Malý jsi člověče

Autor
Štítky

Před tornádem se člověk schová - postačí sklep, most, propustek, někdy třeba stačí silná stěna nebo svah. Ale před vodou se neschováte. 

Dnešní článek bude o záplavách v Německu a Belgii. V té nejvyspělejší a nejbohatší části EU. V té nejpedantštější části EU. V zemi, kde se byrokratické procedury dodržují dobrovolně a radostně. V zemi, kde alespoň na úřadech panuje pořádek, kde jsou fakt všechny domy postavené podle projektu a mají kolaudační souhlas se všemi náležitostmi. 

A přece, když pánbůh dopustí, i motyka spustí. Můžete mít vše v nejlepším pořádku, můžete mít nejlepší stavební úřady a vyjadřovat se ke každé ptákovině, ale když prostě přijde pohroma, která tu sto let nebyla, tak jsme na ní všichni krátcí i když máme hasiče a ženisty. Před sto lety se v takových horských údolích prostě nestavělo... protože kdo tam stavěl, toho dříve nebo později voda sebrala. Pak přišlo dlouhé období klidu, kdy se příroda chovala slušně, malý potůček byl roztomilý a nikdo se ho nebál, nebyl důvod nestavět blíž u jeho břehu a nejslovutnější profesoři urbanistiky a krajinářství se podepsali pod změny v územních plánech... 

Dneska tam pohřešují tisíc lidí, protože když v takovém prudkém údolí přijde voda, vlastně se nedá ani utéct. 

Aby nedošlo k mýlce... pro tuto katastrofu platí z mé strany stejný přístup jako k tornádu... jakéhokoliv mrchožrouta a traviče studní bez milosti smažu - na lidských tragédiích se nikdo na Kydech přiživovat nebude, dokud budu dýchat. Přeju proto v této chvíli bratrům Němcům, aby to dali dohromady, aby těch mrtvých bylo co nejméně, aby ti pohřešovaní byli na dovolené a ne někde utopení. Přeju jim stejné zázraky jako v Hruškách a držím palce. 

Víte, vždycky když přijde podobná katastrofa, tak se prostě ukazuje, jak maličcí oproti přírodě jsme a jak snadné by pro matičku Zemi bylo  nás přihubit a zregulovat. Ukazuje se, že naše vzdělání, univerzity a certifikáty nám nijak nenahrazují instinkt člověka žijícího v souladu s přírodou. Ukazuje se, že lidská paměť je možná lepším nástrojem než výpočty hydrologů. 

Pokud se nějaká ulice jmenuje: U potoka, U rybníka, Na hrázi a podobně, člověk by tam prostě asi neměl stavět. A když staří dědkové povídají o tom, jak se voda valila přes náměstíčko a šla přesně tady tudy, kde sousede stavíš, tak by se člověk měl opravdu zamyslet, jestli něco nedělá blbě a to i za předpokladu, že má všechna stavební povolení v pořádku a bezpečnost jeho záměru dokládají stovky posudků. 

Já nepochybuju o tom, že až si spořádaní Němci uklidí po té katastrofě, tak se ledacos změní. Budou to mít v paměti. Na čas... pak se zase sto let nic nestane, stavebních parcel bude málo, tlak na rozvoj velký a vždycky se najde někdo, kdo napíše posudek, že je všechno v pořádku a u toho potůčku, kde by si myš ani bříško neurousala, se může stavět. 

Ve Vidlákově máme také několik takových potenciálně velmi nebezpečných míst. Před sto lety tekla středem města Vidlákovka - potok, co každé léto vyschnul a jeho přítok tvořily hlavně kanalizace z jednotlivých baráčků. Ale kolem koryta bylo zahradnictví. Ta nejlepší lužní půda nebyla zastavěná a dědoušci si vyprávěli, kterak přišla voda a sebrala ploty... Domy byly až výš ve svahu. Prostě si lidi pamatovali, že tu a tam pořádně zaprší. 

