Čtu si tak diskusi pod včerejším článkem o tom, jak náročné je dělat venkovského vidláka, jak málo to vydělává, jak se člověk mnohem pohodlněji uživí jinou prací. K tomu trochu té nostalgie po "starých časech", vzpomínky na dobu, kdy babička zpracovávala sulc z vepřových paciček... ale s vědomím, že ty časy jsou nenávratně pryč. Svým způosbem to všechno byla pravda podobně jako byl pravdivý i včerejší Funesův článek.
Ale.... sakra já už se přece měl dávno udřít nebo zajít bídou. Přitom mně to jako rasovina vůbec nepřijde. Naopak, moje vidlačení je v podstatě rekreační a i když to má nějaká omezení, nejsou nijak strašlivá, pokud se s nimi člověk naučí žít. A tak jsem se rozhodl dnes napsat, jak vypadá můj průměrný den, týden i rok. Abychom si mohli probrat, jaké to s tím vidláckým zemědělstvím vlastně je.
Takže:
Chodím do práce od šesti do půl třetí. Mám minimum přesčasů či jiných výjimečných stavů, takže jsem každý den ve tři hodiny doma. V půl čtvrté odcházím na dvůr a za deset minut mám prasátka obstaraná. Stačí jim jen našrotovat a nasypat. Většinou ve středu musím zvířatům věnovat dalších dvacet minut navíc kvůli kydání. Kolem čtvrté se pustím do nějaké té další práce. Dláždil jsem dvůr, připravoval zabijačkovou kuchyň, natíra, svařoval, oparavoval, upravoval a tak podobně. Mezitím jsem průběžně dle potřeby, oral, sázel, sklízel, plel a podobně. V šest večer toho vždycky nechám a s prací pro ten den končím. Pohraju si s dětmi, pomůžu jim s úkoly, dáme si společnou večeři. V osm jdou děti spát, manželka poklidí a já mám hodinku na Kydy.
V sobotu si přispím... ale většinou obstarám zvířata hned dopoledne. Zpravidla jim vykydám a udělám věší úklid. Odpoledne se rozdělí mezi práci, nějaký ten výlet, bazén, zříceninu, návštěvu a podobně. V neděli nedělám. Jen nasypu zvířatům. Volný čas organizuje manželka. Opět většinou někam vyrazíme nebo prostě roztáhneme gauč, nasáčkujeme se tam celá rodina a posloucháme pod dekou, jak venku vyje studený vítr.
Takhle vypadá můj běžný denní rozvrh. Drtivá většina běžných prací se do něj vejde bez větších problémů. Ráno do práce, ve tři doma, do šesti pracovat. Neděle úplně volná, sobota částečně. Nemáme úplně tendenci jezdit daleko a cestovat, ale máme velkou rodinu, která se často sjíždí, takže téměř každý víkend je nějaká společenská událost.
Každý rok se mimo tento popsaný režim snažím udělat jednu velkou akci, která ale úplně nesouvisí s hospodářstvím. Většinou začnu v květnu a v půlce července s tím skončím. Je to takový ten čas zrání. Zahrada i záhumenky jsou obstarané, plevel jž je přikrytý rostlinami, není úplně co dělat, protože se čeká na žně, dny jsou dlouhé a teplé. Takhle jsem během osmi let postupně opravil celý dům. Každý rok jsem udělal jednu nebo dvě místnosti. Vyměnil jsem elektriku, vodu, topení, opravil omítky, přebrousil parkety, vyštukoval jsem, zateplil podkroví, udělal terasu a tu a tam pozval řemeslníka na něco, co jsem neuměl. Teď po osmi letech už máme bydlení udělané, takže jsem loni zvolnil a tento "bohatýrský čas" jsem zkrátil na jeden měsíc, kdy jsem udělal valnou část příprav na to moje dláždění, kterým jsem se chlubil.
Letos mě čeká střecha, ale tu budou dělat profíci Já jim do toho jen budu kecat.
