O zemědělské problematice jsem tu psal už mockrát. Netajil jsem se názorem, že dnešní zemědělství je založeno na zavádění co nejvíce průmyslových prvků do oboru, který pracuje s živými živočichy a rostlinami. Že v posledních sto letech šel vývoj směrem k technice a chemii, které stále více nahrazují původní přírodní procesy. Na jedné straně to umožnilo bezprecedentní zvýšení výnosů, na straně druhé to spustilo drancování jaké nemá v dějinách planety obdoby.
Stejně tak jsem se nikdy netajil názorem, že sto let vývoje směrem k umělým hnojinvům a agrochemii se nedá vzít zpátky nějakým unijním zákazem, aniž by to nezpůsobilo násobně větší problémy, než ty, které nás trápí. Vždycky jsem byl pro uměřenost. Pokud máme žít naše životy tak jak si představujeme štěstí, tak prostě potřebujeme traktory, potřebujeme hnojiva, potřebujeme chemii, potřebujeme lány, potřebujeme velkokapacitní kravíny a vepříny, potřebujeme masokombináty.
Pokud chceme přírodu zachránit a chceme zachránit krajinu, musíme postupně, krok za krokem zemědělství přetvořit. A překážkou nejsou ani hnojiva ani chemie, protože do určité míry nám to může zachránit úrodu a zajistit výnosy. Problémem je, že existence hnojiv a chemie svádí k drancování. Problém je, že hnojiva a chemie umožnily ničit půdu, protože i na vydojené půdě díky ledku a pesticidům něco vyroste. A pak znovu a znovu. Umělá hnojiva na jedné straně umožnila zvýšit výnosy a na druhá straně umožnila z půdy udělat směs jílu a písku a přesto se na tom dá pěstovat.
Už delší dobu se zabývám myšlenkou, že nárůst CO2 v atmosféře nemusí být ani tak způsoben spalováním ropy a uhlí, ale prostě tím, že posledních sto let jsme na celé planetě z půdy vydojili všechen uhlík, který tam příroda postupně ukládala. Všechny ty stamiliardy a biliony a desetibiliony a triliony tun humusu ve všech stepích a mírných pásmech na Zemi obsahují uhlík. Tedy spíš obsahovaly. To všechno se za posledních pár desítek let spotřebovalo intenzívním pěstováním, to všechno jsme v podobě cukrů a tuků sežrali a tohle všechno jsme nevrátili v hnoji do půdy. Proč také že? Máme dusičnan amonný, tím stačí pohnojit a pšenice poroste i v písku.
Před rokem a něco jsem tu psal o jednom místním velkozemědělci, který obdělává tím nejvíce drancujícím způsobem asi 20 tisíc hektarů na Znojemsku. Ne, není to Agrofert. Za patnáct let používání bezorebných technologií se jim podařilo v hloubce cca 15cm vytvořit vrstvičku vápna, kterou kořínky většiny rostli neumějí projít. V půdě není humus, takže tam nejsou žížaly, takže tam nejsou krtci, takže tu půdu nikdo neprovzdušňuje a nakonec stejně musel přijet hodně velký traktor s hodně velkým pluhem, který tu vrstvičku rozbil třiceticentimetrovou hlubokou orbou. Ono to samozřejmě moc nepomohlo, protože pod tou vrstvičkou vápna byla půda stejně mrtvá a teď je pořád mrtvá, jen je na povrchu. Stačilo na to 15 let. Teď by bylo zapotřebí 15 let pravidelně hnojit a orat, aby se to dalo do pořádku. Ale hnůj není. Protože není živočišná výroba. Začarovaný kruh.
On samozřejmě vůbec není začarovaný, on je řešitelný úplně jednoduše - je zapotřebí orat, je zapotřebí pole hnojit hnojem a to co nejvíc, je zapotřebí zaorávat rostlinné zbytky, sláma se nesmí pálit v kotlích, ale musí se s ní podestýlat. Je zapotřebí pěstovat i technické rostliny, je zapotřebí občas nechat půdu odpočinout. Je zapotřebí mít co nejširší osevní postup.
