Tak suchý duben nepamatuju

Letošní duben je pro jižní moravu v podsttaě extrémní. Průměrné dubnové srážky se pohybují okolo 18 - 20mm, letos zatím spadlo asi 7mm a i kdyby se vyplnily předpovědi metworologů, spadnou maximálně ještě dva milimetry. Letošní dubnové srážky jsou ani ne na padesáti procentech průměru. 

Březen je také suchý měsíc a byl u nás srážkově také podprůměrný, i když ne tak extrémně, jako duben. Vidlákov v podstatě už sedm týdnů nedostal slušnou dávku vody. To co spadlo z nebe, to v podstatě okamžitě vyfoukal vítr. Jsem tu už devět let, ale takhle srážkově chudý měsíc nepamatuju. 

Jaké myslíte, že to bude mít důsledky? 

Žádné. 

Letošnbí zima sice byla takřka bez sněhu, ale s dostatkem deště a letošní jaro je hodně studené. S výjimkou několika pěkných dnů padají noční teploty stále k nule a denní vstoupají maximálně k deseti stupňům. Nic neroste. V tuto chvíli sice květou třešně a meruňky, ale je to takové nemastné neslané. Je prostě zima. 

A tak stačí jen lehce rozhrnout hlínu na poli  a ono je tam mokro. Dokonce i na těch velkých latifundiích obdělávaných velkostroji, které už deset let neviděly organický hnůj, dokonce i tam je hned pod povrchem dostatek vláhy. Jařiny krásně klíčí a pomalu vystrkují periskopy ze země a čekají na teplo. Mezitím roztahují kořeny, směřují do hloubky a až se oteplí, vystřelí vzhůru. 

V jiných letech už začínala kvést řepka. Letos se v ní zatím neschová ani zajíc. Studené počasí ji ještě drží při zemi. Všechno už je pomalu zaseté, ale ani ty ředkvičky a špenát ještě nevykoukly. Takže nepijí vodu, nemají žádnou spotřebu a pokud rozumný zahrádkář a zemědělec narušili povrchovou vrstvu půdy, tak se voda prakticky neodpařuje a všechno je v nejlepším pořádku. Agronomové mají zatím zcela klidný spánek, těší se na vysoké výnosy a doufají, že zůstanou vysoké ceny. 

Proč to všechno píšu... 

Jak vidno, problém sucha je velmi komplikovaný. Nevystačíme si jen se srážkami. Nízké srážky neznamenají sucho a vysoké srážky neznamenají mokro. Všechno je kombinace mnoha faktorů. Pokud nad naše území přijde nějaká teplá fronta, zarazí se nad námi a v březnu je najednou přes dvaxet stupňů a fouká jižní vítr, tak prostě bude sucho i při nadprůměrných srážkách. Když je jako letos zima, pošmourno a kupodivu málo větrno, tak i při značně podprůměrných srážkách spí zemědělci klidně, mají nízkou spotřebu nafty při setí, protože jedou po suchém povrchu, ale od první minuty má zrníčko dostatek vody pro růst. 

Pamatujete loni? Pršelo dvakrát tolik co letos, ale všichni se předháněli v katastrofických vizích příšerného sucha, které příroda za deset let nenapraví. A ona to napravila za jedno léto. Ano pršelo víc než obvykle, ale ne zase o tolik. Jen bylo minimum prudkých bouřek, místo nich padal krásný zahradnický deštík, který se víc vsakoval než odtékal. 

Stačily tři měsíce a slavný portál Intersucho placený z našich daní musel sám uznat, že má prázdniny, protože není co monitorovat. 

Nepochybuji o tom, že sucho zase bude. Zase přijde rok, kdy zima přejde rovnou do léta, kdy sice spadne hodně vody, ale ve čtyřech prudkých bouřkách. Kdy bude v zimě dostatek sněhu, ale napadne na zmrzlou zem a tak se při tání nevsákne, ale odteče. Nepochybuji, že přijdou roky velmi mokré, kdy budou všechny vodoteče plné a nebude možné jezdit po poli. Přijdou tuhé i mírné zimy, sníh, mráz i saharské sucho  a i když nad námi atmosféra vyklopí stále stejné množství vody, bude to každý rok úplně jiné. 

Naši předkové s tím uměli žít. Pracovali tak, aby počítali s obojím. Obdělávali půdu takovou technikou a s takovými možnostmi, aby pro sucho zachytili co nejvíc vody a pro mokro, aby se jí dokázali zbavit.  Nepěstovali čtyři plodiny, ale všechny, protože někdy zmrzly třešně a jindy jablka. Někdy se nedařilo jařinám, jindy ozimům. A když bylo úplně nejhůř, vykácel se les a z výnosu se překlenula katastrofa. Pak se čekalo, až to znovu naroste. 

Teď právě máme my zemědělci čas. Hladce jsme zaseli, nic se nezdrželo, nic nebyl problém, vody je v zemi víc než dost. Teď musíme počkat na teplo. Po půlce května vyndáme předpěstovaná rajčata a papriky, vysadíme pórek i fazole, zasejeme brokolici, květáky a saláty. Mezitím už sklidíme ty ředkvičky a špenáty a budeme se těšit na léto. 

Velcí zemědělci teď právě rozprašují tekuté hnojivo, protože to tuhé teď není čím rozpustit. Musejí si hlídat brouky, protože hmyz už se probudil a žere rychleji než rostliny rostou. Jo, to je nevýhoda jara. Když je zima, rostlinky čekají, ale rýhonosci si už dávají do nosu. K tomu  potřebuje zvěř krmit mláďata a stále nemají z čeho, tak se objevují na polích, okusují řepku, z přemíry dusíku dočasně oslepnou a pak se nechají srazit na silnicích.  

Letos prostě máme studené echt jaro  a když nemáme problémy s vodou, máme zase problémy s pomalým růstem a škůdci. Takhle to prostě je. A v podstatě si hlavně přejeme, aby nám do toho nezasahovali pražáci z teplých kanceláří, co vědí všechno nejlíp a poměřují přírodu tabulkami s učebnic.