Dokud jsem dělal na bydlení, většinou jsem si v tomto čase květnových a červencových svátků bral trochu dovolené, abych udělal ty nejdůležitější práce co nejrycheji. Také jsem pracoval déle. Zvířata jsem obstarával až kolem osmé večer a snažil jsem se každý den ty čtyři hodiny pracovat. V sobotu jsem si naopak přivstával a dělal celý den.
Žněmi to vždycky skončilo, v srpnu jsem si dával (a dodnes dávám) voraz. S dětmi jsme jeli na nějakou týdenní dovolenou, rodiče nám obstarávali hospodářství a pak zase my jim. Od září do konce října už jsem jel na běžný režim, který skončil vždycky změnou času. Pak už se odpoledne nedalo nic dělat a až do března jsou na řadě jen ty desetiminutovky s dobytkem. V listopadu jsem o sobotách ještě vždycky orával, protože to byl jediný den, kdy se dalo udělat kus práce, aby na to člověk viděl.
V zimě míváme co tři týdny zabijačku. V chlívku mám kromě chovné prasnice ještě čtyři krmníky a zpravidla ještě nějaké koupím. Jezdí za mnou ti měšťáci, co vyslyšeli moje výzvy a našli si svého vidláka. Pro vlastní potřebu v širší rodině mám dvě prasátka, zbylá si na sebe v podstatě slušně vydělají. Tak slušně, že to zaplatí dovolenou pro nás i pět harantů. K tomu nějaké to uzení, pálení, ochutnávání vína, dodělávání mého portského, výměny produktů se sousedy... V březnu nám tato sezóna končí, sklep je vyprázdněný od nadbytků a jede se další rok. Od prosince do března kromě zabijaček a zvířecí desetiminutovky "nedělám nic".
V létě si slušně přivyděláme na meruňkách. To co u vás prodávají podél silnic za padesát korun kilo, to si u mě přijdou načesat a ještě mi za to patnáct korun za kilo dají. Je to bez práce... Podle sezóny a počasí toho míváme od 300 kg do dvou tun. Ještě se nestalo, že bychom přehltili nějaké česače, že by to nikdo nechtěl. Já osobně sbírám jen ty spadlé na zem, protože ty jsou přezrálé a pokud se posbírají každý den, je z nich nejlepší pálenka. To je také asi jediný čas, kdy dělám v neděli a tu hodinku tomu sbírání pověnuji. Trvá to tak čtrnáct dní v červenci.
Být Vidlákem pro mě znamená dělat dvě hodiny denně navíc. To je zhruba 600 hodin ročně. Jsou zaplacené víc než stovkou na hodinu. Já vím, není to moc, ale v ceně je vyštafírovaná zahrádka, posekaná tráva, pěkné záhonky, polovina naší spotřeby masa a celá naše spotřeba sádla. Od té doby, co jsem Vidlákem jsme nikdy nekupovali marmeládu, kompot, med, houby sušené i nakládané, tvrdý alkohol a víno. Co jsme neměli sami, to jsme povyměňovali.
Já nevím, co si o tom myslíte vy, ale mně tenhle život přijde super a tak ho propaguju.
Ne není pro všechny, ale máme tu několik tisíc vesnic a v každé by stovka vidláků mohla být, to by se v této republice navenek vůbec nic nezměnilo. Sto tisíc vidláků není žádné číslo. Desetina mužské dospělé populace na vesnicích. Možná ještě míň. . Řekl bych, že je u nás v republice násobně víc lidí, co dělají na ranní směně od šesti do půl třetí, mají barák a nějaký ten pozemeček k tomu. Řekl bych také, že je u nás i násobně víc lidí, co přijdou z práce a pustí se do nějaké další. Dokonce tu bude i dost lidí, kteří si těmi dvěma hodinami denně vydělají podobné peníze jako já.
