Přátelské varování

Mně by zajímalo, kde se vezme ta spousta kovů a jiných materiálů nutných pro elektromobilitu. Aby to nebyla krok zpět. Asi to bude cesta zpět. Za deset let po zavedení nucené elektromobility zjistíme, že nám docházejí kovy a ještě rádi se vrátíme ke spalování uhlíku, pokud ještě nějaký bude.

ale i elektromobil. Ale pak zvítězily spalovací motory, které zase nyní po více než 100 letech prohrají ve městech s novými elektromobily.
Jak správně píšete, elektromotor vydrží dýl než spalovací motor. Děda měl v dílně u nás doma 2 soustruhy, velký elektromotor a transmise s řemeny.
Fungovalo to 30 let než to bolševik zkonfiskoval v rámci zabírání živností. Já to ještě pamatuji jako pětiletý kluk.
Některé vynálezy se navrací, jako třeba větrné elektrárny, ale na úplně jiné úrovni, staré výpočty už nestačí, současná větrná elektrárna je něco úplně jiného než starý větrný mlýn.
Podobně původní elektromobily a současné elektromobily. A to ještě nepíši o autonomním řízení. O tom dřív ani nesnili (a já ani Vy to nepotřebujem). Pro firmy co rozváží zboží budou elektromobily a drony běžnou věcí ve velkoměstech za 10 let.

Na tohle se dá odpovědět jen: "Vzhůru dolů!"

ušetři nás a dělej chvíli něco užitečného - třeba živý obraz. Zkus třeba živý obraz "Diogenes v sudě".

https://twitter.com/Posledniskaut/status/1464316516934029315/photo/1

(překlad z deep l jsem jen zběžně přečetl, ale vcelku to sedí...)
zdroj: https://www.spektrum.de/news/wie-lange-schuetzt-der-impfstoff-von-biont…

Ochrana proti Covid-19 výrazně klesá v měsících následujících po očkování vakcínou Corona. Podle výzkumné skupiny z univerzity ve švédském Umeå závisí množství mimo jiné na věku, pohlaví a vakcíně. Jejich studie však byla publikována pouze jako "preprint", tj. kontrola kvality vyžadovaná pro publikaci ve vědeckých časopisech stále ještě neproběhla.

Tým vedený lékařem Peterem Nordströmem porovnával více než 840 000 očkovaných osob se stejným počtem neočkovaných osob. Namísto dodatečné statistické kontroly faktorů, jako je pohlaví a věk, hledali ke každé očkované osobě neočkovanou osobu, která se shodovala pohlavím, věkem a místem bydliště. K tomuto účelu byly k dispozici údaje od 5,8 milionu osob ze dvou celostátních registrů, do kterých musí být hlášena všechna očkování a onemocnění.

Podle údajů bylo ve sledovaném období přibližně devíti měsíců zaznamenáno téměř 28 000 symptomatických infekcí Corona. Na konci druhého měsíce byla ochrana proti očkování v průměru všech vakcín přibližně 90 %, po sedmi měsících však klesla na 23 %, a nebyla tedy již statisticky relevantní. Rozsah poklesu však závisel na použitých vakcínách.

U dvou dávek přípravku Biontech nebyl po sedmi měsících zjištěn žádný účinek, u přípravku Astrazeneca již po čtyřech měsících: Zde se očekávaná ochrana dokonce změnila ve zvýšené riziko. To neznamená, že vakcína sama o sobě zvyšuje riziko infekce. Očkovaní a neočkovaní lidé se mohou lišit i v jiných ohledech, takže účinek je opačný.
Je například možné, že očkované osoby se testují častěji nebo hlásí pozitivní rychlotest dříve než neočkované osoby, protože je pravděpodobnější, že rozpoznají a vyhnou se riziku nákazy ostatních. Dalším možným vysvětlením by mohlo být, že se očkovaní lidé chovají neopatrněji. V psychologii se tento jev nazývá "kompenzace rizika". Příklad: Lidé, kteří se chrání opalovacím krémem, jsou na slunci déle, než by byli bez něj, a tím zvyšují riziko spálení. V lepším případě zůstává pozitivní účinek, v horším případě se ochranný faktor stává rizikovým faktorem. Což neznamená, že krém podporuje spálení, ale že člověk opět hazarduje se svou ochranou.
Ať už neopatrnost nebo ochota nechat se testovat: takové rozdíly v chování mohly systematicky snižovat i účinky ostatních vakcín - to bohužel z dostupných údajů nelze vyčíst. Kromě toho je vzorek vždy zatížen tzv. náhodnými chybami, které mohou být tím větší, čím menší je databáze.

