Trvalé výkyvy

Autor

V posledních dnech je vedro a tak trávíme spoustu času v bazénu. Na horké jižní moravě je to při práci na gruntě skoro nutnost. Alespoň v dnešní zhýčkané době.  Po dvou hodinách práce na slunci při pětařiceti stupních vě stínu je ochlazení v bazénu skoro jediná možnost, jak u vykopávání brambor vydržet až do večera. 

Bazén jsem dělal svépomocí, stejně tak i filtraci. Filtrovaná voda se nasává stěnou a vrací se do bazénu tryskou ve dně.  Motor čerpadla je docela výkonný a tak se při filtrování na hladině objevuje jakýsi malý gejzír vířící a bublající vody.  

Není to tak ale pořád. Tu a tam, zcela náhodně a nečekaně gejzír přestane. Motor běží pořád stejně, sání funguje stejně, ale najednou se výtrysk vodního proudu obrátí někam jinam, hladina se na chvíli uklidní jak zrcadlo a víření probíhá při dně. Trvá to minutku až dvě, pak z ničeho nic se proud vody opět nasměřuje vzůru a gejzír pokračuje jako předtím. Pak zase zmizí a voda víří v bazénu jiným směrem. Pak se to zase vrátí. Trvá to různě dlouho a nemá to v podstatě žádnou logiku. 

Statisticky by se asi dalo zjistit, jak často se tyto úkazy vyskytují. Dalo by se určit, zda se to děje více dopoledne nebo odpoledne, při teplejší nebo chladnější vodě, za přímého slunce nebo ve stínu. Ale jinak je to klasický příklad efektu motýlých křídel - drobné odchylky ve výkonu motoru, kolísání napětí v síti, nebo prostě Brownův pohyb molekul ve vodě, to všechno ovlivňuje proudění vody.  Přitom motor je pro celý jev naprosto dominantní, ale přesto proudění není pořád stejné. Možná bychom ale také zjistili, že žádná z příčin není statisticky významná a vše probíhá naprosto náhodně.  

Proč to všechno píšu... 

Stejně se totiž chovají i všechny jevy na zeměkouli.  Máme tu sice dominantní výkon slunce, ale na zemi se v jednom kuse dějí drobné změny, které mají vliv na všechno vzdušné proudění, teplotu, tání ledu, déšť, sníh i mráz. Člověk má díky všem těm meteorologům s tituly před i za jménem a jejich počítačovým modelům pocit, že se zeměkoule chová jako něco, co se dá zmapovat. Není tomu tak. 

Ve skutečnosti sbíráme data příliš krátkou dobu a navíc je sbíráme v neustále se měnícím systému. Stejně jako jsem já schopen předpovědět, že se proudění v mém bazénu občas změní a dokážu krátce předtím říci, že už to nastává, stejně tak meteorologové dokáží předpovídat počasí. Ale nikdo neví, co všechno nás ovlivňuje a jakým způsobem. Žijeme na zemi trvalých výkyvů. Máme průměr naměřených teplot, ale ten průměr ve skutečnosti nic neříká. Neexistuje žádná hodnota, která by byla optimální nebo správná. Existují jen odchylky a výkyvy, které mají zase další vlivy, ale nikdo ani vzdáleně netuší, co všechno souvisí s čím, jaký to má vliv a co z toho nakonec vzejde. 

Počasí i podnebí se na planetě mění pořád. Na Sahaře také kdysi byly lesy, Antarktida je plná uhlí a naše území je plné důkazů o stoupajícím a ustupujícím moři. Dělo se to a dít se to bude. 

Letos máme teoreticky zase sucho, ale ve Vidlákově máme od začátku roku už 300mm deště. Nejméně o stovku víc než loni. Do konce roku je daleko a předpovědi hlásí další deště. Na Velkých pláních v USA po celá dvacátá léta krásně pršelo, ve třicátých letech tam bylo sucho a pak zase pršelo. Neexistují optimální roky. Optimum je jen statistický průměr, ale takový rok se prakticky nevyskytne a i kdyby se vyskytl, nic to neříká o jehio úrodnosti či výhodnosti pro život.  Příroda ani nic takového jako průměr nepotřebuje. Ona má výkyvy i v rozmnožování, má své hladomory, vymírání, ale i populační exploze či stagnace. 

