Joe Zombiden

Autor
Štítky

dnešní text není jenom o Bidenovi, ale chtěl bych nadpisem trochu propagovat můj novotvar - USA budou mít přestárlého prezidenta, který dělá při rozhovorech pdobné kiksy jako Schwarzenberg u nás. Navíc jsem toto upravené jméno nikde neopsal, vymyslel jsem ho sám a prozatím jsem ho jinde než u sebe nezaznamenal. Tož mi dovolte trochu autorské pýchy... Nový americký prezident - Joe Zombiden. (Jo  a jestli zjistíte, že tento novotvar někdo použil už dřív než já včera, tak mi to neříkejte a nekažte mi radost) 

Gerd mi totiž včerejším komentářem tak trochu vyfoukl dnešní téma, takže zase jednou nejsem aktuální a musím to dohánět odkazováním na mojí autorskou genialitu... ale zase mě těší, že mám bystré čtenáře a spoluautory, kteří si povšimnou spousty detailů a upozorní na ně. Dnes tedy na Gerda jen navážu:

Psal jsem to tu už několikrát, že být přítelem dnešní globální byrokracie a líbodémo režimů začíná být nebezpečnější než být jejich nepřítelem. Proč? Protože se hraje o hodně. O hodně moci, hodně peněz a celou představu o budoucnosti. Všechno tohle je už dávno úplně mimo naší představivost. Kolik peněz je sto miliard dolarů? Kolik peněz je objem obchodu mezi USA a Čínou? Kolik peněz proteče každý den ropnými a plynovými trubkami z Ruska? Kolik kontejnerů se každý den naloží a zase složí? Kolik lidí sedí po kancelářích a dává na to zbytečná razítka? Je to zcela mimo jakékoliv srovnání.

Jde o hodně a na našem západě došly claimy k vykolíkování. Už není kde brát. Nepřítel zesílil a stabilizoval se. Teď už se nebere na úkor nějakých kolonií. Pohádkové příjmy z banánových republik už jsou rozdělené. Od roku 2003 je stále jasnější, že i malá válka proti takřka bezbranné (ale ropně bohaté) zemi se prostě nerentuje. Kondotiérský způsob pohonu kapitalismu dojel na hranu možností.

Velké centrály globálních firem se na to samozřejmě nemohou ohlížet. Poskytují skvělou obživu tisícům zbytečných existencí. Ti se samozřejmě nespokojí s nějakým uskromněním. Pro ně musí růst růstu příjmů pokračovat. A tak se stále více bere nejen těm druhým - černochům v Kongu a Arabům v Iráku. Bere se i těm v jejichž jménu měla ta skvělá budoucnost být. Průměrný evropan a američan má platit. Přišla na něj řada. Globální byznys potřebuje svoje peníze. Když se nedají sehnat jinde, budou vydírány doma.

Pic ho - a máme tady tu nespokojenost. Ten pocit, že stát se nedělá kvůli nám voličům, ale kvůli velkým firmám. Že sice volíme, ale zvolený politik pak slouží někomu úplně jinému. Je úplně jedno, jestli dělá lokaje s radostí a ochotou, nebo jestli u toho skřípe zuby z donucení.

Jenže on už z hlediska zisků přestává být zajímavý i ten průměrný evropan či američan. I jeho okrádání se vyplácí stále méně. Samozřejmě náš globální byznys se už dávno podobá více hydře než lidské organizaci a tak tlak roste. Všude.

A já mám poslední roky pocit, že nejvíc ten tlak doléhá na ty lokaje a dráby. Mají ze svých poddaných vyždímat víc. Slibovali přece svým skutečným šéfům, že se postarají. Slibovali, že všechny ty tlaky, pokusy o povstání a podobné problémy vyřeší. Nevyřešili nic. Navíc ani nepomáhá nějaké vysvětlování. Knížata nahoře nechtějí nic slyšet. Kamarila je obklopuje naprosto dokonale.

Gerd má pravdu, když říká, že Biden se ohromně hodí k tomu, aby byl odstřelen ala Kenedy. Nebo vaporizován nějak efektněji. Co jiného také od starce chtít? Smrtí svým pánům poslouží lépe než životem. Připojí se k stále rostoucí řadě lokajů, kteří už to mají za sebou a nebo jsou přímo ohrožení.

