O zemědělské problematice jsem tu psal už mockrát. Netajil jsem se názorem, že dnešní zemědělství je založeno na zavádění co nejvíce průmyslových prvků do oboru, který pracuje s živými živočichy a rostlinami. Že v posledních sto letech šel vývoj směrem k technice a chemii, které stále více nahrazují původní přírodní procesy. Na jedné straně to umožnilo bezprecedentní zvýšení výnosů, na straně druhé to spustilo drancování jaké nemá v dějinách planety obdoby.
Stejně tak jsem se nikdy netajil názorem, že sto let vývoje směrem k umělým hnojinvům a agrochemii se nedá vzít zpátky nějakým unijním zákazem, aniž by to nezpůsobilo násobně větší problémy, než ty, které nás trápí. Vždycky jsem byl pro uměřenost. Pokud máme žít naše životy tak jak si představujeme štěstí, tak prostě potřebujeme traktory, potřebujeme hnojiva, potřebujeme chemii, potřebujeme lány, potřebujeme velkokapacitní kravíny a vepříny, potřebujeme masokombináty.
Pokud chceme přírodu zachránit a chceme zachránit krajinu, musíme postupně, krok za krokem zemědělství přetvořit. A překážkou nejsou ani hnojiva ani chemie, protože do určité míry nám to může zachránit úrodu a zajistit výnosy. Problémem je, že existence hnojiv a chemie svádí k drancování. Problém je, že hnojiva a chemie umožnily ničit půdu, protože i na vydojené půdě díky ledku a pesticidům něco vyroste. A pak znovu a znovu. Umělá hnojiva na jedné straně umožnila zvýšit výnosy a na druhá straně umožnila z půdy udělat směs jílu a písku a přesto se na tom dá pěstovat.
Už delší dobu se zabývám myšlenkou, že nárůst CO2 v atmosféře nemusí být ani tak způsoben spalováním ropy a uhlí, ale prostě tím, že posledních sto let jsme na celé planetě z půdy vydojili všechen uhlík, který tam příroda postupně ukládala. Všechny ty stamiliardy a biliony a desetibiliony a triliony tun humusu ve všech stepích a mírných pásmech na Zemi obsahují uhlík. Tedy spíš obsahovaly. To všechno se za posledních pár desítek let spotřebovalo intenzívním pěstováním, to všechno jsme v podobě cukrů a tuků sežrali a tohle všechno jsme nevrátili v hnoji do půdy. Proč také že? Máme dusičnan amonný, tím stačí pohnojit a pšenice poroste i v písku.
Před rokem a něco jsem tu psal o jednom místním velkozemědělci, který obdělává tím nejvíce drancujícím způsobem asi 20 tisíc hektarů na Znojemsku. Ne, není to Agrofert. Za patnáct let používání bezorebných technologií se jim podařilo v hloubce cca 15cm vytvořit vrstvičku vápna, kterou kořínky většiny rostli neumějí projít. V půdě není humus, takže tam nejsou žížaly, takže tam nejsou krtci, takže tu půdu nikdo neprovzdušňuje a nakonec stejně musel přijet hodně velký traktor s hodně velkým pluhem, který tu vrstvičku rozbil třiceticentimetrovou hlubokou orbou. Ono to samozřejmě moc nepomohlo, protože pod tou vrstvičkou vápna byla půda stejně mrtvá a teď je pořád mrtvá, jen je na povrchu. Stačilo na to 15 let. Teď by bylo zapotřebí 15 let pravidelně hnojit a orat, aby se to dalo do pořádku. Ale hnůj není. Protože není živočišná výroba. Začarovaný kruh.
On samozřejmě vůbec není začarovaný, on je řešitelný úplně jednoduše - je zapotřebí orat, je zapotřebí pole hnojit hnojem a to co nejvíc, je zapotřebí zaorávat rostlinné zbytky, sláma se nesmí pálit v kotlích, ale musí se s ní podestýlat. Je zapotřebí pěstovat i technické rostliny, je zapotřebí občas nechat půdu odpočinout. Je zapotřebí mít co nejširší osevní postup.
Všimněte si, že v mém výčtu vůbec nefiguruje zákaz hnojiv a chemie. Jen konstatuji, že kdyby se oralo, podestýlalo, hnojilo hnojem, pěstovalo se víc rostlin než pět druhů pořád dokolečka, tak by potřeba průmyslových hnojiv a agrochemie značně poklesla. Půda by navíc absorbovala víc vody. A vůbec by nevadilo, že náš lidský um dokáže z půdy vydolovat víc než příroda sama.