Dovedete si ale představit, že těchto sto tisíc vidláků by vyprodukovalo hnůj pro sto tisíc hektarů? Že by dokázali vyrobit základní potraviny pro milion osob? Ano, pro milion. To co vyprodukuju, by s patřičnými vzájemnými výměnami produktů deset lidí v pohodě uživilo. Tito vidláci také nejsou nijak vyřazeni z jiné práce, mohou pracovat v jakémkoliv oboru a zpravidla to není nic bohatě placeného vysokoškolského. Já sám jsem to dotáhl jen k maturitě. Až mi povyrostou děti, nadělají neskutečné množství roboty i když budou frfňat a vydrží dělat jen deset minut denně. Dcerka mi ve třinácti sama začala pomáhat při zabijačkách a dost jsem se zděsil, když mi líčila, že si dovede představit kariéru řeznice. "Táto, dovedeš si představit, jak vyvedu to prase z chlíva, picnu ho, píchnu, vykrvím a pak se otočím na publikum a zeptám se, kdo by si to chtěl zkusit?"
Sto tisíc vidláků rozptýlených po republice by pořád ještě bylo pod rozlišovací schopnost státu a jeho bdělého oka. Pořád by to byla jen malá anomálie. Nijak výrazně by to neovlivňovalo manažerské výpočty v Kauflandech. Žádných sto tisíc prosperujících malých farem. Ne, jen sto tisíc normálních pracujícíh lidí od programátorů po obráběče kovu, kteří přijdou z práce a místo aby jezdili sekačkou po trávě nebo šli do posilovny, že by vytáhli svůj malotraktor za padesát tisíc a obdělali si svůj půlhektar a nakrmili husy, ovečky, prasátka a pár z nich by bylo tak hustých, že by měli i krávu. V šest by toho nechali a zabývali se rodinou, hospodou nebo dětmi...
A k tomu desetinásobek lidí, kteří by se díky vidlákům aleposň občas dostali ke kvalitní potravině, dali si něco, co se obešlo bez jedů a konzervantů, užili by si nějaké vesnické společnské události a jejich děti by si nemyslely, že kráva je fialová. A všichni by měli představu, co to znamená dělat potraviny a po pár rozhovorech s vidláky by zřejmě už nenaletěli ekoteroristům ani průmyslovým korporacím....
Jako se Ládik drží v kondici nošením putýnek s vodou a kosením louky, tak se já udržuju v kondici svými dvěma fitness hodinami denně. Teď v zimě úplně vidím, jak tloustnu, protože nemusím nic dělat a nemohu se dočkat, až zjara vytáhnu svůj jednoosý malotraktor Agzat, zapřáhnu do něj brány a smyk a budu ho pěkně tlačit po těch rozpadajících se hroudách. Jak se zpotím jako prase, jak mě první den budou bolet všechny svaly a jak to postupně odezní a já do podzimu zase utáhnu opasek o tři dírky. Těším se, jak zaseju a zasadím a mezi řádky budu chodit s plecí motykou. Těším se na selátka, těším se, že budu skládat pod střechu slámu, až budu do sklepa nosit brambory. Těším se na vinobraní, na lisování, ochutnávání šťávy, těším se na pálení, až budeme pít tu teplou ostrou gořalu jak teče z chladiče ještě neodvětraná. Těším se, s kým se potkám na zabijačkách, až budu po Vidlákově roznášet výslužky po sousedech, až povezu k rodičům portské a odvezu si houby a borůvky.
Možná je to jen mnou nebo tím žírným krajem, kde žiju, ale dělat vidláka je vlastně úplně přirozené a snadné.
- Log in to post comments
Komentáře
..
Já reagoval na tuhle větu: Nejdéle trvá dojení krávy nebo kozy.
Ale možná Vidlák mluvil, o cizích kravách. Nicméně s dojicím strojem to je raz dva.
dojení
Pane Čmoud.
Dojení ručně trvá déle,protože dojič má jen dvě ruce,ale i podle toho,jakou má dojivost,strojově nasadíte najednou na všechny čtyři struky a můžete dělat jinou práci.
Kráva potřebuje i objemné krmivo a než to sežere,také trvá dost dlouho.
