uprostřed Krkonoš či Šumavy je studna poněkud k ničemu. Stejně tak je na nic někde uprostřed stohektarového pole. Studny jsou na dvorcích, v zákoutích, na zahradách, náměstích, průmyslových zónách a podobně.  I ta nejmenší dědina, kde se zastavil čas je dneska už zadlážděná, zkultivovaná, začištěná. Všechno je odkanalizované, protože to zákon nařizuje. Všichni musejí mít vyřešení nakládání s dešťovými vodami, což prakticky vždycky znamená kanalizační vpusť. Změny se odehrávají velmi pomalu. 

Kde se ta voda má ve studních vzít? Těch jediných 150mm srážek, které přijdou v drobném deštíku nebo sněhu, aby se mohly dobře vsáknout a slunce nemá sílu na jejich odpaření, ty si odvedeme ze zadlážděných dvorků do kanálu. Stejné je to kolem montážních hal, na náměstích, ulicích, zákoutích i parcích.  Je hrozně hezké, že uprostřed lesa je vlastně vody dost, ale většina běžných studní má hloubku do deseti metrů a bere vodu ze svého okolí. 

Hluboké vrty to mají jinak, tam se voda dostává i z velkých vzdáleností, ale zase jí to trvá dlouhá léta než to podzemní jezírko naplní. Loňské sucho se tam projeví za pár let. Letošní dostatek vody ještě o nějaký ten rok později. A hlavně - my vůbec nevíme, jaký je do takových míst přítok a zda to prostě jen nerabujeme. Mělké studny, to je něco jiného, tam se projevuje naše hospodářství jak v dostatku tak i v nedostatku vody. 

4. Neříkám nic, co by vám nepověděla jakákoliv osmdesátiletá vesnická babka. Všechno je to úplně triviální. Stačí orat, stačí rozdělit velká pole na menší hrázičkami  z hlíny zpevněné obyčejnou trávou. Sem tam nějaký ten větrolam a bylo by to. Ve městech by stačilo nechat místa s blátem. Podívejte třeba na takový Žižkov. Všechny domy tam mají vnitrobloky, kde se kdysi normálně pěstovala zelenina a lidi tam měli záhumenky. Dneska je půlka zadlážděná a v druhé půlce je anglický trávník. Domy ve městech nezabírají většinu plochy. Daleko víc zabírají trávníky, zahrady, dvorky... Kdysi se skoro všechno někde vsáklo nebo alespoň teklo do rybníka. Dneska se všechno spolehlivě odvede do Vltavy.  

5. Nakonec se ukáže, že letošek má zase srážky naprosto průměrné a sucho trvá dál. I když bylo studené jaro, i když dost pršelo, i když pršelo jemným zahradnickým deštíkem.  Inu, komu není rady, tomu není pomoci. Je jednodušší vzývat Grétu a mluvit o klimatické změně než udělat trochu práce, která nenese prachy.  

Pokud to takhle půjde dál, budeme slýchat vysloveně schizofrenní zprávy jako včera. Na okrese XY panuje sucho a obec Z nacházející se  uprostřed tohoto suchopárného okresu vyplavila blesková povodeň, napáchala škody za stovky milionů a vzala si i nějaký ten život. Naprosto uhozené. Bude kolem běhat spousta mudrých hlav i přiblblých aktivistů. Jedni budou volat po přehradách, druzí po vrtech, třetí po mokřadech, další po demontáži civilizace a zrušení továren, ale něco vidlácky jednoduchého, to nenapadne skoro nikoho. 

Náš Vidlákov má k tomuto letos našlápnuto úplně dokonale. Dost pršelo. Půda je nasáknutá a další vodu pobere až za nějaký ten týden. Teď stačí, aby přišla z jihozápadu  pořádná letní bouřka, opřela se o protitlak sálajícího Brna a zůstala nad námi až do úplného vypršení. Sto milimetrů za hodinu a střed města poplave. V místech původního koryta potoka bylo kdysi zahradnictví. Nejlepší půda byla nejlépe využita a byl tam volný prostor. Dneska je to rozparcelované na moc pěkné domky se zahrádkami. Všichni tam mají dvoumetrové betonové ploty pěkně napříč celým úvozem. Až taková bouřka přijde, bude tam pět protrhávajících se přehrad za sebou.