Všimněte si, že v mém výčtu vůbec nefiguruje zákaz hnojiv a chemie. Jen konstatuji, že kdyby se oralo, podestýlalo, hnojilo hnojem, pěstovalo se víc rostlin než pět druhů pořád dokolečka, tak by potřeba průmyslových hnojiv a agrochemie značně poklesla. Půda by navíc absorbovala víc vody. A vůbec by nevadilo, že náš lidský um dokáže z půdy vydolovat víc než příroda sama.
Ale... bohužel to nejde dohromady s tou naší bezbřehou svobodou, kdy je možné drancovat a když to dělá jeden, musejí to dělat i ostatní, protože jinak by zkrachovali. A netýká se to jen naší republiky, ale celého vyspělého i nevyspělého světa. Pokud existují hráči, kterým současné chování k půdě beztrestně prochází, tak to tak prostě bude. Je úplně jedno, že se půda rozdělila mezi malé zemědělce. Je úplně jedno, jestli půdu obdělává jeden velký hráč nebo stovky malých. Pokud bude dovoleno drancovat, tak se prostě drancovat bude. Kecy o tom, že vlastník půdy se k ní bude chovat odpovědně, to je prostě nesmysl. Všichni by se k půdě chovali odpovědně, kdyby na to měli peníze. Ale oni na to peníze nemají. Taktak žijí, protože jiní podrážejí cenu bezohledností a mají díky tomu dost peněz, aby mohli uplatit každého, komu by to vadilo.
Teď budeme mít možnost si vyzkoušet, co se stane, když průmyslová hnojiva a agrochemie nebudou. Jednak zákaz, jednak se nevyplatí je dělat a navíc jsou tak drahá, že na to prostě nikdo nemá. A všimněte si - přichází to ve chvíli, kdy tu není žádný hnůj, kdy většina zemědělců už ani nemá pořádné pluhy, ale jedou co nejvíc bezorebně, kdy je drahá nafta. Tohle není jen u nás. V Německu i Holandsku je to víceméně stejné. Přichází to ve chvíli, kdy je půda nejvíc vydojená a na obnově se ještě nezačalo dělat.
Kdybychom se k půdě chovali správně, tak bychom současný nedostatek hnojiv vůbec nepoznali. Pole by byla plná humusu a živin a zemědělci by prostě jen nenasypali tu trochu ledku. Výnos by byl o nějaké to procento nižší, ale v půdě by bylo všechno potřebné. A vydrželo by to víc než jednu sezónu. Ale teď? Ve vydojené půdě se jinak než s ledkem pěstovat nedá. Nejde to bez agrochemie, nejde to bez pastřiků a bez dohnojování. V samotné půdě už dávno není nic.
Mně osobně nedostatek hnojiv fakt trápit nebude. Mám prasátka, mám hnůj a každý rok svá políčka pohnojím. Každý rok ořu, každý rok nasypu i nějaká ta průmyslová hnojiva a postupně jsem v půdě vyrobil zásobu draslíku a fosforu. Každý rok vápním, každý rok obměňuju rostlinnou skladbu, každý rok používám zelené hnojení. U mě se tři čtyři roky výnos prakticky vůbec nesníží. Ale pokud ještě nastane normálnější doba, zase nějakém to NPK koupím, abych měl půdu bohatou a žírnou.
Víte co je nejobyčejnější základ zemědělství v našich krajích? Dvojpolní hospodaření. Při trošce štěstí trojpolní. To se obejde bez hnojiv. Jeden rok půda leží ladem, druhý rok je obdělávaná. A nebo při trojpolním bude jeden rok ozim, druhý jařina a třetí rok se tam bude pást kráva. To nepotřebuje ani hnojiva ani chemii... ale výnos není nic moc. Tak 20- - 30% dnešního. Všechno lepší je lidský um. A čím větší výnos, tím lepší musejí být znalosti. Tím lépe se musí s půdou pracovat.
