Pořád dobrý?

Tak to tu máme. Od dnešních 6.00 jsme se vrátili do stavu, který tu panoval zjara. Vypnutá ekonomika, lidi sedí doma. Akorát už se pomalu blížíme sta mrtvým s covidem (nebo na covid - to je jedno) denně. Třetina všech úmrtí... Nemocnice se "utěšeně" plní a příští týden už budou plné nadoraz. A stále se najde dost blbců, kteří vědí, že se nic neděje a jde jen o vládní spiknutí. A já strašně bojuju s pokušením vykřikovat na všechny strany, že jsem to říkal... Bohužel musím dodat, že to není ještě nic proti tomu, co přijde. Nedaří se totiž vůbec nic.

Jsme v typickém válečném bordelu. Na jedné straně se utrácejí miliardy, desítky miliard a stovky miliard. Probíhá horečná mobilizace záloh i výrobních kapacit. Je obrovská snaha dodat na nemocniční frontu cokoliv, čeho je ekonomika schopná. Samozřejmě se na tom napakují příslušní papaláši, mocipáni i průmyslníci. Stejně jako za každé války. Podniky důležité pro válečnou výrobu jedou na tři směny, zbytek je... postradatelný. 

Na straně druhé dochází při kontaktu s nepřítelem k nepřehledné situaci a zmatkům. Prostředky průzkumu selhávají a už minimálně týden jsou směřovány mimo skutečná místa boje. Připomíná to situaci, kdy Guaderianovy tanky bušily do Dunkerku a francouzští průzkumní piloti v souladu s rozkazy létali fotit Ardeny. Podobně to teď máme s Covidem. 

Můj kolega v práci má nakaženou manželku. Někdy v pátek minulý týden jí začalo být blbě. Oznámila to doktorovi, ten jí poslal žádanku na test. A do doby, než bude otestována má v souladu se směrnicemi její manžel v klidu chodit do práce. Test si nakonec včera zaplatila sama a dozvěděla se z něj to, co ví už od soboty. Je Covid pozitivní. Bude připočítána ke středečním novým případům i když reálně měla být započítána už v pátek. Její manžel chodil až do včerejška do práce.... neschopenku v souladu se systémem nedostal. Celou věc trochu zachraňuje naše improvizace, protože jsme ho v práci izolovali od ostatních a chovali se tak, jako by sám nakažený byl. Ale dovedu si představit celou řadu firem i debilních kindermanažerů, kteří na něco takového neberou ohled, protože spiknutí, protože chřipečka a protože prázdná hlava.

Jo a pokud by si ta manželka nezaplatila test sama, šla by na něj až příští pondělí. Taková je fronta. A protože většina lidí nevytáhne dva litry ze šrajtofle, jsme v situaci, kdy je breberka mnohem dál než se na vládě tuší.  Samozřejmě, pokud by se měl Prymula k tomuto případu vyjádřit, řekl by, že jde o jednotlivé případy, ale situace je jinak nadmíru dobrá.... 

Přátelé. V Itálii byla situace, kdy umíralo v jeden den přes 300 lidí. To budeme mít i tady a jsem si tím jistý. K tomu budeme mít všechny příslušné propriety včetně konvojů odvážejících rakve a chladírenských vozů před nemocnicemi.

Vlastimile, pořád dobrý? Pořád jde o běžnou záležitost nijak nevybočující z předchozích let?  Margone, stále vidíte prázdné nemocnice? Dovoluji si podotknout, že k vyplnění mých hororových vizí ještě stále chybí devět dní. 

Mimochodem... je to už skoro dva měsíce, co jsou povinné roušky takřka všude tam, kde se lidé potkávají a kde se od sebe mohou nakazit. Pamatujete Brtníku? Tenkrát jsem Vám řekl, že roušky nebudou mít na vývoj epidemie takřka žádný vliv. Proč? Protože doma je lidi nenosí a stejně tak si je sundají kdykoliv k tomu mají příležitost. Reálně je vydrží nosit v nákupáku nebo v autobuse. Ale jinak ne. Nekritické spoléhání se na roušky nás stálo měsíc času. Spoléhalo se na něco, co prostě nemohlo zabrat a přesně tyto důvody jsem uváděl už začátkem září. A tak se jen čekalo na rouškový zázrak, který se nemohl dostavit a který se nedostavil. Měsíc se čekalo, až zaberou roušky, které zabrat nemohly. 