Pak se koryto potoka zakopalo do země - pod Vidlákovem jde velké potrubí - už tam nesmrdí stoka... ale zase si lidi přestali pamatovat, kudy to je po spádu a kde by v případě nějaké povodně tekla voda. V devadesátých letech se zahradnictví zrušilo, bo všechno dovezeme a taková blbost jako papriky, to se ve vyspělém demokratickém státě nedělá. Pak se terén zarovnal, vznikly tam domy i haly, bytelné české ploty, které přehrazují celé to údolí z jedné strany na druhou... A v tom téměř nejužším místě stojí velké truhlářství, kde si pan Truhlář skladuje hodně dřeva, aby jednou potomkům předal dostatek vysušených trámků i prken.

Kousek pod panem Truhlářem si postavil nedávno dům jeden můj kamarád... Tři metry na jedné straně je nově nasypaný svah a nahoře je hala, z druhé strany to má deset metrů k druhému břehu... Až se to jednoho dne podaří a nad správným místem se vysype z mraků sto milimetrů naráz, tak těch sto padesát kubíků vody za vteřinu poteče deset metrů širokým propustkem v jehož středu stojí dům... O kousek výš si voda vezme ten sklad dříví a o kousek níž narazí na ty bytelné ploty... Pokud se to stane, tak tam na místě nemá nikdo šanci... 

A opět - vše je zcela v souladu se zákony a pravidly. Nic nelegálního. Na všechno jsou řádné papíry, všechno má posudky.

Ulice se jmenuje Rybniční...

A teď ta druhá věc... když vidíte tu zkázu na Jižní Moravě a teď v Německu... dovedete si představit, jak snadné by bylo dosáhnout pořádného blackoutu, pokud by se taková voda či tornádo objevilo na nějakém klíčovějším místě? V Německu by to bylo ještě snazší než u nás. Můžete mít suprová dálková vedení, můžete mít levné a skvělé větrníky, slunečníky i měsíčníky. Tornádo by v Dukovanech neudělalo nic... Možná by na chvíli vypadla rozvodna. Ale dovedete si představit, co by tornádo udělalo v nějakém pořádném solárním či větrném parku? Nebo co by se stalo, kdyby zimní námraza přetrhala nějaké dálkové vedení, která v Německu zoufale chybí už teď, protože fouká na severu, ale na jihu je průmysl a teď tam vypínají elektrárny... 

Poslední roky energetickou soustavu stále oslabujeme a oslabujeme. A Němci jsou v tomto pokroku v čele. Ono vůbec nemusí dojít na přetížení sítě. Bohatě stačí, že se někde zpřetrhá nebo že bude foukat trochu moc. Jedna věc je, když jste na vesnici. Tak si prostě na záchod dojdete na dvorek... Ale když bydlíte někde na sídlišti v osmém patře, už vidím jak si nahoru nosíte kýbl s vodou, abyste po sobě mohli alespoň spláchnout.

Týden blackoutu by nejspíš dokázal zařídit víc mrtvých než deset covidů. 

Velmi snadno se můžeme dočkat doby, kdy někde dojde k lokální přírodní pohromě, ale když s trefí na dobré místo, dokáže odpojit půl Německa od proudu na dlouhou dobu...  I v Hruškách byl hlavní problém v přetrhaném vedení. Až se jednou nějaký ten blackout podaří, nebude to jako teď. I když v tom Německu mají pořádný průser, pořád ještě je ve většině Dojčlandu sucho. Stejně tak u nás vzalo tornádo "jen" šest obcí. Ale až to jednou přijde plošně, nikdo na pomoc nepřijede, protože sami nebudou zvládat. Pak v tom bude každý zcela sám. 

Připravujme se. Řešme svoje bydlení, řešme svojí soběstačnost. Budeme to brzy potřebovat. A puška nebude prioritou.   Stát se vůbec nemusí zhroutit. Ale nemusí být voda, jídlo, elektrika a teplo. Nemusí být pokladna v obchodě, nemusí přijet ani jeden hasič. Mysleme na to.  Naše civilizace vypadá velkolepě, ale jen vypadá. 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (123 hlasů)

