Víc se vyplatí drancovat třetí svět

Adam Drda: Mýty o komunismu. Když si instalatér žil líp než lékař
Napsal/a Adam Drda 13. listopadu 2019
A ty naše sestřičky rovněž přeplacené.
A léky? Brufen pod pultem o životně důležitých nemluvě.
A ta jazyková vybavenost mládeže.

WIKI: Jaroslav Vodička (politik)

1) vystoupit z EU
2) vystoupit z NATO
3) rehabilitovat termín SOCIALISMUS a odhalit veřejnosti reálné fungování soudobého kapitalismu v jeho „nahé podstatě“..“

Šebestík to řekl dneska i za mne:
http://casopisargument.cz/?p=36933

a mohu si zahodnotit.

A zrovna začnu hned pilulema.
Za bolšána byl brufen jen na předpis a jen v některých lékárnách.
Před plyšákem se dal na bolest volně koupit Acylpyrin, Acylcofin, Anopyrin a (nejsem si úplně jistý) Alnagon. Za pár korun - Acylpyrin stál 1,40 Kčs platíčko s 10ti tabletami.
Dnes stojí nejlevnější Panadol (paracetamol) kolem 50 Kč/20 tablet.

Klady socíku (alespoň pro mne a mou rodinu):
1) Jistota práce po absolvování SŠ s maturitou i bez ní. A nejen práce PO škole, ale i práce/PLACENÉ praxe během studia.
Plus kvalitní výuka na všech typech škol od ZDŠ po VŠ.
2) Existenční jistota.
3) Jistota, že i když měl člověk nějaký škraloup, práci vždy sehnal.
4) Silná prorodinná politika.
5) Státem garantované a jen symbolicky úročené úvěry na pořízení vlastnického a družstevního bydlení. Plus mohutná výstavba "státních" nájemních bytů s nejvyšším standardem bydlení (dříve "I. kategorie" - ÚT, TUV, kompletní hygienické jádro, samostatná kuchyně, úložný prostor).
6) Volnočasové aktivity pro děti i dospělé za symbolické poplatky.
7) Rodinná rekreace za symbolickou cenu.
8) Státem dotovaná odborná literatura i beletrie.
9) Státem silně dotovaná kultura vč. různých "malých forem".
10) Jistota, že když se nějaká parta nebude montovat do politiky, může si dělat skoro co chce.

A teď ty vosery:
1) Jistota práce... Ale - povinnost odpracovat si 3 roky po SŠ (a až 10 let po VŠ) u zaměstnavatele, který platil praxi a studium.
Plus fakt, že když člověk dělal moc velké maléry, tak měl problém získat práci v oboru a musel se leckdy "vykoupit".
A že když se montoval do politiky nebo měl příliš mnoho nežádoucích aktivit, nedostal se na VŠ vůbec, nebo jen na jím nepreferovaný obor. Ale mohl se opět "vykoupit" a začal holt studovat až po několika letech.
2) Existenční jistota. Pro některé to, bohužel, znamenalo v nejproduktivnějším věku vykonávat i nekvalifikovanou práci, protože se dostali s režimem do sporu.
3) Jistota, že i když měl člověk nějaký škraloup... Jenže i když měl vysokou kvalifikaci, většinou to byla nekvalifikovaná práce, o niž jinak nebyl zájem. A práce jako forma trestu, to protě bylo blbě a míjelo se to účinkem.
Na druhou stranu - mezi lemply z řad "dyzyků" byla obrovská rvačka o kotelny a úklidy.
4) Silná prorodinná politika. Ač se situace rychle zlepšovala a ve 2. pol. 80. let už byl i "rodičák", pořžád byl určitý tlak zejména u kvalifikovaných matek na brzký nástup do zaměstnání. A ne všechny jesle byly nejvyšší úrovni.
5) Státem garantované a jen symbolicky úročené úvěry... Ale čekačky na byt byly někdy tak dlouhé, že rodině mezitím odrostly děti. I na členství v družstvu se čekalo několik let. A bytů IV. kategorie k úpravám na "vlastní" náklady nebyl dostatek.
6) Volnočasové aktivity - tady nemám co vytknout. Snad jen u některých aktivit povinnost účastnit se politických akcí.
7) Rodinná rekreace... Ano, ale jen někam. Země socbloku ano, s vyjímkou Jugoslávie (na devizák) a SSSR (indivindi jen na zvláštní povolení, jinak pouze do striktně vymezených "resortů"). A na západ pouze na pozvání, s 18ti dolary "kapesného" a zárukou, že doma zůstane partner nebo děti. Celé rodiny jet prostě nemohly, ani kdyby měly deset pozvání.
8) Státem dotovaná odborná literatura i beletrie. Ano, ale jen něco. Některou odbornou si člověk musel složitě objednávat přes vybrané knihovny a vysvětlovat, proč ji potřebuje. A beletrie také jen některá (sci-fi, detektivky...); když se komis rozhodla, že ne, tak se překlad a vydání nekonaly.
9) Státem silně dotovaná kultura... Dtto jako literatura. Ano, kvalitní filmy a divadelní hry, ale vedle toho i neskutečné sračky typu dnešních "Hrdý budžes" a opět rozhodovala komis. ... Malé formy měly finanční podporu, ale prostory si musely hledat samy. Což nebylo úplně snadné vzhledem k tomu, že většinu nemovitostí vlastnily stát nebo družstva a ty se pídily, proč je o jejich sklep nebo prádnou halu takový zájem.
10) Jistota, že když se nějaká parta nebude montovat... Musela mít dobré "krytí" ZO SSM nebo závodní organizací. Pak se i na západ podívala - samozřejmě jen na vybrané fesťáky. A režim vyloženě škodil trampingu; sice ne tolik a ne permanentně jako za první republiky, ale... Třeba koncem 70. let proběhla hnusná celostátní akce proti trampským boudám, zcela zbytečné zátahy na některé potlachy a zákazy zapalování ohně. Dodnes hodně lidí nechápe proč vlastně. Prostě se někdo nasral a měl tu moc to prosadit.
Pro objektivnost ovšem musím dodat, že jsem byl osobně svědkem toho, kdy si VB přišla na jeden potlach pro celostátně hledanou osobu s jasně kriminálním pozadím a zachovala se velmi korektně. Nejdřív nás obklíčili a vypadalo to hodně ošklivě (měli jsme sebou děti). Pak začala kontrola dokladů a my pořád nevěděli, o co jde. Potom se dva účastníci začali hemžit a pokusili se utéci. Byli však záhy odloveni. Až potom přišel velitel zásahu, suše oznámil, o co šlo, rozloučil se a odpochodovali i se zajatci.
11) Největší voser vlastně bylo to, že režim chtěl řídit všechno, do všeho kecali jeho bafuňáři, všechno chtěli kontrolovat a dávat tomu šablonovitá pravidla.
Plus omezování možnosti cestovat po světě a studovat v zahraničí. Relativně to nikomu neubližovalo, ale nutné úhybné manévry a prošmikotky byly leckdy absurní; zejména u činností, které režimu spíš pomáhaly.

A