Dnešní diskurs o klimatické změně budí dojem, že přírodu je možné uvést do nějaké rovnováhy, kdy jednotlivé roky budou maličko oscilovat kolem průměru a budou stejně nudné jako politika středových stran. Přestaneme vypouštět emise,  budeme klimaneutrální,  nebudeme mít děti. Ale tak to prostě není. Na odchylkách od nějaké statistiky se stejně nic nezmění. Pořád budou povodně, sucha, vítr ze Sahary, ledový vzduch od pólů. Pořád budou někde tát ledovce a jiné vznikat.  I přes učebnice plné příkladů o křehké rovnováze života, nic rovnovážného neexistuje ani na afrických pláních Serengeti. i bez zásahu člověka se zvířata občas přemnoží, pak vyžerou všechnu trávu, pak pochcípají hlady, pak se z toho dlouho vzpamatovávají, pak doroste tráva, pak se zvířata zase přemnoží. Proč? Drobné vlivy. Tak drobné, že je nedokážeme všechny ani zahrnout do výpočtu. 

 Příroda si jede svoje, reaguje na drobné maličkosti, které mají dalekosáhlý vliv a nějaké pokusy o poroučení větru dešti, ty s tím nic neudělají. 

 

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

Kupříkladu já jsem dnes nasral svou Starou Jahodu bezvýznamnou maličkostí a ona mi za trest dala k obědu hnusné lečo! A bez Andyho párku z kostí a kůžiček!
Teď zase budu muset čekat až do desátého. To jí na účtu přistane moje výplata. Když bude podle jejích představ, dostanu ji (Jahodu) do stavu rovnováhy. Nebude moc zuřit, jen trochu, a k obědu nebude hnusné lečo z omlácených rajčat a nahnilých paprik ve slevě.

Zatím bez slepic

A sakra, zvládnout naštvat Jahodu už 9 minut po půlnoci je opravdový výkon! :-)

Zatím bez slepic

lečo bude .. teda pokuď si s Vaší výplatní páskou pohraje obršévka za neúčast na školení .. :))

Zatím bez slepic

jednak je zdrave a jednak je velmi chutne ked sa dobre pripravi
a zlacnene paradajky znamena uplne zrele a teda maximalne chutne a este k tomu za nizsiu cenu
mal by si svojej polovicke bozkavat ruky za to ako sa snazi .... aj setri peniaze aj varit zdrave jedlo

Zatím bez slepic

purchase viagra without prescription <a href=" http://viagracnd.com/# ">buy viagra without a script moepydp</a> - viagra 100 mg best price
https://viagracnd.com/# buying viagra online
generic viagra 100mg Г— 30 pills <a href=https://viagracnd.online#>viagra costs hyxzdfo</a> female viagra australia

Zatím bez slepic

where to buy amoxicillin 500mg without prescription <a href=" https://amoxicillinamoxilcheap.com/# ">order amoxicillin no prescription</a> - amoxicillin 500mg no prescription

Zatím bez slepic

canadian online drugs <a href=" http://prescriptiondrugson.com/# ">ed meds online without doctor prescription</a> - male enhancement pills

Zatím bez slepic

cialis without a doctor's prescription <a href=" http://prescriptiondrugson.online# ">prescription drugs without prior prescription</a> - prescription drugs online

Zatím bez slepic

can you buy zithromax over the counter in australia <a href=" https://zithromaxizi.com/# ">buy zithromax online</a> - where can i buy zithromax uk

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

To víření vody má svoji logiku a zákonitost, jen hledat.
Roli zde hrají proudy, teplota protože bazén, tedy voda v něm je uzavřená dynamická soustava, probíhají v něm cyklické jevy. A jsou řízeny vlastní vyšší frevencí.
No a co se týká Velkých plání tam je děj také jednoduchý.
Farmaření - orba -, hlásalo se heslo po orbě přichází déšť. Původní buvolí tráva s hlubokými kořeny byla zničena plošně. Ta držela organické složky půdy hezky mezi kořeny. Pak dorazil vítr ( prašné bouře donesly svůj náklad až na východní pobřeží), organická hmota byla fuč a zbyl jen písek a kamení. To se od sluníčka hezky ohřálo a teplý vzduch vytlačil pravidelné děště nad Kanadu a bylo vymalováno na deset let. Kanada se topila, Velké pláně sušily hubu.
Tedy voda nespadla třeba v Texasu, ale v Kanadě, celoplanetární systém zůstal zachován, pouze se projevila místní fluktuace.
( Ti janci orali pro obilí i v oblastech, kde srážkový průměr byl 250mm)