Komentáře

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Občan napsal: "...To, co se stalo ve středozápadě Evropy, se HODNĚ vymyká. Ono tam totiž proběhlo něco jako monzun, Nad částí Německa, Švýcarska, Rakouska a Beneluxu se MĚSÍC točila cyklóna, ..... Měsíc tam bouřilo, chcalo více i méně,..."
Nevymyká. Stačí si vzpomenout na rok 1997 a střední Moravu, meteorsituace jako přes kopírák. Taky takhle počátkem léta, vlhkej teplej monzunovej vzduch, mělký tlakový pole jen obtížně označitelný jako cyklóna, ale cyklonálně (proti směru hod.ručiček) se z neznámého důvodu točící pár týdnů na místě...
Meteorsituaci 2002 ve středních a jihozápadních Čechách si až tak dobře nepamatuju (netýkala se mne tak osobně jako ta z r.1997), ale mám takovej matnej dojem, že to mělo taky podobný rysy...
Prostě je tý energie ve vzduchu posledních pár desetiletí zjevně víc, než bývalo, a jednou za pár let dříve obvykle mírný evropský "medardovský monzun" prostě lokálně chytne grády opravdového monzunu. Asi si na to budeme muset zvyknout.

Průměrný počet slepic: 4.3 (15 hlasů)

No ono se stačí zadívat na českou krajinu a vidíte, že takovýhle počasí tu bylo vždy.

Když vidíte v údolí klikatící se říčku a řeky jsou rovné loučky, tak to rovné je nánost z davných i méně dávných povodní.

Průměrný počet slepic: 2.8 (11 hlasů)

Samozřejmě, že máte pravdu. Učil jsem se to už ve škole. Udolní nivy vymodelovaly dřívější grandiózní povodně. Bleskové povodně u nás bývají také dost časté. Stačí si vzpomenout třeba na Jílový potok nebo opakované záplavy v Litomyšli. Tam stačilo změnit obhospodařování nad městem a už mají pokoj.

Průměrný počet slepic: 4.7 (9 hlasů)

Kotlinka "vždy" do jednoho milionu, města a velké vsi "vždy" měly hradby atd.
Jenže to "vždy" už 200 let neplatí a naopak začala platit jiná "vždy". Třeba že fabriky a dělnické čtvrti se "vždy" stavěly na levných pobřežních náplavkách a leckdy bez kanalizace, zemědělská půda se "vždy" mohla stávat průmyslovou, vodní zdroje se "vždy" nějak regulovaly a eventuálně ničily...

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

Aha.

Jen v Praze je dělnický Žižkov na kopci, kdežto na nábřežích u Vltavy jsou luxusní činžáky.

Ale hlavně, že vám to myslí politicky.

Průměrný počet slepic: 2.9 (7 hlasů)

Jeden luxusní činžák vedle druhého...
Žižkov až do r. 1922 vůbec nebyl součástí města Prahy. Byla to samostatná obec a původně se nacházela za městskými hradbami. A od prvopočátku (60. leta 19. století) byla projektována a také postavena jako chudinská čtvť (starosta Karl Hartig) - podle toho taky baráky vypadaly (a dopadaly).
Důvodem právě nepravidelný terén, který neumožňoval vyprojektovat pohledné luxusní domy.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

Prostě to je trochu komplikovanšjší než u vody nebo mimo ni.

Průměrný počet slepic: 2.2 (5 hlasů)

čím složitější je problém tím menší pravděpodobnost že jej čmoud pochopí. Naopak přímou úměrou stoupá šance že se k ní ynteligent vyjádří aby si ho každý všiml.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

In reply to by PzKpfw (neověřeno)

Trvalý odkaz

Alors, le petit gamin cherche l'attentnion. Il se sent tout seul et ignoré.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-81-2002/le…
Jedna tlaková níže přišla od jihu, nasáklá vodou z Jadranu a bohužel z ní ta voda vypadla nad jihem republiky během asi dvou dnů. Pak cca 2 dny klid a další talková níže - pro změnu ze severu. Během dalších tří dnů bylo hotovo.