Ale... bohužel to nejde dohromady s tou naší bezbřehou svobodou, kdy je možné drancovat a když to dělá jeden, musejí to dělat i ostatní, protože jinak by zkrachovali. A netýká se to jen naší republiky, ale celého vyspělého i nevyspělého světa. Pokud existují hráči, kterým současné chování k půdě beztrestně prochází, tak to tak prostě bude. Je úplně jedno, že se půda rozdělila mezi malé zemědělce. Je úplně jedno, jestli půdu obdělává jeden velký hráč nebo stovky malých. Pokud bude dovoleno drancovat, tak se prostě drancovat bude. Kecy o tom, že vlastník půdy se k ní bude chovat odpovědně, to je prostě nesmysl. Všichni by se k půdě chovali odpovědně, kdyby na to měli peníze. Ale oni na to peníze nemají. Taktak žijí, protože jiní podrážejí cenu bezohledností a mají díky tomu dost peněz, aby mohli uplatit každého, komu by to vadilo.
Teď budeme mít možnost si vyzkoušet, co se stane, když průmyslová hnojiva a agrochemie nebudou. Jednak zákaz, jednak se nevyplatí je dělat a navíc jsou tak drahá, že na to prostě nikdo nemá. A všimněte si - přichází to ve chvíli, kdy tu není žádný hnůj, kdy většina zemědělců už ani nemá pořádné pluhy, ale jedou co nejvíc bezorebně, kdy je drahá nafta. Tohle není jen u nás. V Německu i Holandsku je to víceméně stejné. Přichází to ve chvíli, kdy je půda nejvíc vydojená a na obnově se ještě nezačalo dělat.
Kdybychom se k půdě chovali správně, tak bychom současný nedostatek hnojiv vůbec nepoznali. Pole by byla plná humusu a živin a zemědělci by prostě jen nenasypali tu trochu ledku. Výnos by byl o nějaké to procento nižší, ale v půdě by bylo všechno potřebné. A vydrželo by to víc než jednu sezónu. Ale teď? Ve vydojené půdě se jinak než s ledkem pěstovat nedá. Nejde to bez agrochemie, nejde to bez pastřiků a bez dohnojování. V samotné půdě už dávno není nic.
Mně osobně nedostatek hnojiv fakt trápit nebude. Mám prasátka, mám hnůj a každý rok svá políčka pohnojím. Každý rok ořu, každý rok nasypu i nějaká ta průmyslová hnojiva a postupně jsem v půdě vyrobil zásobu draslíku a fosforu. Každý rok vápním, každý rok obměňuju rostlinnou skladbu, každý rok používám zelené hnojení. U mě se tři čtyři roky výnos prakticky vůbec nesníží. Ale pokud ještě nastane normálnější doba, zase nějakém to NPK koupím, abych měl půdu bohatou a žírnou.
Víte co je nejobyčejnější základ zemědělství v našich krajích? Dvojpolní hospodaření. Při trošce štěstí trojpolní. To se obejde bez hnojiv. Jeden rok půda leží ladem, druhý rok je obdělávaná. A nebo při trojpolním bude jeden rok ozim, druhý jařina a třetí rok se tam bude pást kráva. To nepotřebuje ani hnojiva ani chemii... ale výnos není nic moc. Tak 20- - 30% dnešního. Všechno lepší je lidský um. A čím větší výnos, tím lepší musejí být znalosti. Tím lépe se musí s půdou pracovat.
Člověk má pořád pocit, že to všechno co se děje, od covidu přes energetickou krizi až po zemědělství, že to je jen jakási hloupá chyba. Jen anomálie, která se brzy vyřeší a za chvíli budeme žít zase tak jak jsme byli zvyklí. Přece není možné zastavit rypadla, odstavit elektrárny, přestat hnojit. Před třiceti lety jsme si nedovedli představit, že je možné prodávat elektriku bez vlastnictví elektráren. Že přece není možné prodat vodárny i kanalizace. Že přece není možné přestat těžit uhlí, které tam pořád ještě je. Mělo nás to varovat.
Měli jsme dost času i dost precedentů, že šílenství je v dnešní době něco úplně normálního. Ale přesto máme pořád pocit, že dál to jít nemůže. Že už to přece musejí rozpoznat. Že snad nemohou být ty elity tak blbé a podřezávat si větev tak okatě a radostně. Pořád za tím hledáme něco speciálního. Nějaký hluboký plán. Ale ona to bude prostě obyčejná hloupost, odtrženost a dlouhodobé přesvědčení, že je je odpovědnost nedožene.
Když jsem s Kydy začínal, propagoval jsem myšlenku, že nejlepší co se dá udělat pro skutečnou ekologii a skutečně udržitelný rozvoj, aby si každý na městě našel svého venkovského vidláka a jezdil k němu kupovat kvalitní potraviny. Že vidláci jsou jediní skuteční zemědělci v tom správném slova smyslu, kteří si váží půdy a skutečně se o ní dobře starají. A pokud se z vzájemného byznysu mezi vidlákem a Pražákem vyloučí stát i Kaufland, tak budu mít Pražák dobrou cenu a vidlák také.
