Smrtnost

Pojďme se po delsší době vrátit ke koronaviru. Hamáčka a jeho snahou objednat Sputnik dopředu si necháme na zítra, stejně tak krokodýlí slzy opozice nad odchodem Petříčka. Dnes k tomu řeknu jediné - asi jsem měl pravdu, že se ČSSD udrží ve sněmovně a sežene si i pár voličů, protože v nouzi nejvyšší si Hamajda přečetl komentáře na socanském fejsbůku a zjistil, že nejčastější fráze tam zní: "ČSSD bych nikdy nevolila, ale Petříčkovi fandím". Tohle všechno ale až zítra. 

Můj bratr totiž měl zase svůj den, obcoval chvíli s čísly a vytvořil nový velmi zajímavý graf ohledně koronaviru. Najdete ho v sekci srovnání zemí, kde si ho můžete narolovat a můžete si tam dát srovnání kterýchkoliv významných zemí. Jde o graf smrtnosti na koronavirus. 

Podotýkám, že nejde o úmrtnost - tedy kolik lidí umřelo na počet obyvatel, ale jde o smrtnost, tedy kolik nakažených lidí umřelo. Grafík je to natolik zajímavý, že stojí za to se o něm pobavit. 

První věc je metodika. Jak víte, různé země mají různá kritéria pro to, kdo je vlastně nakažený. Všeobecně platí, že za nakaženého je uznán ten, kdo má pozitivní PCR test. Některé země (například Německo) různě koketovaly s tím, že kromě testu je zapotřebí ještě další příznak - třeba horečka nebo kašel. Ale podle Masterových zjištění se od toho nakonec ustoupilo a víceméně se dá říct, že všechny země postupují stejně - nakažený je ten, kdo má pozitivní test. Ten se dostane do statistiky a toto nepřesné číslo je pak přesně sčítáno... 

První věcí je, že smrtnost je docela vysoká. Třeba u nás je okolo 2%. Když si vezmete, že do nemocnice to dotáhne každý desátý nakažený, tak každý pátý pak v nemocnici umře. To celkem odpovídá rozhovorům s doktory, kteří to takhle podobně uvádějí. Měl jsem pravdu, když jsem tvrdil, že člověk co se dostane do nemocnice, tak má větší šanci umřít než obyčejný Rus u Stalingradu. 

Ale to nejzajímavější je, že se smrtnost v čase mění a to nahoru i dolů a mění se klidně i o 100%. I naše republika má tyto výkyvy a všeobecně se dá říci, že smrtnost na koronavirus je u nás od 1% do 3%, průměrně 2%.  Největší smrtnost v naší zemi byla na začátku prosince a víceméně kopírovala s určitým zpožděním podzimní vlnu nákaz.  Tenkrát vystoupila na 3,15%, aby pak velmi rychle klesla. V dalších vlnách ale už žádný podobný nárůst nenastal. Dokonce i teď na konci února a začátku března, kdy nemocnice nejvíc kolabovaly počtem případů, vystoupila smrtnost maximálně na 2,4%. 

Vezmeme to teď tak, že čísla sedí - že testů se dělá dostatek, že je metodika podobná a že tedy skutečně můžeme porovnávat počty mrtvých s počty nakažených a zjistit to, co najdete v masterově grafu. 

Pokud porovnáte Českou republiku a Polsko, tak lze jednoznačně říci, že všechny ty isoprinosiny a ivermektiny nebyly nic platné. Polsko mělo nižší smrtnost do prosince, kdy u nás byla ta největší, ale na začátku ledna se jejich smrtnost zvedla nad naší a to dost rapidně. Na začátku března pak začala prudce klesat, až se opět dostala pod naší. Teď nás zase dohnali.  Bez ohledu na jejich volně dostupné levné léky. 

Podobné to má Slovensko. Jejich smrtnost kopíruje tu naší až do ledna. Vždycky byla o něco nižší, což by se dalo přičítat jejich méně zahlcenému zdravotnictví. Ale od ledna - paradoxně od chvíle, kdy Matovič začíná mluvit o Ivermektinu, jde jejich smrtnost strmě nahoru a překonává českou, polskou, brazilskou i ruskou. Přitom mají celkově o dost méně případů než my. 

Když jsme u té Brazílie. Až do konce ledna se brazilská smrtnost držela na naší úrovni kolem dvou procent, dokonce leckdy byla nižší. Na konci ledna se ale utrhla z řetězu a začala stoupat a stoupá dodnes, kdy mají už přes 4%.  Velmi podobný průběh má Rusko. Někdy v lednu se jim smrtnost zhoršila a zhoršuje se podobně rychle jako v Brazílii, akorát z nějakého důvodu tam nemají statisíce nových případů denně, narozdíl od jihoameričanů. 

Vůbec je zajímavé, že na konci ledna nás ve smrtnosti předběhli i američané, kdy na chvíli předběhli i tu Brazílii, ale pak už se zřejmě projevilo to jejich masivní očkování a od té doby jim smrtnost spadla na 1,2% v současnosti.

Ale nejzajímavější je Německo. Ještě v listopadu měli smrtnost 0,4%. Pak se najednou utrhli z řetězu, začali rapidně stoupat a v únoru dosahovali smrtnosti 6,8%! Více než trojnásobek oproti nám. Pak najednou rapidní pokles, v půlce března se dostali pod nás a dneska mají cca 1,1%. 