V týdnu mezi 3.-10. srpnem 2002 jsme trávili pracovní dovolenou v Třeboni na zámku. Celý týden průběžně mžilo, mrholilo až pršelo, ale nic, co by bránilo podvečerním cyklovyjížďkám. Porozovali jsme, jak se plní rybník nad zámeckým parkem a se zájmem sledovali zvyšující se průtok kruhovými výpustěmi. 9. srpna ráno už šla voda všemi třemi a lítala až k můstku. Můstek byl uzavřen a někdy po obědě přišel kastelán s tím, ať fofrem balíme, že v hrázi se objevila prasklina. Sice malá, ale jistota je jistota.
Odjeli jsme ještě v noci a tak jsme neviděli situaci kolem silnic. Ale komunikace na Prahu byly průjezdné.
11. srpna jsme tchyni vezli nákup a to už Vltava valila fest - voda byla až na tenisovém hřišti pod Mostem barikádníků. Vzpomněl jsem si, jak jeden holešovickej dědouš vyprávěl, že když je zatopené to hřiště, tak přijde opravdu velká voda. Měl pravdu. Večer volali z práce, ať si ráno přijedeme pro podklady, protože homeoffice na dobu neurčitou.
12. srpna začali zavírat mosty a vypínat elektriku. Večer volala tchyně, že už jsou taky odpojený, ale z bytu se nehne. Naštěstí bydlela skoro na Letné, takže voda jí nehrozila.
13. srpna ráno jsme tedy sedli do auta i s nákladem baterek, jídla, PB bomb a vody a vyrazili. Na Vychovatelně cedule, že mosty jsou zavřený a jediný otevřený je Barrandovský. Takže zpátky na Prosek, na Průmyslovou a přes Barranďák na Letnou. Málem jsme tam uvízli, protože při návratu už policajti pouštěli přes most jen po skupinkách. My jsme byli v té úplně poslední. Pod mostem už všechno pod vodou a korytem se valilo něco nepopsatelného, co jsem do té doby znal jen z dramatických videjí. Šíleně jsme se při té jízdě báli, protože za námi postavili zátaras a prchli do vyšších poloh.
Pak už sel vývoj volným pídem.
No, tak jsme mazali domů a sledovali vývoj na Labi. To už bylo fakt drámo, protože v TV permanentně běželo zpravodajství o tom, jak to bere jednu vesnici po druhé pár kiláků pod námi. Půlka města na mostě, doma sbalený deky a jídlo, kdyby to došlo až k nám. Labe se totiž nejdřív zastavilo a pak a se začalo pomalu vracet proti proudu, protože ho tlačila ta hrůza, co šla Vltavou. Apokalyptickej pohled. Pak nás z mostu vyhnali.

Průměrný počet slepic: 4.8 (14 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ničivé povodně byly v roce 1996 ve Slezsku (Čižina), 1997 celá Morava, 1998 Východní Čechy, 2002 Čechy, znovu tuším 2013.
Mají hodně společného. Nikoliv klimatickou změnu, ale změny v obhospodařování krajiny. Přibývá zpevněných ploch a střech, z nichž je srážková voda odváděna do recipientu. Rozoraly se meze, scelily se lány, což značně narušilo malý koloběh vody v krajině.
V neposlední řadě mají vinu přehrady, zejména Vltavská kaskáda. Postup povodně se totiž následkem Vltavské kaskády zrychlil o mnoho hodin a Vltava v Lahovicích nyní obvykle kumuluje současně s Berounkou. To byla hlavní příčina katastrofální povodně v roce 2002. Protože nikdo nebral v úvahu časové hledisko. To bylo velké selhání Povodí Vltavy a Ministerstev zemědělství a životního prostředí. A taky ing. Luxe, který si prosadil rozdělení kompetencí ve vodním hospodářství mezi MŽP a MZe.
Všimněme si, že hlavní problémy jsou vždy na soutoku velkých řek. Praha - soutok Vltavy a Berounky, Zálezlice - soutok Vltavy a Labe, Troubky - soutok Moravy a Bečvy. Ostravská Nová Ves - soutok Odry a Opavy.

Průměrný počet slepic: 3.8 (12 hlasů)

povodně? Měl jsem prarodiče v Radotíně, což byla kdysi obec nedaleko nedaleko soutoku Berounky a Vltavy. Dnes je to Velkej Prágl, volevole.
Dobře si pamatuju, co mi říkali o povodních, když ještě VK nestála. Nejhorší bylo, když jarní tání zaplnilo ústí a Berounka jednoduše přestala odtékat. To pak zalila Berounka pole až ke Zbraslavi. Proto tam až do r. 1990 nestál jediný barák a všechno se stavělo ve svahu.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