Němcov, Navalnyj, Skřípal, Kuciak. Kdysi těm správným sloužil i Shaddám Hussein, dokonce i bin Ládin. Tálibán vyrostl na podpoře CIA. Majdanistům stříleli do zad lidi najatí Viktorkou Nullandovou a většina těch střelců pak záhadně skončila svůj život autonehodami v hustém gruzínském provozu.  Leckteří bývalí mariňáci a agenti, kteří se pak stali exkluzívními zprostředkovateli kontaktu s Islámským státem, záhadně padali  z oken svých rezidencí. 

Kolik bylo další přátel USA , kteří sloužili jako falešná záminka? Jednou mouřenín dokončí svojí práci a pak může jít. A tu a tam, když nedokáže splnit svůj úkol silou své osobnosti, bude využit aby ho splnil silou své smrti. 

Být Bidenem mám nahnáno... aha už se stalo. Jestlipak budou při inauguraci stát okolo něj o dvě hlavy vyšší chlapi? 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (73 hlasů)

Komentáře

"Jak jinak chcete sjednotit rozdělený národ, než navozením představy akutního vnějšího nebezpečí?":

Otázka zní:

Chce vůbec někdo v té zámořské velmoci sjednotit rozdělený národ?
Zatím to vypadá, že dělají všechno pro to, aby ten "národ" rozdělili, a používají k tomu čím dál neuvěřitelnější záminky a vymejšlenosti.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Bilden!

Vítejte!

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

mne ale napadá, jak je divné, že v celé té šarádě, ani zmínka o Rusku či Putinovi.... hmm

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

V norsku to zatím zabilo 23 lidí /23 přiznaných/. A to se sotva začalo.
O lidi nikdy nešlo.
Kefalín, ...

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

“We do not see anything alarming with these figures. All deaths are in elderly and frail people with underlying diseases,” Dr. Steinar...

https://www.rt.com/news/512586-norway-vaccine-elderly-deaths/

Pokud by u nich byla bývala zjištěna přítomnost Covidu, rozmnožili by oběti strašlivé pandemie. Takhle je ale vše v pořádku, protože přece staří lidé umírají (z různých příčin) pořád.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

To je právě ta prasečina! Neodzkoušené srajdy pumpují do lidí aniž by věděli co to způsobí.
Jak může doktor říct, že to není nic alarmujícího?
To je skoro stejný postoj, který je i zde kritizován. Promořit s riziky. Je tohle odlišné?
Nutno přiznat, že při promoření by měli tito lidé šanci, že to na ně neskočí.
To, co Norové provádějí, mi připadá jako euthanasie.

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)

je to trochu větší zdravotní experiment.
Chtělo by to vědět, jestli si to nechávají píchnout dobrovolně, po zvážení zda je covid větším rizikem než neozkoušená vakcína. Takhle se rajtuje na číslech bez dobrého základu.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

In reply to by PzKpfw (neověřeno)

Trvalý odkaz

"Soud ve Španělsku nařídil očkování nezpůsobilé ženy proti covidu-19. Jde o první případ povinného očkování v EU"

https://cz.sputniknews.com/svet/2021011513059237-soud-ve-spanelsku-nari…

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Biden je jen klíč, který otevřel zamčené dveře. Žádný další účel již ve svém věku a stavu nemá. Když mu natáhnou perko, popoběhně několik kroků. Když dostane drogu, přečte předložený text. To je všechno, co bude z Bidena na veřejnosti k vidění.

Průměrný počet slepic: 4.7 (13 hlasů)
Trvalý odkaz

...tak já Vidlákovi tu radost kazit teda nebudu... :-)

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Hm, tak mám smůlu... už jsem si to našel... :-) Sakra, nebyl jsem první.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Navíc Zombieden bude asi někdo úplně, ale úplně jiný:-)

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Navrhuji, aby se tenhle výraz stal duševním vlastnictvím tohoto dvorku. Je také starý, hloupý a škaredý. Jako my. :-)

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Korporace jsou nastroj, stejne jako (neo)marxiste a jine veroucne systemy. Prvni jsou nastroj vykony, druhy ideovy- programovaci.
Pokud je to v zajmu rizeni ( tj. v zajmu dosazeni pozadvanych vystupu) tak korporace vydelavat nemusi, penize se rodi z niceho, zdroje jsou ..