Vždycky v diskusi pak došlo na to, že vidláci mají jezdit prodávat na farmářské trhy. Že Pražák prostě chce mít svojí čerstvou zeleninu po ruce kdykoliv si zamane a jak si zamane. Ale to umí zajistit jen ten Kaufland.
V posledních dnech je to najednou jinak. Najednou mi volají a píší dávní známí i spousta čtenářů Kydů. Prý jestli by se u mě nedaly koupit brambory a zelenina. Letos bych svojí úrodu prodal klidně třikrát. Bohužel už nemám co prodávat. Snažil jsem se všem zájemcům vysvětlit, že se můžeme domluvit na příští rok. To je zatím ještě stále nezkousnutelné. Příliš douhá doba na nějakou dohodu a tohle všechno je jen dočasné že jo...? Ale jestli to takhle půjde dál, oni ti měšťáci nebudou mít na výběr než si ty vidláky najít.
- Log in to post comments
Komentáře
Tonička, co v r. 1989 odpromovala
z politické ekonomie a co na VŠE vede katedru "institucionální, environmentální a experimentální ekonomie"?
No, to je fakt postavička...
Především není žádná skutečná historička. Jejím prioritním oborem je politická ekonomie první republiky a okrajově poválečný ekonomický vývoj.
Asfaltový holub v18:12
V tom pořadu dost dlouhou dobu mluvíval Ivan Hoffman, Ještě se tam objeví?
Alice, upodivu tam ještě stále Hoffman občas je..
Mrknu na link archivu ČRo2 - Jak to vidí.
(I když není problém dát si to do vyhledávače :-)
-----
tady:
https://www.mujrozhlas.cz/jak-vidi
Hofmana najdete před třemi dny (viz pravý sloupec) - ale můžete se podívat i zpět...nebo na ostatní "jaktoviďáky". Pár jich stále ještě stojí za poslech, někteří ale stojí i za zjištění, na koho si dát v blízké budoucnosti obzvláštního majzla.
Fakt je, že se i Hoffman na ČRo2 vyjadřuje ve srovnání např. se svými články jinde opatrně. Není to zbabělost - prostě si chce před definitivním vyhazovem zachovat alespoň NĚJAKOU možnost oslovit alespoň zlomek svých bývalých posluchačů, kteří o něm dnes ani neví, zda dosud žije.
(A brzy bude hůř.)
Děkuji Vám holube,
za odpověď ale hlavně za připomenutí toho pořadu. Díky Vám jsem si teď poslechla alespoň povídání z 25.10. Uložila jsem si archiv a až nebudu mít co dělat...:-). Mně se teď ta doba mezi sedmou a osmou ráno nehodí (navíc mám v kuchyni naladěný Blaník = hudba bez politiky :-)), ale byly časy, kdy jsem si to nenechala ujít. Hoffmana jsem měla nejradši, pro mne byl vždycky takové pohlazení a důkaz, že se i politika dá komentovat lidsky. Na ČRo se logicky vyjadřoval a vyjadřuje opatrněji, je to tam spíš týmová práce a to on asi respektuje. Články píše jen sám za sebe a příp. důsledky si nese jen on sám. Dobrou noc.
Pořad Jak to vidí na ČRo2 začíná v 8:30
(tedy nikoliv mezi sedmou a osmou :-)
Děkuji :-)
Hezký den
Čemu vadí sodovkový plyn?
V každé petce s Cocacolou, nebo čímkoliv podobným, je CO2 tři prdele, až to někdy zteplalé vylítne z poloviny ven, kolik je tam CO2 rozpuštěného, hotová kyselina uhličitá.
Proč si zkurvenci vybrali zrovna CO2? Freony jsem chápal, NOx chápu taky.
Ale sodovkový plyn, který je notabene i v minerálních pramenech a jde přímo ze země???
A proč jim to adminisrativa žere? Protože miliardový byznys s nesmyslnými emisními povolenkami? Protože potřeba protlačit elektriku tam, kde nedává zatím smysl?
A za pár let se přijde na to, že z toho mělo byznys maximálně pár stovek lidí?
Protože celý ekoterorismus…
Protože celý ekoterorismus nechce zachránit zemi, přírodu, ale velkokapitál, bankéře, korporace a elitu. Hledá proto něco, co bude pro ony subjekty ziskové, a natře to pokrytecky "klimatickou změnou" a "záchranou země / přírody".
Nejde o přírodu, ekologii, ale pro zisky velkokapitálu. Jak vysát z dělnické a střední třídy maximum peněz a prostředků, a odlít to do kapes velkokapitálu.