Proč to všechno píšu... Jak vidíte, porovnávání úspěšnosti jednotlivých zemí není tak přímočaré, jak by se dalo říci a kromě přirozených vlastností viru ovlivňují situaci ještě i místní faktory, kterých zřejmě bude více a někdy se zkombinují do průseru a někdy se navzájem vyruší. 

Rusko vykazuje velmi podobnou smrtnost jako Brazílie, ale v Brazílii už dávno zdravotnictví kikslo, vykazují statisíce nákaz denně, hloubí hroby pomocí bagrů, že je to vidět z letadla. Rusko má podobně málo omezení proti šíření, má podobnou smrtnost, ale zdravotnictví je tam poměrně v pohodě, nemocnice nejsou přehlcené, k masovému šíření nedochází... ale pokud to průměrný rusáček dostane, má stejnou šanci na to exnout jako v Brazílii. Dost zajímavé. 

Polsko má mnohem méně opatření než my, má na počet obyvatel dodnes méně nákaz než my, podobné je to na Slovensku. Obě země začaly dříve než u nás pracovat s volně prodejnými levnými léky, ale přesto právě v té inkriminované době, kdy u nás  Volný bojoval za Iverkektin, Babiš ho pracně sháněl a lidi nosili koňské odčervovadlo do nemocnic, tak u nás byla smrtnost podstatně nižší než u našich sousedů, kde už běžně přistávala letadla s levnými léky. 

Německo se svým velmi kvalitním zdravotnictvím, které mělo daleko do zahlcení, najednou mělo největší smrtnost, ani nemrkli. Paradoxně v době, kdy u nás opozice řvala na Babiše, aby umožnil léčbu našich lidí v nemocnicích ve Waldsassenu,  měl pacient v Sokolově statisticky dvakrát větší šanci se uzdravit než v Německu. 

A teď to vezmeme obráceně: 

Řekněme, že virus má smrtnost pořád stejnou. Že neexistují žádné místní rozdíly, které to ovlivňují. Řekněme, že jsme v té vyspělé části světa, jsme všichni stejně obézní, nesportující, žereme ty stejné jedy. U nás je dokonce větší výskyt rakovin a podobných nemocí. Řekněme, že virus to dělá všude kosí stejně a naše testování se virus jen snaží dohonit, ale marně.

 Z tohoto hlediska nám rozdílné smrtnosti v grafech ukazují, jak moc se tutlá skutečný rozsah průseru. Němci při své smrtnosti museli "nezjistit" dvě třetiny případů. Poláci a Slováci asi polovinu. Pokud Ivermektiny a Isoprinosiny fungovaly, tak při ejjich smrtnosti museli naši sousedi "nezjistit" ještě mnohem víc nákaz. Vlastně na tom nikdy nebyli líp než my. 

Když si to vezmu, z hlediska smrtnosti jsme na tom tady s epidemí ve střední Evropě všichni stejně, nebo jsou na tom všude ještě hůř, jen to lépe maskují a kvalitněji lžou. Němci, Poláci nebo Slovensko, buďto oproti nám neumějí léčit a nebo raději ani nechtějí vědět, kolik mají nakažených. 

Všimněte si, že se o smrtnosti vůbec nemluví. Naše pravdomluvné novinářstvo, které je vždy připraveno hlídat demokracii, se o něco podobného ani nepokusilo. 

Máme tu země s podobnými opatřeními, podobným zdravotnictvím jako třeba my a Slovensko a přesto bratia Slováci dosahovali smrtnosti na kterou jsme se nikdy nedostali. A to jsme měli násobně víc nakažených než oni.  Ale máme tu země se značným rozdílem v kvalitě zdravotnictví, ale i s velkým rozdílem v disciplíně obyvatelstva, jako třeba my a Německo, ale přesto měli Němci smrtnost, která tu českou při zahlceném zdravotnictví trojnásobně překonávala. Máme tu Brazílii, kde to koronavirus podle všech čísel fakt řádsky kosí, lidi se do nemocnic vůbec nedostanou, ale virus tam procentuelně zabíjí stejně jako v Rusku, kde se v podstatě skoro nic neděje.  A vrcholem paradoxu je, že průměrný nakažený Brazilec má dvojnásobně menší šanci zemřít než průměrný nakažený Němec. 

Ta smrtnost je moc pěkný ukazatel. Můžete si totiž vybrat. Buďto je spoleh na čísla testovaných nakažených a pak je na místě se ptát, jak je možné, že Němci měli trojnásobnou smrtnost oproti nám a virus ovlivňují faktory o kterých nic nevíme, jen se dá předpokládat, že jsou to faktory místní, které se v průběhu času mění.

Nebo virus kosí statisticky pořád stejně a pak je na místě si myslet, že většina států okolo lže o své situaci tak, že se na to Babiš, Prymula, Blatný, Vojtěch, Hamáček, Arenberger a ostatní ani vzdáleně nezmohli a co do lhaní veřejnosti jsou naprostí žabaři a jejich pravdomluvnost je po zásluze potrestána. 

Mám hroznou chuť říci, že jednou se o covidu bude mluvit jako o českém viru a to ze stejných důvodů, proč se španělská chřipka jmenuje španělská - že se u nás paradoxně mluvila celkem pravda. Že se u nás netajilo, jak to s koroňáčkem doopravdy je. Narozdíl od všech okolo.