Cervy nasi boubelati plany Vidlaku na zabijacku zhati, casem. Dobrou chut.

https://aeronet.cz/news/green-new-deal-jezte-cervy-evropska-unie-schval…

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Tak si ještě Vidlák založí chov červů ... je to jednodušší než vykrmovat prasátka ... ono se to poddá !!

Průměrný počet slepic: 3.8 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Pokud nebudou aktivně bránit svůj svět, skončí jako vidláci v Indii, kteří smí osivo jen nakupovat. GMO od korporací typu Monsanto.
Není nic snazšího, než zakázat domácí chov hospodářských zvířat.
V posledních dnech sledujeme v přímém přenosu, že v oblasti zákazů již neexistují žádná omezení.

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

Vlastimile, vy tu nejste od začátku - doporučuji, abyste si přečetl pár mých článků o zemědělství. Zjistil byste, že všichni všude si osivo jen nakupují. Nejen v Indii od Monsanta. Dělají to proto, že by jinak zkrachovali. Použít jako osivo loňskou úrodu je totiž blbost. Zemědělec by neměl výnos.

Víte, já jsem insider a o zemědělství něco vím. Jakmile někdo začne mluvit o zlém Monsantu v Indii, přeřazuju ho do jiné škatulky - nerozumí tomu, jen plácá nesmysly. A když plácá nesmysly o zemědělství, nejspíš je bude plácat i o jiných věcech. Štítek zemědělství zde na Kydech skýtá poměrně rozsáhlý archiv. Počtěte si a pak si o Monsantu v Indii promluvíme znovu.

Průměrný počet slepic: 3.9 (14 hlasů)

je to tedy stejne jako s hrama na Steamu koupite si docasne pravo pouzit neco vo vam nepatri a patrit nebude. Je to levnejsi nez skladovat vlastni satbu ? S tim vynosem to myslite tak ze pripadna vase satba by nemela klicivost /rezistenci pred plisemi co neco takoveho ? Dekuji

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Už minimálně šedesát let nikdo na světě (kromě pár černochů na domácích políčkách) nepoužívá vlastní sadbu. Vlastní sadba umožňuje během několika generací rostliny jen "přírodní" výnos. Tedy relativně malý. Středověká pšenice měla výnos cca 1,5t na hektar. Dnešní pšenice dosahuje i deseti tun na hektaru. Je to tím, že se pšenice opyluje ve sklenících, pak se namnoží (nahybriduje) a pak jde na pole, kde během dvou tří let ztratí svoje vyšlechtěné vlastnosti.

Zároveň se pšenice musí vytřídit. Na pole nejdou všechna zrna, ale jen ta nejbuclatější. Existují stovky odrůd pro různé typy krajiny, podnebí, množství vody, ba dokonce i pro sklon svahu. Samozřejmě - velké podniky mají vlastní šlechtitelskou stanici - ale to je tak pro Agrofert a ne pro malé zemědělce. Ostatně ani zahrádkář si nepěstuje sám semínka mrkve. Protože to nebude mít výnos. Zasaďte si třikrát po sobě česnek z předchozí úrody a také tam nebudete mít skoro nic.

Osivo se navíc musí namořit, jinak v tom bude okamžitě sněť a sežerou to brouci dřív než to vyklíčí.

Zemědělec, který by si chtěl nechat část loňské úrody na semeno, ten si na sebe může rovnou podat insolvenci. Prodělal by kalhoty. I ten indický zemědělec by prodělal.