Sodovkový plyn CO2 nikomu nevadí, a už vůbec ne přírodě, nebo zemi. Ale prohlášení ho za zlo umožňuje přelít majetky, peníze a moc směrem k elitě a velkokapitálu. Tedy cíl je a bude splněn. O to jde.
Osel naše spása
Sdružení Kudy z krize - Josef Skála
Holube, to myslíte vážně?
Nemáte ptačí chřipku?
Z krize nás má vyvést ten starý stalinistický osel?
Ten, který ještě 15. listopadu 1989 vyznamenal Miloše Jakeše?
Který vítal sovětská vojska 21. srpna na ruzyňském letišti?
Odvážný anonym s neznámou…
Odvážný anonym s neznámou historií a životopisem útočí na životopisy neanonymních lidí.
To je už klišé.
Co seznamy nepřátel režimu, už tvoříte? Pracujete na kádrové knížce pro každého občana?
To je sestava
Lenka Procházková, Ivo Budil, Petr Hampl, Jan Keller, Martin Konvička, Josef Skála, Jan Skalický, Jaroslav Štefec, Jaroslav Šulc, Radim Valenčík
prostě
lidi, na které můžeme být hrdí
Jo vyznamenání...myslíte toho Jakeše,
který pár měsíců před tím udělil medaili "Za službu vlasti" kapitánovi Petru Pavlovi za „třídní uvědomělost a komunistickou vyspělost, který jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými"? Za co asi byl Petr Pavel vyznamenán v NATO dalších pár měsíců poté?
Reakce na
zoolog v 18:27
Je to vlastně jedno
A nichž bych se chtěl PP zastávat, nedá mi to, abych to trošku neupřesnil. Medaile "Za službu vlasti" se dávala v podstatě automaticky po 5ti letech služby v ČSLA, pokud jste neudělala nějaký průser. Propůjčoval ji prezident republiky (na tom papíře je jeho podpis - tištěný, samozřejmě, on to určitě osobně neschvaloval), nikoli generální tajemník. Takže PP ji samozřejmě obdržel. Mimochodem, já též a to jsem byl proti němu docela kverulant :). Ale na myšlence vašeho příspěvku to samozřejmě nic nemění.
Netuším, elfe,jestli byl Josef Skála kdysi takový vůl
jak o něm píšete.
Nemohu to potvrdit ani vyvrátit, na letišti Václava Veškrny jsem jednadvacátého srpna nestál.
(Ale například obě samém a své minulosti jsem se dozvěděl takové snadno vyvratitelné kraviny, že beru veškerá tvrzení trolů Vašeho typu s mnohakilometrovou rezervou)
Ale připouštím, že nemohu vyloučit, že Skála takový vůl byl.
Já bych jeho MINULÉ názory nehodnotil.
Já byl srovnatelný vůl, ještě po roce 1989 jsem byl obdivovatelem Václava Havla.
Je to (pro mne samotného) neodpustitelná skvrna na mé soudnosti, dosmrti se budu stydět, že jsem mohl být takový blb.
Ale stane se svět lepším, když budu kvůli Havlovi a své někdejší naivní víře v něho dosmrti chodit kanálama?
"Kdo žízeň má, ten pije z louží a kdo má hlad i kůru jí."
(Kdybych tušil, že místo pití z předlistopadových louží nám dnešní renegáti naservírují k povinné konzumaci obsah žumpy...)
Za dvacet let budete psat,…
Za dvacet let budete psat, ze jste byl vul prave ted.
c'est la vie
Ale kdepak, je to jinak…
Ale kdepak, je to jinak. Není to Vaše vina. On totiž Havel byl hoden obdivu. Ale zároveň i pohrdání. Objevil jste obě jeho složky. Takže žádnej vůl nejste.
V předmluvě ke knížce Augustina Smetany...
...s názvem (v německém originále) "Die Katastrophe und der Ausgang der Geschichte der Philosophie" se píše, že tuto knížku Masaryk doporučoval studentům jako docela dobrý úvod do studia filosofie.
Z knížky cituji :
"....pohleďte na Němce jak svým hlubokomyslným hloubáním se připravili o praktický smysl a tím o naději v dobytí politické svobody! Pohleďte na Francouze, onen kompaktní národ, který je vždycky čerstvě po ruce, když jeho vláda pro své vlastní blaho zapomíná blaha ovládaných! Jak vesele udělá tu tabulam rasam se svými pokryteckými tyrany! A neprovede-li svoji vůli dnes a zítra; tož přece pozítří jistě: ale vždy zase! Pohleďte na Angličany, kteří tak pevně sedí ve svých politických vymoženostech, jako by svoboda jejich politického života na věčné časy s nimi srostla a rozuměla se sama sebou. Ustupme tedy od směrusnivých Němců a studujme politického ducha Francouzů a praktický smysl anglického lidu!..... Dejme tomu, že by všichni národové najednou byli, jako Francouzové. Jak by to tu za nějaký čas na světě
vyhlíželo? Patrně by se všichni národové velmi brzy stali svobodnými.A co potom? Svoboda není přece nic více než pouhá negace, nepřítomnost otroctví, pouze normální stav, který nepřináší s sebou nic positivního. Co by se tedy stalo potom, vy, svobodou nadšení politikové, až by všichni národové prosti všeho otroctví, stali se úplně svobodnými?