Já vím
Proto jsou právě dojicí stroje. Podojit dvě stě krav by ručně ani nešlo s těma pár dojičkama na kravín.
Ale jsou dojicí stroje, co se vozí na pastvinu a stroje jen pro jednu krávu.
Ono stačí číst text na který…
Ono stačí číst text na který se odpovídá, celý ;)
Cituju z něj "Nejdéle trvá dojení krávy nebo kozy. "
Ono stačí nebrat každý…
Ono stačí nebrat každý drobný vtípek tak smrtelně vážně.
Jak jsou zde novy lide, tak…
Jak jsou zde novy lide, tak clovek nevi jak to myslí... čmoud nebo targus bych to chapal jako vtip, ale u tebe jsem nevěděl...
Já krávu nemám... :-) Ale…
Já krávu nemám... :-) Ale dojení je na malém hospodářství časově nejnáročnější a to i tehdy, když máte vývěvu.
A musí se to umět i ručně, protože těchnika občas selže. Vím to, protože soused má kozy. Kráva byla kdysi symbolem nasyceného života, protože kdo měl krávu, ten se měl dobře, ale dneska do ní jde jen opravdový nadšenec. Kráva tím dojením uvazuje. Musí se dojit dvakrát denně ať se to člověku líbí nebo ne a musí se dojit furt. Nedá se to přerušit, odjet, ošulit. Já když jedu na dovolenou, tak prostě soused nebo tchán jednou denně zaskočí, zkontroluje zda je násypka plná, zkontroluje jestli netečou zaseklé napáječky a za deset minut je pryč. Na tom se domluvit dá. Ale s krávou to tak trochu nejde.
..
Máte ponětí, kolik je krav u vás na vesnici u soukromníků, jestli nějaké?
Krávy
Krav i volů je vždy dostatek. Jen se někdy maskují jako lidé.
Ve Vidlákově není u…
Ve Vidlákově není u soukromníků ani jedna. Ve vedlejší vesnici to poslední soukromník zabalil před třemi roky. Ten měl kravín, třicet krav a venku mlíkomat. Neslo mu to asi slušné peníze, protože měl velké drahé zahraniční auto, ale byl tam furt. Bylo jedno, kdy si člověk přijel pro mlíko, ještě v deset večer tam vždycky byl on nebo někdo z rodiny. Vidlákov má zemědělské družstvo a.s., které má asi 500 dojnic. Ale všechno mlíko jde do Rakouska a o mlíkomatu na náměstí nechtějí ani slyšet.
Původně jsem měl v plánu jerseyku. To je relativně malá kráva - jako přerostlé prase - co dává velmi kvalitní vysokotučné mléko. Ale.. nemám dost luk. Ve Vidlákově se všechna půda pěkně drancuje, takže na louku nezbývá. A nutit děti, aby před školou natrhaly nůši trávy a cestou ze školy druhou, to mi přišlo příliš nelidské a zimu by to stejně neřešilo. Tak jsem zůstal jen u prasat.
Kráva
Se vším, co se dojí je problém. Musí se dojit 2x denně.
Ne tedy při dojení, ale když chce člověk někam na pár dní nebo týdnů odjet tak potřebuje někoho, kdo podojí.
U mě osobně není problém aby mi kamarádi nebo děti nakrmili.
Kdybych měl zvíře, co se dojí, nemám nikoho kdo by dojil a musel bych být stále doma.
Proto krávu ani kozy nemám.
Prasata mám, jak jsi viděl, ve výběhu, nemusím jim kydat a za pár let výběh přesunu a dám tam brambory.
Do domečku jim podestýlám seno. Něco sežerou, mají tak vlákninu i v zimě.
Do výběhu jim házím trávu ze sekačky a různé zbytky.
Brambory (šlupky) syrové, abych neničil vitamíny.
Krmnou řepu kupuji a občas napaběrkuju cukrovku. Tu dávám i slepicím.
O krmítku a napaječkách jsem uvažoval, ale protože mám prasata venku tak by mi zamrzly.
