Neklesnou

Než se pustím do dnešního tématu, dovolte mi krátký úvodník pro Mastera. Můj bratr totiž mezi svými grafy publikoval jeden, který odhaduje celkový počet nákaz. Nejen těch otestovaných. Vycházel ze vzájemných poměrů hospitalizovaných a otestovaných v létě - tedy v době, kdy hygiena ještě alespoň předstírala trasování a na testy se dostával nejen člověk s příznaky, ale i zbylá bezpříznaková rodina a kamarádi. Master tento poměr překlopil do grafu a z něj vyplývá, že odhad celkového počtu nakažených teď atakuje hranici 4,5 milionu osob.  Master zároveň tvrdil, že skutečnost bude ještě vyšší, toto měl být spodní odhad. 

Stejně tak Master několikrát vysvětloval, že při reprodukčním čísle kolem 1,6, což byla podzimní maximální síla koronaviru, se dá vypočítat, že při dosažení 4,5 milionu nakažených klesne reprodukční číslo pod 1 a už tam zůstane. 

Jak na sviňu mu to vychází, že by to ani čert lépe nezařídil. Reprodukční číslo právě klesá pod jedničku a odhad skutečného počtu případů překračuje 4,5 milionu lidí. Mastere, pokud se teď ukáže i ta druhá půlka tvé předpovědi - že reprodukční číslo už dál přes jedničku nepřeleze a virus bude tak nějak klesat, ustupovat a ve své plné síle se už (nikdy) nevrátí, tak budu do konce života šířit tvou analytickou slávu po všech koutech naší vlasti... nebo alespoň tam, kde mě budou poslouchat. 

Navíc chci poprosit ty čtenáře, kteří pracují ve větších firmách a dochází tam v tomto týdnu k onomu masivnímu testování zaměstnanců, jestli by mohli hodit do diskuse nějaké informace, jak to u nich dopadá. Admirál včera hlásil, že u nich firma na tři dny komplet zavírá poté, co odhalili značné procento nabreberkovaných. O firemním testování by měl být zítřejší článek, tak bych k tomu rád měl nějaký materiál. 

A teď už dnešní článek: 

Nedávno jsem se ve svém článku pochválil, jak jsem krásně a přesně odhadl vývoj cen komodit pro letošní rok. Jak ceny rapidně vzrostly, jak na tom vydělali především překupníci a skladovatelé, ale že ani zemědělci si nemohou stěžovat, protože ceny fakt byly dobré i pro ně. Psal jsem, že na to doplatí především spotřebitelé, kteří to v cenách potravin poznají nejpozději v únoru a ve stejnou dobu bude jasné, že inflace vypadá úplně jinak, než ji počítá statistický úřad, protože miliardář i soustružník sežerou v podstatě stejné kalorie, ale soustružníka to stojí podstatně větší procento z příjmu.

Dneska přicházím s první (prozatím nezpřesněnou) prognózou vývoje pro první pololetí letošního roku. Chci ji uvést titulkem v nadpisu - ceny zcela určitě nijak výrazně neklesnou. Z čeho vycházím?

Inu počasí. Od loňského října až doteď pole ani na minutu neoschly. Nepršelo sice nijak dramaticky, ale zato průběžně pořád. Dokonce i na suché jižní moravě. Koleje po traktorech jsou doteď plné vody, každý i drobný deštíček naplní všechny prohlubně ve kterých se voda udrží i několik dní, než se vsákne. Zároveň celou zimu nepřišly žádné prudké slejváky. Tu tři milimetry, tu dva, tu pět. Tu sníh, tu námraza, tu mrholení. Ve výsledku v žádném měsíci nespadlo méně vody než 30mm. A všechno zůstalo na polích. 

Mráz sice byl, ale netrval nijak výrazně dlouho. Díky tomu půda příliš nepromrzla a tak jsme ani z tohoto důvodu nepřišli o žádnou vodu. Koncem ledna se už prakticky na celém území spojila svrchní voda s tou spodní a obnovily se kapiláry, které v posledních letech vůbec nebyly. Toto spojení je hrozně důležité. Jednak to vytáhne vodu z hloubek a jednak rostlinky posílají kořínky dolů a jsou schopny je natahovat tak jak voda klesá. NA povrchu může být už suchopár od sluníčka, ale rostliny si v klidu pijí vodu z hlubších vrstev. 

Z tohoto pohledu idylka. Suché jaro se letos nekoná. I kdyby byly březen a duben stejně srážkově chudé jako v loňském roce, tentokrát to rostlinky nepoškodí. V této chvíli je třeba se bát sucha až od května. 

Ale... není osetá asi čtvrtina předpokládané výměry pšenice. Prostě to na podzim nešlo. Bylo takové bláto, že se do toho nedalo vjet. A kde se do toho vjet dalo, tam byly kukuřice, kterých bylo tolik, že se sklízely ještě před vánoci, protože nebyla kapacita sušáren. Když se projedete po krajině české zjistíte, že leckde doteď trčí ze země kukuřiční strniště, které se nedalo ani zorat, ani jinak zkultivovat. Ozimná pšenice se nedá nijak nahradit. Je možné zaset jařinu, ale ta už ozimného výnosu prostě nedosáhne. Zároveň je nutné ji zaset do konce března, aby byla na žně tak nějak zralá. Pokud se nebude sklízet v horkém létě, bude nejen málo výnosná, ale ještě podrostlá a mokrá. Nesmějí se používat totální herbicidy, nebude se desikovat a to zase zvedne náklady a sníží výdělek.