Navíc Monsanto nemusí nikoho nutit ke smlouvě. Jejich hybridy jsou geneticky ošetřené, že už znovu nevzejdou. Zemědělec si to koupí, vysadí, sklidí a musí si koupit další, protože rozhodit to do půdy nemá žádný smysl. Problém indického zemědělství je trochu v něčem jiném - v zaostalosti. Panují tam podobné podmínky jako když bílí osadníci kupovali půdu od indiánů a platili za ni skleněnými korálky. K tomu ještě přidejte indický fatalismus - oni se převtělují, oni se smrti nebojí, oni nemají koncept hříchu a viny, ani koncept pekla. Zemědělec koupí osivo, pak mu to zničí sucho, příště si vezme osivo na dluh, zase má smůlu a tak v klidu spáchá sebevraždu.   

Průměrný počet slepic: 5 (13 hlasů)

problem je tedy (indii neresim), stejne jako u vakciny, v cich rukou jsou slechtitelske stanice ( lokani podnik, stat, korporace) a jakym zpusoben /k jakym cilum je distribuce satby pouzite.

To trideni, pred 60 lety, take nejak probihalo, nemel by jste nejaky odkaz na knihu ? Zajima me to ciste soukrome, mam zahradku, take kupuji satbu :), ale rad bych to zkusil jinak. Pripadne nabyti si huby me nebude stat nez muj cas.
dekuji

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Můžete to dělat jako před průmyslovou revolucí - osivo se vyměňovalo a jarovizovalo. Existují na to ještě pořekadla, ale neberte mě úplně za slovo - brambory musí z horšího do lepšího. Brambory vypěstované na Vysočině mohou do země za jižní moravě. Obilí z těžké půdy může do lehké a podobně. Ale pokud na stejné zahrádce ve stejném podnebí budete pěstovat z loňských semen, za chvíli se vrátite na výnosy původních divokých odrůd.

Kdysi sedlák chodil po poli a při žních (sekalo se kosou) dbal, aby ty nejlepší místa byly posekány zvlášť. Snopy se dávaly stranou, šetrně se vymlátily, pak se zrno prohazovalo ve větru a to nejtěžší se dobře uložilo do zavěšených pytlů do sucha. Dbalo se, aby to v zimě přešlo mrazem.  Pak se to vyměnilo s jiným pantátou z vesnice o 40km dál.

Dneska to funguje tak že zemědělec udělá s Osevou smlouvu na množení. Oseva mu dodá laboratorně vypěstované osivo a on ho vypěstuje na několika hektarech. Zpravidla je z toho trochu vyšší výnos než říká norma, takže zemědělci z toho nějaké osivo zbude pro sebe. To pak vyseje. Pokud je dobrý rok, použije pak část úrody třeba na krmnou pšenici nebo na jařinu ještě jednou. Ale mezitím znovu množí.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

1. selekce zrn pri sklizni, to je jasne.
2. zvyseni klicovosti, (pripadne domaci moreni), jasne
3. vymena setby na vetsi vzdalenosti, tam chapu princip ze se pouzije jina geneticky lehce cizi varka ktera pak pri zaseti hybridizuje prirozene na poli ? Takze se dostaneme, pokud se zadari, vynosi nekde mezi prumyslove hybridy a opakovane seti teze varky a snizi pravdepodobnost problemu s geneticy unifikovanou satbou v delsi horizontu ?

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Dneska se všechno pěstuje průmyslovým způsobem. Dokonce i biozemědělci mají traktor a kombajn. Selekce zrn je v podstatě nemožná. Při selekci nejde jen o vlastní zrno, z toho se nic nepozná. Jde o pohled na celou rostlinu. Velikost klasu, počet zrn v klasu, drolivost, lístky na stéble, délka stébla, sklon k polehávání.... Dokud se kosilo kosou, nebyl to problém. Došlo se na přirozený ďolík, tak bylo víc vody, stébla byla hezčí, větší, klasy bohatší.... tak se to svázalo do snopů zvlášť.  Ale to byl panák tuhle panák támhle. Tu sto kilo zrna, tam sto kilo zrna. Dnešní kombajn jede po deseti tunách v zásobníku, potřebuje jezdit rovně a nedělat si hlavu s hustotou.