Já
za 10 minut nestihnu ani zalít kytky
Kdybych já musel zalévat…
Kdybych já musel zalévat kytky déle než deset minut, tak si na to nachystám nějaké udělátko, co to bude dělat samo.
To nejde
při zalévání i kypřím, obírám zvadlé listy a někdy čistím misky nebo honím pavouky,kteří se rádi schovávají ve velikonočních kaktusech. V jedné pohádce doporučovali i hrát jim na loutnu. Zautomatizovat vše nelze
Re: Gaia Obírat listy a čistit misky úplně postačí
jednou týdně. Honit pavouky je pošetilost, pokud tito nežerou kytky. Zautomatizovat zalévání lze, akorát by to chtělo vidět podmínky, ve kterých kytky rostou. Ve sklenících taky nikdo nezalévá růčo.
Já bych vymýšlel, jak to…
Já bych vymýšlel, jak to udělat, aby se to udělat nemuselo.... :-) Samozřejmě nelze vše zautomatizovat. A také bych rozhodně nepreferoval elektriku a složité stroje. Držím se hesla: co tam není, to se nemůže pokazit a zásadně se snažím dělat vše co nejjednodušší.
Ale třeba takový hluboký truhlík se savými knoty, ten je celkem blbuvzdorný a zalévá se jednou týdně. Nebo vhodně umístěná "dyzajnová" lahev s kapátkem, která se naplní a zbytek funguje sám. A tak podobně...
Jinak já i žena máme i tak dost volného času na hospodu s kamarády nebo pokec s kamarádkami. Máme dost času na flákání se. Máme čas na různé libůstky, které nejsou nutné, žerou čas, ale stejně je děláme. Náš život plyne v celkem pomalém rytmu. Naše domácí práce je práce mezi lidmi i zvířaty. To není nějaká rasovina u pásu nebo v kanceláři. Při tom se dá i povídat, probrat starosti i radosti, dá se odpočinout, vypnout, přerušit to kvůli pokecu přes plot se sousedy...
Re: Gaia
Nevím, kolik těch kytek máte, že to zaléváte 10 min. U kytek se dělá největší chyba, že se zalévají víc, než je třeba. Zde platí-méně znamená víc.
na zalévání na balkoně je / byl už dávno zlepšovák.
v Lídlu. Teď je to ještě vylepšené, takže i sprchuje. jen to chce dostatečně prodloužit tu přívodní hadičku /nebo vyměšnit za plastovou od nejbližšího kohoutku k balkonu. Přišroubovat/Vyměnit to za sítko na kohouktku je otázka minuty a můžete zalívat do libosti. Dřív na té sprše měli jen takovou páčku, včil je to vylepšené. já zalívám jen do misky, takže mi stará verze stačí. Tahle může i sprchovat. Sílu/ tlak nastavíte dle potřeby. A druhou rukou obírám či kypřím. Balkonové mečíky každoroční úroda :-)
kruciš
https://www.tchibo.cz/rucni-sprcha-k-umyvadlu-p400155220.html?wbdc=BuDf…
To je tím,
že jste líná. Místo abyste se chopila pořádné práce, sedíte u klávesnice, hledíte na mobil a přemýšlíte jak na to, abyste měla důchod dřív než v sedmdesáti.
Na kotlině uvařit kotel…
Na kotlině uvařit kotel brambor, očistit a vynést ze sklepa řepu, snést z hůry obilí, číst zešrotovat, snést i seno, dát králíkům vodu, seno, obilí, prasatům v řepáku zpracovat brambory, řepu, případně další suroviny, dát do kýblu, smíchat s vodou, šrotem, případně další tekutinou, nalít do hrantu, nastrouhat řepu, smíchat se šrotem, nasypat slepicím, kačenám, posbírat vajíčka, namočit pečivo od lidí, kteří ho nasušené donesou, dát to slepicím, kačenám,...v létě nasekat jetel, trávu,... chodit na poli kolem brambor, řepy, dýní - dýně má dobytek raději,... kačeny 2 x za rok dostat do mrazáku, králíky průběžně, prasata nyní již jen 1-2 x ročně, á, přijel kámoš, nemůže najít střelenou divokou husu, tak pomůže náš pes, kdosi srazil srnu, tak ji stáhnout,... aha, obecní policajti kdysi přišli, že potřebují něco udělat s nemocným sraženým psem, aby nemuseli papírovat, že použili pistolku,...v zimě odnést seno, řepu, turkyň, vodu,... k zásypům,... tlumit škodnou, dávat krmení proti vzteklině,.... kos přiletěl ke krmítku - sypejme ptáčkům, i vrabcům, i když nezpívají a ujídají slípkám,....