Člověk má pořád pocit, že to všechno co se děje, od covidu přes energetickou krizi až po zemědělství, že to je jen jakási hloupá chyba. Jen anomálie, která se brzy vyřeší a za chvíli budeme žít zase tak jak jsme byli zvyklí. Přece není možné zastavit rypadla, odstavit elektrárny, přestat hnojit. Před třiceti lety jsme si nedovedli představit, že je možné prodávat elektriku bez vlastnictví elektráren. Že přece není možné prodat vodárny i kanalizace. Že přece není možné přestat těžit uhlí, které tam pořád ještě je. Mělo nás to varovat.
Měli jsme dost času i dost precedentů, že šílenství je v dnešní době něco úplně normálního. Ale přesto máme pořád pocit, že dál to jít nemůže. Že už to přece musejí rozpoznat. Že snad nemohou být ty elity tak blbé a podřezávat si větev tak okatě a radostně. Pořád za tím hledáme něco speciálního. Nějaký hluboký plán. Ale ona to bude prostě obyčejná hloupost, odtrženost a dlouhodobé přesvědčení, že je je odpovědnost nedožene.
Když jsem s Kydy začínal, propagoval jsem myšlenku, že nejlepší co se dá udělat pro skutečnou ekologii a skutečně udržitelný rozvoj, aby si každý na městě našel svého venkovského vidláka a jezdil k němu kupovat kvalitní potraviny. Že vidláci jsou jediní skuteční zemědělci v tom správném slova smyslu, kteří si váží půdy a skutečně se o ní dobře starají. A pokud se z vzájemného byznysu mezi vidlákem a Pražákem vyloučí stát i Kaufland, tak budu mít Pražák dobrou cenu a vidlák také.
Vždycky v diskusi pak došlo na to, že vidláci mají jezdit prodávat na farmářské trhy. Že Pražák prostě chce mít svojí čerstvou zeleninu po ruce kdykoliv si zamane a jak si zamane. Ale to umí zajistit jen ten Kaufland.
V posledních dnech je to najednou jinak. Najednou mi volají a píší dávní známí i spousta čtenářů Kydů. Prý jestli by se u mě nedaly koupit brambory a zelenina. Letos bych svojí úrodu prodal klidně třikrát. Bohužel už nemám co prodávat. Snažil jsem se všem zájemcům vysvětlit, že se můžeme domluvit na příští rok. To je zatím ještě stále nezkousnutelné. Příliš douhá doba na nějakou dohodu a tohle všechno je jen dočasné že jo...? Ale jestli to takhle půjde dál, oni ti měšťáci nebudou mít na výběr než si ty vidláky najít.
- Log in to post comments
Komentáře
Nevzal bych od něho ani flaksu pro psa,
protože se mi nepodařilo dohledat žádnou informaci o veterinární kontrole jeho produktů. Ani na jeho webu, ani nikde jinde.
A kupříkladu svalovec je pěkné svinstvo.
Těchhle alterguru najdete, paní Petro, na netu mraky.
Všichni používají stejný marketing - krásné barevné obrázky, semináře, agroturistika, brožurky, úžasná hesla, až příliš rozesmátí zaměstnanci.
Nejste z Čech tak dlouho pryč, abyste nevěděla, že tady to znamená vyhlášení poplachu nejvyššího stupně, protože něco nebo všechno bude úplně jinak než na těch reklamních leáčcích. Holt, blbé zkušenosti za posledních 30 let, takže na "keepsmilingy" jsme tu poněkud přecitlivělí.
.
Výnosně zemědělčit lze i takovými kurzy, brožurkami a agroturisty. Vydělat se dá, akorát se při tom nevyrobí moc žrádla.
jatka
Taková jatka, jaká jsou ve videu prezentována, stůl někde na dvoře, by určitě u nás neprošla. A myslím, že zákonitě. Nejde nic pořádně vydesinfikovat nebo výsledné produkty perou v chlorové vodě?
V čase 1:50
říká něco,že nezávadnost jim hlídá laboratoř,takže asi mají podchycené. Pokud lidi přijedou a řeknou chceme 20 kuřat a oni jim to před očima vykuchaji a lidi to hned odvezou,neni co řešit.
To sice ŘÍKÁ, ale nikde nemá nic,
co by to dokazovalo.