Nuže, vy jste rychle s odpovědí po ruce. Vyslovíte prostě heslo: socialism.
Dobrá; jsme s vámi srozumněni, až na následující myšlenkovou řadu, které vy ve své argumentaci proti filosofii a jejímu zkoumání nedbáte. Až dosud nebyly nejznamenitějši předpisy mravní s to, aby vynutily účinnou lásku lidí navzájem. Ano i křesťanství dovedlo ve svých dějinách pouze z počátku, a to jenom na krátko, vyzářiti nad svými stoupenci červánky láskou blažícího života společenského, červánky, které ohavnostmi pozdějších dob až do přítomnosti, jakoby temnými mraky, opět byly zatlačeny. Krásná modlitba: »Milovati budeš bližního svého jako sebe samého,« zůstala uchována ve svátých písmech křesťanského náboženství; v životě zůstalo při pouhé povinnosti. Ovšem, láska si nedá poroučeti. Nikdo nevylíčil lásky tak pravdivě a dojemně jako apoštol Pavel) pravě: »Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se; v nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého. Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě. Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.«
Toliko jedno zapomněl připojiti: »nedá si poroučeti.«
A přece jest bez této lásky socialism pouhým bludem!
Je-li možnou láska, ta všemohoucí, která má veškero lidstvo spojití v jednu rodinu, — a mohl by dobrý člověk bez myšlenky na tuto možnost třeba jen okamžik déle v klidné oddanosti život svůj žiti? — pak jest možnou pouze skrze poznání posledních příčin věcí. Toto poznání jest však naveskrz podmíněno oním theoretických zkoumáním, kteréž prováděti přidělil duch světový za podíl národu německému. A jestliže se Němci za své práce ztratili v nejdobrodružnějších labyrintech, zkuste to jen a počněte znovu bádati, a duch zavede vás opět po dlouhých námahách do těchže labyrintů, z nichž jeho zákon jako Ariadnina niť právě tak vyvádí,jak do nich nutně zavádí.
Velikým podivem naplňují nás ony obrovské stavby, které německý genius v říši ducha v poslední době vystavěl; avšak nejradostnějšími nadějemi jsme na plněni, obrátíme-li své zraky východu, pozorujíce cesty, kterými dějiny vývoje lidského ducha analogicky kráčejí u různých národů, že také národ slovanský přestane v dějinách hráti onu podružnou úlohu, níž doposud byl určen. Duch světový přenáší s národa na národ moc tvořiti v jeho jméně a s jeho posvěcením a opatrovati čest jeho nepominutelných děl.
Národu německému bylo naplniti určení své dříve než slovanskému; neboť svojí trpělivostí a hlubokomyslností byl způsobilý často a opětovně spouštěli olovnici rozumu do hlubokého moře všeho života přírodního a dějinného, aby patrál po pravdě tohoto života. Slavná, ale nesnadná to práce, jejíž dokonání, jak ukážeme, jest blízko. Šťastnější a každý krok víc odměňující určení připadlo, jak se zdá, slovanským národům budoucnosti. Míníme zavedení vymožeností německého ducha do života dějinného a přírodního, a to oduševnění dějin životu sociálnímu a zušlechtění přírody uměleckému tvoření. Nám alespoň ručí za to neporušená dosud síla Slovanů, hluboké vlohy tohoto národa socialismu, jeho vroucí smysl umělecký, který se nikdy daleko nevzdálil od přírody, především jeho minulý zlatý věk, ve kterém jeho genius jakoby netrpělivý, že mu jest tak dlouho čekati na svoji dobu v dějinách, zkusil svá křídla; a posléze jeho přítomnost, v níž po dlouhém spánku opět se probudil. Ta tam je doba spánku a snů, tušení provívá slovanským národem kmen od kmene, jako by jim nastával veliký úkol dne; a leží-li tu i tam tento národ posud ještě v poutech, počíná je cititi, jimi viklati, aby je rozbil.
Národ však, jenž ví o svém otroctví, nesetrvá v něm; a vskutku ruka, která má pravdu uvésti do života, musí býti posvěcena svatou svobodou; jako pravda sama je svobodna a žádného obmezování nestrpí a žádného obmezování nepotřebuje.