Takže dneska je nějaká přírodní selekce úplně nemožná. To šlo naposled s kosama. Lidstvo si s tím poradilo. Založilo osivářské šletitelské stanice. A samozřejmě čím větší výnos, tím větší náklady na šlechtění = potřeba prodat co nejvíc osiva, aby si to na sebe vydělalo = velká šlechtitelská stanice = nadnárodní korporace. Takhle jsme došli k Monsantu a dalším firmám. Proto také ceny obilovin posledních třicet let v podstatě nevzrostly i když přibyly dva miliardy lidí.  

 

 

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

V malém to jde?
Já ujíždím na feferonkách a mám pár druhů se kterými jsem spokojen, tak je mydlím z vlastních semen.
Sem tam koupím semena, ale abych si rozšířil sortiment, ale u těch stabilních to prostě pěstuji ze semen z minulé úrody.
Dělám to špatně? Měly by pak větší volume, kdybych je koupil?

Průměrný počet slepic: 3.8 (6 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

Po pár opakováních se jim u vás přestane dařit. Zrovna u těch feferonek to bude chvíli trvat, protože jsme tu hraniční oblast, takže plně nevyužívají svůj potenciál. Ale za tři, čtyři, pět let se jim začnou kroutit plody i listy, začnou mít různé choroby které předtím neměly, poklesne výnos i kvalita plodu. Také vám ne vždy vyjdou semena do úplné zralosti... Pak budete muset koupit nové.

Tchýně postupuje tak, že každý rok koupí část nového a přidá část starého. Tím se pořád obnovuje genofond při opylování a dost to pomáhá. V podstatě kupuje poloviční dávku osiv než by měla. Funguje jí to. Ale je to založené na tom, že opravdu pečlivě hnojí, okopává, ošetřuje, udržuje a nemilosrdně vyhodí cokoliv, co chřadne.  

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

za odpověď

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

https://www.potravinovezahrady.cz/co-by-mel-kazdy-zahradnik-vedet-o-hyb…
Babička (moje ne) v roce 1990 přivezla z Itálie semena excelentních cuket. Semena pak používali v další sezóně. .... V roce 2000 se z nich její potomci přiotrávili. http://www.ueb.cas.cz/cs/content/cuketa-zabijak

Zatím bez slepic

Vidlaku neni mozne, ze se nechapete? Nemysli on "Monsanto americka firma" vs "nejaka ceska firma", tedy, že v indii jsou zavysli na cizi firme, a u nas zatim nejsme ;)
Jestli nemysli "vlastni osivo z čr" vs "cizí osivo z USA/cizí země"...

Pak, bych řekl, že pravdumá spíše on a ne ty ;)

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

jsem to svedl trochu stranou na semenarskou technologii kterou by bylo lze soukrome zvladnout (prdon).
Dalsi vec je hybrydizace plne funkcnich druhu pod zastitou statu jakozto soucasti strategicke oblasti jeho fungovani, jina pak vytvareni a nuceni variant bez moznosti dalsi reprodukce a tudis po case totalni zavyslot na jedne firma s patentem, a konecna stranka je k cemu lze pouzit zavyslost zeme na neplodnych hybridech pri depopulaci

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Snad si Assi nemyslíte, že by zrovna u nás byly ty laboratoře, kde se opylují první rostlinky pomocí štětečků... Prvogenerační odrůdy vznikají v Německu, USA, Číně. Našich českých odrůd máme jen pár druhů. Jsme závislí na Monsantu a ostatních firmách úplně stejně jako zemědělec v Indii.

Průměrný počet slepic: 3.8 (6 hlasů)

Za komunistů nebyli? Teda se čuba chlubil nečím co neexitovalo, že si pro svoje podnebí kde měli několik "pásů", tak pro každý si šlechtili svoje osivo? Tak čuba byl všechno, ale tlučhuba co si vymíšlí určitě ne ;)
Jasně po 89, je to jinde, všechno pryč...

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Je to o tom, jestli je Indie, potažmo český zemědělec, závislý na americké korporaci, nebo jestli má země vlastní výzkum a vlastní osivo či cokoli jiného. Třeba vlastní vakcínu na koronavirus. Žádný odborník na světě mě nemůže přesvědčit o mírumilovnosti americké korporace Monsanto. A rovněž tak trvám na tom, že cílem Západu bylo v celém průběhu dvacátého století udělat z Východní Evropy kolonii. Okno příležitosti se otevřelo na konci devadesátek a bylo plně využito.