Zatím bez slepic

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kdyby Vidlák nainstaloval do bazénu a k čerpadlu pár snímačů teploty a směrovek (směrovky snímají směry proudění vody), bylo by po záhadě. Tedy pokud mu čerpadlo někudy netahá vzduch, anebo neprokluzuje přehřátá spojka, což bych viděl jako daleko pravděpodobnější verzi. Radikální a skoková změna proudění vody v relativně uzavřeném systému se mi jeví při takto silném nuceném oběhu jako málo pravděpodobná.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Když se hezky pevně postavíte, snažíte se udržet rovnováhu a možná máte pocit, že stojíte, ani se nehnete.
Ale není tomu tak. tělo stojícího člověka opisuje jakousi imaginární osmičku, takový malý, graficky zdeformovaný symbol nekonečna. Příroda nám nadělila mozek, který prostřednictvím nervového "informačního systému" přijímá především prostřednictvím očí signály o těchto pohybech a zcela bez našeho vědomí vydává příkazy našim svalům, aby nerovnováhu korigovaly. Když takový stojící jedinec napřímí ruku před sebe a snaží se ji udržet ve stabilní poloze, děje se s rukou něco podobného jako se stojícím tělem - stále se nepatrně pohybuje sem a tam a jeho mozek řídí svaly za tím účelem, aby výchylky paže byly co nejmenší.
To jsem včera odpoledne vykládal vnukům na střelnici s upozorněním, že absolutní stability nedosáhne ani ten nejlepší střelec. Takový jen dokáže tu trvalou nestabilitu dlouhým tréninkem (a možná nějakými zděděnými vlastnostmi) minimalizovat. Naučí svůj organizmus dokonalejší souhře jednotlivých orgánů.
(A k tomu ještě míření a spouštění, samozřejmě).
To vnuci celkem snadno pochopili, ostatně jsou již plnoletí a nic až tak složitého to není. Jen si tato fakta dosud neuvědomovali.

Vnutím jim přečíst ten dnešní Vidlákův článek o rovnováze. Myslím, že jim bude ku prospěchu v dnešních turbulentních dobách ekologicko/klimatologického třeštění, ačkoliv jsou proti jeho výstřelkům zatím spíše imunní.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

místního a relativně čerstvého bezďáka, an pochoduje po Broadwayi hladov sem a tam, totiž chodí po městě furt tam a zpátky a on vpodstatě taky opisuje takové osmičky, akorát o dost větší, než já ve stoje.

Zatím bez slepic

To si jen odskočil stáhnout králíka a pro nové nepotřebné brýle.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nebo si špatně zatancovat tanec Dervišů. Ani ten netancuje dobře.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane jo, a já myslel, že na rovnováhu máme systém středního ucha... Ale ty zrakové orgány jsou taky bezva - četl jsem o pokusu, kdy nasadili lidem brýle, jež převracely obraz hlavou dolu, takže si je oko převrátilo vlastně do polohy hlavou nahoru, jen to člověk vnímal po nějaký čas jako hlavou dolu. Byl dezorientovaný, trochu na palici... aby po nějakém čase nabyl pocitu, že vše vidí správně - tedy hlavou vzhůru. Mozek si to prostě otočil tak jak bylo třeba - aby člověk vnímal nahoře jako nahoře a dole jako dole.

Zatím bez slepic

No, zkuste se postavit a zavřít oči.
Vycházím ze stavu zdravého člověka. Komu střední ucho neslouží, občas bleje a tak. Když má třeba "ményjéra". Tomu bych soustředění na střeleckou stabilitu fakt nedoporučoval.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak já samozřejmě nevylučuji, že nevyužívá zrakové vjemy jako sekundární čidlo, ale považte, v jakých problémech s rovnováhou by pak museli být slepci... A máme pravdu oba a k tomu i ti, kdo upozorňují na čidla v kůži a zkušenost. https://www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/poruchy-rovnovahy-zavrate

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

ne koncem července. Také třešně jsem trhal v září všichni ve třídě čuměli. Borůvky jsem česal ve Velkém kotli v říjnu, když náhodou nebyl sníh. Před pouhými 50-40 lety. Lidi neměli bazény a znali Bernoulliho rovnici o proudění. Svět se v kravskou prdel obrátil, děcka žerou nutelu z palmového oleje a bují gretenismus.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

V prdeli jsou jilmy
v prdeli jsou jasany
a lidovec vilný
chce kvóty na pohany.
Pod Břeclaví rostou duny
lidi sadí datle
z Tripolisu plují čluny
kolem huby matle
Bureš lidem med.
Muslim tu je hned.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

se šprajcne dotací,
labilní dělník
hlady se potácí.
Opisuje osmičky
kolem popelnic
mladičký i stařičký
všude popel, nic...
Kdyby našel aspoň lečo.
Targus v okně volá: prečo?
Prečo bych ti ho měl dať?
I já musím tenko srať!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Kozlíkové čerpadlo
protahuje pískem vlasy
zuby nehty šminky řasy.
Takovéhle pumpy
vysávají žumpy
nebo ženou závlahu
záhumenkem do svahu.