A vzhledem k tomu, jak přísná pravidla platí v MSP pro prodej na tržišti, lze předpokládat, že totéž platí i pro "prodej ze dvora".
Nemluvě o tom, že zcela komerčně zaváží do restaurací a "bio" obchodů ve Washingtonu a Philadelphii.
Nejen to.
Z jeho "elektroinstalací" by asi elektrikáře klepla pepka. Ona je to vůbec spíš taková haraburďárna (vyřazené karavany a autobusy jako "stáje" a pod.).
Ale zaujala mě ještě jedna věc - pracují tam DĚTI a krom pár dospělých samí -náctiletí a velmi mladí dospělci.
Žeby nějaká "spolupráce" s místním vězením pro mladistvé či jinou bohulibou "výchovnou" institucí?
Re: Občan
Pokud vím, tak vězení pro mladistvé v tom nefiguruje. Ale máte pravdu, že pořádá kurzy pro zájemce i pobytové stáže. Takže ti mladí můžou být a) jeho potomci b) účastníci kurzu c) nájemní dělníci. Nevím. Máte něco proti tomu, aby se mládež účastnila procesů v zemědělství? Mě jeho kurzy pomohly, když jsme potřebovali nastudovat jak porážet slepice. A další inspirací pro nás byl ten přenosný elektrický plot. Opravdu ušetří hodně práce. Navíc, dávala jsem to tak hlavně kvůli iformacím ohledně zlepšování kvality půdy. Dělá to už od 60. let minulého století, tak asi není přemoudřelá rychlokvaška. Člověk může koukat na to, co není v pořádku nebo na to, co je dobré napodobovat. Mě mrzí, že článek pana Vidláka o jeho traktůrku jsem přečetla dva měsíce poté, co jsme si pořídili klasický traktor. Něco takového by bývala lepší volba.
Koncentrace CO2
Koncentrace CO2 v ovzduší není nijak vysoká. Posuďte sami: Ve vzduchu je 0,04 % CO2.
Je dokonce tak nízká, že rostliny pracují na hraně svých možností (při fotosyntéze, tedy zabudovávání CO2 do cukrů a organických látek, při použití světla coby energie). Představte si, že rostliny mají nasávat CO2 ve zředění 1 : 2500 - to je poměrně složitá věc.
Mnozí zemědělci ve sklenících pro zvýšení úrody dokonce používají generátor pro výrobu CO2.
Jinak řečeno, pokud by se podařilo koncentraci CO2 skutečně snížit dle plánu, tak vyhynou všechny rostliny. Úroda na polích by prostě nebyla. Naše rostliny by to nezvládly. Poslední, co by snad rodilo těsně před vyhybutím byla kukuřice a podobné, které umějí CO2 trochu koncentrovat.
Nejednou v historii země nastalo období, kdy v důsledku extrémně nízké koncentrace CO2 došlo k vyhybutí většiny rostlinných druhů. Třeba v období karbonu, kdy mohutné vymírání rostlin způsobilo naše dnešní zásoby uhlí (karbon = cizím slovem uhlí). Vyhynula drtivá většina rostlinných druhů.
Takže je pravdou, že v historii země byla nižší koncentrace CO2, což ekoteroristé používají coby záminku, že se musí snížit. Co ekoteroristé nedodávají, že při těch nižších koncentracích CO2 došlo k masovému vymírání rostlin.
Re: MP Jsem to tu už 2x psal, že
vozíme do megaskleníků z kyslíkáren - pardon - z kompresorových stanic, kde se pomocí hnusného uhlí stlačuje a zkapalňuje z obyč vzduchu CO2 a dusík do skleníků.
A vy (to "vy" míním všeobecně) pak jásáte, že zeleninka je sice drahá, ale...!!!
Ono je sice proti dnešnímu…
Ono je sice proti dnešnímu ekoterorismu, ale život na zemi zachránili již několikrát v historii v zásadě velcí savci - krávi, býci, buvoli, sloni, ... Spotřebou rostlin, přeměnou přebytečného kyslíku zpět na CO2, udržováním vhodnější skladby rostlin díky spásání, atd.