Protože když na jedné straně přehrady máte přítok, tak se zvedá voda voda v celé přehradě s minimálním zpožděním. Zatímco když tam přehradu nemáte, voda musí překonávat meandry a nerovnosti v korytě, takže teče pomalejc

Průměrný počet slepic: 3.8 (6 hlasů)

To dělá jen dokud je v korytě. Pak už jde nejkratší a nejschůdnější cestou.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale pořád jde pomaleji, než když plní 30km dlouhé přehradní zdutí.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

a přívalová voda proletí rovnou ke hrázi.
Pokud je v přehradě už nějaká masa vod, tak se o ni ta přívalová rozbije a její energie se rozmělní do té masy.
Čím větší přehrada, tím lépe se energie přívaláku rozmělní.

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

nezastaví?
To teda slyším poprvé. Já myslel, že všude jinde se to dělá stejně, jako u nás v Gorolistánu. Voda se odpouští tak, aby byl první povodňový stupeň pod přehradní hrází.
Smolík je, když prší dva týdny v kuse a přehrada už má plnou kapacitu. Situace pod hrází je pak stejná, jako by přehrada nebyla. Menší povodeň ale přehrada spolehlivě zlikviduje, pokud včas upouští. A navíc je vždy delší čas k evakuaci obyvatelstva a hmotných statků.
Ale je možné, že v Práglu mají odhlasované jiné přírodní zákony.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Napsal uživatel Pepa Sláma (neověřeno) dne So, 17. 07. 2021, 09:12

Pane jmenovče, dovolím si nesouhlasit s vaším názorem, že povodeň v Praze urychlila kaskáda.

1. Došlo k přenosu kompetencí ve vodním hospodářství mezi MZe a MŽP, ti co to uměli, to dělat nemohli, ti co mohli, to neuměli. Takže preventivně neupouštěli.

2. Když už se dohodli na upouštění, nesouhlasili Pražané, protože by uplavaly lodičky, a kdo by to platil.

3. Voda stoupala, a v televizi byly záběry zemních prací u vestibulu Metra, Primátor řečnil na mostu, jak Palacký, vše máme pod kontrolou.
Jak to dopadlo, víme.

4. Zálezlice to odskákaly za Prahu, protože instalací mobilních hrází, došlo ke zvýšení hladiny, tím pádem ke zvýšení kinetické energie vodní masy.

Neodsuzuji to, protože v Praze by došlo k větším škodám, ale příště je vhodné postiženým více pomoci. I jinde.

Když si já zvýším hráze, jiného to více postihne.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

zešílel.
Nechápu, jak vás mohlo vůbec napadnout něco takového, jako pomáhat někomu na úkor soudruhů v Práglu.
Jste zajisté balik z venkova. To myslím jako doopravdickou urážku.
Venkov začíná za tabulkou s nápisem Praha a červenoou úhlopříčkou.

Průměrný počet slepic: 4 (3 hlasů)

Přiznám se, nepochopil jsem core myšlenku. Takže přehrady lepší odpálit a nechat klikaté řečiště? To je přeci nesmysl..

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Jedno tornádo vzniklo i v lese na neobydleném místě. Uprostřed je rybník s loučkou o rozloze asi 1,5 hektaru , kde Lesy ČR za dotace z EU vykácely duby na hrázi a postavily hráz novou. Sice vyhozené peníze, ale došlo k tomu. Teď tam řádilo tornádo a evidentně vzniklo v místě rybníku. Smrky to rovnou vyvrátilo. Duby zhruba metr v průměru to zlomilo jako třísku, tornádo jim ukroutilo kmen. Pokračovalo ještě párset metrů lesem a pak ztratilo sílu. Lokální katastrofa bez lidských obětí, protože v lese. Ale ta síla, kterou tornádo vyvinulo, bere dech. A něco podobného se může stát kdekoliv, protože takových malých rybníků jsou spousty.