Zatím bez slepic

Také si myslím, že jev má původ na sací straně čerpadla.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

No hezký článek, na oslu je dnes něco podobného i s kritikou měření a hokojkového grafu:
www.osel.cz/10681-nekolik-poznamek-k-dalsi-reinkarnaci-hokejkoveho-graf…

A odkaz v onom článku na další článek co je taky zajímavý:
www.osel.cz/6802-je-nejtepleji-cili-nejchladneji-za-vice-jak-10-000-let…

A něco o rekordech v teplotách va media:
www.osel.cz/10676-vedro-v-parizi-srovnani-1947-a-2019.html

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Ještě bych přidal příklad kůrovce - přemnožil se, měl výhodné podmínky, člověk mu ještě pomohl monokulturní výsadbou stromů a zařídil mu suprovou pastvu a teď žere a žere a množí se a množí se. Pak smrky dojdou, bo je zahubí, místo nich přijdou břízy nebo jiné stromy, kůrovec zase vychcípá a pokud budou lesy smíšenější, dlouho o něm neuslyšíme. Za první republiky to byla zase bekyně mniška. Na polích se letos přemnožily myši, příští rok budou nejspíš dravci chcípat hlady, stačí jeden týden plískanic kolem bodu mrazu a myši nepřežijou zimu. Loni bylo hodně mšic, letos nejsou skoro vůbec.
Příroda prostě udržuje rovnováhu výkyvy, nikoliv strnulostí.

Zatím bez slepic

Kůrovec se rozšířil proto, že se mu to díky zeleným šílencům dovolilo. Naše lesy jsou už pár set let hospodářské ("umělé") a vyžadují proto péči člověka. To se dělo za císařpána, první republiky, protentokrátu i za komunistů. Lesáci nejsou žádní blbci a vždy věděli, co je potřeba dělat, měli a mají lesy rádi. Jenomže tohle se zelenáčům s jejich naivně romantickými představami vysvětlit nedá. Z Pálavy vystěhovali kozy, neb ty potvory byly nepůvodní, a světe div se, ona jim začala zarůstat a ta agresivní tráva, co vytlačuje cosi zvláště cenného, se teď seče ručně. Prostě příroda jako hrom. No a do toho byznys.

Zatím bez slepic

Kůrovec se nešíří kvůli ekologickým aktivistům, neboť ti nemají na lesní hospodářství žádný vliv. Kůrovec se šíří proto, že na Lesnické fakultě v Brně dosud vládne postkomunismus a pánové docenti nepřišli na to, že sázet smrky ve druhém výškovém stupni mohou jen dementi.
Rovněž ještě nepřišli na to, že Pruský způsob pěstění lesa je koncepčně naprosto špatný.
Naše lesy rozhodně nejsou umělé po staletí. Jehličnaté monokultury se začaly sázet až ve druhé polovině 19. století a hodně z nich se nedočkalo ani prvního obmýtí, neboť je sežraly mnišky, obaleč nebo kůrovec ještě před tím, než tato první generace sázených stromů dospěla.

Zatím bez slepic

In reply to by Pepa Sláma (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pokud vím, i mezi lesníky se už začíná šířit povědomí, že předchozí způsoby hospodaření nejsou vhodné pro nové klimatické podmínky a že je nutná radikální změna. Jenže příroda je rychlejší než myšlení některých lidí. Ten hlavní problém je v odbornících Lesů ČR, protože tam je ta hlavní síla schopná pohnout ministerstvem zemědělství, aby konečně změnilo zákon o lesích. Hodně majitelů soukromých lesů by klidně ponechalo lesy přirozenému vývoji, protože vidí, že způsoby hospodaření doporučované odbornými lesními hospodáři, kteří musí ctít vyhlášku ministerstva, jsou prostě špatné a nefunkční. Příroda je rychlejší než byrokracie, protože plány výsadeb jsou dělány na pětiletky. Nakonec to možná dopadne tak, že lesní pozemky opravdu ponecháme přírodě a pionýrským dřevinám, protože to bude jediný rychlý způsob zalesnění holin po kůrovci.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Staří lesáci, s kterými sedávám u piva (tedy já u vína) v křivoklátských hvozdech, už tak před patnácti lety říkali, že dělat kůrovci cestovku a vozit ho na vagónech po republice, se nám jednou hodně nevyplatí. A že ti, kterým stát umožnil privatizovat dříví ve státním lese, ten les zničí. Stromy se prý mají kácet od listopadu do března, nejlépe v novoluní, tedy zásadně ne zhruba deset dní před a po úplňku. V té době je zatažená míza, neproudí voda, dřevo je pak kvalitní a nenapadne ho hmyz, plíseň a houby.

Zatím bez slepic