Dnešní snaha ekoteroristů v čele s Bruselem, totiž snížit CO2 a zároveň vybít velké savce a živočišnou výrobu - by v důsledku způsobila ekologickou katastrofu a takové rozvrácení přírody, jaká tu katastroficky ještě nebyla. Kdyby jim tedy šlo o přírodu, a ne o podporu korporací a velkokapitálu, což je skutečný cíl ekoteroristů. Příroda, země a lidstvo je ekoteroristům u zadele, i když se tím zašťiťují.
Trochu přeháníte
Nikdo si neklade za cíl snížit obsah CO2 ve vzduchu, nýbrž jen zpomalit jeho nárůst. V principu ovšem máte pravdu. Nárůst obsahu CO2 opravdu pomůže rostlinám. Konec konců nás, jako Čechy, nemusí globální oteplení moc trápit. V nejhorším případě to budeme mít trochu blíže k moři. Mořské pláže u Berlína nebudou tak daleko, jako na Rujaně.
Nepřeháním. Snížení CO2…
Nepřeháním. Snížení CO2 pomůže přírodě a světu úplně stejně, jako zavést maoismus, nebo polpotismus do celého světa. Je to pouze škodlivá věc, to snižování CO2 - ničí přirodu, ničí ekonomiku, ničí mysli lidí a jejich selský rozum.
Ale přesto to tak je…
Ale přesto to tak je. Koncentrace CO2, kterou plácají ekoteroristé, se měří u sopky - protože prostě naměří víc CO2 než je realita. A tak je možné víc hysterčit.
Ověřte si to nezávisle, že píši jak to je.
Pokud pojedete na Havaj,…
Pokud pojedete na Havaj, můžete se mrknout na globální měřák CO2. Je na hraně sopky na Mauna Loa. Ta se právě probouzí a začíná chrlit sopečné CO2. To se ekoteroristům hodí, protože tak získávají vyšší hodnoty CO2 neb je skutečnost. A mohou bít na poplach.
Jak se sopka více a více postupně probouzí, chrlí více a více CO2. A vedle toho máte ten měřák, který měří údaje, co vám předkládají jako světovou koncentraci CO2. A jako důkaz, že člověk zvyšuje množství CO2.
Aneb je postfaktická doba.
Měřit CO2 u sopky je stejná…
Měřit CO2 u sopky je stejná blbost, jako měřit lidi pro výzkum sestavení Gaussovky u basketbalového stadionu.
Myslím si, že slepá cesta…
Myslím si, že slepá cesta této končící cicvilizace byla v tem, že nahnala lidi do měst ke strojům a do kanceláří, gde prostě papání neroste a musí se jim to silážovat a dovážet. No a myslím si, že zatím to nechápou a nedělám si s tím hlavu. Kovid to už řeší.
Slepá cesta
Slepá cesta civilizace skončí až za hodně hodně dlouho vyčerpáním zdrojů potravy. Pak najednou zjistí, že lidí je na planetě více, než dokáže uživit bez devastace. Pak začnou apelovat na lidi, aby se přestali množit a neměli děti, a taky, aby v určitém věku odešli dobrovolně ze světa a uvolnili místo mladším. Jsem zvědavý, kdy to Piráti nebo jiní nadšení eurosvazáci navrhnou.
Tomu,co popisuje
Sasin,se říká urbanizace. Lidé nežijí v souladu s přírodou a tak se z pěstování udělala výroba. A hodnotu má jen to,co lze zpeněžit. Láska přátelství mír pak podle urbanizovaných lidí nemá hodnotu,neb nelze zpeněžit .
bez jidla
se lidi nebudou množit a nebude na ně muset ani nikdo apelovat
.
V Africe se lidé milují (a rodí) i v období hladomorů. Pochopitelně vzrůstá počet potratů a úmrtí v kojeneckém věku.
Koneckonců i v naší zemi ještě před sto lety platila nepřímá úměra - čím chudší rodina, tím víc dětí.