Vzpomínejme tedy již teď, zatím co probouzející se národové se chystají uvésti světové dějiny v novou periodu, co pro nadcházející dobu můžeme stvořiti; vystupme nejprve ještě jednou na výši, na niž národ německý ve vědě vystoupil; neboť toliko na této výši kyne jen ještě lehce zastřená bohyně Sáfs, toliko s této výše snestež národové budoucnosti svátou korouhev lásky do života sociálního a vtiskně tež tvůrčí smysl umělecký silám přírodním dosud spoutaným. A až toto vše se stane, pak budou zde doby Slávy t. j. dni slávy a nádhery. Daleko široko bude pak zaznívati slavnostní volání Slávy a duch světový vystaví svůj trůn mezi Slovany dosud zneuznávanými a opovrhovanými. Nejvyšší určení Německa bude pak splněno; duch německé filosofie vydechne pak svůj bohatý život ve výtvorech lásky a umění. Nesmrtelným bude však žiti v Slávě, jako duch Řekův a Římanů slavil svoji nesmrtelnost v dějinách národů germánských.
Poněvadž tedy takto jedna skupina národů nastupuje po jiné v dědictví minulosti, proto též my nechceme znovu jiti dlouhou unavující cestou bádání; také nám nelze tak učiniti, neboť praktické otázky socialismu překvapí východní polovici Evropy, dříve než tušíme......“
Jestli něco Němci přinesli…
Jestli něco Němci přinesli filozofii a sociologii, tak tímto: Zabudovali do nich marxistické ideologie a třídní boj coby základní součást univerzitní filozofie a sociologii. Tedy cinkli je jako kukačka, a od té doby tyto obory dělají ďábelské dílo.
Němci ???
...
Němci. Filozofickou…
Němci. Filozofickou marxizaci začli už Kantem a Hegelem. Tak už to nějak začínalo dávno dávníčko.
Daleko vyšší kvalitu Němci udali třeba v hudbě, kde jsou skutečné špičky a kvalita.
Hegel a Kant nemohou za to
no to by mě fakt zajímalo, co považujete u dvou výše jmenovaných za "marxizaci". Marx tak akorát zneužil to, v čem měl podle mne Hegel pravdu, a udělal z dialektiky sprostý slovo.
Odpověď viz níže.
Odpověď viz níže.
Cituji vlastní slova nicku Miloslav Ponkrác :
"....Odvážný anonym s neznámou historií a životopisem útočí na životopisy neanonymních lidí. To je už klišé....."
To platí zejména na vás,…
To platí zejména na vás, anonyme. Nechte si to od někoho vysvětlit, až to pochopíte.
Který z těch "německých" filosofů, psychologů
a sociologů byl Němec?
Mně se totiž vybavuje jen jeden - Friefrich Hegel (měl těch křestních jmen víc, ale nepamatuji si je).
Psychologii sem netahejte,…
Psychologii sem netahejte, ta se naštěstí řešila jinde než v Německu. Evropa považovala psychologii za pavědu a šarlatánství tak dlouho, že aktivity na tomto poli nic moc (i když nějaké byly). Až USA ve 20. století založila vědecký obor a disciplínu zvanou psychologie, protože se jim to prakticky osvědčilo.
My je netaháme - to oni, pane !
Wilhelm Wundt, Oswald Külpe, Hermann Ebbinghaus, Max Wertheimer, Wolfgang Köhler, Carl Stumpf (jeho žákem byl např. Robert Musil)....samozřejmě že Carl Abraham, Freud, Karl Landauer.....
Ovšemže aga a Občan vám nabídnou také i informace o náboženském vyznání těchto lidí německojazyčného prostředí kulturního, civilizačního....
Např. zda byli katolíky, protestanty, či byli judaistické víry...nebo zda byli spíše atheisty (což asi byl případ Freudův). Občan možná ale použije kriteria vyplývající z Norimberských zákonů....to však již bychom zabloudili mezi psychiatry, též tam se vyskytovaly V EVROPĚ vody různé, i kalné, i německé vody.
Např. : https://www.cambridge.org/core/journals/advances-in-psychiatric-treatme…
No ale to už má se slovy Augustina Smetany vskutku málo co společného, což si třeba raději zarecitovat něco z Goetheho ?
Smůla, nic zpaměti neznám. Máš babu.
Alespoň
mně se zdá, že etnicita i náboženské vyznání má na dílo "těchto lidí" značný vliv. Jakož i na ochotu je příjímat a šířit (v negativním i pozitivním smyslu).
Tak to jsem zvědav, na co se budou vymlouvat teď.
Od osmého listopadu začne Rusko chrlit do EU kvanta plynu.
Dle Primy již teď někteří západní dodavatelé snižují ceny plynu a elektřiny.
V ČR ticho po pěšině.
A ceny zboží i materiálů dál rostou...