Na kotlině uvařit
Oj, Matko, matičko, Vy musíte bydlet na hájovně.
Přijedete na sympozium?
Myslím, že matka ma…
Myslím, že matka ma sympozium tak akorát přejde přes silnici...
No, pokud dožiju, a vezmu to…
No, pokud dožiju, a vezmu to hore kopcom, dole hájom a zbude pro mne vizitka, tak vezmu i foťák,,, případně pořádně promastím či namastím promažu kolo a sjedu to šusem..... s tím, že většinu práce zastává manžel, já jen když tak pařím, škubu a kuchám, co má peří,...krájím sádlo a snáším (vejce zatím ne) nádobí na zabijačku,... Ale když spadne a nemůže se hnout, tak i krmím, a stáhnu s hůry a dolů pak donáším seno, obilí, řepu, brambory... řekla bych, že nejsem příliš pracovitá osoba, ale zas kdo by jinak vynalézal všelijaká udělátka než ten, kdo nechce zbytečně dřít,... no, i ten vrátek nám dost pomáhá, pokud to nechci z hůry smýčit po schodech, mohu jet vrátkem.... eh, musím jít zkontrolovat, co se děje ve skleníku, na co jsem zapomněla,...
ježkovy voči - chtělo by to…
ježkovy voči - chtělo by to udělat Vidlákovem slavnostní příjezd na symposium, a to na traktorech, frézách, nebo i na koštěti by to šlo (vlastně vysavač je moderní, koště je zastaralé,...
Tssss, čekám na výsledky testů 3 lidí z rodiny,... Tak su jak struna, jen prasknout.
Ten zmetek kohout 19 nám vzal souseda přes ulici a to hodně smykem,...
Zapíjím to višňovkou, po hodně dlouhé době zapíjím,... ale došla mi a načepovat novou se mi nechce jít...
V potu
tváře budeš dobývat chléb svůj vezdejší
to už je v Bibli ,prokletí seslané Bohem za prvotní hřích. Takže nějaká brnkačka za 10 minut plus povožení se na traktoru,to neberu. A kdo má chalupu má furt prdel v kalupu,to je svatá pravda
Prosím vás, nešiřte tady pověry a dezinformace.
Někdo je líný přemýšlet, proto se utápí ve dřině. Někdo je líný se zbytečně dřít, proto vymyslí pomůcku, přípravek, zařízení, které dřinu odstraní a osvobodí ruce i mysl pro nové věci.
Vy mě dneska fakt nějak, ehm, víte co. Kdyby kromaňonci nebo neandrtálci přistupovali qěci vaším stylem, do dneška žijeme v pravěku.
Naftu
vám zakážou,čuníka,co nemůže rýt taky,jako už zakázali kozesinova zvířata a slepice v kleci a budete namydlený.
Naftu mně zakážou? Cha!
A čím budou pohánět stavební stroje? Beton na dálniční a železniční estakády budeme míchat rukama jako ve středověkých stavebních hutích?
Vy jste se asi zbláznila.
Vy tgady Gaiu
všichni poňoukáte a ona je pak drzá na Matyáše! ;o))
Ale tak myslím, že kdyby…
Ale tak myslím, že kdyby byla puťka a nebyla drzá, že by si jí Matyáš nevážil.
Totiž také bývám za lítou saň a mosty pak lítají a padají,....
Práce
osvobozuje.