Je mi to opět líto, vůbec mě to netěší, ale opět jsem měl pravdu... Koronavirus na jaře zastavilo to, že se lidi fakt báli, fakt se nepotkávali, fakt se značně  omezily kontakty a to zabralo. Roušky měly malý vliv na virus... ale měly velký vliv na ten lidský strach. Teď mají pořád stejně malý vliv na virus, ale bohužel už nepůsobí na lidi, aby se omezili. Jejich epidemiologický účinek převezmou až konvoje s rakvemi. 

Ale roušky noste. Co nejvíc. Při kontaktu s náhodným  nakaženým jsou opravdu účinné. Ať to když tak chytnete doma od vnoučat nebo dětí a ne od cizího člověka v supermarketu. Nic jiného roušky nedokáží.  

Kolik mrtvých měla zjara Itálie? Tolik jich teď budeme mít taky. A i kdyby se Klaus i ostatní chřipečkáři pominuli, prostě to tak bude. 

A teď dál... 

Naše vláda i s Veľkým Bociánem v čele to vůbec nezvládá. Je jak francouzská generalita za Druhé světové. Připravovali se na špatnou válku, spoléhali se na struktury, které neměly šanci a které doteď nedokázaly přizpůsobit taktiku realitě. Rozhodují se příliš pomalu a příliš těžkopádně a jsou v zajetí svého starého myšlení. Nezvládá to ani plukovník ministr. Ani on si nedovedl představit skutečný rozsah katastrofy. A teď, kdy se všechno ukazuje, už nejsou a nebudou žádné zálohy.Všechny ty stavby dočasných kapacit a lůžka navíc jsou jen příštipkaření. 

Bohužel, když říkám A, musím dodat i B. Málokterá generalita, která válku začínala, byla v čele i na jejím konci. Zpravidla byla smetena, odvolána, pobita a nebo rozpuštěna. Tuhle generalitu to čeká také. Leda že by předvedli něco, co doteď nepředvedli. Leda že by přestali přemýšlet postaru a udělali ze své armády skutečný efektivní stroj na boj s koronavirem. Většinou to staří generálové nedokáží a nedokáží ani ustoupit z cesty. Proto bych si myslel, že se stane ještě hodně průserů, než i tohle všem dojde

My jsme tu na Kydech Babiše spíš bránili. Dovedli jsme si představit příčiny, kde se vzal, co dělá a dokonce jsme měli pochopení i pro to o co mu jde. Já ale předpovídám, že se teď ukáže, že patří také do té staré gardy. K těm, kteří nevzali na vědomí, že máme zcela novou situaci a zcela nové podmínky pro život. Pokud Babišovi někdo ještě věří, měl by mu urychleně domluvit. Tuhle válku totiž prohrává. Ano, dost mu namydlili schody. Ano, neměl to lehké a kromě viru bojoval i s rozsáhlou opozicí a bojoval i se svým národem, který s potěšením kvitoval, že Babiš v srpnu nařízení o rouškách smetl ze stolu a dlouho dlouho nechtěl slyšet o žádném omezení ekonomiky.  Ne, fakt to neměl lehké a rozhodně za sebou neměl sjednocený národ připravený k boji. Měl za sebou přesně to, co měl doma Chamberlain.

Ale... jsme ve válce. On je v čele a v čele teď musí být Churchill a ne Chamberlain. Takže má asi tak týden na to stát se Churchillem, jinak skončí přesně jako Neville. Guru Mára by mu měl napsat projev o krvi, potu a slzách. Měl by ze sebe vydat maximum talentu pro public relations.  Babiše je totiž možné i teď pochopit, ale pokud se sebou něco honem rychle neudělá, prostě skončí, protože se do pohybu daly poměrně velké síly a velké vlivy. Ve světle plných nemocnic a budoucích desítkách tisíc mrtvých jaksi moc nezáleží na jeho předchozích zásluhách o téměř nedeficitní rozpočet a zvýšené důchody i přídavky na děti. Změnilo se měřítko. 

A já se začínám děsit, že jsem měl pravdu i s tím, že příští rok tu budeme mít úplně jiné státní zřízení. 