Bude asi potřeba ještě…
Bude asi potřeba ještě několik útoků proti Rusku, aby Rusko s tou snahou podrýt Evropu přestali.
Koudelka, Novotný, Kolář, Hřib již jistě vymýšlejí strategii.
Je zcela zřemé, od Putina,…
Je zcela zřemé, od Putina, který přikázal Gaspromu zvýšit dodávky plynu do Evropy, je to zcela podpásový hybridní útok na EU oslabenou pokročilou demencí. Na postižené se takhle nelidsky neútočí. Putin se opět ukázal jako bezohledný diktátor.
Když se mu nepodařilo molekuly nesvobody protlačit novou rourou,
zkouší to starou rourou.
Ale demokratičtí ukrajinští nacisté bdí!
To by bylo, aby se dříve či pozdějinepodařilo přinutit Putinožku k zákeřné obraně!
ještě že tak
jinak jsme mohli hledat novou hymnu na zimu
https://www.youtube.com/watch?v=YpOuC_VX0ZM&ab_channel=car44los19
Pozor, pozor!
zvýšení dodávek do Evropy ještě neznamená dodávky na volný trh.
Nejprve musí Gazprom doplnit své prázdné kapacity v zásobnících v Německu, Rakousku a Holandsku!!!
no možná se psychologie
neřešila v Německu, ale i v USA ji řešili poměrně často němečtí Židé. Ale Fromma mám celkem ráda, a na jeho socialistické okouzlení se dívám shovávavě - pramenilo z jeho naivního idealismu.
Židé řešili často mnoho věcí…
Židé řešili často mnoho věcí a knih již řadu století. Oni Židé na to měli peníze a čas. Zatímco ostatní se měli co otáčet, aby nezemřeli hlady.
No v tomto se
shodneme. To vy jste ale všechno házel na Němce...
Já jsem házel všechno na…
Já jsem házel všechno na moderní německou filozofii.
V psychologii vznikla celá…
V psychologii vznikla celá židovská větev - psychoanalýza založené Sigmundem Freudem. Nikdo jiný než Židé v ní dlouho nemohli uspět s výjimkou Carla Gustava Junga, který byl dlouho Freudův miláček. Byla, a možná ještě je, taková rasistická větev psychologie.
Ovšem Carl Gustav Jung se stal později odpadlíkem. Sám je značně zmatečný (asi jako ten mnou a vámi níže zmiňovaný Hegel na poli filozofie). Četl jsem Jungova díla ve snaze dostat odpověď na řadu jeho otázek a definic. A zjistil jsem, že sám Jung si s tím hlavu nedělá. Co řekne o kapitolu dříve, klidně popře v pozdější. Co nadefinuje za termín, tak klidně nadefinuje o chvíli později jinak a v rozporu. Příkladem je třeba "kolektivní archetyp", kde jsem v jeho spisech našel několik vzájemně si odporujících definic. Oficiálně pak najdete třeba v učebnicích filozofie nebo psychologie nějaký koncentrát, co si akademici myslí, že tím Jung asi myslel.
Jen chci říci, přečtěte si někdy, pokud chcete ty lidi pochopit, jejich díla. Protože drtivá většina tvrzení o myšlenek filozofů, a psychologů rovněž, jsou převyprávěna tichou poštou. Často zcela zkresleně. To, co si najdete na wikipedii nebo v encyklopediích je spíše názor nějakého akademika na jejich díla, než jejich dílo.
On ten marxismus vznikl na základě díla Hegela, ne akademické převyprávěné podoby Hegela.
Fakt by mě zajímalo
proč si myslíte, že jsem například Junga nečetla. Nezdá se vám to trochu arogantní?
Já si nemyslím, že jste…
Já si nemyslím, že jste Junga nečetla. Já to dal jako obecnou radu všem. Nejste jen vy.
aha, tak promiňte
že jsem v diskuzi, kterou vedete se mnou, vztáhla vaše vyjádření "Jen chci říci, přečtěte si někdy, pokud chcete ty lidi pochopit, jejich díla." na sebe.
Škoda, špatně jsem to odhadla...
aga: "Hegel a Kant nemohou…
aga: "Hegel a Kant nemohou za to no to by mě fakt zajímalo, co považujete u dvou výše jmenovaných za "marxizaci". Marx tak akorát zneužil to, v čem měl podle mne Hegel pravdu, a udělal z dialektiky sprostý slovo."
Ale nohou. Jakmile moderní filozofie přestala řešit vesmír a filozofické zákony, a začala řešit pouze člověka - byla na špatné cestě. Konstrukt "člověk je pupek vemíru a jeho bůh" nemohl dopadnout dobře. Starší filozofové dali světu mnoho užitečného - mimo jiné dokonce v exaktních vědách! Logiku, základy matematiky, fyziky, ... Ovšem moderní filozofie dala světu marxismus, třídní boj, a spálenou zemi.