Není třeba vše brát za bernou minci. Někde se už pokročilo.
Genesis 3:16 B21
Ženě řekl: Rozmnožím útrapy tvého těhotenství, své děti budeš rodit v bolestech.
Dnes máme epidural.
A nahradni
matky.
Epidural? Ale on funguje…
Epidural? Ale on funguje jinak než si myslíš ;) On zmírňuje bolesti v první fázi u samotného porodu už žena má bolesti jako by ho neměla NEBO to doktor přežene a pak dočasně ochrne, ale to pak neporodí a jde na císař...
Navíc, nesmí žena přijet na poslední chvílu, protože se musí udělat rozbor krve a teprve po výsledcích se volá doktor "aby ji napíchnul do páteře", smůlu mají pipiny, co si nechali dát tetování v místě kde se napichuje páteř, tetování=indikace, která zakazuje epidural :D
Ale když si připlatíš, tak ti dají "rajský plyn", tedy moderní náhradu, v řádu 1000,- kč, za litr? Nebo za jakou dávku to je...
Já to chápu
ale pořád je to s ním lepší než bez.
A to vem, že pražáci amíkům…
A to vem, že pražáci amíkům tvrdí a prý i zkušenost amíků, že Epidural v ČR odmítáme podávat:
https://www.youtube.com/watch?v=-pRRT6KPlwY&t=279s
Realita, je, že jakmile rodička přijde do porodnice, hned beoru krev a říkají "podepište nám epidural, vemtesi epidural" :D
To úplně nejdůležitější k…
To úplně nejdůležitější k dnešnímu článku napsal hned v prvním příspěvku Ládik!!!:
"Podmínkou je zdraví."
Když se někdy zastavím a ohlédnu se zpět do svého života, bývám čímdál víc překvapená, co tam vidím, čímdál míň chápu, jak jsem kdysi mohla stihnout tak obrovské množství práce za tak krátký čas.
Pořád jsem podstatou velmi pracovitý člověk, ale mnohé stejné činnosti, na které mi dříve stačila hodina, teď zvládnu jen za několik hodin. Ono když častěji a častěji u každého pohybu něco zabolí, tak se tomu člověk podvědomě nebo i vědomě brání a začne být vynuceně líný.
Také s věkem člověk víc doceňuje pořekadlo, že 'všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest'. Novou hodnotu mají chvíle, kdy se člověk uprostřed rostlin a zvířat zastaví, vypne a jenom vnímá svou sounáležitost s přírodou.
V tvém harmonogramu, Vidláku, chybí čas na tebe samotného, na odpočinek a nicnedělání. I když si možná teď myslíš, že na tohle není čas, tak ono tě to časem dožene.
Já myslím, že je to trochu jinak:
Vidláka všechno to, co píše, obrovsky baví, dělá to s radostí, proto ho ta činnost naplňuje energlí a obrovsky nabíjí.
Mě by to nebavilo, dělal bych to s nechutí a značným sebezapřením, proto by mně to energii bralo a obrovsky ubíjelo.
A čas? Ten dožene každého, chcačky-nechcačky.
Nemám problém s tím, co…
Nemám problém s tím, co píšete, Alefe, jistě máte pravdu. Ale naše pohledy v těchto dvou našich příspěvcích jsou zcela disjunktní, nahlíží na věc u jiného úhlu.
Nejhorsi
bude,až nebudou moci,ale budou si myslet,jak jsou staří a zasloužilí a že by to měli za ně dělat mladí a ti když nebudou chtít nebo nebudou mít čas,tak oni se tam dopotácí a budou to dělat,ale nepůjde to a tak budou vyčítavě na ty děti koukat a trpce pokyvovat hlavou,jak ty děti nesplnily očekávání a jejich život a to veškeré snažení nemělo cenu,oni se cely život dřeliy kvůli dětem a ty si ničeho neváží.
Uvažujíc matematicko-statisticky
má to Vidlák dobře nastaveno.