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

S tou starou výstavbou máte asi pravdu, zrovna jsem dokoukal fotky z Němec na I-děsu. V některých místech musely stát domy staré, stavěné ze starých materiálů, jsou tam fotky říčního ohybu už bez zástavby, jen uprostřed stojí neporušená elektrická rozvodna. O kousek výš ve svahu hrázděné domy.
Nakonec i u nás jsou na vesnicích ještě k vidění domy z blátivých vepřovic. I když nedělám si iluze, že by takové spoušti odolal dům postavený z jedné řady dutých cihel, jak je dneska moderní.
V téhle souvislosti mě napadá, seděli jsme kdysi v domě u jedné velmi přátelské rodiny v Olekminsku na břehu Leny a oni vyprávěli o povodni. K tomu je nutné podotknout, že při stavbě domu na břehu řeky se tam s povodní počítá. Dům má pevné základy, vysoko zvedlé přízemí a je dřeva - ne z prkének jako v USA, ale pořádných trámků. Všechen nábytek v přízemí taktéž ze dřeva a ne z papundeklu.
Vyprávěli jak stoupala voda, po řece pluly chaty, utržené lodě a tak... seděli na kuchyňské lince, (taky ze dřeva) povídali si, domem protékala řeka. Co mohlo uplavat, nebo se zničit, odnesli do patra. Nikdo nikoho neevakuoval. Pár dní počkali, řeka opadla, dům vyschnul, vůbec uvnitř nebylo nic fatálně zničeného. Lena má při povodni, nebo když jdou ledy fakt sílu, občas jak jsme pluli proti proudu na parníku, dost daleko na břehu byl vyvržený zkroucený železný trup nějaké lodi.
Nakonec nás stále častější rozmary přírody naučí stavět tak, aby dům něco vydržel. Třeba v Turecku (asi kvůli zemětřesení) všechny domy na venkově, co jsem viděl stavět měly betonový skelet a patra, jen mezi sloupy se dozdívalo cihlami.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

domy po celém Balkáně. Od Slovenije až po Rumunsko a Bulharsko. A samozřejmě i jižněji, jak jste psal.
Výjimkou je Feferonie. Asi proto, že je většinou na rovince a nějaké horotvorné pohyby tam moc nehrozí.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Bytelné kamenné přízemí s chlévem, eventuálně stájí, úložnými prostory a někdy i s černou kuchyní.
A nad ním lehké hrázděné obytné patro s pavlačí na krakorcích a schody, které se v případě obrany daly skopnout.
Domy s hrázděným i přízemím jsou až hodně novověká záležitost, protože palné zbraně. Děravé hrázdění se opravilo snáze než kamenné zdivo.
Jenže povodeň je rotrhá úplně stejně jako kdyby to byly US lepenkáče.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Cituji : " .... To, co se stalo ve středozápadě Evropy, se HODNĚ vymyká. Ono tam totiž proběhlo něco jako monzun, Nad částí Německa, Švýcarska, Rakouska a Beneluxu se MĚSÍC točila cyklóna, která nabírala vodu nad Baltem a La Manchem, aby ji vypustila nad zmíněnou oblastí a mazala pro další várku. Měsíc tam bouřilo, chcalo více i méně, průtržovalo, tornádovalo a vichřilo - přesně podle tropického mustru. Nás zasáhlo pár výběžků a nadělaly pěknou paseku, ale hory nás uchránily nejhoršího...."

Jak to, že nás, dle vás, ochránily poměrně nízké hory, ve srovnání s některými částmi pohoří Alp....a tamty části Německa , Švýcarska...atd. neochránily poměrně vysoké hory ?
Anebo to bylo něčím jiným ?

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

je nížina, vodní páry byly nasáty jejím zastavením nad Říší, kde se následně zkoncentrovaly a spadly kupodivu až na samou zem.
Asi tak nějak.
Přenesu-li své zkušenosti ze života v Gorolistánu, DEŠŤOVÉ mraky málokdy přejdou hřeben hor.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

naučila housti.

Průměrný počet slepic: 3.2 (13 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

jsem se divil, co furt ten Dalibor skuhral, když uměl housti. Každému blbci je přece úplně jasné, že sloveso "housti" musí mít něco společného s houskami, no ni? Prostě Dalibor byl u mě líný, jak vandrácká veš v červenci a nechcelo se mu robiť, hajzlovi jednemu.

Průměrný počet slepic: 3.4 (9 hlasů)

je evidentně pražsky slenk. Má tam byt hustit, bo hustil gumy do kočaru přemyslovcum.

