Předčasný a značně nejistý dárek

Tak se hlásím o jeden slamník v podkroví.
Zároveň navrhuji zvážit Vidláku, zda nekrmit čuníky méně jádrem aby dorostli třeba v dubnu, nebo začátkem května.
To už bývá lepší cestování i posezení.

oko se mi orosilo.
Jestli je to vlivem čersvě uplynulého Svatečera, nadměrné konzumace darovaného alkoholu nebo snad z obtížně skrývaných sympatií k Vám (jste mladší než mé děti a /bohužel/ inteligentnější než t.č. já) fakt nevím...

abych se myl. A ještě k tomu v teplé vodě.
A to je prosinec.
V lednu na mě vytáhne dětské toaletní mýdlo, v únoru mazlák a rýžový kartáč, do půlky března z toho bude nějaký zaručený louh, Savo, nebo obdobná kyselina do baterií.
Umýt se, to by byla moje smrt.
Si dělám srandu z Vidláka i z ostatních kydálistů.
Přijet můžu, nicméně ti, kteří mne shlédnou naživo, už na Kydy nikdy nepřijdou. Nikoho blbějšího a především nudnějšího ještě ve svém životě nepotkali. A doma řeknou, že místo Targuse píše na Kydy jeho bráchanec a ten pokec u Vidláka, to bylo na mou duši úplně strašný, protože ten mamlas z Gorolistánu jim zkazil neděli už v sobotu...

Líbí se mi, strašně moc. A alespoň já jsem poctěn, vyznamenán.
Jenže, bohužel nemohu se dostavit. Ne, že bych nechtěl, ale zkrátka, nemůžu.
A tak se spokojím s důkladným referátem o tak významné události.
Např, kolik kdo sežral, co kdo vylemtal. To jsou ty podstatné informace pro mne!

Vidlácké dvorky se ještě budou hodit. Protože v příštích letech začneme mnoho věcí dělat tajně, proti zákazům a příkazům, stejně jako se to dělalo za totáče. Blíží se nová doba s undergroundem. Nedávno jsem uvažoval nad tím, že by nebylo od věci obnovit nějaký smysluplný samizdat.

Setkávání podobně smýšlejících lidí se znovu stane hlavní a nezastupitelnou formou odporu. Ostatně, už to probíhá a lidé se houfují stále ve větších počtech. Nevím jak v jiných zemích, ale v Česku a na Slovensku ano. Litoměřický seminář, vlastenecké setkání v Příčovech, setkání komunity Slobodného vysielača v Banské Bystrici a mnoho dalších.

Je to jen vo tem, že vy, blboni, chcete být židlovaní Chřestíši, Ježci a věřit temu, že vaši předci byli vonuce a běhali po zemi jako hovada a sháněli žížaly, kořínky a neuměli číst a psát svým vlastním jazykem. To je váš problém kolaborantů (spolupracovníků, víme).

RAdujete se ze sklíček a plechovek a jak skončí radovánky vyexekujou vás a vy pak vyexekujete své sousedy a vrhnete se jim prostřednictvím předsedajícího do šuplíků, do kapes a zmizí i ostatníí cennosti, nad kerými by jen oni bečeli z nostalgie (to je vzpomínání, víme) všichní normální lidi. Blboni se tetelí z vánoc jakoby to byly naše svátky. Tak pomnite, až se totálně poděláte a vemou vám postel, ledničku s jídlem a peníze v bance udělaj čáry fuk, pak budete kvičet.
Tady píše několik emanů z vyšší sorty, keří vám dávaj pocit, že se nic neděje. Že budete dostávat důchody dál a dál si budete prdět do křesílek při psaní stupidních hovadin. Ale pomnite jakej dárek můžete dát svým potomkům. Dejte jim rozum. Dejte jim napsaný plán, kerý je pravdou odjakživa. Nemáte? Napište ho, znova. Sedněte si na celej den, nebo dva, imbecilové na tejden, něgde v lese nebo na louce, nejlépe gdyž chčije nebo mrzne a napište co v té chvíli potřebujete. Nechte to uvázat do kůže a dejte to svým dětem. Uděláte pro ně a všechny mnohem líp.

Majou vás přečtený, páč vy jim ve svý imbecilitě všechno napíšete. Hotové

Bruselské Lejno ukončilo tanečky a dohoda s Británií je na světě. Další odklad už nebylo na kdy odložit. Jinak to nemohlo dopadnout. Hrálo se jen o to, jestli a jak moc zůstane Boris Johnson tvrdý.