Vedle toho lze odhadovat, kam povede současné tažení proti masu. A o tom byl můj předchozí příspěvek. Faktem je, že v tomto týdnu proběhla zpráva o povolení konzumace červů v Evropě v MS-TV.

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

In reply to by Vlastimil (neověřeno)

Trvalý odkaz

Povolení? A kdy to bylo zakázáno, že to povolili? Co vím, tak v Brně totopropagovala paní Docetka ze zemědělky, vařil z pod jejím vedením šéfkuchař Grandu, tedy dělali něco zakázaného nebo zase komise "zapapírovala" něco co už bylo a milostivě dovoli, že můžou pokračovat... Prostě lidi co jsou úplně zbyteční, nic neprodukují a nic nedokážou viz vakcíny...

Zatím bez slepic

In reply to by Vlastimil (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nebylo to náhodou v celém průběhu dějin?

Neválčili snad za kupce Sáma Slované s germánskými Franky? Nejsou i nejstarší dějiny samá bitva tu s germánskými Sasíky, tu s Durinky, tu s Bavory?

Nebylo snad Německo až k Labi kdysi slovanské a nebyla snad Rujána slovanský ekvivalent keltského Anglesey?

Průměrný počet slepic: 4.6 (7 hlasů)

In reply to by Vlastimil (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vlastimile - fakt přečtete si alespoň zdejší archiv - Monsanto už před pěti roky koupil německý Bayer. Není to už americká korporace, ale německá. 

Monsanto žilo a žije ze svého Roundupu a GMO kukuřice, která je na něj odolná. To byl celý hlavní byznys -  90% všeho jejich kšeftu.  Indie z toho dělala jen malou část. A důvod, proč je pustili na svůj trh, byl ten, že do té doby se v Indii používaly mnohem horší a nebezpečnější agrochemické látky.

Ne že bych byl zastáncem Roundupu, ale kurňa, na sto honů z Vás čpí, že nevíte o čem mluvíte. Píšete komentáře na blogu, jehož čtenáři jsou všeobecně znalejší zemědělství než vy. Tohle všechno jsme tu už probírali a vy teď přicházíte jako zelenáč mezi profíky a snažíte se jim cpát nějaká moudra o kterých vědí víc než vy.  

Průměrný počet slepic: 3.9 (7 hlasů)

Monsanto, potažmo Bayer, není ani americká, ani německá korporace. Je to korporace globální. Jestli má sídlo tam či onde, je nepodstatné. Rovněž není důležité, kdo koho koupil. Na meritu věci to nic nemění.

Vaše odborné znalosti v zemědělských záležitostech respektuji, Vidláku. A pokud nejste nadšený z roundupu, pak jsme ve shodě. Vy jako odborník, já jako laik, který se jen zajímá o věci veřejné.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Za komunistů jsme měli odrůdy, které dělaly v dobrém roce 5t na hektar. Zhruba půlku toho, co se lze teď. A pak přišel rok 1990, otevřený trh a najednou Čuba se svými odrůdami mohl jít do prdele... Za stejnou cenu se dalo koupit osivo o dvojnásobném výnosu. To samé bylo třeba s cukrovou řepou. Osevní plocha se snížila na třetinu, ale cukru se vyrobí pořád stejně - odrůdy ze zahraničí...

A tento zahraniční náskok jsme nedohnali. Nikdo u nás neměl peníze na vybudování skutečného šlechtitelského ústavu na nejvyšší úrovni. To stojí miliardy a miliardy peněz. Proto jsme rádi, když se zemědělská univerzita dostane do holportu právě s Monsantem a dalšími firmami, aby alespoň neztratili krok s výzkumem.

 

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

Nikdo u nás neměl peníze na vybudování skutečného šlechtitelského ústavu na nejvyšší úrovni.

-
Až na stát samozřejmě, který zas neměl vůli.