Podle čísel případů byla u osob očkovaných vakcínou Moderna pravděpodobnost nákazy kovidem po šesti měsících asi o 60 % nižší (nicméně vzhledem k výše zmíněné náhodné chybě se zdá být možná i účinnost kolem 20 až 80 %). Zřejmě nebylo dostatek očkovaných osob, aby bylo možné učinit prohlášení o delší době pozorování, podobně jako v případě křížového očkování s Astrazenecou a mRNA. Zde byly účinky po čtyřech až šesti měsících přibližně stejné jako u přípravku Moderna, ale s menší náhodnou chybou.

Starší studie potvrdily vyšší účinnost společností Biontech a Astrazeneca. Švédský tým však upozorňuje, že podmínky se lišily; například varianta Delta se během dřívějších studií ještě neprosadila.

Ochrana před hospitalizací a úmrtím se ukázala být podstatně stabilnější. I zde však účinnost v průběhu času klesala: z přibližně 90 % na začátku na dobrých 40 % po zhruba šesti měsících. To se týkalo především starších osob nad 80 let - u mladších osob zůstala ochrana proti závažné progresi po půl roce do značné míry stabilní na úrovni kolem 80 procent. Vzhledem k tomu, že počet případů by byl příliš malý, nebylo mezi vakcínami provedeno žádné rozlišení.

Pro ověření výsledků tým provedl přepočet s údaji od přibližně dvou milionů párů, které byly "srovnány" pouze podle věku. Podle toho měli kromě starších osob a osob s předchozím onemocněním zvýšené riziko vážného onemocnění navzdory očkování také muži. Mezi šesti a devíti měsíci po druhé dávce měly ženy stále dobrou 70procentní ochranu před očkováním, muži dobrou 50procentní.

Studie trvala devět měsíců do začátku října. To znamená, že klesající účinnost může být způsobena nejen klesajícím účinkem očkování, ale také rostoucím podílem varianty delta. Jinými slovy, v obdobích delta varianty by mohla být ochrana vakcínou od počátku nižší, ale neklesala by tolik.

"Výsledky podporují podání posilovací dávky," shrnuje Nordström a jeho tým. Dokonce i ve velké skupině dospělých mladších 50 let klesla ochrana proti očkování pod 40 %. Přednost by však měly mít skupiny se zvýšeným rizikem závažného průběhu.

Studie přichází právě včas. Odborníci a politici v současné době diskutují o podmínkách posilovacího očkování: Kdo může, kdo by měl? Stálá komise pro očkování je zatím doporučila pouze rizikovým skupinám, jako jsou starší lidé, lidé s oslabenou imunitou a zdravotnický personál. Ministr zdravotnictví Jens Spahn se zasazuje o přeočkování všech, kteří byli očkováni alespoň před šesti měsíci. Podle tiskové agentury dpa se to v současné době týká více než deseti milionů lidí, včetně těch, kteří byli očkováni společností Johnson & Johnson, a lidí s poruchami imunity.

Stále není jasné, kdy by mělo být provedeno posilovací očkování. Z imunologického hlediska existuje pádný důvod pro to, aby se před třetí dávkou ponechala delší doba. U starších osob a osob se sníženou imunitou by však mělo být očkování provedeno spíše dříve než později.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Máte na mysli "Vlevo dole"?
:-)

Vy jen nemáte schopnost lhát beze špetky studu jako pan prezident, to je celé. On si nemusí nic moc pamatovat, cokoliv si vymyslí a tupé ovce to budou obhajovat, i když je to čirá lež.