Máte pravdu, už před sto lety byla naše země přelidněná
Proto také odcházeli lidé hromadně do Ameriky, do Haliče, do Střední Asie, na Vojvodinu, do Argentiny apod. Lidí bylo u nás více, než kolik mohla naše země uživit. Nakonec nám nejvíce pomohl odsun německého obyvatelstva. Bez něho by nás tu bylo možná 15 mil. a problémy by byly mnohem horší.
chudí lidé
mají hodně dětí neb nemají na antikoncepci. Kdyby nebyly v Africe hladomory,byl by jich už trilión.
.
V tom případě lidé nastoupili cestu sebezničení už před mnoha tisíci lety. Dávno před motory a traktory.
Mnohé tehdejší civilizace končily po vyčerpání půdy, kolapsu zavlažovacích systémů, erozi, odfoukání humusu do oceánu.... A světe div se, lidstvo jede dál.
lidstvo ano
ale ty civilizace ne. A dnes je jen jediná civilizace,ta globální, takže ta když zanikne,tak šlus.
to není pravda že je jediná civilizace,
pořád platí těch 9 odlišných civilizací dle Huntingtona, globalizace zmenšila vnějškové rozdíly ale neodstranila základní odlišnosti různých civilizací na Zeměkouli.
Konzumní
společnost je všude.To dřív nebylo
Mě by zajímalo jestli…
Mě by zajímalo jestli moravský zemědělec vůbec zaseje? A když zaseje, tak jestli uvažuje o sklizni, nebo spíš o kompenzaci od státu za neúrodu (mnoho deště nebo sucho či hraboši nebo nějaká nemoc)?
PS:
Jak je to s pojištěním? Dá se pojistit na neúrodu a jaké má pojišťovna podmínky ohledně hnojení?
"A když zaseje, tak jestli…
"A když zaseje, tak jestli uvažuje o sklizni, nebo spíš o kompenzaci od státu za neúrodu"
Uvažují tak už dlouho. Nejen u nás, vemte si Hlavu XXII, Major st. byl odborníkem na nepěstování vojtěšky.
Řešením jsou amarouny.
Měl jsem včera párek, který měl s masem společnou jenom barvu. Čistá syntetika. Párek bez živočišné a rostlinné výroby a tedy bez potřeby půdy. Nepotřebuje ani vodu k ohřátí, stačí ho dát do mikrovlnky, vbrzku napájené z bateriového uložiště nebo z e-auta. Hořčice se přiveze z Dijonu, ta bude živočišná a bude jí dostatek, bo černoch má 2x více exkrementů, než běloch. A chleba celozrnný, bez mouky, zrno syntetické.
Vidláku, píšete nesmysly, protože......
….. tak jako elektřina vzniká v mojí zásuvce, tak maso, mléko, brambory, zelenina, ovoce atd. vznikají v Makru. Jezdím tam co čtrnáct dnů, tak to musím vědět.
Jenom víno vzniká ve velkoobchodu Merlot s.r.o.
P.S.: Vlastně jsem rád, že jsem už starý a opustím tento svět v historicky krátké době. Snad se těch opravdu smutných konců nedožiju.
Čas oponou trhnul
a jídlo se nevozí z makra, ale stahuje z internetu.
Čas
A až čas oponou trhne ještě jednou, z internetu si budeme stahovat jen fotky jídla, co kdysi bylo.
Ale radostně!
Kdo by to byl řek
Českem letí skřek:
Uau!
Kdysi bylo jau
když mě plácla ruka
táty hromotluka.
Uau!
Útlé dětství - čau!
Pejsek říkal haf
předtím, než mě raf;
kráva říká bú.
Myslím na žábu -
ta vykřikne kvak.
A co ostravak?
Snad neřika .ičo,
maš už taky ičo?
Uau!
Gerde
a proč myslíte,že se roztrhl pytel s tolika kulinářskými porady v TV. U toho člověk sedí a kouká,jak se vaří exotika a sám k tomu chroupe suchary
A plyn vzniká na burze v Rotterdamu
Proto si můžeme dovolit konstruovat smyšlenky o Vrběticích.
Ze Somálska sarančata…
Ze Somálska sarančata
přiletěla na rajčata.