Přece je vyšší naděje že se najde jeden z pěti možných následovníků než že jeden jediný se uváže na rodinné břímě, nebo radost, jak se to vezme.
Kdyby se nenašel ani jeden, na provaz to taky není. Lepší mít něco díky pracovitosti než nic díky pohodlnosti.
Ale chápu Gaia(iu?) : stává se to a špatně se to snáší, na obou stranách.
Maneco, já jsem se ještě…
Maneco, já jsem se ještě kromě tohodle všeho stihl dopracovat k historickému šermu, jsem slušný lukostřelec, mám na Vidlákovském zámku solidně velkou sbírku lega, mám přečtené všechny knížky ve své domácí knihovně, kamarádovi jsem pomáhal na baráku.... já mám strašně moc volného času. Tak moc, že se skoro každý den mohu chvíli i flákat sezením na lavičce a koukáním na oblaka. Mě nic nehoní. Když střechu neudělám letos, bude příští rok. Kdybych nedodělal dlažbu loni, dodělal bych ji letos... To co dělám nedělám na úkor sebe sama. To možná první rok po stěhování, to jsem dřel do úmoru, abychom se mohli zabydlet. Ale teď je to rok od roku lepší a lepší. Času je víc a víc. Naléhavých úkolů je míň a míň... A teď v zimě v podstatě jen přibírám na váze. Za chvíli to zapíchnu v kanceláři, půjdu domů, nasypu prasátkům, prohrábnu oheň v kotli a s dětmi si pustíme vílu Zvonilku...
Víte, co se mi na tomto vašem textu nejvíc líbilo?
"nasypu prasátkům"
To zdrobnění. Vy je sice jednoho dne picnete, naděláte z nich jitrnice a tlačenku a prdelačku a guláš a pěkně maso roztřídíte a zamrazíte a zavaříte, ale teď to jsou vaše prasátka. Vy je máte rád. Že si je občas i podrbete?
Přesně takový přístup já mám ke zvěři v lese (akorát je nedrbu, jelikož tak rychle běhat neumím).
To víte že je drbu berrnarde…
To víte že je drbu berrnarde... Obzvlášť tu chovnou prasnici. Ta pak vždycky začne mhouřit očka, prohýbat se, pak si sedne jako pes a vlastně ani nechrochtá, ale vrní jako kočka s reprákama a zesilovačem. V létě, když je teplo a sucho (letos to skoro nebylo) a mám čerstvě vykydáno, tak jsou prasátka krásně čistotná. Dělají to do jednoho kouta a všude jinde to voní čerstvou slámou. Oni se večer nažerou, lehnou si, to si občas přilehnu k nim. Opřu se o některé to boží hovado a nasávám tu teplou vůni chlíva, slámu, poslouchám pochrochtávání a je mi krásně na světě.
bakterie
Užíváte Vidláku bakterie do podestýlky? Kydání by se mohlo omezit na 1x ročně a ještě to má příznivý vliv na zdraví prasat. Určitě o tom víte. Ve výsledku zase víc času.
Tohle mě nikdy nenapadlo…
Tohle mě nikdy nenapadlo. Prase za rok sežere zhruba tunu krmení a vyprodukuje zhruba tunu hnoje. Čtyři prasata by mi chlívek naplnily dost vysoko... Bakterie nebakterie
podestýlka
Právě bakterie podestýlku redukují. Nahoru se přisypává jen tolik slámy, aby prasata byly v čistém. Současně jádro podestýlky je krásně propracované. Žádný čpavek, celkově lepší podmínky pro prasata. Dám jeden odkaz:
https://www.ventura-venkov.cz/produkty-bakterie-do-podestylek-domacich-…
Je to jeden z mnoha. V Brně to taky někdo vyrábí.
Vidláku,
čím déle Vás čtu, tím více mě doháníte k pláči !
Nad sebou samým a nad svou leností a neschopností si smysluplně zorganizovat čas a rozlišit podstatné od nepodstatného.
dobrý článek...
USA: Jakobíni u moci
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/usa-jakobini-u-moci.A210115…