Průměrný počet slepic: 4.7 (9 hlasů)

přesně - tehdy se razilo heslo, že vše vyřeší trh. Vyřešil - osiva máme kolik chceme. Je za velmi dobré ceny, je dostupné just in time. Ale.... není naše. Patří Monsantu, Bayeru a dalším korporacím. Trh...

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Vidláku, dal jsem ti tabulky ;)
žito nejlepší rok 1988 450 vs po revoluci 520, kde je ta polovina? (když pominu, že výnos stoupal i po revoluci rovnoměrně=žádné nové suuper semeno nepřišlo )

Oves nejlepší 1988 390 vs po revoluci 91 450, pak ale nidky nepřekročili 390 ;)

Pšenice nbejlepší 800 po revoluci 2014-2015 1100, ale to byl výkyv, jinak se drží na těch 800 i po revoluci ;)

Když vezmem,. že před 89 se osívalo vše, tedy i horší půdy a dneska jenom ty ideální, tak Vidláku, statistika nikde neukazuje tvoje 5t za komunistů vs 10 t dneska...
Tvůj dojem nepotvrzují fakta ze statistického úřadu, proč?

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

Assi díval jste se na kukuřici?

Ta se před rokem 89 pěstovala jen na krmení a docela minimálně. Stejně tak řepka. Ta se dělala, ale také méně než dneska.  Tehdy se obdělávalo všechno a za třicet let jsme přišli o 100 tisíc hektarů orné půdy. To je půl milionu tun v komunistických výnosech. 

Výnos samozřejmě stoupal rovnoměrně, protože rovnoměrně stoupala i poptávka. To nebylo tak, že ze dne na den sem přijel Bayer a prodal osivo na celou plochu celé republiky. To šlo postupně. na jedné straně se půda prodávala na haly, na druhé straně se přidávaly hektary řepky a kukuřice a na druhé straně se začalo postupně kupovat patentované osivo. S tím osivem - to trvá pár let. Nejdřív to koupí osivářská stanice, další rok to namnoží a teprve další rok to koupí zemědělec. Množí se  jen tolik osiva, jaká je poptávka. Kolem roku 2000 už ale celá republika jela ponovu. Cukrová řepa na třetině, řepka na dvojnásobku, kukuřice na trojnásobku. Úbytek mnoha hektarů ročně. A menší osevní plochy o vyšší výnosu. 

A teď to poslední - úrodu ovlivňuje počasí. Výnos deseti tun je výnos v laboratorních podmínkách, Průměrný výnos dneska je kolem 6 - 7 tun/ha  Ale to je zhruba dvojnásobek průměrného výnosu před rokem 89.  

 

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

myslím že uhýbáte. Píšete o řepce která vyletěla do nebe a taky o kukuřici. Není náhodou shoda v určení těchto rostlin ( převážně ) ? Do biopaliv pokud se nemýlím. Takže může se projevit rozdíl mezi řepkou čistě na olej a pokrutiny, kukuřicí částečně na mouky , většinově na krmení a odrůdami určenými k salší biorafinaci ?

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Vidláku, že si to ty, tak přejdu, že zaměnuješ výnos vs produkci a podíval jsem se na řepku a jestli přišlo zázračné semeno, po roce 89.

Takže co říká statistický úřad:
- Od roku 1989-1989 plus mínus 600 ;) nejvíc před rokem 1989, ale v roce 1973, cca 650 ;)
- Po roce 1989-2012 je ta křivka výnosu prakticky stejná jako 1983-1989, kromě roku 2005 kde je 700 ;)
- Roku 2013 najednou skok na cca 850, a výkyvi jak prase do roku 2017 mezi 800-600 ;)

Tedy zázračné zrno přišlo roku 2013, tedy tvrdit, že před rokem 89 sme lezli po stromech a rokem 1990 nám otevření trhu přineslo zázračné zrno, kdy klasy jak telegrafní sloupy není pravda ;)

Vidláku, statistický úřad i u té tvé řepky říká něco jiného jak ty si pamatuješ...

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Roku 2013, se dostali podle netu tyto nové "odrůdy" na treh, takže to bude asi tímto? Než , že komunisti neuměli šlechtit ;)

https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/osivo-a…

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)