Už to mám v diáři.

A tož já bych možná snad zájem taky měl. Byť tady teda spíše více čtu, než abych se dohadoval v diskusích.
On kontakt naživo je kontakt na živo.
A spát můžu klidně i ve stanu, pokud je poblíž nějaký sympatický travnatý plácek splňující dva základní požadavky - musí být dostatečně blízko abych se tam mohl v případě potřeby "dokutálet" a zároveň dostatečně daleko, aby si nikdo nemohl vyhodnotit, že je to blíž a pohodlnější místo na vykonání "malé potřeby" než Vidlákův záchod.

A teď k vízvě. Do zavření demosgráce na Deníku, stihli sme se slízt tenkrát s Hoffmanem ( komentátor rozhlasu) na príglu v Brně. Blboni byli zvědaví gdo donde. A vím tutově, že minimálně dva chtěli vidět, gdo su. A jak sem tam všechny pojašil vzali mě pozděj na zcuka, do soukr, jen vybraní a byl sem pozván. Že bych tam chyběl. Karel-i jako vidlák začal s otázkama , jak ste to, a pak jak s to myslel s těma podílama. Tak sem mu to nasáčkoval, jenže von je jako Vidlák. Gdyž přiveze kámošovi zrní pro slépky tak nevezl pytel ale deset pytlů. A tak podobně. Já todle žvanění zočí vočí mám rád, ale dycky to mění osazenstvo.

A ted k jádru. Vidlák si myslí, že rozšířil svůj informační objem svých kydů, ale pravda je jiná. Jediné co tady září je diskuse. Proto sem choděj na odkazy různí lidé a tady je formujeme, lisujeme. A já su lis kerej lisuje všechny. A to maj imbecilové v korporátu rádi. Dycky mi napařej jednoslepice. Přitom všichni jedou na procenta. Muheeeee

Na 13.3.2021 připadne 45. výročí mojí svatby. Nemyslím, že by mě měla žena/nemuž v tento den postrádat. Pokud se mi udělá dobře, chci spát na slámě, nebude-li sláma volná, vezu bivak. Jenom nevím, jestli se těšit nebo bát stran bilaterální desiluze.

I když, taky jste se mohl usídlit někde blíž. Ze severních čech na jižní moravu, to patrně budu muset překonat tu cestu, o které čtu hrůzyplné příběhy, zovoucí se D1. Ale co, už jsem vyjel cesty totálně vymleté deštěm, plné kamení, do kopce i tam, kde už vlastně cesta vůbec nebyla, tak snad tuto obávanou trasu též dám. Vezmu si na cestu náhrdelník z česneku, roztavím manželčin stříbrný přívěšek po babičce, abych mohl nabít pušku municí a nějak tam dojedu.
Ubytování ani místo pro stan nepotřebuji. Buďto se vyspím v autě, nebo, pokud bude vaše slivovice hódně silná, tak po posledním panáku na té židli, kde jsem ho vypil. Tam moc místa nezaberu, pouze vytvořím takovou sochu, jak je to v těch pohádkách, kdy zlý čaroděj začaroval prince v kámen. Neklopit, nechat být, on zase ráno roztuhne, akorát to chce do něj nalít kafe, on bude kolem sebe čučet nevrle, ale do půl hodky bude zase v poho.
Takže domluveni.

Nějak se mi (skeptikovi a pesimistovi) chce varovat před nějakými druhotnými následky takového setkání. Teď, za temné noci. Nejsem si tak jaksi jist, zda Vidlák nečiní snad nějaký nerozvážný krok.
Bude to chtít rozvážit, protože prvoplánovitě je to samozřejmě myšlenky lákavá.
Má to několik "pokud":
- pokud to bude s breberkou přijatelné
- pokud zdraví dovolí
- pokud rodina, ne snad dovolí, ale nebude mě potřebovat, hlavně moje chromá Labuť
- a ona se ještě nějaká "pokud" objeví.

Nicméně pokud budou tato "pokud" překonána, nabízím Kydačům z okolí našeho statutárního městyse a okolí (Gerd třeba?) možnost sdílet se mnou dopravu mým "mocným vozem zahraniční značky". V rámci místního altruismu zdarma, samozřejmě.