Kant zrelativizoval úplně všechno. V zásadě je to takový filozofický předstupeň dnešního "všechno je názor, všechnoje sociální konstrukt". Třeba moderní "pohlaví je sociální konstrukt" - je krásná filozofická linka směrem do moderní německé filozofie.
Hegel navazoval na Kanta, a v podstatě pokud se v jeho díle nenimráte, tak ho nepochopíte. Protože Hegel rozhodně neměl dar psát srozumitelně, prostě a přímočaře. Drtivá většina populárních výkladů o Hegelovi je spíše "rekonstrukce" se značným podílem přání rekonstruktora, co Hegel asi sděloval. Každopádně témata sociologická a témata svobody - v marxistickém duchu - se tam dost vynořují.
hmm
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kresla-ve-vlade-doznala-zmen-takto-s…
aněco navíc
https://instazpravy.cz/setrit-se-bude-jinde-politici-o-vyssi-platy-diky…
Ale ono ve hmotné
realitě je opravdu všechno relativní, všechno je názor a všechno sociální konstrukt. Jen ideje, které "nejsou z tohoto světa" jsou absolutní. A já nikde nevidím, že by oba pánové dělali z člověka pupek vesmíru - naopak, podle mne se upřímně snažili pochopit jeho místo v něm. A sociologickým tématům a tématům svobody se při tom nelze vyhnout - to samo o sobě bych ostatně nezazlívala ani Marxovi. Jde o to, jestli dotyčný filosof upřímně hledá a nesnaží se prostřednictvím svých teorií měnit realitu v něčí prospěch.
Já osobně mám raději cestu víry než cestu filosofie. Filosof není zavázán žít své teorie, takže nakonec jsou to jen slova, slova, slova, obrácená ven (takže vidíme hlasatele pravdy a lásky, jejichž osobní život je cestou lži a bezcitnosti). Zatímco věřící na duchovní cestě musí každý její krok zrealizovat ve svém vlastním životě, musí se obrátit dovnitř, změnit sám sebe. Paradoxně právě tím mění svět.
Jak řekl Jung, každá teorie (filosofie) je jen obrazem vnitřku svého tvůrce. A my v nich zase můžeme najít jenom obraz svůj, prostě nemůžeme překročit svá subjektivní omezení.
Pokud přijmete, že…
Pokud přijmete, že neexistují fyzikální ani vyšší zákony. A pokud přijemete, že vesmírem, zemí a všehomírem točí člověk. Pak ano, všechno je relativní.
Filozofové i věřící lidé mohou být pokrytečtí, a mohou to být jen slova, slova, slova. A stejně tak filozofové i věřící mohou být opravdoví. Za slova "filozofie" a "věřící" si můžete dosadit cokoli - třeba ekologové, vědci, ... - ti všichni mohou být - dle svého charakteru pokrytci práskající prázdnými slovy, nebo mohou být skuteční a upřímní a znalí. Nevím, proč by zrovna věřící člověk musel NUTNÉ být opravdový. Nic ho k ničemu nezavazuje být opravdový - pouze on sám, bude-li chtít. Bude-li ovšem chtít. Jestli.
Subjektivní omezení samozřejmě do jisté míry překročit můžeme. Říká se tomu vývoj / vývin a učení (se). Znamená to ovšem práci, a určité útrapy - ať už dobrovolné (sebedisciplína) nebo vynucené. Samozřejmě je zde určitý limit daný možnostmi a schopnostmi daného člověka a prostředí. Patnáctiletá osoba zcela jistě stvoří zcela jinak kvalitní teorii o fungování světa než tam samá v šedesáti letech po bohatých životních zkušenostech.
Nemám nic proti té lince Hegel - Kant - Marx (s dalšími mezičlánky i větvemi), ale dnes je to fakticky označováno mylně za (celou) filozofii. Takto byla indoktrinována polovina humanitních oborů na univerzitách, a tím to špatné ovoce dozrálo. Ostatně je to vidět i to, s jakými názory chodí lidé z univerzit. Často je nepoznávají ani vlastní rodiče, co se to s jejich dětmi stalo.
Moderní filozofie je velice málo filozofie. Je to spíše politologie, a trochu sociologie. Tam to mělo být zařazeno.
Na zbytek se vám bojím odpovědět. Mám strach, že kdykoli cokoli napíši - byť kultivovaně - o filozofii, označíte mě za arogantního. Tudíž se mi nechce už moc toto téma rozvíjet. Nezlobte se.
Jen na okraj:
Aga píše o filosofii, Ponkrác o filozofii.
Je v tom malý rozdíl, kterého si dnes už téměř nikdo nevšímá. - Moderní filozofie, obávám se, je hodně, ale opravdu hodně filozofie. Rád bych se mýlil.