Dovedu si představit, že Hamáček brzy udělá to, čím je SOCDEM proslulá. Udělat z průseru katastrofu. Podle mě vládu brzy shodí, protože bude doufat, že se potopí jen Babiš a on zůstane. Dopadne to samozřejmě úplně jinak než předpokládá.  

Abych jen nekritizoval. Řeknu pár věcí, které by bylo záhodno oznámit a udělat a které bych udělal já, kdybych tam teď byl místo Babiše: 

1. Bylo by záhodno říci národu, že se covid definitivně vymknul z vládní kontroly. Že hygiena je nadále k ničemu, stejně tak jsou k ničemu i testovací místa. Stejně už dávno netestují realitu. Chytrá karanténa nikdy ani na minutku nebyla chytrá, byla vždycky jen blbá a nikdy neudržela s virem krok. Zkoušet posílat na testy každého kdo má příznaky a pak jeho rodinu, už nemá smysl. Trvá to příliš dlouho. Dostáváme se to situace, kdy se člověk dřív vyléčí než se dostane na test. 

2. Je zapotřebí přestat lpět na byrokratickém modelu řízení. Kdo má příznaky, musí zůstat ihned doma a s ním celá jeho rodina bez ohledu na testy. Obvoďáci by tváří v tvář realitě měli dostat rozkaz vypsat neschopenky do karantény bez ohledu na testování. Testování by mělo být jen pro kontrolu a namátkové v případech, kdy to jinak nejde.  

3. Zmrazit platy, zmrazit propouštění, zmrazit ceny. Zmrazit exekuce, zmrazit splácení, zmrazit hypotéky. Přebírat firmy, které nejsou schopné platit zaměstnance, lidi zaměstnávat při zvládání epidemie a platit je místo firem v platební neschopnosati. Lidi teď budou spíš chybět než přebývat. Nadbytek jich bude jen v kultuře.  I vláda v USA převzala kontrolu nad ekonomikou jako první věc, když začala Druhá světová válka. Možná to není ekonomicky nejchytřejší, ale bude to mít velký vliv na lidový hněv, který se může obrátit i proti zbohatlickým vilám. Je třeba, aby národ věděl, že nikdo neskončí na dlažbě, nikdo nepřijde o střechu nad hlavou a každý dostane najíst. Rád bych dodal, že každý bude i ošetřen, ale to už bohužel není  a nebude pravda. 

4. Nelakovat situaci na růžovo, neupínat se na chiméry v podobě vakcín nebo toho, že virus zmizí. On ten hajzl může zmutovat i v něco ještě hnusnějšího. 

5. Nebát se říkat lidem plnou a celou pravdu. Já chci vědět, kdy opravdu dojde kapacita v nemocnicích. Já chci vědět, s čím mám počítat, kdyby se u nás v rodině něco stalo. Chci mít možnost se připravit i na nejhorší. Půl roku si ty čísla musíme s Masterem vygenerovávat sami a sami si dělat předpovědi. 

6. Nelpět na pravidlech WTO, nelpět na pravidlech EU, nelpět na OSN, nelpět na ničem. Dělat to, co je nutné a efektivní. Vyhazovat bez milosti každého náměstka, každého  ředitele nemocnice, každého ředitele hygieny, každého v soukolí, který se šprajcne a nebude ze sebe vydávat to nejlepší. Naopak mužstvo v první linii hýčkat materiálním přepychem, odměnami na účet a přidělením poskoků na cokoliv, co není odborná práce.  

7. Český národ umí improvizovat. Tak ho to nechte dělat. 

Prosím všechny diskutující, aby dali průchod svému lepšímu já. Když jde do tuhého a všude je bordel, nenechám si ho dělat ještě na dvorku.  Pokud někdo bude provokovat (Chlore) pustím na něj spamfiltr, aby mu příspěvky zredukoval na jedno slovo z textu. Můžete se mnou nesouhlasit, můžete navrhovat jiné varianty, můžete přinášet argumenty, proč se mýlím, ale už se nemůžete ani mně ani nikomu jinému posmívat. Očekávám ukázněnost. Na mém dvorku už nebude žádný ředitel zeměkoule.  A prosím, aby to platilo i obráceně. Pokud vás někdo bude provokovat, dejte mi chvíli času...

Ve vypjaté době se budou dít vypjté věci. Držím všem palce a doufám, že za čtrnáct dní bude ve všeobecném zmaru vidět světlo na konci tunelu v podobě překonání vrcholu epidemie.