Přemýšlím, jak mám postupovat...

Tak se stalo, co jsme všichni čekali. Včera byl u pražského městského soudu potvrzen rozsudek nad Michalem Walterem Kraftem za podněcování k nenávisti. U soudního jednání byl přitomen i Petr Hampl, který to na svém fejsbůku komentoval takto: 

Městský soud v Praze dnes potvrdil rozsudek nad Walterem Kraftem. Je tak otevřena cesta k trestnímu stíhání, Hampla, Kurase, Tomského, Kechlibara, Kovářové, Samkové, Vondrušky a desítek dalších.

Nepředstavujte si žádné emotivní soudní jednání. Walterovi prostě přečetli připravený rozsudek. Moje shrnutí:

1) Předsedkyně senátu se odvolávala na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Je pravda, že tam už dávno neztrácejí s lidskými právy původních obyvatel Evropy čas.

2) Dále bylo konstatováno, že pokud prokurátor nabyde subjektivního pocitu, že nějaký projev je nenávistný, je to dostatečný základ pro odsouzení.

3) Dokazování je v takovém případě nadbytečné. Dokazovat se může, zda to obžalovaný opravdu napsal. Ale ohledně nenávistnosti či nebezpečnosti textu není co řešit. Pocit prokurátora stačí.

4) Přítomný státní zástupce vyjádřil názor, že požadovat, aby armáda při ochraně hranic používala vojenské zbraně, takový požadavek má být sám o sobě trestán.

5) Walterův obhájce Petr Holý správně poznamenal, že od této chvíle může být odsouzen kdokoliv kdykoliv za jakýkoliv text. Stačí, aby se našel aspoň jeden státní zástupce, který prohlásí, že mu to připadá nenávistné.

Opět jedno téma, které by měla pojmout okamžitě celá blogosféra, měla by ho značně rozmazat, psát o něm horem dolem a ve stejný čas a doufat, že majstrýmu nezbude, než ho zvednout. Já s tím hned začnu a určitě to nebude naposledy. 

Když jsem se to dozvěděl, první co mě napadlo bylo,  co vlastně udělám, až si přijdou pro mě... Já tu mám celou řadu textů, téměř každý den mi někdo napíše mail, že to co jsem napsal je žalovatelné, dřív nebo později někdo to trestní oznámení podá...  a pak bude jen záležet na příslušném státním zastupiteli, jestli se dobře najedl, jestli mu nějací chuligáni neposprejovali auto, jestli mu milenka dala... a podle nálady se rozhodne, jestli to bylo podněcování k nenávisti...

Kurňa, já mám pět dětí. Já nechci aby moje kariéra na prezidenta začínala tím, že budu sedět, chudinky děti nebudou moct na školu, ale lidi mě budou mít rádi. Pak se zaprodám nějaké tajné službě, ti mi dají prachy a až se stanu tím prezidentem, tak jim budu muset republiku předat na stříbrném podnose.  

Jak se to vlastně dělá, když vás vyslýchají? Mám jim hrdě říct, že všechno co říkám si také myslím? Mám být geroj, který se nebojí ani policie ani vězení? 

Nebo jim mám dokazovat, že to není podněcování a dopracovat se k tomu stejnému, co udělali Kraftovi?

Nebo je mám hned obvinit z rasismu more, mám jim vysvětlit že jsem nebinární transžena a jejich jednání by se dalo vykládat jako znásilnění?

Nebo mám moudře mlčet, neříkat nic, k ničemu se nevyjadřovat a spíš šetřit na právníka? 

Tohle bychom si teď asi měli probrat ne? Teď mají precedens, aby po nás mohli jít a mohli si obvinit a odsoudit koho budou potřebovat. Vždycky se najde nějaký Soros nebo Bakala, který zaplatí bonzáky i právníky. Tož milí čtenáři právníci... napsal jsem spoustu závadných textů a svoboda projevu je v prdeli... jak mám postupovat až mi přijde obálka s modrým pruhem? 

Soudkyně tam Kraftovi řekla, že svoboda myslet si co chceme, je dále zachována... jako by to někdy v dějinách bylo jinak. Myslet jsme si mohli co chtěli vždycky, protože myšlenky nám zatím ještě číst neumějí.  Ale říkat si co chceme už nesmíme.  

Mimochodem - ta soudkyně to je taková normální mamina. Žádný Urválek, žádná Borožová Polednonová a monstrporces. Pěkně potichu, v klidu, technicky, byrokraticky... alespoň vidíte, že pokrok existuje. 

Ale zpátky k věci... mám si dát do záhlaví blogu, že všechno co jsem napsal je ironie a nadsázka a každou větu mám uvádět slovem: "Patrně"? 

Protože jak vidno, klacky si nikdo nevzal, nikdo si nevzal ani megafon, nikdo nedupal nekřičel a tak tam pan Kraft vlastně zůstal úplně sám a totéž se zřejmě stane i ostatním blogerům. Až na to přijde, budou tam se svým právníkem a poslední, kdo se bude angažovat bude Petr Hampl... ale ten nejspíš bude příští na řadě.  Já to vlastně chápu, je mnohem bezpečnější bojovat za národ při lízátkové revoluci a domoci mu svobodu tím, že se odmítne očkování. A mezitím bude krásně zákonně ošetřeno, abychom byli totéž co Čína. Ba možná budeme brzy i dál. Jestli už nejsme...

Tož předpokládám milí čtenáři, že mi do kriminálu budete posílat pravidelně balíčky... A nebo raději ne, oni napíšou nějaký další zákon a ještě z toho budete mít nepříjemnosti. 

Nebo myslíte, že by pomohla účinná lítost? Rozbrečet se před uniformovanými muži i soudcem, že jsem to tak nikdy nemyslel, že jsem v jádru spořádaný ovčan, že jsem to pochopil... myslíte že dávají podobné šance jako Lukašenko Pratasevičovi? Myslíte že by se dalo kolaborovat a dělat hrdinu až na stará kolena, kdy budu psát paměti? Když si vezmu, jak to funguje s exekutory, tohle je podobná sorta lidí ne? Ti budou železnější než Putin i Sitting Ping dohromady. Jen v naší skvělé západní civilizaci vás potopí nejen když máte špatné smýšlení, ale stačí když uděláte chybu... Leckterý oddaný a prorežimní novinář či komentátor by mohl vyprávět, jak jednou nevhodně zformuloval větu a už letěl...

Nebo by pomohlo tvrdit, že jsem jen malý nepodstatný blog bez jakéhokoliv dosahu, který skoro nikdo nečte? Koneckonců žádnou registraci tu nemám... 

Ano, za svobodu projevu je třeba bojovat. to vám řekne každý soudce, právník i politik.  Ale jen v Rusku, ne tady. Republiku si rozvracet nedáme. 

Chtěl jsem ještě napsat, že po takovém rozsudku se vlastně těším, až z té naší slavné demokracie nezbude ani kůlnička na dříví. Ale vsadím se, že to je také trestné. Poníženě děkuji paní soudkyni, že mi dovolila svobodně myslet. Přeji jí stejně dlouhý život jako Brožové Polednové a doufám, že také zažije, jaké to je, když se dějiny otočí. 

Hluboko do paměti si ukládám ten prokurátorův postoj, že by se mělo trestat za názor, že při obraně hranic mohou vojáci používat zbraně... a vzpomenu si na to, až někdo přijde s tím, že musíme zase bojovat u Kábulu za Prahu. Nebo u Moskvy...