To zas bude proteinů!
Dám vodu do kofeinu
posadím si na zápraží
sluníčko mi kůži smaží
větřík do vrtule fouká.
Tamhle z křoví někdo kouká.
To může být pasák hmyzu
přiběh z Eritreje k lizu
za svým létajícím hejnem.
Pochlubí se velkým lejnem.
A nejen zemědělství.
Dnes si musím vzpomenout na to,že jednou měl V.Havel pravdu,,mafiánský kapitalismus"
Současný děj mne připadá,jako pobíhání před skokem do propasti a to se nás snaží ještě utěšit,že stát pomůže.kde na to vezme,jen na další dluh.
Ale jo, Vidláku, dalo by se. Ale...
Znamenalo by to "návrat ke kořenům"; doslova.
Gros středoevropského jídelníčku by opět tvořily chléb+placky+kaše, obiloviny a luštěniny jako kaše a příloha, zelí a další listová zelenina vč. lebedy, vodnice/tuřín/brambory, kořenová zelenina, jablka+švestky+hrušky, oříšky, med, mléko a domácí sýry.
Maso jednou či dvakrát týdně, vejce to samé, máslo spíš jen na vaření a na chlebu jako lahůdka, mléko to samé a do melty opět jako lahůdka, bílé pečivo jen při vzácných příležitostech, rajčata a ředkvičky pouze v sezóně a exotické ovoce a další produkty jednou do roka na Vánoce (citrony pouze při výskytu nemoci v rodině).
Kolik lidí by bylo ochotno se k něčemu takovému vrátit?
A kolik by byli ochotni za to zaplatit - hlavně ve městech?
kde ty
české hrušky jsou co se s nima mohlo stát kde ty české hrušky jsou kde mohou být.
Jenže co je dražší
maso nebo zelenina? Vychází mi zelenina a brambory. Dnes už i chleba a rohlíky, O vánočce ani nepíšu. Takže není se kam vrátit.
Taky
kdo bude na těch polích dělat,nebýt Ukrajinců už by se to mohlozabalit
V TV pořad
a v něm 2 báby se dokázaly vyžrat dohromady na 320 kilo. A tak je to celoolanetárně. Pěstovat by se mohlo klidně o třetinu méně a hladem by nikdo netrpěl. Kdoví,kolik váží Vodit?
Oprava
Godot
Podle měření....
…. 90 kg s nadměrným podílem svalové hmoty a příliš nízkým množstvím vody.
Stačí? Chcete znát i dvakrát změřené IQ?
P.S. :A kolik vážíte vy, když už si tu sdělujeme parametry? (Pus podíl svalové hmoty a šedých buněk mozkových, jak jste na tom?)
Důležité je nepoplést
údaj IQ a hmotnosti.
ženy maji
menší mozky obecně ,ale zase více spojů a lépe propojené hemisfery,takže jsou lepší v muktitaskingu. Vědecky podchycené je např. to,že muži si nedokáží zavázat tkaničku a přitom vydávat rozkazy. S rozvazanymi tkaničkami u bot pak v mateřské škole chodí převážně hoši.
Naopak na mozku Einsteina nenašli vědci nic pozoruhodného. Překvapil je naopak velmi malý kožešiny spisovatele Turgeněva, 1300 gramů a rozdíly v zobrazení mozků žen a mužů po vypití kávy. Oblasti aktivity se zobrazily modře a snímky mužů a žen byly modré úplně v jiných oblastech. Naopak je dokázáno,že lidé,kteří na jídlo porad myslí,mají méně uspokojivý index BMI nez ti opační
Reklamace
Nu a ta vaše váha?
Dosavadní odpověď není odpovědí.
Přece se nebude bránit takovým roztomilým intimnostem, když je na jiných vyžadujete, ne?
.
Ta Sibiř musí bejt hrozně mrazivej kraj. Když měl Turgeněv dokonce i mozek chlupatej...
.
Ve skutečnosti měl Ivan Sergejevič Turgeněv mozek témež dvojnásobně hmotný než činí průměr. Totiž dva kilogramy. Bez chlupů.