Průměrný počet slepic: 3.2 (15 hlasů)
Trvalý odkaz

jsme přilítli z JARu do záplav. V praze pohoda, ale vlaky na Ostravu nedojížděly do cíle. Nás vysadil v Olmíku. 2 noci jsme spali v obchodě na zemi další den jsme přešli po mostě po prsa ve vodě, s rukama s doklady nad hlavou - přijelo pro nás auto. Obě garáže byly zcela pod vodou, jedna potom měla střechu někoho jiného. V Ludvíkově nové koryto, Zátor pobořený… lesní cesty v Beskydech plné murů… děs. Mnohem větší zničená plocha, 60 mrtvých. V praze klid. Povodeň bez meteorologického varování. Východ státu mimo zájem zbytku. Třeba teď furt hlásí deště, ale tady 14 dnů nekáplo a bylo 34.

Průměrný počet slepic: 3.7 (13 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

po poledňu zas chrapal sused v garaži uplně ganc ožraly mezi vysutymi hřibami ze dvuch košuf.

Průměrný počet slepic: 3.3 (10 hlasů)

bestak zbira choroše a žlučaky.

Průměrný počet slepic: 3.5 (8 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

a že jste nezažili rok 2002. A Vidlak by nepsal takové hlouposti jako že nás Dukovany nebo v Čechách Temelín zachrání a že nemame stavět v údolích řek
Příroda je opravdu silnější a lidé s tím musí počítat

Průměrný počet slepic: 2.2 (13 hlasů)

No jasně, jeden Pražák od Vltavy tehdy zdrhl do Vidlákova, že tam smrdí ryby.

Průměrný počet slepic: 2.9 (10 hlasů)

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

A čím budou Piráti pohánět všechny ty roboty a chytré aplikace, když nebudou mít nejen elektrárnu, ale ani nikoho, kdo by jim elelktrárnu novou postavil, neboť starý pecař není doma a mladý to neumí?

Průměrný počet slepic: 4.9 (14 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

krásný a chytrý mohl vědět, že přece "ono se to" :o)

Průměrný počet slepic: 4 (12 hlasů)

Ale protože jsem starý, hloupý a ošklivý, věřím, že Piráti spoléhají na příchod pana Samoseto. :-)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

není Boha, kromě....
Vlastně to ne, to patří na nedělní mši.

Tak není města, kromě Práglu,
není řeky, kromě Vltavy,
není elektriky, kromě té jedině správné z větrníku, slunečníku a měsíčníku,
co tam máme dál?

Milane milený, zajisté vás to přivede k naprostému úžasu, ale já pamatuji, že v Gorolistánu vcelku pravidelně brávaly řeky skoro všechny mosty, až přišly ty kurvy červené a postavily něco, co zatím zatím ještě drží, i když už kolem toho tancují kurvy zelené a vyřvávají, že je všecko špatně. A dokonce prosadily, že se ten nejhlavnější most strhne, i když mu nic není a potřeboval by jen trochu údržby, a postaví most nový, ten jedině správný, pocházející z pera, totiž z kompu toho nejzelenějšího soudruha architekta.
A dokonce pamatuju, že byl zatopený starý klášter a pošta a bambilion dalších budov, které ovšem mají zásadní vadu, že nejsou v Práglu.
A dokonce jsem viděl jeden dům, který zůstala jen podle jména, protože z něj zbyly jen zbytky základů. A ten dům taky kupodivu nebyl z Práglu.
Dobrovolně přiznávám, že to je bordel.
A dobrovolně přiznávám, že se vám nemůžeme rovnat nějakým pitomým kusem spláchnuté silnice i s jejími dvoumetrovými základy. protože nevedla do Práglu.
A dobrovolně přiznávám, že jsme pitomí úplně a ganc, protože v Gorolistánu je docela běžné, že tu lije tři týdny v kuse a řeka se jmenuje Lomná podle toho, že si dodnes pravidelně vylamuje své koryto ve skále, láme stromy, rve břehy a vše, co jí člověk postaví do cesty, tudíž je poměrně málo pitomců, kteří stavějí baráky do míst, kde ta soudružka řeka dělá pravidelně bordely.
No prostě gorolíčci jsou pitomí, bo nebydlí v Práglu, hele vole.