Leckteré plochy po pšenici se do konce března neosejí ani tou jařinou, protože pořád je mokro, mokro mokro. Někde se dá jarní ječmen, ale jinak dojde na kukuřici nebo slunečnici. Obojí do stejných ploch, kde už kukuřice a slunečnice byla. Ale nedá se nic dělat. Něco se možá nechá ladem na tzv. greening, tu a tam bude mít někdo smlouvu na cukrovou řepu (ta letos bude úplně dokonalá), někdo zkusí dýňové semínko, někdo zkusí mák. Ale většina neoseté pšeničné plochy se oseje kukuřicí a slunečnicí. 

Zajímavé je i to, že loni se nedařilo setí řepky. První plochy, co se sely v srpnu, ty se povedly. Ale ti, co seli až v září, najednou přišel nějaký zlom a porosty pořádně nevzešly. Cena řepky je teď dost vysoká, aby nebyla pod náklady. Letos by se Andrejovi hodilo kupovat od zemědělců než vozit z Hamburku. Ale jemu je to víceméně jedno, protože výroba je spočítaná na světové ceny. Každopádně letos bude řepky asi jako kdysi před revolucí. Bude, ale výměra opět klesne. Tentokrát ne kvůli ceně, ale kvůli špatnému přezimování. Co jsem slyšel, počítá se, že se zaorá asi 20% ploch řepky a místo nich bude... ano kukuřice. Ta se seje nejpozději. 

Další problém je s hnojivy. Dostatek zimního deště vyplavil většinu živin z půdy a i když je teď právě ta nejlepší doba na hnojení, nedá se jezdit. Pole jsou příliš rozměklá. Teď v posledních dnech slyším rozmetadla celou noc. Čeká se na mráz, po půlnoci se do toho vjede a alespoň něco se pohnojí. Tím nechci říct, že dojde k propadu výnosů, to ne, ale vypěstování bude letos dražší. 

Odhaduji proto, že až do žní ceny nijak významně neklesnou. Jediný dočasný pokles bude těsně před žněmi, kdy díky nové úrodě jdou ceny vždycky dolů. Ale většina zemědělců bude letos moci čekat déle s prodejem. Ceny sice možná klesnou, ale vykoupí se podstatně méně než loni. Zároveň budou mít zemědělci vyšší náklady než loni a tak se budou o ceny více handrkovat. 

Čína si nejspíš obnoví všechny svoje dlouhodobé kontrakty a tak nebude přispívat k růstu cen, ale díky menší oseté ploše se cena stejně udrží poměrně vysoko. Já osobně si troufám tvrdit, že pokud nedojde k nějaké všeobecné hospodářské krizi, která si bude žít svým vlastním životem, tak po žních bude cena stabilní, bez výkyvů, ale nízká nebude. 

Na druhou stranu, po letošku zůstaly velké zásoby kukuřice na kterou není zpracovatelská kapacita. Letos se jí zaseje ještě víc než loni. Vody je v půdě dost. Cena kukuřice a krmiv půjde rapidně dolů. Tak moc, že bych si troufal tvrdit, že se vyplatí kukuřicí topit. Vy co máte automatický kotel na peletky, zvažte, jestli na podzim raději nekoupíte samotnou kukuřici. Hoří lépe než ty peletky a bude levnější než kůrovcové dřevo.  Dovedu si představit i cenu kolem 2000,- Kč za tunu. My vidláčtí chovatelé budeme mít všechno vepřové sádlo žluté, protože na to samozřejmě také zareagujeme a také si nakoupíme. 

Vy, co jste se od mě nechali přesvědčit k zahrádkaření, letos budou brambory jak melouny. Uvidíte. Pokud jste na podzim zahrádky včas zryli, zapravili hnůj a teď čekáte, až zasadíte, máte ještě dost času. Nesahejte na ten záhonek. Nehrabte, nerovnejte, nechte ho být, dokud se nezazelená lístky plevele. Pak to uhrabte, udělejte hrobky, zasaďte brambory a dívejte se, jak je nať vyšší než vy. Kupte si ale postřik na mandelinky. Letos jich díky velkému množství natě bude tolik, že to neusbíráte. 

Abych to nějak shrnul... do žní se s cenou komodit zřejmě nic velkolepého nestane. V očekávání nové úrody půjdou ceny v červnu dolů. Možná i o tisícovku. Ale po žních za tuto cenu nebude chtít nikdo prodávat. Bude hodně záležet na tom, jak letošní úroda dopadne v globále, ale pokud se Čína dokáže vrátit ke svým běžným kapacitám, zřejmě to cenu už nahoru nevyšroubuje, ale vzhledem k nižším osetým plochám cena nijak nespadne. Pečivo bude nadále drahé, mouka také. 

Vodnatý rok ale letos nahrává těm, kdo chtějí se zemědělstvím začít. Vody je v půdě dostatek a je jí tolik že to vystačí zřejmě i na kus roku příštího. Pokud někdo ze čtenářů zdědil dva hektary po dědečkovi, k tomu starý traktor a přemýšlí, že by to zkusil, tak letos by to šlo.