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)

Kousek od Vidlakova, vyučil se ve Vídni a pak přišel do Prahy, po válce si založil živnost a před 90 lety postavil dům nedaleko Vltavy.
Tož tak

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

vlivem soudruhů připrchlíků zmoudřel, omládl a zkrásněl a poznal, že může žít jedině a jedině v Práglu.
To máte těžké, já se v Práglu narodil, ale moudří soudruzi pražáci ihned poznali jsem se narodil coby staré, hnusné a úplně blbé mimino, tudíž mne vypakovali na konec světa, do Balíkova.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Samozřejmě, že v roce 1997 bylo meteorologických varování dost a dost. Navíc povodeň postupovala poměrně pomalu. Trvalo to dny, než došla do Ostravy či Olomouce. Bylo chybou místních, že včas mobilní majetek neevakuovali a na příchod povodně se nepřipravili. V Praze v roce 2002 už byli mírně poučenější, někteří už byli připraveni. Pokud vím, tak hotel, co je na Florenci, nevzpomenu si na jméno, řízeně zatopil suterén čistou vodou a značně si tak snížil škody. V Praze selhala státní správa i samospráva. Nikdo nehlídal funkčnost tzv. žabích klapek či protipovodňových opatření v Pražském metru. V metru měly být zdi silné 1 m, ale nakonec se ukázalo, že to byly jen zděné příčky, které tlak vody provalil.
Tehdejší primátor za ODS Igor Němec dopoledne jezdil po Vltavě na lodičce a tvrdil, že povodeň už kulminovala. Ve skutečnosti průtok kulminoval na 5,5 tis. m3/sec. až pozdě odpoledne a večer už bylo Metro zatopené. Dva fírové o své vůli přejeli se soupravami z Florence a Hlavního nádraží výše a tyhle dvě soupravy zachránili před zatopením. Protože primátorovi za ODS nevěřili.

Průměrný počet slepic: 4.1 (10 hlasů)

Kecy.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

Metro - klasická zanedbaná údržba. S příčkami to je nesmysl, protože metro bylo od prvopočátku budováno jako soustava protileteckých krytů pro případ války; vč dvou špitálů a genštábu. Takže protipovodňová opatření BYLA extrémní. Jenže po plyšáku na ně 20 let nejen nikdo ani nesáhl, ale dokonce "se" snad poztrácela i dokumentace.
Takže protipovodňová vrata byla nefunkční a ohrožené sekce se nepovedlo uzavřít. A to bylo celé.

Stejný nesmysl je "škodlivost" VK. Kdyby nic jiného, tak města a vsi kolem Vltavy mnohokrát uchránila před zimními a jarními záplavami a destrukcemi způsobenými ledovými krami. Ty měly, mimo mnohé jiné na svědomí původní Juditin most a dvakrát i Karlův most.
https://www.idnes.cz/xman/styl/karluv-most-povoden-1784-led-pilir.A1902…
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/873537-hledani-ztraceneho-casu/2…
http://www.stara-vltava.cz/gal/proudy.html
Plus zadržuje vodu pro případy extrémního sucha a menších povodní. 2002 však byly srážky tak rychlé a průtoky tak velké, že s tím nic nenadělaly ani přehrady.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

...kdyby místo cca 10 minut takhle " kapalo" cca hodinu, tak bysme zas zírali - co všecko za škody dokáže napáchat docela obyčejná voda, s kterú navíc nic neuděláš, tady by přehrada apod. nepomohla, tady by nešlo o postupnou akumulaci a pak o přelití, tu by to žuchlo ráz na ráz na jeden flek.
Sem ešče neviděl, taký tok z nebe. Už sem si začal myslet že tam navrchu majú zřízenú čističku, že už nechčijú enem tak, ale že nejprve někam nachčijú ve velkém , přidajú další vodu a pak to celé vypustí naráz. NEOže do doliny , ne na hory (i kúrovcem zasažený les plní svou funkci co se týče např. kapacity pojímání vody...bernarrdem a ukrajinskými soudruhy odlesněné holiny už ne, těš se , dolino naše česká, hezká....).

Nepřivolávej, radši nepřivolávej. Když tak enem deštíček (idealem je trvalý a slabý dešť, jak pamatujem z dětství, jak sme někdy museli nasraní civět doma aji víc jak týden...).

Průměrný počet slepic: 4.3 (7 hlasů)